Kvalita v péči o oslabeného pacienta v kontextu psychosociálních faktorů

1. Kvalita v péči o oslabeného pacienta v kontextu psychosociálních faktorů

2. Pacientem se nerodíme, ale stáváme se jím.

3. Změna „relativně“ zdravého člověka v člověka, který je předmětem péče multidisciplinárního týmu.

4. Pacient je v „relativní“ sociální interakci.

5. Nemocnice= instituce

6. Průzkumy spokojenosti Data jsou z průzkumu spokojenosti pacientů Pardubického kraje za období červenec-říjen 2012. Průzkum byl proveden dle jednotné metodiky ve čtyřech nemocnicích akutní lůžkové péče ve spolupráci s Pardubickou Univerzitou.

7. Průzkumy spokojenosti

8. Průzkumy spokojenosti

9. Průzkumy spokojenosti

10. Popis řešení

13. Přivádění pacientů do situací, kdy vypadají nebo si připadají směšně.

14. výrok pacienta:„Myslím na příhody z nemocnice, kdy jsem byl jenom kusem masa na posteli. Popotahován, prozkoumáván a tak dále. Ale přitom jsem cítil, že tihle lidé, kteří mě teď přehlížejí, hovoří o mě a přitom mě ignorují, budou na mém místě za dvacet let. Jejich den přijde.“

15. To jak je s lidmi zacházeno, se odráží na jejich sebeúctě a sebehodnocení. • Souhlasíte s tím, že existuje i špatná komunikace a jednání zpochybňující důstojnost člověka? • Mnohdy je toto nevhodné jednání jen ve zdánlivých maličkostech, jako když ve spěchu pacienta přeneseme na křeslo a neumožníme mu, aby se přemístil vlastními silami.

16. Nevšímavost a projevy lhostejnosti.

17. výrok pacienta: „Vůbec si nevšímám toho jak se ke mně chovají. Nesmíte to tak brát. Dělají to nejlepší, abychom byli aspoňčistí, je to prostě taková fáze života. Přijměte to, nic jiného s tím udělat nemůžete“.

18. V mnoha oblastech nejsou přání pacientů respektována a ti ztrácí kontrolu nad svým rozhodnutím. Jsou závislí na hodině jídla, na skladbě potravin, na hodině buzení, na hodině nočního klidu, jsou umístěni na pokoj s cizími lidmi a mnoho dalších věcí je dáno provozem oddělení a léčebně ošetřovatelskými procesy. Pacient prostě nemůže dělat to co chce, a tak jak je zvyklý.

19. Projevy slovní nebo fyzické hrubosti.

20. Co to je projev slovní hrubosti? • Někdo se chová tak, že mi ubližuje. • Neměl jsem prostor se obhájit a vše vysvětlit. • Někdo něco slíbil a nedodržel slovo. • Někdo se ke mě chová hrubě a necitelně. • Někdo mě ponižuje. • Někdo se ke mně chová ironicky. • Někdo mě ignoruje. • Někdo mi něco neumožnil a umožnit mohl. • Někdo mi neumožnil říci vše, co jsem chtěl.

21. Výroky pacientů z průzkumu spokojenosti nemocnic v Pardubickém kraji: • „Předpeklí", říkala jsem si, když jsem byla svědkem situací, kdy se mladé sestřičky otřesně a nelítostně chovaly ke starým ženám“ • „Ať lékaři neslibují a neříkají to, co nemohou splnit!!!! Lžou! A pak ještě zapírají!!!!!“

22. Vystavování pacienta situacím, které nedokáže zvládnout.

23. Zabývání se pouze materiální a odbornou stránkou péče.

24. výrok pacienta: „Šla jsem k odborníkovi a on, místo aby se mnou promluvil, celou dobu psal. Mohla jsem být klidně slon! Pak řekl sestře: „vezmi ji vedle a řekni jí, ať se svleče“. A já jsem na to řekla: copak jsem neviditelná?“

25. ? • Promítněte si, jak ve Vašem zařízení odbírá personál anamnézu od pacienta?

26. Nerespektování potřebysoukromí.

27. výrok pacienta: „Víte, když probíhá mytí a oblékání a jiné každodenní práce na oddělení, často někdo odhrne zástěnu a něco chce. Stále někdo nakukuje a na něco se ptá. To se potom cítíte strašně“. • výrok jiného pacienta: „Když Vás někdo posadí na gramofon, neměli by nechat dveře dokořán. Protože vedlejší pokoj může být mužský a nemůžete vědět, jestliněkdo nevyjde. Nechci, aby mě někdo odvedle viděl“.

28. ? • Jeve Vašem zařízení ohled na důstojnost pacientů prioritou?

29. Nezaklepání na dveře před vstoupením do místnosti. Nezdvořilé chování a vyjadřování.

30. výrok pacienta: „Kdykoliv se sestřičkami vidíme, tak se mile pozdravíme. Oni mají stovky pacientů. To je skutečně milé. Ten pocit …. Tohle je opravdová úcta“. • výrok nového zaměstnance: „Moji kolegové považovali za nemístné, že jsem klepala na dveře před vstupem do pokoje, protože tam to tak nikdo nedělal. Už to nedělám ani já.“

31. ? • Co je ve Vašem zařízení při komunikaci největší problém?

32. Nesdělení člověku, o kterého pečujeme, co se bude dít.

33. výrok pacienta: „Pro naši lékařku nic neznamenáme. Nemá čas ani zájem nám něco vysvětlovat. Jen se nás snaží co nejdříve poslat pryč“.

34. Neúcta ke smrti.

35. výrok pacienta: „V nemocnici se zavřou všechny dveře do pokojů, abyste zemřelého neviděli. A když jsme zrovna v jídelně, musíme čekat dokud mrtvého neodvezou, tedy pokud se jim zrovna hodí pro něj přijet, a to má být úcta“?

36. ? • Jak ve Vašem zařízení pečujete o zemřelé a jejich blízké? Jak si představujete vy osobně důstojnou smrt ve Vašem zdravotnickém zařízení?

37. Vykonávání ošetřovatelských činností a při tom přehlížení člověka.

38. Už jste to někdy slyšeli?…co to proboha děláte? Kam to zase lezete?To vás přeci nemůže tlačit…To vás už nemůže bolet, dostal jste lék…Už se ptáte po třetí, zítra přijdou výsledky… Co zvoníte jak na lesy….Nemám tady jenom vás…Řeknete mi to příště…a nechcete si třeba číst…Musíte počkat na pana doktora, už jsem vám to říkala snad 100 x…

39. ? • Co podle Vás představuje ve Vašem zařízení důstojnou a nedůstojnou péči?

40. Výrok zdravotníka závěrem: „Myslím, že důstojnost lze zachovat za všech okolností, i když pracujete pod časovým tlakem nebo s omezenými prostředky. Vždy si ponechejte určité povědomí a empatii. Jde o to, udržet si vlastní důstojnost, a když ji máte pevně v sobě, tak můžete třeba rozdávat i ostatním.“

41. Co můžu změnit ?Co můžeme změnit ?Co můžete změnit ?

42. Děkuji za pozornost. nemsovska@nemsy.cz