Investiční výdaje

1. Investiční výdaje

2. Podstata • I = výdaje na kapitálové statky a změna stavu zásob • Rozdíl mezi I a Ip. Ip = plánované investice, to co firmy chtějí vynaložit na kap. statky a plánované zvýšení zásob, I zahrnuje i neplánované zvýšení zásob. • Hrubé a čisté investice: hrubé zahrnují i opotřebení kapitálu • I > Ip, firmám neplánovaně rostou zásoby, pokud se tak děje déle, omezení produkce a HDP a růst nezaměstnanosti (u) • I < Ip, firmám klesají zásoby, je-li volná kapacita, firmy rozšiřují produkci, HDP roste, u klesá. Není-li, růst cen, na agregátní úrovni inflace (π) • I jedním z klíčových faktorů dlouhodobého růstu HDP • I jsou procyklické, přičemž při obvykle rostou a klesají více než HDP.

3. Produkční funkce

4. Optimální množství kapitálu • Odpovídá na otázku, kolik by firmy měli investovat • Obecně: příjem z mezního produktu kapitálu (MRPk) by měl odpovídat mezním nákladům na kapitál (MCk) • MRPk = mezní produkt investice (MQ´) v peněžních jednotkách • MCk = opotřebení kapitálu (investice se musí zaplatit, po dobu své životnosti na sebe musí vydělat) a r (reálná úroková míra, jako náklad obětované příležitosti, OPC) • Zvyšuj-li jen I (jen kap. Statky), je MQ´ klesající a celková produkt TQ´ má standardní tvar (platí zákon klesajících MQ´) • Roste-li I, musí firmy zpravidla rozšiřovat i počet zaměstnanců (L) a další faktory (materiál). Porovnávají tak MR a MC (kdy v MC jsou zahrnuty i OPC). Optimální zásoba kapitálu je potom taková, kdy se MR a MC rovnají. Čili u další investice by platilo: MR<MC

5. Optimální množství kapitálu • Chce-li firma zvýšit produkci, musí zvýšit I. • Na agregátní úrovni (AL): velikost I závisí na velikosti HDP, roste-li HDP, musí růst I. Tomu se říká model akcelerátoru. • Velikost I závisí na úrovni produkce firem, samotná produkce odhad budoucích MR a MC. • Součet produkce jednotlivých firem, kdy platí MR = MC, dá HDP, kapitálovou zásobu si pro dané množství označme K* (optimální kap. zásoba) a HDP jako Y*

6. Optimální množství kapitálu • Platí: ν = K*/Y*, jedná se o průměrný produkt kapitálu, pokud u všech firem MR=MC • Na AL: K* = v * Y* • Pokud firmy předpokládají, že rozšíření produkce (např. díky inovaci) splňuje podmínku MR ≥ MC, musí rozšířit i I jako rozdíl mezi K*t-1 a K*. I = K*t – K*t-1. • V praxi ale je přizpůsobení (rozšíření) často delší čas, I vyžadují čas (postavit budovu, pořídit stroj chvíli trvá). Optimální množství kapitálu je tedy dosahováno postupně. • I = ε * (K*t – K*t-1), ε v intervalu (0, 1). Tomu se říká model flexibilního akcelerátoru. • Na AL: I = v * Y*t – v * Y*t-1 = v * ΔYPři dynamickém přizpůsobení: I = ε * v * ΔY

7. Fiskální, monetární politika a I • Růst G a vytěsňovací efekt • Snížení daní • Daňové výhody • Změna nominální úrokové míry

8. Tobinovo q • Jednoduchý ukazatel, kdy se firmě vyplatí investovat. • Podíl tržní hodnoty firmy a a reprodukční nákladů firmy • Tržní hodnota = nominální množství akcií krát aktuální kurs akcií. Závisí na očekávaných výnosech firmy • Reprodukční náklady = náklady, za které by se daly pořídit aktiva, jež firma má • Je-li q > 1, vyplatí se firmě investovat, jinak ne • Očekávané výnosy, diskontujeme je na současnou hodnotu PV = suma i od 1 do n EP/(1+i)n ), kde EP = ekonomický zisk, i = úroková míra • Roste-li i, klesá PV, snižuje se q, snižují se I.