Předmět: Ekonomie

1. Předmět: Ekonomie

2. Doporučená literatura • Holman Robert. Základy ekonomie pro studenty vyšších odborných škol • Macáková Libuše a kol., Mikroekonomie. Praha. Vydavatelství Melandrium, 2000 • Rusmichová Lada, Soukup Jindřich, Makroekonomie, 1997 • Samuelson Paul A. a William D.Nordhaus, Ekonomie. Praha. Nakladatelství Svoboda, 1991

3. Mikroekonomie • Úvod do ekonomie, nástin dějin ekonomických teorií • Trh a jeho zákonitosti • Firma • Rovnováha na trhu • Konkurence • Trh výrobních faktorů

4. Makroekonomie • Makroekonomické výstupy • Ekonomická rovnováha • Ekonomický růst a hospodářské cykly • Peníze a jejich funkce • Banky a funkce bankovního systému • Inflace, deflace • Nezaměstnanost

5. Úvod do ekonomie, nástin ekonomických teorií - Antika Antika • Dějiny ekonomického myšlení byly dlouhou dobu součástí filozofie. Autorem názvu celé vědní disciplíny „ekonomie“ je Xenofón, který pro svůj spis použil název „Oikonomikos“. Ve staré řečtině znamenalo oikos dům, nomos pravidla, název spisu tedy lze přeložit jako „pravidla domu“, volněji „pravidla domácího hospodářství“. • Aristotelésse zabývá ekonomickými problémy zejména ve svých spisech Politika a Etika Nikomachoa. Aristotelés rozlišuje vlastnictví přirozené a nepřirozené. Přirozené vede k dobrému hospodaření, naproti tomu nepřirozené jen ke zbytečnému hromadění majetku. Rozhodně pak odmítá lichvu.

6. Scholastika • Pro zárodky ekonomického myšlení období středověku je charakteristický vliv kanonického práva. Scholastika vychází na jedné straně z Písma a na druhé straně ze znovuobjevených spisů antické filozofie. Tuto epochu nejlépe reprezentuje Thomas Aquinas, dominikánský mnich. • významným příspěvkem kanonistů je koncept spravedlivé ceny, kterým opět navazují na původní výklad Aristotela. Významnost tohoto konceptu spočívá v tom, že cena je poprvé vztažena k nákladům, což bude později dominantním přístupem klasické politické ekonomie. Strukturu spravedlivé ceny tvoří: • náklady výrobce na výrobu • náklady obchodníků na dopravu a prodej + přiměřený (spravedlivý) zisk obchodníka • daně, cla, mýta a jiné poplatky, které musí být obchodníkem uhrazovány

7. Merkantilismus • V raném novověku rozvíjet merkantilismus, který po celé 17. století zůstává oficiální ekonomickou doktrínou většiny evropských států. Klade důraz na kladnou obchodní bilanci a na významnou roli státu. Na zahraniční obchod se dívá jako na hru s nulovým součtem, kde jeden musí tratit stejnou měrou jako druhý získá. • Raný merkantilismus proto odsuzuje odliv peněz ze země a snaží se mu zabránit cly a zákazy dovozu. Pozdější merkantilismus již odliv peněz ze země nezakazuje, avšak stále vidí hlavní zdroj bohatství státu v kladné obchodní bilanci.

8. Fyziokratizmus • Fyziokratizmus, neboli „vláda přírody“, vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratizmu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratizmus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratizmus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie. • Fyziokratizmus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu.

9. Klasická politická ekonomie • William Petty (1623-1687) • je prvním ekonomem, který formuluje teorii pracovní hodnoty. Na základě své analýzy zboží dospívá totiž k závěru, že základem směnných relací různých zboží je množství práce vynaložené na jejich výrobu. • Adam Smith (1723-1790) • Bohatství národů (shrnutí tehdejšího ekonomického myšlení do jednoho díla), neviditelná ruka trhu, dělba práce, konkurence, akumulace • Thomas Robert Malthus (1766-1834) • Populační teorie • David Ricardo (1772-1823) • Existenční minimum, tržní mzda přirozená mzda (Ricardův mzdový zákon) • John Stuat Mill (1806-1873) • navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie

10. Karel Marx (1818-1883) • Ekonomické učení K. Marxe, které znamenalo významný mezník ve vývoji socialistické ekonomické teorie, navázalo na německou filozofii, anglickou politickou ekonomii a francouzský socialismus. Jeho významným spolupracovníkem byl B. Engels • Podíl na rozvoji dělnického hnutí • Komunistický manifest (1848), I. Internacionála (1864) • Zboží, užitná hodnota, hodnota směnná hodnota • Pracovní síla • Konstantní a variabilní kapitál, nadhodnota • Peníze – všeobecný ekvivalent • Pozemková renta , absolutní , diferenciální • Hlavní dílo Kapitál – čtyři svazky

11. Neoklasický směr • Neoklasickou školou (nebo též marginalistickou) nazýváme směr obecné ekonomické teorie, který na podkladě teorie mezního užitku a mezní produktivity zformuloval a dále rozvíjel mikroekonomickou složku ekonomie a její makroekonomické produkční funkce.( od 1871) • Za nejvýznamnějšího představitele celé neoklasické ekonomie se považuje Angličan A. Marshall (1842-1924). • U nás k nejuznávanějším představitelům soudobého neoklasického směru ekonomie patří Friedrich August von Hayek (1899-1992), rakouský ekonom. • Milton Friedman (1912 - 2006 ), americký ekonom a prof. Na chicagské univerzitě. Je kritikem keynesiánské ekonomie a odmítá hospodářskou politiku založenou na fiskální politice; prosazuje omezování zásahů státu do ekonomiky na jednoduchá pravidla v oblasti regulace množství peněz v oběhu.

12. Keynesiánský směr • Světová hospodářská krize (1929-1933), New Deal (1933 – 1937)-Roosevelt • John Maynard Keynes (1883-1946), který se svou prací "Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz" (1936) pokusil splnit danou sociální objednávku. Patřil k předním teoretikům státně regulované tržní ekonomiky. • V letech 1920-1940 byl prof. ekonomie na cambridgeské univerzitě, působil též ve významných funkcích ministerstva pro Indii a ministerstva financí. Sehrál významnou úlohu v Bretton-woodských jednáních, na jejichž základě vznikl Mezinárodní měnový fond. • Regulace zaměstnanosti • Sklon ke spotřebě a k úsporám • Investiční multiplikátor • Ovlivňování množství peněz diskontními sazbami

13. Česká národohospodářská škola • Karel Engliš (17.8.1880-13.6.1961) byl hlavním představitelem české politické ekonomie, profesorem národního hospodářství na české technice v Brně (1919-1920) a Univerzitě Karlově (1939-1947). V roce 1947 se stal rektorem Karlovy univerzity. • Po vítězství KSČ v roce 1948 v ČSR se na dlouhou dobu uzavřel prostor pro teorii,která by mohla být alternativou vládnoucí ideologii. • Ota Šik: Ekonomika, zájmy, politika (1962) • 1968 – Šik místopředsedou vlády • Druhá polovina 80. let – Prognostický ústav vedený Valtrem Komárkem