200 likes | 309 Views
Financování politických stran ve srovnávací perspektivě - Polská republika Patrik Eichler, Masarykova demokratická akademie. Hlavní body diskuse Změna zákona o politických stranách ( Dz.U. 2010 nr 254 poz. 1702 , ze dne 16. 12. 2010)
E N D
Financování politických stran ve srovnávací perspektivě - Polská republika Patrik Eichler, Masarykova demokratická akademie
Hlavní body diskuse • Změna zákona o politických stranách • (Dz.U. 2010 nr 254 poz. 1702, ze dne 16. 12. 2010) • omezení výše finančních prostředků poskytovaných stranám ze státního rozpočtu • Návrh zákona o politických nadacích • (Sejm RP, tisk č. 3760, předložen 23. 9. 2010) • omezení podoby a rozsahu volebních kampaní • zrušení expertního fondu a vznik politických nadací
„Žijeme v čase krize, finanční krize. Státní rozpočet vyžaduje úspory a omezování nových výdajů. V čase hospodářského boomu nebylo dbáno na státní finance a nebylo využito dobrého tempa hospodářského růstu na to, aby dnešní deficit veřejných financí byl výrazně menší.“ Renata Zaremba, Občanská platforma
„Otázka nezní ‚platit nebo neplatit politické strany z rozpočtu‘. Platit, protože volné místo po veřejných prostředcích okamžitě zaplní peníze velkých zájmových skupin. Skutečnou změnu může ale přinést teprve demokratizace rozdělování prostředků a kontrola stranických výdajů. Dnes nejvíce hlasů (a ve výsledku dotací) dostanou ti, kteří provádějí největší kampaně.“ Michał Sutowski, Krytyka Polityczna
Ústava RP • financování politických stran je veřejné • poslanec nemůže vykonávat hospodářskou činnost, ve které by měl příjem ze státního rozpočtu nebo rozpočtu místní samosprávy, a nemůže nabývat jejich majetek • volební období Sejmu (460 poslanců) i Senátu (100 senátorů) je čtyřleté • Sejm může hlasy 2/3 poslanců zkrátit své volební období, což platí i pro volební období Senátu • volby do Sejmu i Senátu se konají ve stejném termínu
Zákon o politických stranách • zdroje financování politických stran jsou veřejné • majetek strany vzniká z členských příspěvků, dědictví, darů, výnosů z majetku a státních příspěvků • strana nemůže vykonávat hospodářskou činnost • strana nemůže pořádat veřejné sbírky • strana může finanční prostředky ukládat pouze na bankovních účtech (s výjimkou části členských příspěvků) • strana si může půjčovat na cíle uvedené ve svém statutu
Zákon o politických stranách • celková částka od fyzické osoby s výjimkou základního členského příspěvku a příspěvku na volební fond strany nesmí překročit patnáctinásobek minimální mzdy, tedy asi 20 790 zlotých / 116 777 Kč • částku vyšší než je aktuální minimální mzda (tj. 1386 zlotých / 7785 Kč) nelze zaplatit v hotovosti
Volební fond • politická strana tvoří Volební fond pro volby do Sejmu a Senátu, volby prezidenta, volby do Evropského parlamentu a volby místních samospráv • výdaje na volební kampaně mohou být vedeny pouze prostřednictvím fondu, který za tím účelem zřizuje zvláštní bankovní účet • celkový příspěvek jedné osoby na volební fond strany nemůže v jednom roce překročit patnáctinásobek (pětadvacetinásobek ) minimální mzdy
Limity na volební kampaně Státní volební kancelář (Státní volební komise) všechny obvody ve volbách do Sejmu i Senátu • Právo a spravedlnost (30 281 682,21 zł) jeden senátní obvod • KWW Cimoszewicz do Senatu (55 102,13 zł)
Volební zákon - příspěvek za mandát poslance/senátora Dp = (W / 560) x M • Dp - vypočtená výše dotace • W - výše výdajů na volební kampaň • M - počet získaných křesel poslance nebo senátora • 560 - celkový počet poslanců a senátorů
Státní příspěvek • na státní příspěvek mají nárok strany, které samostatně získaly nejméně 3 % platných hlasů, nebo kandidovaly v rámci koalice, která získala nejméně 6 % platných hlasů • příspěvek straně náleží od 1. ledna roku následujícího po termínu voleb a vyplácena je do konce roku, ve kterém se volby konaly
Změna zákona o politických stranách (Dz.U. 2010 nr 254 poz. 1702, ze dne 16. 12. 2010, dr. 3568) • omezení výše finančních prostředků poskytovaných stranám ze státního rozpočtu na jednu polovinu dosavadní částky • původní návrh snížit příspěvek v letech 2012 a 2013 dotaci na polovinu dotace z roku 2010 byl uznán za zmatečný, odvozoval by výši dotace od výsledku voleb z roku 2007 • došlo k proměně částek, ze kterých je výše příspěvku vypočítávána a byla zrušena valorizace státního příspěvku
Výpočet výše státního příspěvku S = W1 x M1 + W2 x M2 + W3 x M3 + W4 x M4 + W5 x M5 S – velikost roční podpory W1-5 – počet hlasů vypočtený jednotlivě pro každý řádek výše uvedené tabulky podle výsledku rozdělení celkového počtu platných hlasů, které v celé zemi připadly na poslanecké kandidátky dané strany nebo volební koalice M1-5 – částka v zlotých podle řádků výše uvedené tabulky
Výše státního příspěvku Občanská platforma 2009» 40 430 797,40 zł 2011 » 20 244 868,20 zł (6 701 010 hlasů ve volbách 2007 / 41,51 %) Svaz demokratické levice (v koalici) 2009 » 14 388 733,69 zł 2011 » 7 198 906,60 zł (2 122 981 hlasů ve volbách 2007 / 13,15 %, v koalici s dalšími stranami ji připadá 69 % z příspěvku pro koalici )
Návrh zákona o politických nadacích • (Sejm RP, tisk č. 3760, předložen 23. 9. 2010) • omezení podoby a rozsahu volebních kampaní • zákaz volební agitace (hesel, plakátů, fotografií) přesahující svými rozměry 2 m2, stejná možnost vysílat zdarma předvolební spoty v rozhlase a televizi • zrušení Expertního fondu, do kterého strany odvádějí 5–15 % státního příspěvku a zřízení politických nadací • každá politická strana mohla založit právě jednu politickou nadaci, politické nadaci by připadlo 25 % prostředků ze státního příspěvku politické straně
Návrh zákona o politických nadacích • členy statutárního orgánu jmenuje a odvolává zakladatel nadace, pracují bez nároku na honorář • nadace nesmí získávat prostředky od právnických osob • výdělečná činnost nadací je omezena na prodej publikací, vlastních propagačních předmětů a poplatky za různá školení • příjmy z výdělečné činnosti by přitom nesměly překročit 10 % celkových příjmů nadace v daném roce • politická nadace nemůže straně poskytovat půjčky ani dary, nemůže ani ručit za závazky strany
Občanská platforma vidí ohrožení své politické existence v nadcházejících volbách, je si už vědoma, že jen PR si nelze udržet silnou pozici. Poláci již pochopili, že Občanská platforma pro Polsko neudělala nic a jedině mu škodí. Antoni Błądek, Právo a spravedlnost
Masarykova demokratická akademie, o. s. Hybernská 7, 110 00 Praha 1 info@masarykovaakademie.cz +420 224 223 757