Pedagogika II LS 2013 7. seminář, 15. 05. 2013 Obsah vzdělávání

1. Pedagogika IILS 2013 7. seminář, 15. 05. 2013Obsah vzdělávání 15. 5. 2013 1 1

2. Obsah semináře: • Obsah vzdělávání • Učivo • Kurikulum:plánované, realizované, dosažené; skryté kurikulum • Materiální a formální vzdělávání • Všeobecné a odborné vzdělávání • Tradiční uspořádání učiva • Snahy o modernizaci vzdělávacích obsahů 15. 5. 2013

3. Jak vzniká obsah, který učitel zprostředkuje žákům ve výuce: • 1. krok: výběr vzdělávacího obsahu z „pokladnice lidského vědění, hodnot a zkušenosti“ • 2. krok: didaktická transformace (ztvárnění, zjednodušení , elementarizace, rekonstrukce) vybraného vzdělávacího obsahu do podoby, v níž může být učitelem zprostředkován žákům v daných podmínkách → učivo 15. 5. 2013

4. Obsah vzdělávání Jaké obsahy mají vstoupit do vzdělávacího procesu, aby bylo dosaženo cílů vzdělávání – u daných žáků, v daných podmínkách? Didakticky transformovaný obsah vzdělávání Cíle vzdělávání Výsledky žáků Vzdělávací proces 15. 5. 2013

5. 1. krok: Výběr obsahů vzdělávání Vědecké poznání a umělecké poznání, systém idejí a hodnot, sociální zkušenost a vzorce chování, kulturní tradice společnosti Obsah vzdělávání Společenské funkce a cíle vzdělávání Podmínky vzdělávání 15. 5. 2013

6. 2. krok: učivo Učivo (syn.: učební látka) = věcný obsah výuky; to, co si má žák osvojit učením, tj. vědomosti a dovednosti - intelektové i psychomotorické, postoje a hodnoty. Učivo vzniká didaktickou transformací vybraných obsahů - obvykle na dvou úrovních: • Na úrovni oborové didaktiky (např. didaktiky matematiky, didaktiky fyziky) – vybrané obsahy se přetvářejí, zjednodušují, rekonstruují, se zachováním vědecké správnosti (!) tak, aby byly splňovaly dva parametry: • žáci dané úrovně (podle věku, studijního zaměření speciálních vzdělávacích potřeb apod.) jim mohou (mají potenciál) porozumět a osvojit si je • transformované vzdělávací obsahy jsou prostředkem k dosažení vzdělávacích cílů (např. cílů a klíčových kompetencí podle RVP) Takto didakticky zpracované učivo bývá prezentováno v učebních materiálech, učebnicích, metodických příručkách, v článcích v oborově didaktických časopisech a na portálech apod. • Na úrovni učitele, především v rámci jeho přípravy na výuku; učitel učivo dotváří pro konkrétní žáky a konkrétní podmínky své výuky. Hranice mezi těmito úrovněmi není ostrá; někdy učitel zpracovává učivo v obou krocích - od vědeckého obsahu k výběru vzdělávacího obsahu a jeho didaktické transformaci až pro použití při konkrétní výuce, jindy se učitel spokojí s didaktickým zpracováním učiva např. v učebnicích a bez dalšího dotvoření je prezentuje žákům. 15. 5. 2013

7. Příklady zdrojů, v nich lze najít didakticky zpracované vzdělávací obsahy • Oborově didaktické časopisy: • Matematika, fyzika, informatika http://www.mfi.upol.cz/index.php/mfi/index • Školská fyzika http://sf.zcu.cz/cs/clanek/1-aktualni-cislo Příklad článku: http://sf.zcu.cz/data/2012/sf2012_01_2.pdf • Učitel matematiky http://class.pedf.cuni.cz/NewSUMA/Default.aspx?PorZobr=19&PolozkaID=-1&ClanekID=25 • Internetové portály: Fyzwebhttp://fyzweb.cz/novinky/ Mnoho dalších užitečných odkazů je na webu katedry didaktiky matematiky MFF UK http://www.karlin.mff.cuni.cz/katedry/kdm/odkazy.htm • Osobní stránky učitelů • Vladimír Vaščák http://www.vascak.cz/ 15. 5. 2013

8. Kurikulum Tento pojem se často vyskytuje v pedagogických pojednáních teoretické i praktické povahy. Jeho chápání ale nebývá vždy jasné, zpravidla však má tento pojem souvislost se vzdělávacím obsahem. Lze najít řadu vymezení, od velmi širokého po velmi úzké – např.: • Kurikulum = cíle vzdělávání + vzdělávací obsah + organizace výuky, metody a prostředky, atd. • Kurikulum = cíle + obsah vzdělávání • Kurikulum = učivo • Často se používá pro označení uceleného projektu/programu vzdělávání popsanému ve vzdělávacím dokumentu nebo souboru dokumentů (národní kurikulum, školní kurikulum,…); někdy se jako kurikulum označuje samotný tento dokument (soubor dokumentů) 15. 5. 2013

9. Úrovně kurikula: { Národní kurikulum Kurikulární dokumenty na úrovni státu; RVP stát RVP Požadavky k MZ Standardy vzdělávání Školní kurikulární dokumenty; ŠVP škola Plánované kurikulum (příprava učitele) ŠVP Realizované kurikulum Učivo, učební požadavky učitel Osvojené kurikulum výsledky vzdělávání žák 15. 5. 2013

10. Kurikulum zamýšlené, realizované a dosažené • Plánované (zamýšlené) kurikulum – to, co je plánováno na úrovni státu (národní kurikulum, RVP), školy (ŠVP), konkrétního učitele • Realizované kurikulum – to, co je skutečně realizováno konkrétními učiteli v konkrétních školách a třídách • Dosažené (osvojené) kurikulum –skutečné výsledky osvojené žáky na základě toho, co bylo plánováno a realizováno (znalosti, dovednosti, postoje a hodnoty) • Kromě těchto forem kurikula, které jsou vytvářeny vědomě, explicitně, působí ve vzdělávacím procesu tzv. skryté kurikulum – to, co na žáka působí, ovlivňuje jeho učení a výsledky mimo plánované kurikulum, mimo vědomou a záměrnou činnost učitele a školy. 15. 5. 2013

11. Materiální a formální vzdělávání Jsou to dva polární pohledy na roli vzdělávacího obsahu: Materiální vzdělávání : • Zdůrazňuje vzdělávací obsah, učivo a jeho osvojení jako cíl sám o sobě • Na žáka, jeho osobnost, individualitu, zájmy, motivaci se nebere zřetel, důležité jsou objektivní poznatky a jejich osvojení žákem • Vede postupně k zahlcování učiva poznatky - bezbřehý tzv. encyklopedismus • Podceňuje se didaktická transformace vzdělávacího obsahu, tendence ztotožňovat logiku vyučovacího předmětu s logikou vědního oboru; někdy se tento přístup označuje za vědecký objektivismus nebo scientismus • Materiální vzdělávání nejvíce zakotvilo v přírodovědných předmětech; i dnes se s ním můžeme setkat Formální vzdělávání: • Považuje vzdělávací obsah za pouhý prostředek k osvojení toho, co je „nad tím“: rozvíjení různých stránek osobnosti žáka: především představivosti a forem myšlení, ale i ostatních kognitivních funkcí, rovněž estetickou a etickou stránku • Krajní formalismus vede k planému verbalismu a osvojování abstraktních schémat, bez vazby k reálnému poznatkového základu 15. 5. 2013

12. Odborné a všeobecné vzdělávání • Odborné (syn. profesní) vzdělávání – vzdělávací cíle a obsahy jsou zaměřeny na přípravu žáka na určité povolání. • Všeobecné vzdělávání – jeho cíle a vzdělávací obsahy nejsou podřízeny profesním požadavkům; mělo by být obecným základem pro další vzdělávání a budoucí pracovní, osobní a společenský život žáka 15. 5. 2013

13. Tradiční uspořádání učiva • Učivo je uspořádáno do vyučovacích předmětů, které jsou didakticky transformovaným odrazem vědních oborů nebo oblastí lidské zkušenosti. • Uvnitř vyučovacích předmětů je učivo uspořádáno lineárně (témata a učivo v tématech následují za sebou v logické souvislosti) nebo spirálově (lineárně uspořádaná témata se opakují na vyšší úrovni (např. téma mechanika se probírá elementárně v předmětu přírodověda na prvním stupni, na druhém stupni v pokročilejší podobě v předmětu fyzika a opět ve fyzice na střední škole). • Tradičně uspořádané vzdělávací obsahy – a platí to mimo jiné (a zvláště) pro přírodovědné předměty a matematiku – jsou pod vlivem rozvoje vědy a jejích praktických aplikací doplňovány novými tématy. Tím učivo narůstá nad reálnou možnost žáků si je osvojit. • Narůstáním vzdělávacích obsahů se zvyšuje tlak na učitele, kteří cítí povinnost „stihnout probrat učivo“, a na žáky, kteří si je mají osvojit. Důsledkem je sklouznutí na snazší cestu učení využívajícího především paměť, na úkor vyšších kognitivních funkcí , osvojování velkých objemů vědomostí na úkor intelektových a psychomotorických dovedností a na úkor rozvíjení postojů a hodnot žáků – tzv. encyklopedismus. • Tento problém, a jím motivované snahy nalézt novou rovnováhu mezi důrazem na vědomosti a na ostatní složky výsledků učení, je velmi silně vnímán v posledních několika desetiletích. Vznikla řada konceptů, které se snaží přetíženost učiva překonat a posílit harmonické, všestranné rozvíjení osobnosti žáků. • Podobná snaha se promítá i v rámcových vzdělávacích programech, které jsou postaveny na klíčových kompetencích. (Překonaly RVP přebujelost učiva ? ) 15. 5. 2013

14. Snahy o modernizaci vzdělávacích obsahů • Pokusy o redukci zbytnělých vzdělávacích obsahů a výběr podstatných prvků a jejich souvislostí: základní učivo, strukturalismus, exemplární přístup • Pokusy o efektivní propojování vzdělávacích obsahů: integrace (přírodovědného) vzdělávání • Konstruktivismus • Problémové vyučování, projektové vyučování • Koncept gramotnosti: matematická, přírodovědná, informační, funkční, finanční gramotnost 15. 5. 2013

15. Základní učivo • Koncept základního učiva zavedl u nás už v 50. letech pedagog O. Chlup • Snaha odstranit encyklopedičnost učiva jeho novým výběrem: • Výběr základního učiva • Základní učivo je doplněno učivem rozšiřujícím 15. 5. 2013

16. Didaktický strukturalismus a mentální mapování • Základem pro nové uspořádání učiva je konstrukce jeho struktury – vybrané základní (hlavní) stavební prvky (pojmy) a jejich vazby. • Tato struktura není lineární – zpravidla stromová nebo centrální, může být i systémová (podobná vývojovému diagramu). • Do základní struktury se doplňují další, vedlejší poznatky a souvislosti tak, aby celek vytvořil učivo přiměřené žákům, které tvoří didakticky transformovaný, ale vědecky správný obraz tématu. • Při tvorbě struktury učiva je možné využít tzv. pojmové (mentální) mapování; pojmová mapa je diagram znázorňující vztahy mezi pojmy. • Při výuce je možné se žáky pojmovou mapu využít pro jejich orientaci v probíraném učivu, uvědomění si celku, základních a vedlejších poznatků a souvislostí. • Pojmové mapy mají univerzálnější použití než jenom pro strukturování učiva: znázornění myšlenek a postupu při učení, při řešení problémů; psaní poznámek. • Mentální mapy se používají i pro strukturovaný záznam myšlenkového tvůrčího procesu, např. při brainstormingu. 15. 5. 2013

17. Příklad pojmové mapy integrovaného tématu Voda (F, Bi, Ch) vytvořené žákem gymnázia http://pf.ujep.cz/files/_konferenceKPG/KPG_konference2prisp08.pdf 15. 5. 2013

18. Exemplární vyučování • Teorie exemplárního vyučování vychází z teze, že žák si může osvojit podstatné, obecné vědomosti a dovednosti prostřednictvím konkrétních reprezentativních příkladů • To, co si žák osvojí na jednom konkrétním příkladu, je přenositelné na jiné situace • Exemplární přístup bývá často využíván ve Waldorfských školách 15. 5. 2013