Elektrokonvulzivní terapie

1. Elektrokonvulzivní terapie Jan Záveský

2. EKT • vyvolá se aplikací elektrického proudu mezi dvěma přiloženými elektrodami • účinek - na povrchu mozkových struktur proběhne něco jako elektrická bouře, která může potlačit vliv rušivých (patologicky aktivních) center • = „arteficiální epileptický záchvat“

3. EKT • vysoce efektivní metoda v psychiatrii → bezpečnost rychlý nástup účinku minimální vedlejší účinky zkracuje dobu hospitalizace

4. Historie EKT • 1938 - první aplikace (Cerletti a Bini) • 1950´ - objev psychofarmak → pokles používání EKT • 1980´ - vzestup používání EKT (zavedení celkové anestézie a svalové relaxace)

5. Indikace EKT • primární - nutnost rychlého účinku, jiné terapie riskantnější, špatný efekt farmakoterapie+dobrá odezva na EKT v anamnéze • sekundární - selhání předchozí terapie, zhoršení stavu pacienta, vedlejší účinky terapie převažují efektivitu

6. Indikace EKT • Depresivní poruchy - těžké deprese (melancholie) zejména s bludy, halucinacemi, odmítáním potravy nebo sebevražedným jednáním • Mánie • Schizoafektivní psychózy • Schizofrenie • Letální katatonie (léčba pouze EKT) a neuroleptický maligní syndrom • Těžká obsedantně-kompulzivní porucha • Některé neurologické choroby (Parkinsonova choroba, tardivní dyskinézy a těžká epilepsie)

7. Indikace • zvláště výhodné je použití EKT u duševně nemocných- se závažným tělesným onemocněním- ve vysokém věku- v těhotenství- nereagujících na jiné způsoby léčby např. na léky při tzv. farmakorezistenci- trpících se závažnými nežádoucími účinky léků (psychofarmak)

8. Kontraindikace • Absolutní - zvýšený nitrolební tlak, akutní CMP, nesnášenlivost anestetika • Relativní – IM v předcházejících 3 měsících, závažná AP či srdeční selhávání, aneuryzma velkých cév, plicní choroby, osteoporóza, onem. ŠŽ, perniciózní anémie

9. Metodika postupu při EKT • Základní interní vyšetření • Anamnéza • Provedení terapie • Atropin • Celkové anestetikum – Thiopental, Propofol, Etomidát • Preoxygenace 100% O2 • Myorelaxans – Suxamethonium, Atrakurium • Provedení výboje • Ventilace 100% O2 • Pozorování 2h

10. Způsoby aplikace elektrod • Bitemporální - efektivnější, více poruch paměti • Unipolární – méně efektivní, méně poruch paměti (nedominantní hemisféra) • Bifrontální - v ČR se nepoužívá

11. Bitemporální umístění elektrod

12. Unilaterální umístění elektrod

13. EK přístroje • Sinusové přístroje • Proudové impulzní přístroje • Přístroje s krátkými pulzy • Ultrakrátké EK přístroje 1.+2.- účinnější, větší poruchy paměti X 3.+4.- méně účinné, méně poruch paměti

14. Terapie • opakované elektrické stimulace mozku, nejčastěji se užívá v sérií 6-12 elektrokonvulzí během 3-4 týdnů (2x-3x týdně) • stimulus - nad hranicí záchvatové pohotovosti, tj. energie, která vyvolá konvulzi

15. Terapie • Vlastní elektrická stimulace mozku trvá 1-2 sekundy. Mozek na tuto stimulaci reaguje 20-40 sekund trvajícími změnami elektrické aktivity na membránách mozkových buněk, čímž se obnovují normální fyziologické poměry mozkové činnosti. Celková doba výkonu nepřesahuje 10 minut. • Konvulze - tonická fáze→klonická fáze • Souběžná monitorace EEG, EKG

16. Nežádoucí účinky • minimální výskyt • bolest hlavy, nevolnost, zvracení • pocit slabosti, svalové bolesti • prodloužená apnoe • arytmie • poruchy orientace, paměti • anterográdní amnézie (návrat k normě do 72h) • retrográdní amnézie (návrat za 3-7 měsíců)

17. Mechanismus účinku • EKT vyvolává změny specifické a nespecifické • ↑ prokrvení mozku, ↑ metabolizmus, ↑ spotřeba O2, ↑ propustnosti HEB • uvolnění katecholaminů, ↓ množství receptorů • ↑ senzitivity dopaminových striatálních receptorů • ↑ receptorové serotoninové senzitivity a aktivity, ↓ vychytávání serotoninu • ↓ cholinergních muskarinových receptorů a ↑ denzita GABAergních • ↑ hladina prolaktinu, vazopresinu, somatotropinu, ACTH, kortizolu, β-endorfin → ne zcela jasný účinek

18. Zdroje • Seifertová D.: Elektrokonvulzivní terapie. Psychiatrie 1; 2000 • cs.wikipedia.org • en.wikipedia.org • www.plhb.cz