Bakteriální a virové infekce koní

1. Bakteriální a virové infekce koní

2. Druhově specifické zvláštnosti při používání antibiotik: • Peniciliny podané per os mohou narušit bakteriální fermentaci v caeku a kolonu u dospělých zvířat vedoucí k vážným poruchám trávení. • Tetracykliny mohou vyvolat těžké enterokolitidy u koní vystavených stresu. • S výjimkou perorálního podání erythromyciniumestolatu spolu s rifampicinem hříbatům při rhodokokové pneumonii (Rhodococcus equi) je třeba se vyvarovat použití makrolidů a linkosamidů. • Také je třeba se vyvarovat podávání fluorochinolonů - obecně u rychle rostoucích zvířat - zejména hříbatům.

3. infekce vzdušného vaku, akutní sinusitida Streptococcus equi subsp.zooepidemicus hříběcí Streptococcus equi subsp.equi (vakcinace) bronchopneumonie akutní S.equi subsp.zooepidemicus bronchopneumonie chronická S.equi subsp.zooepidemicus Staphylococcus intermedius, Klebsiella spp. Enterobacter spp. Salmonella spp. Rhodococcus equi Actinobacillus equuli Pasteurella spp. Fusobacterium necroforum Bacteroides spp. Bakteriální infekce respiračního traktu

4. Dýchací aparát - viry • Rhinopneumonie koní (EHV-1 a 4) • Virová arteritida koní • Influenza virus koní • Rhinovirus koní • Adenovirus koní

5. RPK Rhinopneumonie koníRPK • Původce - virus EHV-4, EHV-1 • Replikace viru na sliznicích dýchacího aparátu, navození latence • Rhinofaryngitis, tracheobronchitis, horečka • Především u mladých koní do dvou let, starší koně – jen mírné příznaky

6. RPK Rhinopneumonie koní • Inkubační doba 2-10 dní • Častá sekundární bakteriální infekce • U EHV-1 bifázická horečka • EHV-1 – fulminantní pneumonie při infekci plodu v pozdní březosti

7. Adenovirová infekce koní • Viry s nízkou virulencí • Infekce nejčastěji ve věku 3 – 6 měsíců • Většina infekcí je subklinická • Koně jsou periodicky reinfikováni • Predispozice k bakteriálním infekcím

8. Adenovirová infekce koní • Adenovirová pneumonie • Imunosuprese • Selhání pasivního transferu protilátek • Polysystémové onemocnění • SCID (severe combined immunodeficiency) u arabských hříbat

9. FLU Influenza koní • Akutní horečnaté, vysoce nakažlivé onemocnění • Inkubační doba 1-3 dny • Dyspnoe, kašel, horečka, rhinitis, konjunktivitis • Kašel přetrvává do uzdravení

10. TRÁVICÍ ÚSTROJÍ • akutní enteritida • Salmonella spp • Actinobacillus equuli • Clostridium perfringens typ A cpb2+ • chronická enteritida • L.intracellularis • akutní peritonitida • enterobakterie • Bacteroides spp. • Bacteroides fragilis • Rhodococcus equi • Actinobacillus equuli

11. MOČOVÉ ÚSTROJÍ • pyelonefritida • Escherichia coli • cystitida, uretritida • E.coli, P.mirabilis • Klebsiella spp., Enterobacter • Actinobacillus equuli • Streptococcus equi subsp.zooepidemicus • Pseudomonas aeruginosa

12. GENITÁLNÍ ÚSTROJÍ • endometritida • E.coli, K.pneumoniae • Pseudomonas spp. • S.equi subsp.zooepidemicus • orchitida, epidimitida, vesikulitida • S.equi subsp.zooepidemicus, • Salmonella spp. S.abortus equi

13. Urogenitální aparát - viry • EHV-1 • EHV-3 • Virus arteritidy koní • Virus infekční anémie koní

14. EHV-1 Virové zmetání klisen • EHV-1 původce onemocnění • Virus je ubikvitární v koňské populaci, k infekci dochází často již v prvním roce života. • Latentní stav v trigeminálním gangliu • Existence kmenů se různým abortogenním potenciálem (stupeň endoteliotropismu)

15. EHV-1 Patogeneze V patogenezi virového zmetání klisen se uplatňují: • epiteliální buňky • leukocyty • endoteliální buňky • v respiratorním traktu, • imunitním systému • březí děloze

16. EHV-1 Patogeneze • Primární replikace viru - epitel. buňkách respir. traktu • Infekce endoteliálních buněk cév v nasální oblasti, virémie prostřednictvím monocytů a lymfocytů. • Sekundární replikace v endoteliálních buňkách dělohy, CNS, testes, endokrinních orgánů ale také infekce trigeminálního ganglia

17. Navození latence Virémie (Lymfocyty) Latence (lymfocyty, gangl. trigem.) Reaktivace Infekce dělohy ... EHV-1

18. E V A Virus arteritidy koní • Virus je rozšířen po celém světě • Americké izoláty jsou virulentnější • Inkubace 3 – 14 dní • Subklinický průběh – nejčastější • Klinické příznaky: horečka, leukopenie, otoky skrota a břicha, konjunktivitis, výtok z očí a nosu, zmetání (10 – 60%)

19. E V A Patogeneze Iniciální infekce bronchiální makrofágy Za 48 hod. regionální MU, 3. den virémie Sekundární replikace ve stěně středních a malých arterií Po přirozené infekci solidní imunita přetrvává až tři roky. Kolostrální protilátky chrání 2 – 6 měsíců, ale interferují s vakcinací.

20. E V A Patogeneze • Respiratorní cestou – primární a častější způsob, virus je vylučován 7 – 14 dní • Pohlavní cestouje virus přenášen z perzistentně infikovaného hřebce na klisnu. • U hřebců může virus perzistovat celoživotně v přídatných pohlavních žlázách. Perzistence je testosteron dependentní !

21. EHV-1 × EVA • EHV-1 • Exacerbace viru předchází zmetání až o týdny • Edém plic, transudát v hrudní dutině, petechie na myocardu plodu • EVA • Onemocnění u klisny těsně před zmetáním • Plod je částečně autolyzovaný • Bez specifických změn

22. Koitální exantém koní EHV-3 • Pohlavní infekce koní • Postihuje koně i klisny (vesikuly, pustuly, ulcerace) • Replikace viru na sliznici genitálního ústrojí koní • Infekce je „sebe-limitující“ v důsledku termosenzitivity původce • Ulcerace jsou často sekundárně bakteriálně kontaminovány

23. CENTRÁLNÍ NERVOVÝ SYSTÉM • meningo-encefalitida(sekundární infekce) • S.equi subsp.zooepidemicus • enterobakterie • Tetanus (Clostridium tetani)

24. Infekce CNS - viry • EHV-1 Myeloencefalopatie • Vzteklina • Bornaská choroba

25. EHV-1 Myeloencephalopathie • Kmeny viru s vyhraněným endoteliotropismem • Ischemické změny v důsledku infekce endotelu cév (vasculitis, trombóza, petechie v CNS) • Dysurie, cystitis (dysfunkce motor. neuronů) • Infekce klisny do 2/3 březosti • Zvýšená incidence v zimě a na jaře • Parézy, ataxie hlavně pánevních končetin

26. INFEKCE OKA • bakteriální konjunktivitida • S.equi subsp.zooepidemicus • Pseudomonas aeruginosa • Staphylococcus intermedius • Moraxella equi • Acinetobacter spp. • Corynebacterium spp. • Bacillus spp.

27. KREVNÍ OBĚHSeptikémie • E.coli • Salmonella spp. • Actinobacillus equuli • S.equi subsp.zooepidemicus • Staphylococcus intermedius • stafylokoky koaguláza-negat.

28. E I A Infekční anemie koní • Onemocnění lichokopytníků • Akutní horečnaté onemocnění s četnými exacerbacemi • 2-3 týdny • Virus se replikuje v makrofázích a monocytech • Přenos viru • krev sající hmyz • inj. stříkačky

29. E I A Patogeneze • Příčinou exacerbací je antigenní variabilita viru • Imunokomplexy volného viru s protilátkou vyvolávají glomerulonefritis, • Virus senzitizuje erytrocyty a trombocyty k vlivu komplementu – anemie, hemorh. diatéza, icterus, srdeční slabost, edémy • Splenomegalie

30. KŮŽE a PODKOŽÍ • folikulitída a furunkulóza • Staphylococcus intermedius • lymfangitida • S.equi subsp. Equi • Microsporum canis • Trichophyton equinum(vakcinace)

31. Papillomaviry koní

32. Papillomaviry koní • Typická cytopatologie je patrná u papillomů na kůži • Histologické změny ve stratum granulosum (inkluze) • Virus se šíří kontaktem a deskvamací • Dekontaminace prostředí je nemožná

33. POHYBOVÉ ÚSTROJÍSeptická artritida • E.coli, • Salmonella spp. • Actinobacillus equuli • Pseudomonas aeruginosa • S.equi sp.zooepidemicus • Rhodococcus equi • Staphylococcus intermedius

34. Clostridium perfringens S.equi sp.zooepidemicus Pseudomonas aeruginosa postoperační rány enterobakterie Actinobacillus equuli. Pseudomonas aeruginosa S.equi subsp.zooepidemicus Staphylococcus spp. RÁNY