Doporučené postupy při zadávání veřejných zakázek a veřejno-soukromých partnerstvích

1. Doporučené postupy při zadávání veřejných zakázek a veřejno-soukromých partnerstvích Jan Pavel

2. Indikátory „problémové“ veřejné zakázky • Nízký počet uchazečů • Eliminační kvalifikační předpoklady • Dodatečné navyšování ceny veřejné zakázky (vícepráce) • Nevymáhání smluvních pokut zadavatelem • Prodlužování doby plnění veřejné zakázky • Uzavírání dodatků ke smlouvě

3. Klíčová východiska • Cílem veřejné zakázky je uspořit veřejné peníze • Prostředkem k dosažení tohoto cíle je získání co nejvíce nabídek a tomu by mělo být vše podřízeno • Konkurenčním testováním prokazuji, že jsem jednal hospodárně • Je nutné zveřejňovat maximum (nemám se za co stydět)

5. Logický rámec pro rozhodování o vynaložení veřejných prostředků

6. Charakter poptávaného předmětu plnění • Problém zejména u služeb • Velice obtížná kvantifikace • Důsledkem mohou být velmi vysoké transakční náklady • Někdy je tedy lepší zůstat u interní produkce

7. Ukázka indikátorů

8. Zákon o veřejných zakázkách a metodika 3E • Při vynakládání veřejných prostředků je nutné sledovat kriteria hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti

9. Klíčové body v zadávacím řízení • A) Vymezení předmětu plnění • B) Kvalifikační předpoklady • C) Volba zadávací metody • D) Hodnotící kriterium • E) Lhůty a informace

10. A) vymezení předmětu plnění • Je stále nutné vidět vazbu na 3 E • Příliš úzce vymezený předmět omezuje konkurenci a vede k růstu ceny • Jaké jsou užitné vlastnosti předmětu plnění, jež uspokojí naši potřebu? • Problém sdružování předmětů plnění do velkých zakázek a obráceně

11. B) kvalifikační předpoklady • Cílem kvalifikačních předpokladů je vyloučit ty firmy, které nejsou schopny danou zakázku uspokojit • Při příliš přísných kvalifikačních předpokladech dojde k omezení konkurence a k růstu ceny. • Kolik firem se bude moci ucházet o mou zakázku při zvolených kvalifikačních kriteriích?

12. C) Volba zadávací metody • Jakákoliv jiná zadávací řízení než otevřená omezují konkurenci a vedou k růstu ceny. • Potenciální úspory administrativních nákladů jsou zanedbatelné. • Je v zájmu každého zadavatele získat maximální počet nabídek: • Snižuje se pravděpodobnost kartelizace • Firmy se vzájemně hlídají

13. D) Hodnotící kriterium • Kriterium nejnižší ceny je nejvíce transparentní. • Při poklesu váhy ceny vesměs klesá počet podaných nabídek. • Užitné a jiné vlastnosti je možné specifikovat ve vymezení předmětu plnění. • Koncept celoživotních nákladů. • Pokud je již použito kriterium ekonomické výhodnosti, je vhodné nastavit max/min hranice • Někdy jsou kriteria bez limitů nesmyslná (např. smluvní pokuta)

14. D) Hodnotící kriterium • Ovlivňuje mi zvolené kriterium schopnost statku uspokojit mou potřebu? • Pokud ano, kolik jsem za to ochoten zaplatit? • Ekonomická výhodnost = efektivnost = poměr mezi užitky a náklady

15. Možný příklad patové situace při nesprávném chápání kriteria ekonomická výhodnost

16. Základní kategorie předmětů plnění

17. Definuj cílové stavy výdajové aktivity! Cíle vychází z nutnosti uspokojit pociťovanou potřebu. • Identifikuj roli veřejné zakázky v dosažení cílů sledované aktivity. Zařaď předmět veřejné zakázky do jedné z kategorií uvedené v tabulce 1. • Specifikuj předmět plnění ve vazbě na jeho kategorizaci! • Analyzuj definici předmětu plnění! • Rozhodni: Umožňuje definice předmětu plnění, aby se v nabídkách objevily statky, které se mohou lišit v relevantních provozně-nákladových nebo relevantních užitných vlastnostech? • Ano – Jdi na krok 6. • Ne – Použij kriterium nejnižší nabídkové ceny. • Rozhodni: Umožňuje definice předmětu plnění, aby se v nabídkách objevily statky, které se mohou lišit v relevantních provozně-nákladových vlastnostech, ale nemohou se lišit v relevantních užitných vlastnostech? • Ano – Použij kriterium ekonomická výhodnost, které budou tvořit pouze dílčí kriteria nákladového charakteru (jedná se o modifikaci kriteria nejnižší nabídková cena). • Ne – Jdi na krok 7 • Rozhodni: Umožňuje definice předmětu plnění, aby se nabídky lišily pouze z hlediska relevantních užitných vlastností, ale nemohou se lišit v relevantních provozně-nákladových vlastnostech? • Ano – Použij kriterium ekonomická výhodnost, které budou tvořit užitková kriteria a nabídková cena. • Ne – Použij kriterium ekonomická výhodnost, které budou tvořit užitková i nákladová kriteria.

18. Rekapitulace možných typů rozhodovacího kriteria uvádí následující tabulka

19. E) Lhůty a informace • Podat nabídku není lehké ani levné • Zadavatel by měl firmám vše dělat co nejjednodušší • Po schválení rozpočtu zveřejnit plán nakupování včetně předběžného časového plánu • Nepožadovat zbytečné dokumenty • Vše (pokud možno) řešit dálkovým přístupem

20. Postkontraktační chování • Zveřejňování smluv a zejména dodatků • Vyhodnocení zakázky • Problém dobrých smluv (je lepší dávat do zadávací dokumentace vzorovou smlouvu)

21. Transparentnost • Zakázky s nízkou hodnotou • Zveřejňování výsledků • Elektronické aukce (zvýší počet podaných nabídek a následně i cenu)

22. Procentuální pozice limitů ZsNH na dodávky a služby Působnost Evropské unie - nadlimitní zakázky Zdroj: Rišticová (2009) Zdroj: Rističová (2009)

23. Reakce na kontroly • Nutné jednoznačně specifikovat zodpovědnost • Při udělení pokuty je nutné o ní účtovat a vymáhat ji • Reakce jak personální tak i metodická

24. PPP projekty • Partnerství veřejného a soukromého sektoru • Zdá se být dobrým řešením – investice bez peněz • ALE: • Je vhodné jen tehdy, když se ekonomicky ukáže jako výhodnější

25. Public Sector Comparator Zdroj: Asociace PPP

26. Hlavní rizika • Vznik monopolní závislosti • Morální hazard • Dlouhodobost (skutečně vím, co bude za 30 let?)