240 likes | 327 Views
Energetická strategie ČR do roku 2040. Strategické priority a koncepce rozvoje české energetiky. Charakteristika ASEK. Navazuje na SEK2004 a vychází z existující energetiky Komplexní pohled na energetiku
E N D
Energetická strategie ČR do roku 2040 Strategické priority a koncepce rozvoje české energetiky
Charakteristika ASEK • Navazuje na SEK2004 a vychází z existující energetiky • Komplexní pohled na energetiku • Zajištění všech forem energie pro konečnou spotřebu (elektřina, teplo, kapalná paliva, plyn) • Rozvoj celého řetězce od zdroje ke spotřebě • Diverzifikace zdrojů i přepravních tras • Akcent na energetickou odolnost (rezervy, havarijní procedury, řídící systémy, přiměřená decentralizace) • Kritické faktory rozvoje (výzkum a vývoj, školství a vzdělávání, efektivní státní správa, stabilní prostředí) • Respektování rozvoje technologií a strategická flexibilita (koridory)
Vrcholové strategické cíle • Energetická bezpečnost • Konkurenceschopnost • Udržitelnost
Energetická bezpečnost • Bezpečnost dodávek : Schopnost zajistit dodávky všech forem energie v rozsahu požadovaném spotřebiteli • Zabezpečenost paliv a rezervy • Výkonová a výrobní dostatečnost • Diverzifikace výroby a dovozu • Dovozní závislost • Bezpečnost provozu infrastruktury • Energetická odolnost : Schopnost zajistit nepřerušené dodávky i v nouzových stavech vyvolaných náhlým a rozsáhlým narušením ustáleného stavu • Rozsáhlé a kumulované poruchy • Teroristické útoky • Živelní katastrofy
Konkurenceschopnost • Dostupná energie pro široký okruh spotřebitelů • Ceny energie v konečné spotřebě (elektřiny, plyn, teplo, benzín, nafta) • Relativní ceny energie pro průmysl a služby (rel.podíl na PH) • Podíl nákladů na energie ve výdajích domácností • Dostupnost dodávek (transparentnost, ochrana spotřeb.) • Dlouhodobá stabilita a ziskovost energetického sektoru • Schopnost vytvářet kladnou EVA • Investice do sektoru (investice>= odpisy)
Udržitelný rozvoj • Dopady na životní prostředí • Půda, voda, vzduch, hluk a vibrace • Krajina a sídelní celky • Sociální dopady • Zaměstnanost v sektoru energetiky a v dodavatelském řetězci • Vynucené změny ve spotřebitelském chování • Ekonomická a finanční náročnost rozvoje • Podíl úvěrů do energetiky • Energetická a elektroenergetická náročnost HDP • Podíl dovozu energie na HDP
Strategické priority • Vyvážený mix zdrojů založený na jejich širokém portfoliu, efektivním využití všech dostupných tuzemských energetických zdrojů a udržení přebytkové výkonové bilance ES s dostatkem rezerv. Udržování dostupných strategických rezerv tuzemských forem energie. • Zvyšování energetické účinnosti a dosažení úspor energie v hospodářství i v domácnostech. • Rozvoj síťové infrastruktury ČR v kontextu zemí střední Evropy, posílení mezinárodní spolupráce a integrace trhů s elektřinou a plynem v regionu včetně podpory vytváření účinné a akceschopné společné energetické politiky EU. • Podpora výzkumu, vývoje a inovací zajišťující konkurenceschopnost české energetiky a podpora školství, s cílem nutnosti generační obměny a zlepšení kvality technické inteligence v oblasti energetiky. • Zvýšení energetické bezpečnosti a odolnosti ČR a posílení schopnosti zajistit nezbytné dodávky energií v případech kumulace poruch, vícenásobných útoků proti kritické infrastruktuře a v případech déle trvajících krizí v zásobování palivy.
Koncepce – hlavní směry • Energetická účinnost a úspory (jako nástroj efektivity a bezpečnosti, nikoliv jako dogma) – limitou je ochota měnit spotřebitelské chování • Rozvoj efektivních OZE (dtto) postupné využití domácího potenciálu s respektováním ochrany přírody, krajiny - limitou je potenciál OZE a bezpečnost dodávek • Jádro jako pilíř výroby elektřiny (ale nikoliv jediné – podíl okolo 50%) • Udržení systémů CZT ve významné míře na uhlí + bio/plyn • Podpora využití odpadů • Udržení uhlí ve zdrojovém mixu (efektivní využití uhlí před limity, v případě potřeby i za nimi) • Nárůst využití plynu • Rozvoj infrastruktury (směr SJ, obnova, bezpečnost, odolnost) • Otevřenost vůči technologickému vývoji
Zdrojový mix primárních zdrojů • Diverzifikovaný mix primárních zdrojů s touto strukturou • Obnovitelné a druhotné zdroje 17 – 22 % • Jaderné palivo 30 – 35 % • Tuhá paliva 12 – 17 % • Plynná paliva 20 – 25 % • Kapalná paliva 14 – 17 %
Elektroenergetika • Přestavba zdrojové základny směrem k cílovému mixu (útlum uhlí, rozvoj spalování odpadů, plynu a biomasy ) • Výstavba 2 bloků v ETE a 1 bloku v EDU, prodloužení životnosti existujících na 60 let s podmínkou udržení bezpečnosti • Podpora integrace OZE bez další provozní podpory • Obnova a rozvoj síťové infrastruktury (propojení PS a ochranné prvky, inteligentní sítě v DS, ostrovní systémy) • Integrace trhu s elektřinou a službami se západní Evropou • Podpora akumulace (PVE. Elektro)
Podíl roční výroby elektřiny z domácích primárních zdrojů k hrubé spotřebě elektřiny v ČR minimálně 80 % (OZE, druhotné zdroje a odpady, hnědé a černé uhlí a jaderné palivo za podmínky zajištění dostatečných zásob) se strukturou výroby elektřiny (v poměru k hrubé národní spotřebě): • Jaderné palivo 50 – 60 % • Obnovitelné a druhotné zdroje 18 – 25 % • Zemní plyn 5 – 15 % • Hnědé a černé uhlí 15 – 25 % • Udržení přebytkové výkonové bilance elektřiny a zajištění přiměřenosti výkonových rezerv a regulačních výkonů (zajištění potřebných podpůrných služeb a zajištění volného pohotového výkonu v rozsahu 10 až 15 % maximálního zatížení elektrizační soustavy). • Konečné ceny (tržní, regulovaná část) elektřiny pro podnikatelský sektor srovnatelné s vývojem v sousedních zemích (konečné ceny elektřiny na hladině vvn a vn).
Rizika zdrojů • Jádro – politická akceptovatelnost a odpor sousedních zemí, financování výstavby, zásoby paliva, vysoké využití, lowCO2 • OZE – omezený potenciál, konkurenceschopnost a nestabilita • VtE – 1500 – 2500 MW = 2,5 až 5 TWh • Biomasa – 180 PJ = 80PJ DZT + 40 PJ CZT + 8 TWh • Fotovoltaika = cca 8 až 12 tis MW = 10 až 14 TWh • Odpady ? = 4 Mt = 0 až (3 TWh + 20 PJ CZT ) • Uhlí – dostupnost, externality, klimatická politika pokles • Plyn – omezená skladovatelnost, závislost na vnějších zdrojích, vývoj cen limit podílu na mixu
Limity systému pro výrobu s nízkým využitím a stochastickým průběhem • Vysoké výkony (cca 14 GW) Propustnost sítí a vývoj v čase • Rekonstrukce a modernizace PS a DS (povolování, finance) • Regulační výkony • Trvalá disponibilita cca 400 MW regulace a 700 MW rychlých rezerv • Pokrytí diagramu spotřeby • Den/noc = akumulace (denní objem cca 8 GWh) • Týdenní cyklus = cca 30 GWh skladovací kapacity) • zima/léto = cca 10 TWh skladovací kapacity • Zkratové výkony pro točivé stroje – nezajistí FVE + elektroakum.
Inteligentní sítě – elektřina !!! • Často zaměňované s instalací AMM = zájmy dodavatelů zařízení + závazky v EU • Významný nástroj řízení přetížení a stability provozu sítí • Řízení bilance = Řešení tržního modelu • demandside response – tržní řešení; nelze použít pro řízení sítě, pouze doplňkový stochastický nástroj nodální systém (úplná změna evropského tržního modelu) • demandside management (PDS) - direktivní omezení spotřebitele (HDO) – v rozporu s modelem trhu; potenciál řízení • Elektroakumulace ve fázi vývoje • Sama o sobě bude do roku 2020 konkurenceschopným zdrojem výkonu, ale nikoliv skladování velkých objemů energie • Elektromobilita závisí na konkurenceschopnosti a vývoji cen (technologie, ropa, plyn) • Nezbytnost lokální akumulace (součást lokálních výrobních zařízení)
Plynárenství a zpracování ropy • Rozvoj plynové infrastruktury S-J (Gazela, Moravia, STORK+,..) • Integrace trhu s plynem (regionální) • Podpora diverzifikace zdrojů plynu • Rozvoj zásobníků (kapacita, těžební výkon) a pohotové rezervy • Podpora rozvoje využití CNG v dopravě • Udržení a posílení role státu v celém řetězci dodávky a zpracování ropy • Navýšení kapacit v TAL a účast, další možné severní propojení • Udržení zpracovatelských kapacit ropy • Nouzové zásoby ropy a ropných produktů (objem, struktura)
Teplárenství a dodávka tepla • Udržení rozsahu centrální dodávky a významné role uhlí • Zajištění dostatku uhlí (20 až 30 let přechodová fáze) • Podpora kogenerace a energetické účinnosti SCZT (BAT) • Srovnání podmínek pro decentrální a centrální výrobu • Posílení role územních energetických koncepcí v územním plánování a řízení • Dvoupalivové systémy • Podpora transformace CZT (energetická efektivnost) • Rozvoj mikrokogenerací ( rozpad části CZT) • Odchod od uhlí v konečné spotřebě • Podpora přechodu z přímotopů na energeticky významně účinnější tepelná čerpadla
Podíl výroby soustav zásobování teplem z domácích zdrojů minimálně 70 % (jádro, uhlí, OZE, druhotné zdroje a odpady), teplo z KVET a OZE vč. tepelných čerpadel na celkové spotřebě tepla minimálně 60 %. • Dovozní závislost nepřesahující 65 % do roku 2030 a 70 % do roku 2040 (jaderné palivo jako dovozový zdroj). • Přechod většiny výtopen na vysoceúčinnou kogenerační výrobu s efektivním využitím tepelných čerpadel a související snížení ztrát v distribuci tepla. • Využití elektřiny pro výrobu tepla v konečné spotřebě nejméně z 80 % na bázi tepelných čerpadel (postupná eliminace přímotopných systémů). • Podporovat maximální využití tepla z jaderných elektráren k vytápění větších aglomeračních celků v blízkosti těchto zdrojů. V úvahu tak připadají lokality Brna, Jihlavy, Dukovan, Českých Budějovic, příp. dalších v horizontu do r. 2030.
Doprava • Národní akční plán udržitelné mobility • CNG • elektromobilita • Dopravní telematika • Další elektrizace kolejové dopravy, podpora využití železniční a vodní dopravy (>40% do roku 2040) • Přechod městské hromadné dopravy na alternativní paliva • Účinnost přeměn u všech druhů vozidel • Snížení ztrát v trakčních sítích • Zlepšení letištní infrastruktury a její propojení s dopravní Inf.
Energetická účinnost • Zateplování budov • Nízkoenergetický standard od r. 2020 ( úplné dopady ???) • Rekonstrukce veřejných budov (finanční zdroje a dluhy ??) • Štítkování, oceňování budov (přiměřenost !!!) • Úsporné spotřebiče (standardy účinnosti) • Optimalizace využití elektrických sítí (ztráty, řízení) • Inteligentní sítě (optimalizace a koordinace výroby a spotřeby – omezení ztrát v přenosu je pouze cca 1,7%) • BAT pro energetické technologie • Úspory v technologických procesech • Energetické vzdělávání/osvěta
VaVaI a školství • Zvýšení prostředků na výzkum a vývoj – samostatný výzkumný program • Koncentrace na priority (energetická koncepce) • Orientace na aplikovaný výzkum a vývoj a propojení průmyslu, výzkumu a univerzit • Generační obměna • Celoživotní vzdělávání • Kvalita technické inteligence • Propojení školství a průmyslu • Motivace studentů, vhodná struktura nabídky vzdělání
Energetické strojírenství a průmysl • rozvoj výroby energetických komponent s vysokou technologickou úrovní • zapojení podniků energetického strojírenství do mezinárodních výzkumných energetických programů • Podpořit velké a střední strojírenské podniky zejména v oblasti veřejných zakázek • výstavbu demonstračních jednotek a pilotních projektů u nových projektů s vysokou technologickou úrovní • podporu pro vývoz energetických celků do třetích zemí • vyhledávat exportní příležitosti pro české energetické strojírenství. Zajistit podporu zejména na úrovni vyhledávání vhodných příležitostí, exportních úvěrů a garančních nástrojů
Zahraniční politika • Prosazování zájmů ČR v EU • Formulace priorit (jaderná energie, infrastruktura, OZE, CO2) • Hledání aliancí a podpory • Odborné zázemí a včasná angažovanost • Koordinace, monitoring • Regionální spolupráce • Integrace trhů • Posílení role V4 • Bilaterální vztahy s producentskými a tranzitními zeměmi • Podpora exportu energetického strojírenství
Realizace ASEK • Nástroje státu na období cca 5 let (legislativa, výkon státní správy, majetkové účasti, daňová a fiskální politika, zahraniční politika, školství a VaVaI) • Vyhodnocení ASEK nejméně po 5 letech • Formulace nástrojů na další období • V případě zásadních změn aktualizace • Přijetím ASEK práce teprve začínají, ale dává jasný směr • Bude –li naplňovaná státní správou ve všech oblastech. Bude i respektovaná investory a tím i skutečně realizovaná