270 likes | 747 Views
VELKÁ FRANCOUZSKÁ REVOLUCE Mgr. Jitka Moskvová. Situace ve Francii před revolucí. byla největší evropskou mocností vládl jí absolutistický král společnost byla rozdělena na tři stavy: první stav tvořilo duchovenstvo (asi 1%) d ruhý stav tvořila šlechta (asi 2%)
E N D
Situace ve Francii před revolucí • byla největší evropskou mocností • vládl jí absolutistický král • společnost byla rozdělena na tři stavy: první stav tvořilo duchovenstvo (asi 1%) druhý stav tvořila šlechta (asi 2%) • první a druhý stav byl privilegované neplatili daně třetí stav tvořili všichni ostatní (dělníci, buržoazie, inteligence, řemeslníci, chudina,…)
Ludvík XVI. (1774 – 1792) • za jeho vlády se zhoršuje ekonomická situace státu: zvyšuje se zadluženost (válka v Americe) nákladný způsob života u dvora cechovní monopoly a vnitřní cla • důsledky dochází k úpadku absolutismuhroutí se dosavadní opory panovníka (armáda, úřednický aparát, církev)
nastává všeobecná nespokojenost • dochází ke snaze o daňovou reformu ministr financí JacquesNeckernavrhuje zdanit první a druhý stav • problém toto opatření mohou uzákonit jen generální stavy panovník je nesvolal již od roku 1614
na květen 1789 svolal král generální stavy do Versailles • vznikl spor o způsob hlasování podle stavů (3 hlasy) nebo podle hlav zúčastněných
17. června 1789 se třetí stav prohlásil za Národní shromáždění • o pár dní později se přidal i první a druhý stav • 9. července 1789 se z Národního shromáždění stalo Ústavodárné národní shromáždění cíl: přijmout ústavu a ukončit absolutismus • král předstíral souhlas a tajně chystal protiúder do okolí Versailles a Paříže se začalo stahovat vojsko
vrcholem pro Pařížany bylo, když byla děla z Bastily namířena do dělnických čtvrtí • Bastila = věznice politických vězňů a symbol absolutismu • 14. července 1789 Pařížané zaútočili na Bastilu a po čtyřech hodinách ji dobyli
PRVNÍ FÁZE REVOLUCE (1789 – 1791) • král odvolal vojska a přijal trikolóru za symbol revoluce • za královské úředníky převzaly moc vzniklé komuny = obecní rady • na venkově vypukla selská válka proti feudálům docházelo k vypalování jejich obydlí a vraždění • poddaní odmítali plnit své povinnosti a odvádět daně
vznikaly Národní gardy ozbrojení dobrovolníci připraveni prosadit ústavu vůdcem byl Markýz de La Fayette(hrdina Americké revoluce) • docházelo k emigraci šlechty • v srpnu 1789 Národní shromáždění zrušilo feudalismus zrušena daňová privilegia rovnost před zákonem zrušena robota za výkup zrušena odúmrť,…
26. srpna 1789 byla přijata Deklarace práv člověka a občana (vzor: Montesquie, Rousseau, americká ústava) • zaručovala svobodu, rovnost před zákonem a nedotknutelnost soukromého vlastnictví • prosazovala zásadu, že lid má nárok na odpor proti vládě • král musel podepsat deklaraci a přesídlit do Paříže
docházelo k problémům se zásobováním Paříže ty vyústily v pochod pařížských žen do Versailles • v letech 1789 - 1791 Národní shromáždění přijímá různé zákony přetrvávaly ekonomické problémy a náboženské spory • v červnu 1791 se Ludvík XVI. pokusil o útěk byl však poznán a vrácen do Paříže • radikálové chtějí krále sesadit, umírnění se chtějí dohodnout na kompromisu
v září 1791 byla přijata ústava Francie se stala konstituční monarchií • politická moc byla rozdělena na výkonnoukrál, zákonodárnou Národní shromáždění a soudní volení soudci • Ludvík XVI. musel přísahat věrnost ústavě • na politické scéně se objevilo několik politických klubů: Jakobíni Cordeliéři Girondisté
JAKOBÍNI vůdcem Maxmilián Robespierre • název podle kostela sv. Jakuba, ve kterém se společně scházeli • radikální inteligence a střední buržoazie CORDELIÉŘI vůdci byli Jean Paul Marat a Georges Danton • vydávali noviny nazvané Přítel lidu • zastánci konstituce
GIRONDINI přívrženci republiky • liberální buržoazie, obchodníci, finančníci a průmyslníci • politické kluby spolu soupeřily o moc v Národním shromáždění • mezitím v emigraci byla za podpory Rakouska a Pruska přijata Pilnická deklarace cílem emigrace je obnovit ve Francii monarchii, a to i vojenskou silou
DRUHÁ FÁZE REVOLUCE (1792 – 1793) • na jaře roku 1792 Francie vyhlásila Rakousku válku • vzniká první protifrancouzská koalice Rakousko, Anglie a Španělsko • v srpnu 1792 v Paříži vypuklo povstání v jehož čele byl Georges Danton • král byl sesazen a zajat konec monarchie • moc převzala komuna = revoluční výbor • byly vyhlášeny volby do Národního konventu
postup interventů byl 21. září 1792 zastaven u Valmy velkou roli zde sehrála Marseillaisa [Marsejéza], „píseň od Rýna“, kterou vymyslel voják v porýnských oddílech (Rouget de Lisle) • v čele republiky stáli Girondisté • byli neschopní řešit vnitřní problémy a ve Vendée vypukly protirevoluční vzpoury • Girondisté začali řešit problémy revolučním terorem • na počátku roku 1793 se rozhořel spor mezi Girondisty a Jakobíny
král byl odsouzen k trestu smrti a 21. ledna 1793 byl sťat gilotinou • koncem roku byla popravena i královna Marie Antoinetta
TŘETÍ FÁZE REVOLUCE (1793 – 1794) • v červnu 1793 byli povstáním Girondisté svrženi zatčeno a popraveno 29 představitelů • období jejich vlády se říká Jakobínská diktatura: • zavádějí výbory a komise: Výbor pro veřejné blaho Výbor veřejné bezpečnosti • Robespierre udržoval ovzduší strachu
zavedli reformy: zrušena feudální práva a povinnosti bez náhrady zavedena všeobecná maxima cen zboží denní potřeby (potraviny) zavedena i všeobecná maxima mezd • Jakobíni podali také návrh na novou ústavu nebyla realizována • došlo k pokusu o odstranění křesťanství • byla vyhlášena všeobecná branná povinnost
na červenec 1794 chystal Robespierre další vlnu poprav odpůrci v Konventu odhlasovali jeho zatčení a popravu gilotinou • následně byl zrušen jakobínský klub a vše, co Jakobíni zavedli
VLÁDA DIREKTORIA (1794 – 1799) • k moci se dostala buržoazie, která zbohatla za revoluce (Bahno, Girondisté). • roku 1795 byla přijata ústava volební právo bylo závislé na výši majetku • výkonná moc přešla do rukou pětičlenného direktoria • zákonodárnou moc tvořila Rada pětiset a Rada starších tvořily KONVENT • direktorium nemělo oporu v lidu moc se udržovala pouze pomocí armády a policie
Zahraniční politika v období direktoria • vojska vítězila, což vládě dodávalo prestiž • vrchním velitelem armády se roku 1796 stal Napoleon Bonaparte • Francie anektovala budoucí Belgii, ovládla břeh Rýna a začala válčit proti Itálii vznikly tzv. dceřinné republiky • roku 1797 byla v Campo Formiu podepsána mírová smlouva mezi Itálií a Francií
posledním protivníkem Francie zůstala Anglie • Napoleon podnikl tažení do Egypta a Sýrie • nejprve zvítězil v bitvě „pod pyramidami“ pak začaly problémy (podnebí, nemoci,…) • Napoleon přivezl do Egypta také vědeckou expedici objevena ROSETTSKÁ DESKA • Francouzi byli poraženi v bitvě u Akrya námořní bitvě u Abukíru admirál Nelson • 9. listopadu 1799 provedl generál Bonaparte v Paříži za pomoci armády státní převrat