Valná hromada AČPM, 2. prosince 2010, Praha

1. Valná hromada AČPM, 2. prosince 2010, Praha Kontroly pojišťovacích zprostředkovatelů ze strany ČNB (zpracoval: Ing. Gustav VACEK, člen prezídia AČPM) Právní rámec:Úřední sdělení ČNB ze dne 27. srpna 2010Zákon č. 38/2004 Sb. o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostíZákon č. 552/1991 Sb. o státní kontroleZákon č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebiteleZákon č. 6/1993 Sb. o České národní bance

2. ČNB vyžaduje předložit: • Veškeré smlouvy zakládající smluvní vztahy v nichž kontrolovaná osoba vystupuje jako pojišťovací makléř • Seznam zaměstnanců kontrolované osoby zabývajících se zprostředkovatelskou činností v pojišťovnictví s uvedením jejich identifikačních údajů • Seznam osob ve smluvním vztahu s kontrolovanou osobou zabývajících se zprostředkovatelskou činností s uvedením jejich identifikačních údajů • Pracovní smlouvy se zaměstnanci kontrolované osoby, popř. další smlouvy (např. mandátní, o obchodním zastoupení atd.) s osobami uvedenými v předchozím bodě • Vyjádření, zda osoby uvedené výše vykonávají zprostředkovatelskou činnost také pro jiné subjekty (např. pojišťovny, pojišťovací zprostředkovatele) • Doklady o tom, že výše uvedené osoby splňují požadavky na odbornou způsobilost • Vnitřní předpisy pojišťoven, kterými je kontrolovaná osoba vázána • Veškeré vnitřní předpisy, které pro svou činnost vydala kontrolovaná osoba • Veškeré plné moci vystavené pro kontrolovanou osobu a kontrolovanou osobou v souvislosti s činností pojišťovacího zprostředkovatele

3. ČNB vyžaduje předložit (pokračování): • Seznam pojistných produktů, které kontrolovaná osoba zprostředkovává • Vzorových smluv a dalších dokumentů předkládaných kontrolovanou osobou před/při jednání s (potenciálním) klientem pro produkty uvedené v předchozím bodě • Seznam stížností klientů vztahujících se k činnosti pojišťovacího zprostředkovatele a popisu jejich řešení, ať už řešených samostatně kontrolovanou osobou, anebo ve spolupráci s příslušnými pojišťovnami • Doklady o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem činnosti kontrolované osoby • Výpisy ze všech účtů používaných kontrolovanou osobou v souvislosti s výkonem zprostředkovatelské činnosti • Seznam všech pojistných smluv uzavřených kontrolovanou osobou, sestav provizí za tyto smlouvy a jejich případných storen období od 1. ledna 2010 • Sazebník provizí pro všechny výše uvedené osoby

4. §14 zákona č. 552/1991 Sb. o státní kontrole: (1) Kontrolované osoby jsou povinny vytvořit základní podmínky k provedení kontroly, zejména jsou povinny poskytnout součinnost odpovídající oprávněním kontrolních pracovníků uvedeným v § 11 písm. a) až f) a h) tohoto zákona. Fyzické osoby nemají povinnost podle § 11 písm. d) tohoto zákona v případech, kdyby jejím splněním způsobily nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým. (2) Kontrolované osoby jsou povinny v nezbytném rozsahu odpovídajícím povaze jejich činnosti a technickému vybavení poskytnout materiální a technické zabezpečení pro výkon kontroly. §19 zákona č. 552/1991 Sb. o státní kontrole: Pořádková pokuta (1) Fyzické osobě, která způsobila, že kontrolovaná osoba nesplnila povinnost podle § 14 tohoto zákona, může kontrolní orgán uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kčs. (2) Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně, nebyla-li povinnost splněna ani ve lhůtě nově stanovené kontrolními pracovníky. Úhrn takto uložených pořádkových pokut nesmí přesáhnout částku 200 000 Kčs. (3) Pořádkové pokuty lze uložit do jednoho měsíce ode dne nesplnění povinnosti. (4) Pořádkové pokuty jsou příjmem státního rozpočtu České republiky. Pořádkové pokuty, které jako kontrolní orgán uložila obec, jsou příjmem obce. (5) Pokuty vymáhá orgán, který je uložil.

5. § 22a zákona č. 38/2004 Sb. Pořádková pokuta (1) Pojišťovacímu zprostředkovateli nebo samostatnému likvidátoru pojistných událostí, který znemožní nebo závažně ztíží výkon dohledu zejména tím, že neposkytne potřebnou součinnost nebo nevyhoví výzvě dané podle tohoto zákona, může Česká národní banka uložit pořádkovou pokutu do 5 000 000 Kč. (2) Pořádkovou pokutu podle odstavce 1 lze uložit opakovaně. Úhrn uložených pokut nesmí převyšovat 20 000 000 Kč. (3) Pořádkovou pokutu lze uložit do 6 měsíců ode dne, kdy k protiprávnímu jednání došlo. (4) Výnos z pořádkových pokut je příjmem státního rozpočtu.

6. § 26 odst. 1 zákona č. 38/2004 Sb. Správní delikty právnických osob (1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) v žádosti o zápis do registru nebo o změnu údajů v registru podle § 13 odst. 4, 5, 7 a 8 nebo § 15 odst. 4, 5, 7 a 8 uvede nesprávné údaje, b) jako pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř uvede v ročním výkazu činnosti podle § 22 odst. 2 nesprávné údaje, nebo c) uvede v písemném prohlášení podle § 13 odst. 6 nesprávné údaje.

7. §26, odst. 2 zákona č. 38/2004 Sb. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako pojišťovací zprostředkovatel nebo samostatný likvidátor pojistných událostí dopustí správního deliktu tím, že a) provozuje zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví nebo činnost samostatného likvidátora pojistných událostí v rozporu s údaji uvedenými v registru podle § 12, b) ve stanovené lhůtě nesplní opatření k nápravě uložené jí Českou národní bankou při výkonu dohledu podle § 23, c) vyžaduje od osoby, která se má podílet na zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví, složení vstupního poplatku jako podmínky výplaty příštích odměn za tuto činnost, nebo d) odměny osoby, která se má podílet na zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví, odvozuje od získání dalších osob pro tuto činnost, které takto získal.

8. Práva a povinnosti kontrolních pracovníků a kontrolovaných osob podle zákona č. 552/1991 Sb. o státní kontrole § 11 Kontrolní pracovníci jsou při provádění kontroly oprávněni: a) vstupovat do objektů, zařízení a provozů, na pozemky a do jiných prostor kontrolovaných osob, pokud souvisí s předmětem kontroly; nedotknutelnost obydlí je zaručena, b) požadovat na kontrolovaných osobách, aby ve stanovených lhůtách předložily originální doklady a další písemnosti, záznamy dat na paměťových médiích prostředků výpočetní techniky, jejich výpisy a zdrojové kódy programů, vzorky výrobků nebo jiného zboží (dále jen "doklady"), c) seznamovat se s utajovanými skutečnostmi, prokáží-li se osvědčením pro příslušný stupeň utajení těchto skutečností, vydaným podle zvláštního zákona. 4) d) požadovat na kontrolovaných osobách poskytnutí pravdivých a úplných informací o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech, e) zajišťovat v odůvodněných případech doklady; jejich převzetí musí kontrolované osobě písemně potvrdit a ponechat jí kopie převzatých dokladů, f) požadovat, aby kontrolované osoby podaly ve stanovené lhůtě písemnou zprávu o odstranění zjištěných nedostatků, g) v případech stanovených tímto zákonem ukládat pořádkové pokuty, h) používat telekomunikační zařízení kontrolovaných osob v případech, kdy je jejich použití nezbytné pro zabezpečení kontroly. Poznámky: Předložit ≠ předat (§11, odst. b) Kopírka ≠ telekomunikační zařízení (§11, odst. h)

9. Povinnosti kontrolních pracovníků Zákon č. 552/1991 Sb. o státní kontrole § 12 (1) Povinností kontrolních pracovníků je zjistit při kontrole skutečný stav věci. Kontrolní zjištění jsou kontrolní pracovníci povinni prokázat doklady. (2) Kontrolní pracovníci jsou dále povinni: a) oznámit kontrolované osobě zahájení kontroly a předložit pověření k provedení kontroly, b) šetřit práva a právem chráněné zájmy kontrolovaných osob, c) předat neprodleně převzaté doklady kontrolované osobě, pominou-li důvody jejich převzetí, d) zajistit řádnou ochranu odebraných originálních dokladů proti jejich ztrátě, zničení, poškození nebo zneužití, e) pořizovat o výsledcích kontroly protokol, f) zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděli při výkonu kontroly a nezneužít znalosti těchto skutečností. Poznámka: Zastavit chod firmy na 14 dní před koncem roku ≠ šetření právem chráněného zájmu kontrolované osoby (§12, odst. 2 písm. b.)

10. Protokol o kontrolním zjištění Zákon č. 552/1991 Sb. o státní kontrole § 15 (1) O kontrolním zjištění se pořizuje protokol, který obsahuje zejména popis zjištěných skutečností s uvedením nedostatků a označení ustanovení právních předpisů, které byly porušeny. (2) V protokole se uvádí označení kontrolního orgánu a kontrolních pracovníků na kontrole zúčastněných, označení kontrolované osoby, místo a čas provedení kontroly, předmět kontroly, kontrolní zjištění, označení dokladů a ostatních materiálů, o které se kontrolní zjištění opírá. Protokol podepisují kontrolní pracovníci, kteří se kontroly zúčastnili. § 16 (1) Povinností kontrolních pracovníků je seznámit kontrolované osoby s obsahem protokolu a předat jim stejnopis protokolu. (2)Seznámení s protokolem a jeho převzetí potvrzují kontrolované osoby podpisem protokolu.

11. Úřední sdělení ČNB – definice odborné péče Článek 2, odst. 2 zní: Vzhledem ke skutečnosti, že pojem „odborná péče“ je neurčitým právním pojmem, a nelze jej zákonnými a prováděcími právními předpisy efektivně vymezit taxativním způsobem, bývá jeho obsah a rozsah často odvozen od ustálené praxe v regulované oblasti.1 Jeho použitím je tak správnímu orgánu dán prostor, aby tento pojem v souladu se smyslem a účelem právní úpravy ve své aplikační praxi vykládal a upřesňoval. 1 Viz také Metodika - Posuzování odborné péče (ODBP) dostupná z: https://www.cnb.cz/export/CZ/Kapitalovy_trh_podle_temat/get_dms_file.do?FileId=1717 a rozhodnutí Komise pro cenné papíry KCP/13/2001 dostupné z: https://www.cnb.cz/export/CZ/Kapitalovy_trh_podle_temat/Kolektivni_investovani/Povinnosti_a_odborna_pece.page?FileId=1924

12. Úřední sdělení ČNB – definice odborné péče • Poznámky: • neexistuje tedy definice odborné péče • odkazy na předchozí obrazovce odkazují na podnikání na kapitálovém trhu, nikoliv na zprostředkování pojištění • podnikatel, ať právnická nebo fyzická osoba, kterému je pojištění zprostředkováno, není spotřebitelem (výklad viz dále) ve smyslu zákona o ochraně spotřebitele

13. Úřední sdělení ČNB – nekalá obchodní praktika Článek 4, odst. 2 zní: Cílem zákonné úpravy informační povinnosti podle § 21 odst. 6 ZoPZ je informovat klienta v takovém rozsahu, který je dostatečný k tomu, aby klient mohl učinit kvalifikované rozhodnutí ohledně uzavření pojistné smlouvy. Klient by měl být tedy informován o tom, že je to jedna nebo více pojišťoven, které pojišťovací zprostředkovatel zastupuje a zda poskytuje klientovi analýzu podle § 21 odst. 7 ZoPZ nebo nikoliv. Klient nesmí nabýt dojmu, že analýza, kterou klientovi předkládá, pokrývá všechny pojistné produkty vhodné z hlediska rizik, která chce klient pojistit. Podle § 21 odst. 1 ZoPZ dále platí, že pojišťovací z prostředkovatel je povinen sdělit klientovi na jeho žádost způsob svého odměňování. Z ustanovení § 21 odst. 1 ZoPZ ostatně dále vyplývá, že pojišťovací zprostředkovatel nesmí poskytovat neúplné, nepřesné a nejasné údaje a nesmí zamlčet údaje o charakteru a vlastnostech poskytovaných služeb. Absence i jen některého z těchto prvků odborné péče je jednáním v rozporu s touto povinností a v oblasti ochrany spotřebitele je nekalou obchodní praktikou resp. jednáním klamavým.9 9 §4 zákona ochraně spotřebitele

14. Zákon o ochraně spotřebitele § 23, odst. 1 (kdo vykonává dozor) zní: Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 4 až 5a, § 6 a 12 vykonává Česká národní banka, jedná-li se o osoby, nad nimiž vykonává dohled podle § 44 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. Nad platebními institucemi, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu a vydavateli elektronických peněz malého rozsahu vykonává Česká národní banka tento dozor pouze v rozsahu poskytování platebních služeb, služeb souvisejících s poskytováním platebních služeb a vydávání elektronických peněz 26). 26) Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku.

15. Zákon o ochraně spotřebitele § 4  Nekalé obchodní praktiky  (1) Obchodní praktika je nekalá, je-li jednání podnikatele vůči spotřebiteli v rozporu s požadavky odborné péče a je způsobilé podstatně ovlivnit jeho rozhodování tak, že může učinit obchodní rozhodnutí, které by jinak neučinil. • Poznámky: • Toto znění zákona (§4) je dáno zákonem 36/2008 Sb. s platností od 17. ledna 2008. • Spotřebitelem je fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání, viz §2, odst. 1, písm. a) zákona o ochraně spotřebitele. „Obvyklý“ klient makléře, tj. podnikatelský subjekt (ať už právnická nebo fyzická osoba) není spotřebitelem ve smyslu zákona o ochraně spotřebitele a v takovém případě nelze uplatnit sankce podle tohoto zákona.