Download
1 / 17
170 likes | 299 Views
Název školy: Střední průmyslová škola, Ostrava - Vítkovice, příspěvková organizace Autor : Mgr. Lenka Hrušková Datum : 2. 8. 2012 Název : VY_ 32 _INOVACE _6.1.14 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0125 Téma : Český přemyslovský stát v raném středověku
E N D
Název školy:Střední průmyslová škola, Ostrava - Vítkovice, příspěvková organizace Autor: Mgr. Lenka Hrušková Datum: 2. 8. 2012 Název: VY_ 32 _INOVACE _6.1.14 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0125 Téma: Český přemyslovský stát v raném středověku Anotace:Prezentace slouží k zopakování probraného učiva. Studenti si písemně i ústně procvičí poznatky o Přemyslovcích.
Vznik českého státu • Slovanské kmeny v Čechách dlouho rozštěpeny. Za velkomoravského knížete Svatopluka v područí Velkomoravské říše. • O prvních Přemyslovcích jen pověst, prvním historicky doloženým až Bořivoj I. (872 – 889): Roku 883 pokřtěn i s manželkou Ludmilou Metodějem při hostině na dvoře knížete Svatopluka. Sídlil na Levém Hradci, začíná budovat hradiště Prahu. Snaží se šířit křesťanství – rotunda sv. Klimenta na Levém Hradci, kostel Panny Marie na Pražském hradě.
Spytihněv i. (894 – 915) • Snažil se vymanit z vlivu Velkomoravské říše, roku 895 se spojil s panovníkem východofranské říše – podřídil své knížectví biskupství v Řezně. • Vítězství latinské kultury – staroslověnští kněží ze země vyháněni – putují na jih a východ Evropy – z hlaholice se zde postupným vývojem přes cyrilici vyvíjí azbuka. Poslední útočiště staroslověnské kultury – Sázavský klášter.
Vratislav I. (915 – 921) • Bratr Spytihněva. • Jeho předčasná smrt zkomplikovala poměry v zemi – synové ještě nezletilí, proto se vlády ujímá jejich matka Drahomíra a babička Ludmila – ta má velký vliv na výchovu Václava a Boleslava. • Drahomíra nechává svou tchýni zavraždit – roku 921 na hradě Tetín – najatí vrahové Gommon a Tunn. Ludmila později prohlášena za svatou.
Václav (921 – 935) • Vychováván babičkou Ludmilou na Budči. • Velmi vzdělaný a zbožný. • Ve snaze zachovat mír v zemi platil poplatek za mír saskému panovníkovi Jindřichu I. Ptáčníkovi – 120 volů a 500 hřiven stříbra. • Spory s bratrem Boleslavem – pozvání na jeho sídlo ve Staré Boleslavi, kde je Václav v roce 935 zavražděn. • Stává se mučedníkem a později patronem české země. S jeho jménem spojena řada legend a pověstí – např. o blanických rytířích, svatováclavské koruně aj.
Boleslav i. (935 – 972) • Za bratrovraždu získává přídomek UKRUTNÝ. • Přestal platit poplatek za mír – válka se saským panovníkem Otou I. – trvala 14 let, pak se musel podřídit a platit tribut. • V roce 955 bitva na řece Lech – Boleslav vítězí s Otou I. v boji proti maďarským kmenům, které ohrožovaly okolní státy.
Svatý václav předává relikvii sv. víta biskupovi (neznámý autor)
Boleslav ii. (972 – 999) • Přídomek POBOŽNÝ – za jeho vlády založeno biskupství – 1. biskup Sas Dětmar, po jeho smrti Vojtěch z rodu Slavníkovců – zakladatel 1. mužského kláštera u nás – benediktýnský Břevnov. • Boje s Polskem – ztráta Slezska – růst napětí v zemi, ve snaze upevnit svou moc nechává roku 995 vyvraždit konkurenční rod Slavníkovců – Vojtěch tou dobou v Římě, přesto později umírá mučednickou smrtí při misii v Prusku.
1. Krize českého státu: • Po smrti Boleslava II. spory mezi jeho syny o nástupnictví: • Boleslav III. (999 – 1003) • Jaromír (1004 – 1011) • Oldřich (1012 – 1034) • Do dlouhých bojů o trůn se zapojil i Sas Jindřich II. a polský panovník Boleslav Chrabrý.
Břetislav i. (1035 – 1055) • Znovu obsadil Slezsko. • V Hnězdně se zmocnil ostatků sv. Vojtěcha – snaha o zřízení arcibiskupství – války s císařem Jindřichem III. – 1040 – v bitvě u Brůdku zvítězil, rok poté prohrál, r. 1054 ztrácí Slezsko. • První zákoník – tzv. BŘETISLAVOVA STATUTA, obsahovala mimo jiné STAŘEŠINSKÝ ZÁKON – nástupnictví nejstaršího člena panovnického rodu.
Spytihněvii. (1055 – 1061)vratislavii. (1061 – 1092) • 1086 získává královskou korunu – odměna za pomoc císaři Jindřichu IV. ve sporu s papežem o tzv. INVESTITURU. Koruna předána v Mohuči, slavnostní korunovace 15. 6. 1086 na Pražském hradě. • INVESTITURA = spor o potvrzování církevních hodnostářů císařem, boj mezi církevní a světskou mocí.
Další přemyslovští panovníci: • Konrád I. Brněnský 1192 – jen 8 měsíců • Břetislav II. (1092 – 1100) • Bořivoj II. (1101 – 1107) (1117 – 1120) • Svatopluk (1107 – 1109) • Vladislav I. (1109 – 1117) (1120 – 1125) • Soběslav I. (1125 – 1140) – bitva u Chlumce nad římským králem Lotarem – na památku vítězství rotunda sv. Jiří na Řípu.
Další přemyslovští panovníci: • Vladislav II. (1140 – 1172) – za pomoc císaři Fridrichu I. Barbarosovi v bojích o severní Itálii zisk královské koruny – vítězství v bitvě u Milána r.1158. • Bedřich (1172 – 1173) (1178 – 1189) • Soběslav II. (1173 – 1178) • Konrád II. Ota (1189 – 1191) • Václav (1191 – 1192)
Přemysl otakar i. (1192 – 1193) (1197 – 1230) • Syn Vladislava a královny Judity. • Politicky zdatný a rázný, rozkvět Českého státu. • Neúspěšné spiknutí proti císaři – dočasná vláda Jindřicha Břetislava (1193 – 1197). • 1198 – zisk královské koruny. • 1212 Zlatá bula sicilská – dědičný titul krále, stařešinský zákon nahrazen zákonem PRIMOGENITURY – nástupnictví prvorozeného syna.
Václav i. (1230 – 1253) • Prudký rozvoj kolonizace = osidlování nových oblastí – a) vnitřní – domácím obyvatelstvem, b) vnější – cizinci. • Rozvoj dvorsko – rytířské kultury, gotický stavební sloh. • Spory o tzv. babenberské dědictví – oblast Rakous a Štýrska. • 1248 potlačení odboje kralevice Přemysla Otakara II.
Vypracovala Mgr. Lenka Hrušková • Seznam zdrojů: http://commons.wikimedia.org/wiki/ [cit. 2012-08-02] MAREK,Jaroslav a kol. České a československé dějiny. 1.vyd. Praha. Fortuna, 1991. ISBN 80 – 85298-29-5.
