Jaké máme řešení pro teplárenství ? Palivová základna příštích desetiletí.

1. Jaké máme řešení pro teplárenství ? Palivová základna příštích desetiletí. Budoucí palivový mix pro nejméně 3 příští desetiletí se bude odvíjet také od ochoty politické reprezentace nyní rozhodnout o efektivním využití domácích primárních energetických zdrojů. . Invicta Bohemica, s.r.o. Senovážné náměstí 23 Praha 1 Analytická a konzultantská společnost v oblasti energetiky Rok založení 1998 Autor : Ing. Jan Vondráš Datum: 24.1.2013 Konference Jelenovská

2. Jaké máme řešení pro teplárenství v otázce palivové základny ? • Než odpovíme na otázku z úvodu, je nutno alespoň stručně popsat současný stav, proč jsme se do něj dostali, co nám způsobuje a jaké jsou limitní možnosti řešení. Co nám zejména přinesla Evropa: A, požadavky na nízkouhlíkovou ekonomiku B, povolenky na CO2, které zbytek světa ignoruje !! C, požadavky na podíl výroby z OZE v rozsahu, na který nemáme klimatické ani geografické podmínky (20-20-20). D, Prostřednictvím regulací silný tlak na omezování zdrojů na fosilní paliva bez jasné vize jak je efektivně nahradit.

3. Co nám Evropa přinesla - pokračování • E – nově také odklon od jaderné energetiky !! • F – neřízený rozvoj privilegovaných OZE (zejména větrných a fotovoltaických zdrojů), které již ohrožují stabilitu elektrizačních soustav. • G – Neustálé změny v energetické legislativě, které vytvářejí zásadní nejistotu pro všechny investory do konvenčních energetických zdrojů. • H – Ztrátu iluzí, že s pomocí EU problémů v energetice ubude. Situace je nyní spíše opačná. Problémů výrazně přibývá.

4. Co nám tyto „promyšlené“ krokyzpůsobují: • A - v ekonomice: • nárůst cen energií, zejména elektřiny a plynu v její regulované části a postupnou ztrátu konkurenceschopnosti průmyslu. • Odchod energeticky náročných odvětví do zemí „bez bariér“ (textilní, kožedělný průmysl a další). • V případě odchodu dalších odvětví také export produkce CO2 do těchto zemí „bez bariér“ (Čína, Indie,Bangladéš, Pákistán, Vietnam) s ještě vyšší produkcí emisí než v Evropě. • Ztrátu pracovních míst a jejich přesun do Asie se všemi důsledky ztrát pracovního trhu.

5. Co nám tyto „promyšlené“ kroky způsobují - pokračování • B- v energetice: • dramatický nárůst regulovaných složek cen energií v posledních letech a z toho plynoucí pokles významu trhu, neboť komodita přestala být rozhodující složkou ceny. • Vlivem deformace tržního prostředí s nepřiměřenou podporou výkupních cen privilegovaných zdrojů neochota investorů stavět nové klasické zdroje (viz. rozhodnutí velkých německých koncernů investovat raději v Africe a Jižní Americe). Investice v teplárenství jsou omezeny na minimum. • Vlivem enormního rozvoje fotovoltaických a větrných zdrojů zejména v sousedním Německu vážné problémy se stabilitou a řízením elektrizační soustavy – tzn. další náklady pro • spotřebitele. OZE vytlačují z trhu fosilní zdroje, ale jsou těžko • regulovatelné.

6. Co nám tyto „promyšlené“ kroky způsobují-pokračování • Vlivem „Zelených politiků“ napříč politickými stranami dlouhodobý odpor k dalšímu využívání domácích energetických zdrojů (zejména HU za ÚEL a komun.odpadu). • Z toho plynoucí problémy v budoucí dovozní energetické závislosti se všemi bezpečnostními a ekonomickými riziky pro ČR. Suroviny se stávají mocenským nástrojem v politice. • Snahy prostřednictvím změn v legislativě dále paralyzovat budoucí těžbu nerostných surovin v ČR (Změny ve vyvlastňovacím procesu v Horním zákoně). Připravovaná novela by sice měla být cestou, ale uskuteční se?? • Nestejné podmínky pro provozování teplárenských zdrojů oproti decentralizovaným lokálním výrobcům- tzn. hrozba rozpadu czt.

7. Spolupracujeme s naprostou většinou subjektů na straně výroby elektřiny a tepla v ČR. Máme proto přehled nejen o datech, ale také o názorech, postojích a způsobech řešení problémů s palivovou základnou ze strany vrcholových managementů a vlastníků těchto energetických zdrojů. Proč téma řešení palivové základny?? • Struktura změn palivové základny v teplárenství a závodních energetikách ČR je jedním ze základních paramentů, které sleduje Invicta BOHEMICA v analýzách po více jak15 let.

8. Problematika hnědého uhlí, zemního plynu a dřevní biomasy u velkých tepláren a závodních energetik Sledujeme podrobně od roku 2002: • Studie pro MPO (IV/2007) • Aktualizovaná studie pro NEK (VI/2008) • Další studie pro NEK a Oponentní radu (IX/ 2008) • Kritický scénář nedostatku HU: kvantifikace hlavních dopadů, studie pro MPO (XII/2009) • Aktualizace kritického scénáře pro MPO ČR, TS ČR (prosinec 2010, únor 2011) • Studie o potenciálu dřevní biomasy (2010,2011)

9. Jaké je tedy řešení pro teplárenství ?? • Loni jsem uváděl - Již konečně aktualizovat a schválit Státní energetickou koncepci. Přiznám se, že mě ve vztahu k teplárenství do značné míry zklamala….. • Proč? • Nerealistická výstavba 2. bloku JE Temelín do roku 2025. Tzn. nereálná náhrada výroby z jádra a ušetření HU pro teplárny. • Odchod od uhlí v konečné spotřebě…(nejde jen o domácnosti) • Potenciálně pouze možnost prolomení ÚEL na lomu Bílina a ne také na ČSA, což je největší problém právě pro teplárenství (bez ohledu na zvýhodňování ČEZ oproti Czech Coal) • Cíl udržení přebytkového salda vývozu elektřiny (což je opět proti zájmu uchovat HU pro teplárenství) Jiná elektřina než vyrobená z uhlí vyvážena být nemůže – to plyne z logiky nasazování zdrojů do výroby. 1 TWh =cca 1mil. HU. 15% přebytek výroby je zhruba 8 TWh=-8 mil tun HU/rok

10. Hlavní dlouhodobé cíle v teplárenství • Podpora dalšího rozvoje czt jako nejvhodnějšího způsobu výroby tepla v městských a průmyslových aglomeracích. • Podpora vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) ve všech typech zdrojů. • Zajištění dlouhodobé palivové základny (zejména HU) a jeho prioritní využití v teplárenství. • Srovnatelné podmínky pro velké i decentrální zdroje. Zejména by se mělo jednat o přijetí tzv. „uhlíkové daně“ pro zdroje mimo EU ETS.

11. Co tedy máme nyní k dispozici pro příští palivový mix? • Omezené zásoby kvalitního hnědého uhlí uvnitř ÚEL vhodného pro teplárenské zdroje (viz. dále) • Vyčerpaný potenciál vhodné dřevní biomasy, který je již téměř plně využit existujícími teplárenskými zdroji při čistém spalování, nebo spoluspalování s HU. (studie Invicta BOHEMICA „ Konec pohádky o dřevní štěpce 2010 a 2011“). • Možnost využití tepla z jaderných bloků JE Temelín a JE Dukovany pro 2 městské lokality (část Českých Budějovic a Brno). Při bližším pohledu jde však o marginální záležitost. • Významné množství zemního plynu, kde však i hypotetická přestavba HU zdrojů vytváří vznik produktů (tepla a elektřiny, které jsou cenově nekonkurenceschopné– tzn. likvidační)

12. Co tedy máme nyní k dispozici pro příští palivový mix ?- pokračování • Omezené množství LTO a TTO s nejistou produkcí v příštím desetiletí, navíc pod silným tlakem na vypoustěné emise (Směrnice 75/2010 /EU) • Na komoditních trzích obchodované ČU, které je cenově silně závislé na vývoji cen ropy (tzv. přímý substituent) s vysokými dopravními náklady zejména do českých HU zdrojů. Také však nezanedbatelné množství ĆU za limity (Frenštát) využitelné v budoucnu. • Tzv. „volných“ 400 tis. ha půdy pro pěstování všemožných rychle rostoucích plodin. Spalování ve stávajících zdrojích však vyvolává tvorbu nebezpečných dioxinů a chloru. Nové technologie, které by zajišťovaly zásadní omezení těchto látek zatím nejsou dostupné. Investičně navíc nesmírně náročné. • Přibližně 4 miliony tun komunálního odpadu, který je z velké míry • skládkován, přestože směrnice EU požadují jeho třídění a spalování v mnohem větším rozsahu.

13. Jaké je tedy řešení ? Vzhledem k výše uvedeným limitovaným možnostem a potřebě zachovat teplárenství skutečně konkurenceschopné je možností jen velmi málo: • Provedeme včas investice na omezení emisí stanovených směrnicí 75/2010/EU, v případech menších zdrojů využijeme přechodného období. Tím splníme podmínky další provozovatelnosti po r. 2015. 2. Rozhodneme v co nejkratší možné době o posunu limitů těžby HU do 2.etapy na lomech ČSA a Bílina (nová SEK toto nepředpokládá, pouze připouští na lomu Bílina, nikoli ČSA). 3. Zrušíme vládní usnesení č. 444/91 Pithartovy vlády o omezení ÚEL. 4. Odstraníme (či nepřijmeme) podzákonné normy, které zabraňují těžebním subjektům ve vypořádání vlastnických vztahů v dotčených lokalitách a urychlí celý proces zahájení skrývkování, který je zásadní pro další dostupnost HU.

14. Jaké je tedy řešení? - pokračování 5. Zajištění legislativního rámce s cílem usměrnit budoucí dodávku HU pro potřeby teplárenství, tj. zejména pro vysoce účinnou výrobu elektřiny a tepla. Toto se již díky vyšší podpoře KVET začalo. 6. Přijetí nástrojů, která zabrání vývozu HU a to nejen v jeho fyzické podobě, ale zejména v podobě elektřiny (tedy zcela opačný postup, než navrhuje SEK). Např. G – komponenta, 7.Odstranění limitů při využití zemního plynu a to zejména v případě výstavby nových PPC zdrojů na poskytování podpůrných služeb. Současná nemožnost získání souhlasu k připojení výkonu do DS z důvodů nedostatečné kapacity sítě je limitním prvkem jejich rozvoje. 8.Podpora investic do nových zdrojů na spalování komunálního odpadu, zejména v blízkosti velkých městských aglomerací (Plzeň, Ostrava, Hradec Králové, Most). Probíhá novelizace zákona o odpadech, podpora energetického využití odpadu.

15. Zajistí posun limitů HU na dolech ČSA a Bílina dostatek HU pro teplárenství ? ANO, ale pouze pokud rozhodnutí vlády přijde v nejbližší době. Současný stav: V ČR je evidováno 8 HU pánví a lokálních výskytů ale pouze ve 2 z nich je provozována aktivní báňská činnost. • 1. Jihomoravská lignitová pánev byla finálně douhlena v roce 2009, kdy se vytěžilo již pouze 254 tis tun pro Elektrárnu Hodonín. • 2. Sokolovská pánev mezi 1860- 2011 vytěžila 1 miliardu a 133,75 mil tun HU. K 1.1.2013 je v předpolí dvou posledních lomů již jen 112,35 mil. tun vytěžitelných zásob. V roce 2011 poklesla těžba poprvé v historii pod 8 mil tun/rok. V roce 2012 dokonce již pod 7 mil t/rok (6,75). Navíc 52 mil tun zásob na lomu Družba bude možno vytěžit až po vyuhlení lomu Jiří, tzn. nejdříve za 11 let. • 3. Severočeská HU pánev: mezi 1860-2012 vytěženo 4 miliardy a 133 milionů tun HU. K 1.1.2013 je v předpolí 5 lomů již jen 711,5 mil tun. Zbytkové zásoby lomu Šverma převzal lom Vršany. V roce 2014 ukončí činnost lom Centrum. Zbývají tedy fakticky jen 4 „živé“ • lomy.

16. Co způsobilo Pithartovoukvapené rozhodnutí z roku 1991 • ÚEL v SHD neomezily pouze lom Vršany, ten má životnost do roku 2054 při těžbě 7 a později 6 mil tun/rok. Zde se již CC a CEZ domluvili-bude dlouhodobý kontrakt pro EL.Počerady a El:Chvaletice. Nejedná se však o HU pro teplárenství • Změna dobývacího prostoru Tušimice dle vládního usnesení 444/91 zajišťuje těžbu na dole Libouš max. do roku 2035. Zásoby HU ve výši 113 mil tun byly odepsány. • Dále vně demarkace lomu Bílina upraveného vládního usnesení (č.1176/08) je k dispozici dalších 100-104 mil tun, aniž by těžba zasáhla okolní sídelní celky. Možnost vytěžit v případě posunu ÚEL ve 2.etapě. • Lom ČSA byl ovlivněn ÚEL nejvíce. V 1. etapě je uvnitř limitů k dispozici již jen 21 mil tun s poklesem těžby ze současných 5 mil /rok na 2,5 mil. tun v roce 2013. V roce 2021 konec.Za limity zde leží 773 mil tun vysoce kvalitního HU s výhřevností 15-17,5 MJ/kg-1.

17. Co se událo zásadního za poslední období ? Jak říkal Napoleon Bonaparte: „Situace na bojišti semění každým okamžikem“ • Došlo k posunu dostavby Elektrárny Ledvice z 2013 na 2015-16, což uvolňuje pro toto období cca 2 mil t /ročně na lomu Bílina pro využití teplárnami. • Byla přijata Směrnice o průmyslových emisích 75/2010/EU, která umožňuje zdrojům v budoucnu zařazeným do skupiny s omezenou životností ještě 17 500 hod. provozu a tudíž vyvolá další potřebu HU. • Oproti všem proklamacím těžba v roce 2011 vzrostla na 46,8 mil tun, tzn. na úroveň téměř jako před krizí. V roce 2012 pak byla celková těžba ve výši 43,36 mil tun. V limitech se tedy těží opět rychleji a konec bude dříve, než se plánovalo dle předchozí SEK…. • V otázce posunu ÚEL do 2. etapy se neudělalo nic – pouze se začal dramaticky zkracovat čas, kdy je ještě ekonomicky akceptovatelné obnovit skrývku – zejména na lomu ČSA.

18. Hlavní poznatky a závěryk báňsko- technickým podmínkám těžby • Rozhodnutí o posunu těžby do 2.etapy těžby na lomech ČSA a Bílina nelze již odkládat. Během roku 2011 a 2012 se nic zásadního směrem k posunu ÚEL neudálo, přestože byly zpracovány 2 nezávislé studie, které považovaly zrušení ÚEL v roce 2011 za nezbytné. • Bez tohoto rozhodnutí nelze plynule přejít do dalšího odkrývání skrývky a následný těžební proces by se enormně prodražil. Tím i cena vytěženého HU. • Pokud se rozhodnutí neučiní a celý proces skrývkování se v roce 2014 zastaví, je 773 mil tun vysoce kvalitního HU na lomu ČSA a 100 mil. tun na lomu Bílina vážně ohroženo!!

19. Limity těžby HU: fakta versus politické a ekologické fikce • Posunem těžby do 2. etapy na ČSA a Bílina se těžba v budoucnu nezvýší – bude jen pomaleji klesat. • K žádné devastaci krajiny nedojde, neb 2. etapa těžby představuje pouze 13 km2, což z celkové rozlohy Ústeckého kraje 5335 km2 tvoří jen 0,24 %!! Ročně se výstavbou průmyslových areálů, či překladišť zboží na „zelené louce“ zabere mnohem více. • Představy o možném využití zásob za limity v budoucnu v době energetických krizí jsou ekonomickým i ekologickým nesmyslem. Zpřístupnění lze provést pouze za stávajících otevírek z důvodů značné hloubky uhelných slojí. Desetiletí by se musela odstraňovat skrývka a pak by teprve mohla začít těžba. • Navíc zbytkové jámy lomů ČSA a Bílina mají být v případě neprolomení ÚEL rekultivovány hydrickou cestou, tzn. jezerem o objemu akum. vody 236 mil m3 (ČSA), resp. 645 mil m3 Bílina!!

20. Fakta versus politické aekologické fikce - pokračování • Přestěhování obyvatel osady Černice a obce Horní Jiřetín je složité… Není.V minulosti bylo přestěhováno více jak 50 obcí a co se stalo – vůbec nic!! Navíc Czech Coal nabízí podmínky odkupu o jakých se předchozím generacím ani nesnilo….. • Návrh odpisu zásob HU připravovaný v období předchozí vlády v návrhu novely Horního zákona byl zřejmě v rozporu s článkem 7 Ústavy ČR a byl by protiústavním krokem, neboť by ztížil, či přímo znemožnil využití nerostných zdrojů pro příští generace. Doufejme jen, že se tato vláda nevydá stejnou cestou! Postoje nového ministra průmyslu a obchodu zatím dávají připravovanou novelou Horního zákona s vyjmenovanými nerosty naději… • Teorie všemožných „zelených lobby“ o snadné náhradě HU pro teplárenství biomasou, či politická blouznění, že vše vyřeší trh jsou zcestné. Přestavby HU zdrojů jsou do roku 2015, resp. 2016 fakticky nerealizovatelné, ekonomicky nenávratné s vysokým nárůstem cen konečných produktů – tepla a elektřiny.

21. Závěrem: • Co je tedy opravdu nutno udělat pro zajištění dlouhodobě přijatelného palivového mixu: • 1: odstranění barier v dostupnosti a využití jednotlivých paliv • A, posun limitů těžby HU do 2.etapy ÚEL na ČSA a Bílina (+387mil.t.) • B, uvolnění přenosové kapacity na připojení nových PPC zdrojů na zemní plyn do DS pro poskytování podpůrných služeb • C, podpořit investice do nových zdrojů na spalování komunálního odpadu zejména v blízkosti velkých městských aglomerací. • D, podporovat lokální využití obnovitelnýchzdrojů tam, kde existuje jejich vhodná nabídka, nikoli plošné dotace (např. v případě bioplynu) 2. Vytvořit podmínky a zejména čas pro modernizaci czt zdrojů, tzn. nezatěžovat je dalšími poplatky, daněmi a povinnostmi oproti decentrálním, lokálním zdrojům. DĚKUJI ZA POZORNOST • Ing. Jan Vondráš, ředitel společnosti • Invicta BOHEMICA, s.r.o.