Historie mezinárodních organizací

1. Historie mezinárodních organizací Mezinárodní organizace

2. Historie Kdy se objevují mezinárodní organizace?

3. Historie • MO začínají vznikat v souvislosti s rostoucí závislostí mezi státy. • 3 podmínky: • Problem condition: existuje problém, jehož řešení vyžaduje spolupráci států. • Cognitive condition: státy si musí uvědomit, že tento problém existuje, že je společný více státům a že je možné ho společně řešit. • Hegemonic condition: hegemon v mezinárodním systému je ochotný podpořit vznik MO a nést náklady za její vznik.

4. Historie MO v oblasti bezpečnosti • Mezníkem vzniku moderního mezinárodního systému (MS) je Vestfálský mír v r. 1648. • Problem condition: válka a anarchie v MS • jak omezit mocenskou politiku států? Jak dosáhnout míru? • Státy ale dlouho nebyly ochotné uznat existenci problému a v MS chybí hegemon, který by byl ochotný vznik MO podpořit.

5. Historie MO v oblasti bezpečnosti • Teprve během Napoleonských válek je uznána existence problému a vznikají koalice států. • Vídeňský kongres v r. 1815 → vznik koncertu velmocí. • Považován za předchůdce IGO v oblasti bezpečnosti. • Konzultace velmocí, které měly vést k vyřešení konfliktů mírovou cestou → kongresová diplomacie. • Kodifikace pravidel a norem diplomacie.

6. Historie MO v oblasti bezpečnosti • Koncert = multilaterální fórum velmocí → proměna bilaterálních jednání v multilaterální • Reflektuje rovnováhu moci mezi velmocemi. • Dohoda pravidel hry, která regulují vzájemné vztahy velmocí. • Dohoda o zónách vlivu velmocí. • Rozpadá se, když se zájmy velmocí od sebe vzdálí. • Koncert velmocí nefungoval kontinuálně, ale do krymské války (1853-1856) a znovu po sjednocení Itálie a Německa.

7. Historie MO v oblasti bezpečnosti • Haagské mírové konference v r. 1899 a 1907 • Přijetí Konvence o mírovém řešení sporů (1899) • Konvence o pravidlech pozemního vedení války (1899) • Konvence o pravidlech vedení námořní války (1899) • Vznik Stálého arbitrážního soudu v Haagu (řešení konfliktů mírovou cestou) • Účast i některých latinskoamerických a asijských států. • Limity: státy nebyly ochotny dohodnout se ohledně kontroly zbrojení → první světová válka

8. Historie MO v oblasti bezpečnosti • Po první světové válce vytvoření první světové MO = Společnost národů (1919) • Splněny všechny tři podmínky (válka jako problém, jeho uznání státy, tlak USA během konce války na vznik MO) • Vytvoření systému kolektivní bezpečnosti a řešení konfliktů mírovou cestou. • Rozdíly vůči koncertu velmocí: zahrnula i malé státy a měla organizační strukturu (Rada, Shromáždění, sekretariát).

9. Historie MO v oblasti bezpečnosti • Problémy: • Nevstup USA • Důraz na suverenitu států. • Proti velkým státům byla bezmocná. • Činnost oficiálně ukončena v r. 1946 → dokumenty a závazky přeneseny na OSN

10. Historie MO v oblasti bezpečnosti • Po druhé světové válce splněny 3 podmínky: • Válka je problém, uznání války jako problému státy a ochota spolupracovat, hegemon USA tlačí na vznik světové MO • OSN: bezpečnostní systém založený na zákazu použití síly či hrozby silou mezi státy.

11. Historie MO v oblasti bezpečnosti • Rada bezpečnosti → jejím úkolem je zajistit světový mír, může odpovědět na akty agrese nevojenskými nebo vojenskými donucovacími prostředky. • Studená válka → systém zablokovaný • Vyvinutí jiných prostředků pro zajištění míru → např. peacekeepingové mise • Po skončení SV může OSN zasáhnout vůči agresorovi • Např. Irák (válka v Perském zálivu)

12. Historie MO v oblasti bezpečnosti • Kromě OSN vzniklo po 2. světové válce několik regionálních bezpečnostních organizací • 1945: Arabská liga • 1948: Organizace amerických států • 1963: Organizace africké jednoty (od r. 2002 Africká unie) • Tyto organizace ale mají skromné výsledky co se týče udržení míru

13. Historie MO v oblasti bezpečnosti • Asie: • ANZUS (1951): Austrálie, Nový Zéland a USA • Evropa: • NATO (1949) • Varšavský pakt (1955-1991) • OBSE (1975)

14. Historie MO v oblasti bezpečnosti • NATO: • Kolektivní bezpečnost → útok na jednoho člena je chápán jako útok na všechny, ale závisí na každém státu, jaká opatření přijme. • Po skončení SV reakce na nové hrozby. • Varšavský pakt: • Ustaven v reakci na přijetí západního Německa do NATO • Nástroj kontroly SSSR nad východním blokem • mechanismus vzájemné pomoci

15. Historie MO v oblasti bezpečnosti • OBSE • 1972-1975 Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě • 1991 přijetí Pařížské charty • Cíl: vytvoření celoevropské organizace pro zabezpečení míru • Mechanismus konzultace a spolupráce v reakci na výjimečné situace (tzv. berlínský mechanismus) • 1994 proměna v OBSE • Věnuje se oblastem, které stojí na okraji zájmu NATO (demokratizace, ochrana menšin, podpora občanské společnosti, prevence konfliktů)

16. Mezinárodní organizace v oblasti obchodu • Problem condition: protekcionismus. Ekonomické krize podporují protekcionistické chování států. • Cognitive condition: Protekcionismus byl uznán jako problém v souvislosti se světovou hospodářskou krizí v 30. letech 20. století → protekcionismus krizi prohloubil a prodloužil.

17. Mezinárodní organizace v oblasti obchodu • Hegemonic condition splněna po 2. světové válce, kdy USA prosazují liberalizaci světového obchodu. • 1944: založen brettonwoodský systém • Mezinárodní měnový fond (IMF) → stabilizace měn, vybudování systému volně směnitelných měn • Světová banka (WB, původně Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj, IBRD)

18. Mezinárodní organizace v oblasti obchodu • Obchod: • Ihned po 2. světové válce snaha založit Mezinárodní obchodní organizaci (ITO) (tzv. Charta z Havany) → ztroskotala na USA, když ji prezident Truman nepředložil ke schválení Senátu. • Alternativa: jednání USA s dalšími 23 státy v Ženevě v r. 1947 o vzájemném odstraňování obchodních bariér → Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT) • Cíle GATT: liberalizace obchodu a snížení obchodních bariér (cla, kvóty), zabránění formování obchodních bloků

19. Mezinárodní organizace v oblasti obchodu • WTO rozšířila cíle na liberalizaci služeb a ochranu duševního vlastnictví, posílila procedury pro urovnávání konfliktů • Problémy: skrytý protekcionismus mezi státy ve formě netarifních překážek obchodu • Regionální obchodní organizace: • EU: stanoven společný vnější tarif • NAFTA (1994) • ASEAN → vytvoření zóny volného obchodu do r. 2008 • U NAFTY a ASEANU nedošlo ke zrušení vnitřních bariér obchodu, neposunuly se k celní unii

20. Mezinárodní organizace v oblasti ochrany lidských práv • Problem condition: Zvěrstva spáchaná během 2. světové války. • Cognitive condition: stát musí mít morální zodpovědnost ke svému obyvatelstvu a musí existovat mezinárodní garance lidských práv. • Hegemonic condition: tlak USA, aby se přijaly mezinárodní normy týkající ochrany lidských práv. • Velká změna v náhledu na domácí politiku států → po druhé světové válce státy začaly být mezinárodnímu společenství za ni odpovědné.

21. Mezinárodní organizace v oblasti ochrany lidských práv • Základem univerzální ochrany lidských práv byla Atlantická charta z r. 1941 podepsaná Churchillem a Rooseveltem. • 1945: Charta OSN • 1948: Univerzální deklarace lidských práv → politická a občanská práva, ale i ekonomická, sociální a kulturní → není právně závazná • Výsledek kompromisu mezi Západem a Východem

22. Mezinárodní organizace v oblasti ochrany lidských práv • V rámci OSN vznik Komise pro lidská práva (spadá pod Hospodářskou a sociální radu) • Úkol kodifikovat lidská práva v mezinárodním právu → tvrdá jednání mezi Západem, Východem a Jihem vedla k přijetí dvou konvencí v r. 1966. • Mezinárodní konvence o občanských a politických právech (tzv. Občanský pakt) • Mezinárodní konvence o ekonomických, sociálních a kulturních právech (tzv. Sociální pakt) • Dlouhý proces ratifikace, v r. 2003 pouze 148 států ratifikovalo obě konvence

23. Mezinárodní organizace v oblasti ochrany lidských práv • Problém s implementací • Komise OSN pro lidská práva může vést vyšetřování, a to i bez souhlasu daného státu. • Podpora NGO na ochranu lidských práv • Rada bezpečnosti – sankce • Poprvé v r. 1966 uvalila sankce na Rhodésii a JAR za porušování lidských práv • Lidská práva se stala důležitým prvkem v rozhodování RB po skončení SV → mírové mise v Somálsku (1992-1995), Kambodži (1991-1997), na Haiti (1993-1996) • V 90. letech praxe vytváření mezinárodních trestních tribunálů

24. Mezinárodní organizace v oblasti ochrany lidských práv • Regionální organizace: • V každém regionu je odlišný stupeň ochrany lidských práv, nejvyšší je v Evropě • V r. 1949 byla založena Rada Evropy • V r. 1950 byla podepsána Evropská konvence o lidských právech • Systém ochrany je založen jednak na vyhodnocování zpráv, které poskytují členské země, ale i na možnosti stížnosti států nebo jednotlivců. • Evropský soud pro lidská práva, kam může podat žalobu stát nebo jednotlivec x systém OSN je založený nejvíce na monitoringu a vyhodnocování zpráv členských zemí.

25. Mezinárodní organizace v oblasti rozvoje • Problem condition: dekolonizace → nové státy se značnými hospodářskými a sociálními problémy → Jih požadoval po Západu a částečně Východu, aby financoval jejich rozvoj. • Cognitive condition: Západ měl obavy, že zapojení těchto zemí by mohlo narušit světové hospodářství. • Hegemonic condition: USA tlak na vznik MO, které by usnadnily zapojení Jihu do světového hospodářství a snížily rozdíly v rozvoji mezi Severem a Jihem.

26. Mezinárodní organizace v oblasti rozvoje • Organizace financující rozvoj: • Skupina Světové banky (Světová banka, Mezinárodní finanční korporace (IFC, 1955) a Mezinárodní rozvojová asociace (IDA, 1960)) • WB půjčuje za tržní úrokové sazby vládám nebo vládním agenturám, méně často soukromým podnikům s garancí vlády na specifické projekty, které mají obvykle podpořit další investice. • IFC půjčuje soukromým podnikům v méně rozvinutých zemích za tržní úrokové sazby na projekty zvyšující produktivitu • IDA poskytuje dlouhodobé bezúrokové půjčky nejméně rozvinutým zemím se splatností od 35 do 50 let. • Rozvojový program OSN (UNDP) → velký vliv rozvojových zemí, poskytuje technickou pomoc.

27. Mezinárodní organizace v oblasti rozvoje • Rozvoj a obchod: • Tlak rozvojových zemí na změnu ekonomického řádu především v rámci OSN. • V r. 1964 se ustavila Konference OSN o rozvoji a obchodu (UNCTAD) jako orgán Valného shromáždění. • Rozvinuté země považovaly za hlavní mezinárodní obchodní instituci GATT, rozvojové země UNCTAD. • Po Uruguayském kole GATT ale byl smysl UNCTAD zpochybňován → mnoho rozvojových zemí se připojilo k WTO. • V r. 1996 UNCTAD přeformulovala své cíle, v současnosti se soustředí na usnadnění členství ve WTO pro rozvojové země.

28. Sociální a ekonomické organizace • Objevily v důsledku průmyslové revoluce, zvýšení komunikace a vzájemné závislosti států. • Problem condition: usnadnění obchodu a tranzitu zboží • Cognitive condition: rychle uznáno → úplně první MO v 19. století • Hegemonic condition: podpora VB a Francie jako tehdejších velmocí.

29. Sociální a ekonomické organizace • Doprava: • Cíl: zabezpečit volný a bezpečný tranzit zboží • Říční doprava: • 1815 byl přijat Rýnský navigační akt → specifická IGO, v jejíž kompetenci byla správa lodní přepravy po Rýnu • Po ní následovalo několik podobných – 1821 (Labe), 1856 (Dunaj), 1885 (pro řeku Kongo) • Námořní doprava: stanovení mezinárodních pravidel námořní přepravy zboží a bezpečnosti dopravy • 1889 byly přijaty Mezinárodní regulace pro zabránění kolizi na moři • V současnosti Mezinárodní námořní organizace (IMO)

30. Sociální a ekonomické organizace • Železnice: první organizace v pol. 19 stol. → od r. 1922 pod správou Mezinárodní železniční unie (UIC) • Letecká doprava → první na poč. 20. století → od r. 1944 funguje Mezinárodní organizace civilního letectví (ICAO). • Míry a váhy → rozdílné způsoby měření a vážení zboží ztěžovaly obchod. • V r. 1875 vznikl Mezinárodní úřad pro míry a váhy.

31. Sociální a ekonomické organizace • Komunikace: • Spolupráci si vyžádaly rychlé technologické pokroky v komunikaci • V r. 1865 byla založena Mezinárodní telegrafická unie (ITU) → po 2. světové válce Mezinárodní telekomunikační unie (ITU). • Pošty: problematická dohoda mezi státy → teprve v r. 1874 byla založena Generální unie pošt, pozd. Univerzální poštovní unie (UPU). • V současnosti se jedná o největší světovou IGO. • Internet → zatím se neobjevila MO, reguluje se sám skrze Konsorcium světové síťě (W3C, 1994) a Internetovou korporaci pro přidělená jména a čísla (ICANN, 1998)

32. Sociální a ekonomické organizace • Sociální sféra: • 1880 přijetí Mezinárodního sanitárního kódu • V r. 1907 byl založen Mezinárodní hygienický úřad, předchůdce Světové zdravotnické organizace (WHO) • Zlepšení životních a pracovních podmínek dělníků • V r. 1901 byla založena Mezinárodní asociace pro pracovní zákonodárství. • Již v r. 1919 byla založena Mezinárodní organizace práce (ILO) na základě iniciativy evropských odborů • Hybridní organizace → vlády, svazy zaměstnavatelů a zaměstnanců v rozhodovacích orgánech • V současnosti je agenturou OSN