1 / 31

1. Abiotické faktory

1. Abiotické faktory. Teplota Voda Světlo Substrát (Jezevec, Krtek, Dinaromys). 2. Biotické faktory. Vegetace Potrava. Abiotické faktory + Biotické faktory + Interakce = CONSTRAINTS. Teplota (steno- eury-termní). Vliv světla. Světlo synchronizuje endogenní a exogenní rytmy.

patty
Download Presentation

1. Abiotické faktory

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. 1. Abiotické faktory • Teplota • Voda • Světlo • Substrát (Jezevec, Krtek, Dinaromys) 2. Biotické faktory • Vegetace • Potrava Abiotické faktory + Biotické faktory + Interakce = CONSTRAINTS

  2. Teplota (steno- eury-termní)

  3. Vliv světla Světlo synchronizuje endogenní a exogenní rytmy. Fotoperiodismus – vlnová délka, energie, délka trvání, působí přímo (přes zrakový systém) nebo nepřímo (např. přes potravu). Vliv na rozmnožování – dlouhý (Arvicolidae,Soricidae, Lagomorpha, Mustelidae, Capreolus) vs. krátký den (Cervidae, Canis lupus, Capra spp., Lutreola vison, Meles meles). Cirkannuální línání, ukládání tuku,hibernace

  4. Nivální ekologie • samostatný abiotický faktor • Formozov 1946 – Sněžnyj pokrov v žizni mlekopitajuščich i ptic SSSR, IZD MOIP, Moskva pp 141 – samostatná skupina NIVÁLNÍCH faktorů • Rozšíření a populační dynamika savců jsou ovlivňovány specifickou proměnlivostí výšky a struktury sněhové pokrývky

  5. 2. BIOTICKÉ FAKTORY

  6. Potravní vztahy, struktura

  7. Struktura je specifická pro biomy

  8. Nejvýhodnější pozici mezi predátory zaujímají ti, kteří jsou specializováni na nejnižší trofické hladiny s vysokou produktivitou.

  9. Struktura není stabilní

  10. Arvicola terrestris versus Ondatra zibethicus Za vyšších stavů ondatry opouští hryzec preferovaná místa a zakládá podzemní populace (typické pro zimu) i ve vegetačním období.

  11. Kompenzační predace Jasná preference predatorů lovit handicapované jedince, či jedince neschopné obhájit kvalitní zdroje (např. úkryty) se projevuje v kompenzační predaci (Např. ondatra versus norek - Mustela lutreola Linnaeus,1758)

  12. Posun aktivit (Michielsen 1966) V kritických zimních měsících tráví Sorex araneus 4/5 dne pod zemí zatímco S.minutus pouze polovinu. Dojde však i k rozdělení potravního spektra. Obdobně i myšice rodu Apodemus

  13. Posun znaků vs. posun nik

  14. Teritoriální chování Oddělení okrsků obývaných jedinci stejného druhu (individuální versus skupinová), typické jsou překryvy mezi teritorii jedinců opačného pohlaví). Teritoriamoho být přechodná (Zimní, letní, rozmnožovací). Solitérně žijící savci (Sorex, Talpa, Citellus) Demy (Mus musculus,domesticus) Teritoriální rodiny (Meles, Castor,Cynomys) Přímé (AGRESE) a nepřímé (např. PACHOVÉ ZNAČKY,PASSIVE RANGE EXCLUSSION) obhajování

  15. Citellus citellus Sysel obecný je zástupcem stepní fauny - je vázán na krátkostébelné travinné porosty, ať už přirozené či uměle udržované, které mu umožňují náležitý rozhled po okolí . Preferuje teplá výslunná místa s dobře propustnou půdou. Sysel má výrazně denní aktivitu a žije pospolitě v koloniích. Každý jedinec obývá noru, obvykle s několika východy. Zde se ukrývá v případě nebezpečí, v noci a také v období zimního spánku, které je dosti dlouhé (od října do března). Kromě obytné nory vytváří sysel také jednoduché nory úkrytové. Potravu tvoří zelené části rostlin, kořeny a semena, ale také bezobratlí živočichové. Samice rodí v průměru 5 mláďat, která poprvé opouštějí noru ve stáří okolo 28 dnů.

  16. Jezevec lesní (Meles meles)

  17. Potravní chování: OPTIMAL FORAGING

  18. MacArthur & Pianka (1966): Diet-width model The predator needs to compare the average profitability of its present diet with the profitability of the next best item. E = average energy gain per itemh = average handling time of itemss = average search time spent finding items presently included in dietEi = energy content of prey item ihi = handling time of prey item i E/h = average profitability of items in present diet E/(h+s) = average rate of energy intake for present diet Ei/hi = profitability of item i Pursue item i if Ei/hi  > E/(h+s)

  19. Teorém mezních hodnot - Marginal Value Theorem

  20. Ideálně volná distribuce

  21. Ideálně volná distribuce • The Ideal Free Distribution (IFD, Fretwell & Lucas) is an optimal foraging model developed to predict the equilibrium distribution of organisms among patchy resources or habitats.  The IFD makes several important assumptions about foraging organisms:  • all individuals act to maximize foraging efficiency; • all individuals have perfect (= ideal) knowledge about resource profitabilities; • no individual is prevented from entering any habitat patch and inter-patch travel has a negligible cost (= free); • all individuals are of equal competitive ability; and, • individual resource intake decreases with increased competitor density. • http://www.neiu.edu/~jkasmer/Biol380/Labs/optimal.htm

  22. IFD

  23. Interference Pokles v rychlosti nebo úspěšnosti vyhledávání zdroje v důsledku zvýšení počtu kompetitorů Searching efficiency=QPi-m Q - S.ef. When an individual is alone P – densita konzumentů na zdroji i M – koeficient interference

  24. Patterns of abundance along a nutrient gradient (Petaurus breviceps)

  25. Další informace? • Begon et al.: Ecology • Sutherland 1996: From Individual to Population Ecology. OUP

More Related