Komunikace s umírajícím

1. Komunikace s umírajícím Spurná Zuzana, PhDr. Mgr. Ph.D. Oddělení klinické psychologie FNUSA

2. Psychologický přístup k vážně nemocným a umírajícím Vědomí a hrozba smrti • smrt je naléhavým problémem pro zdravotníka i pacienta • můžeme rozlišit 4 typické případy: • nemocný, který je akutně ohrožen a má naději, že bude zachráněn a vrácen do normálního života • nemocný, který je akutně ohrožen a lze ho zachránit, jeho život však bude ohrožen recidivou nebo komplikacemi • léčení může oddálit konec života, ale naděje, že pacientovi pomůžeme je nepatrná • nemocný umírá

3. Fáze/projevy/adekvátní reakce • Negace, šok, popírání - "Ne, já ne, to není možné, pro mě to neplatí.„ • Navázat kontakt, získat důvěru. • Agrese, hněv, vzpoura - "Proč zrovna já?" "Čí je to vina?" Zlost na zdravotníky. • Dovolit odreagování, nepohoršovat se. • Smlouvání, vyjednávání, hledání zázračných léků, léčitelů a diet. • Ochoten zaplatit cokoliv, maximální trpělivost, ale pozor na podvodníky. • Deprese, smutek (smutek z utrpené ztráty, hrozící ztráty), strach z účtování. • Trpělivě naslouchat, pomoci urovnat vztahy, pomoc hledat řešení. • Smíření, souhlas , vyrovnání, pokora, skončil boj, je čas loučení. "Dokonáno jest." • Mlčenlivá lidská přítomnost, držet za ruku, setřít slzy. POZOR - rodina možná potřebuje více pomoci než klient!

4. Komunikace s nemocným • informovat nemocného o zdravotním stavu (individuální přístup - informovat v takové míře, jako nemocní požadují) • důležité je, kdo, kdy a jakým způsobem informace nemocnému podává • navrhnout další možnosti léčby • poskytovat psychologickou a lidskou pomoc nemocnému • neupírat nemocnému naději ne zvrat onemocnění

5. Proč nemocní požadují sdělení i nepříznivé diagnózy • nežít v nejistotě • urovnat sociální a materiální záležitosti • dobře zorganizovat čas, který jim ještě zbývá • splnit přání • založení rodiny, podnikání • aktivní účast na léčbě • hledání dalších léčebných postupů a prostředků

6. Co od nás nemocný očekává • kontakt a komunikaci • nezlehčovat obavy nemocného ze smrti • ujištění, že zdravotníci pro něj udělají všechno, co bude v jejich silách, aby ulehčili jeho utrpení • umožnit kontakt s knězem ! všechen zdravotnický personál musí postupovat shodně

7. Ošetřování nemocného • ohled na subjektivní potřeby nemocného • souhlas nemocného, pokud je schopný s námi komunikovat • nezpůsobovat další utrpení • respektovat stud nemocného • neodmítat nemocnému kontakt

8. Nemocný a jeho rodina • rodina trpí často více než sám nemocný • převládá smutek a úzkost, zármute, pocity viny • snaha zasahovat do léčení • vyhrožování stížnostmi a intervence, které vedou k prodlužování umírání nemocného • sestra může příznivě ovlivnit situaci, způsobem kterým s příbuznými mluví (pokud sdělí, jak se pacient cítí, jestli netrpí bolestmi, pokud již zemřel, co říkal v posledních chvílích) • nemocní, umírající v nemocnici by měli mít možnost nepřetržitého kontaktu s nejbližšími • hospicová zařízení • vhodný přístup k rodině zemřelého

9. Použitá literatura • M. Špinková – A. Gärtnerová: Jak být nablízku. Praha 2005 • I. Byock: Dobré umírání. Praha 2005 • M. Callananová – P. Kelleyová: Poslední dary. Praha 2005 • M. Svatošová: Hospice a umění doprovázet. Praha 2003 • M. de Hennezel: Smrt zblízka. Praha 1997 • J. Gaarder: Jako v zrcadle, jen v hádance. Praha 1999 • A. M. Theová: Paliativní péče a komunikace. Brno 2007 • Z. Kalvach: Pečujeme doma. Brno 2008 • J. Drbal – L. Plátová – O. Sláma: Umřít doma. Brno 2008 • A. Onderková: Ošetřovatelská abeceda. Brno 2008 • D. Hastingsová: Domácí sestřička. Praha 1997

10. Děkuji za pozornost