KNIHOVNY A INFORMAČNÍ INSTITUCE V SOUČASNOSTI

1. KNIHOVNY A INFORMAČNÍ INSTITUCE V SOUČASNOSTI Vědecká knihovna v Olomouci Mgr. Anna Vitásková

2. Co je co ? • Informační instituce • Archiv • Muzeum • Knihovna • Digitální knihovna • Informační středisko • Dokumentační středisko • Databázové centrum

3. Informační instituce • Instituce, která ukládá, zpřístupňuje, zpracovává a zprostředkovává informace.

4. Archiv • Instituce, která shromažďuje, zpracovává a zprostředkovává archivní dokumenty. Archivní dokument – grafický, převážně písemný dokument, který je produktem určité instituce, nebo osobní veřejné činnosti jednotlivce. • Musí mít dokumentární hodnotu.

5. Archiv • Archiv (z řeckého výrazu αρχείο(ν), archeío(n) původně označující vládní, nebo úřední budovu). Další možné užití termínu archiv je pak přímo pro budovu (depozitář), kde se dané archiválie shromažďují, případně pro sbírku archiválii tj. archivní fond.

6. Archiv • Archivy jsou dnes běžně regulovány státem, spadají obvykle pod min. vnitra nebo kultury.Stát dále upravuje archivy archivním zákonem. Archivy se dělí na archivy veřejné a soukromé. Veřejné jsou zakládány státem a soukromé může založit jakákoliv právnická či fyzická osoba po splnění některých náležitostí. • Věda a obor lidské činnosti zabývající se archivy se nazývá archivnictví, člověk, který pracuje, nebo spravuje archiv archivář.

7. Archiv • Síť archivů v ČR podléhá metodickému vedení Archivní správy Ministerstva vnitra ČR. Nejdůležitějším archivem je Národní archiv, který uchovává fondy centrálních institucí České republiky, Československaa země České. • Moravský zemský archiv v Brně uchovávající základní dokumenty moravské státnosti.

8. Archiv • Nejvýše stojí státní oblastní archivy, ty jsou v Praze, Třeboni, Plzni, Litoměřicích a v Zámrsku, Moravský zemský archiv v Brně a Zemský archiv v Opavě, které uchovávají archiválie regionálních původců, poslední dva navíc i dokumenty z dob samostatné správy Moravy a Slezska. • Státní okresní archivy jsou podřízenými složkami státních oblastních archivů pro obvody správních okresů. V Česku většina měst nemá vlastní archiv a archiválie odevzdává do příslušných státních oblastních archivů, výjimku tvoří jen největší města, z nichž nejdůležitější archiv má Praha (Archiv hlavního města Prahy). • Jinak dle zákona mohou archivy volně zakládat všechny samosprávní celky.

9. Archiv • Vedle státních hrají důležitou roli též specializované archivy – archivy specializovaných institucí. Z nich vynikají archivy institucí, jako třeba Archiv Univerzity Karlovy a dalších univerzit, národních institucí, jako Archiv Národní knihovny, Archiv Národního muzea, Archiv Národní galerie, ale i Archiv České televize, Českého rozhlasu, dále to je Archiv Akademie věd ČR, nebo Archiv Poslanecké sněmovny, Senátu a Archiv Kanceláře prezidenta republiky. Patří sem i Národní filmový archiv. • Specifickou roli v specializovaných archivech hrají bezpečnostní archivy, to je Archiv bezpečnostních složek (součást Ústav pro studium totalitních režimů).

10. Muzeum • Muzeum (musaion = chrám můz, řecky mouseion) je podle definice Mezinárodní muzejní rady stálá nevýdělečná instituce ve službách společnosti a jejího rozvoje, otevřená veřejnosti, která získává, uchovává, zkoumá, zprostředkuje a vystavuje hmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem studia, vzdělání, výchovy a potěšení.

11. Muzeum • Dle svého zaměření, obsahu – expozic a depozitářů – se rozlišují na všeobecná (národní, vlastivědná) muzea a specializovaná muzea (v rámci jednoho oboru). Na rozdíl od muzejních depozitářů jsou muzejní expozice přístupné veřejnosti. Institucím shromažďujícím umělecké sbírky se naopak říká galerie.

12. Muzea • Nejstarším muzeem v českých zemích bylo Šeršníkovo muzeum v Těšíně (zal. 1802, dnes v Polsku), po něm následovalo Gymnazijní muzeum v Opavě (zal. 1814). • Muzea v ČR zřizovaná státem, kraji a obcemi jsou správci muzejních sbírek podle zákona 122/2000 Sb. • Sbírky těchto muzeí jsou vedeny v Centrální evidenci sbírek.

13. Nejstarší muzea • SLEZSKÉ ZEMSKÉ MUZEUM OPAVA „Knihovna Slezského zemského muzea navazovala na tradice veřejné knihovny v bývalém rakouském Slezsku, která byla založena spolu s přírodovědeckým muzeem již v roce 1814. Knihovní fondy rostly zejména díky darům slezské šlechty.“ • MORAVSKÉ ZEMSKÉ MUZEUM „Počátky Knihovny Moravského zemského muzea sahají až do doby vzniku Františkova muzea založeného v roce 1817.“

14. Nejstarší muzea • NÁRODNÍ MUZEUM „Historie Knihovny Národního muzea začíná historií celého muzea, tedy rokem 1818. Počátkem všech sbírek budoucího muzea se staly dary knih a přírodnin z majetku jeho zakladatelů a mecenášů.Takto byl vytvořen základ fondů muzejní knihovny. U jejích prvních začátků stál odborník ve své době nad jiné povolaný - Josef Dobrovský. Prvním řádným bibliotékářem Knihovny Národního muzea byl od roku 1822 Dobrovského žák Václav Hanka.“

15. Regionální muzea • Nejvíce regionálních muzeí vzniklo v letech 1860-1890 (téměř 50) • Většina muzeí dostávala knižní dary a odkazy vzniklé osobní nebo spolkovou sběratelskou činností, dodnes jsou tyto různorodé a tematicky rozsáhlé akvizice specifikem právě muzejních knihoven

16. Muzea a jejich knihovny V zákoně č. 430 Sb. z roku 1919 o povinnosti zřizovati veřejné knihovny nebyla zakotvena problematika muzejních knihoven Značná specifika muzejních knihoven – 50. léta 20. století – sekce muzejních knihoven při Ústřední knihovnické radě Vyhlášena samostatná síť muzejních knihoven v rámci sítě jednotné soustavy knihoven (zákon č. 53/1959)

17. Specifika muzejních knihoven • Dělení fondů muzejních knihoven na odbornou knihovnu a sbírkový fond (Směrnice pro správu sbírek v muzeích a galeriích) • Knihovny muzeí jsou veřejné vědecké knihovny, které plní přednostně funkci základních knihoven

18. Knihovní zákon č. 257/2001 Sb., ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb umožnil muzejním knihovnám evidenci n MK ČR a zařadit se mezi základní knihovny se specializovanými fondy (nutnost zakotvit ve zřizovací listině muzeí knihovnické a informační služby a poskytovat tyto služby veřejnosti!)

19. Muzea a legislativa • Zákon č. 122/2000 Sb., o sbírkách muzejní povahy • Zákon č. 257/2001 Sb., o poskytování knihovnických služeb • Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském • Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů • Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě

20. Zřizovatelé muzeí • MINISTERSTVA – Ministerstvo kultury, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství • KRAJE • MĚSTA A OBCE • OBČANSKÁ SDRUŽENÍ, OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI, NADACE

21. Zřizovatel - Ministerstvo kultury ČR MUZEA • Národní muzeum • Národní technické muzeum • Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm • Moravské zemské muzeum • Technické muzeum v Brně • Památník národního písemnictví • Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze • Slezské zemské muzeum • Muzeum umění Olomouc • Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou • Husitské muzeum v Táboře • Muzeum romské kultury v Brně • Muzeum Jana Amose Komenského v Uherském Brodě • Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi • Památník Lidice • Památník Terezín GALERIE Národní galerie v Praze Moravská galerie v Brně

22. Knihovna Národního muzea • Oddělení základní knihovny - knižní celky (jedná se o soukromé knihovny význačných osobností české vědy a kultury, které jsou uchovávány v původní podobě a uspořádání - knihovna Františka Palackého a knihovna Pavla Josefa Šafaříka, Jana Nerudy, Jakuba Arbesa, Josefa Václav Friče, Jana Otty, Emy Destinnové a d. • Oddělení starých tisků a rukopisů • Oddělení knižní kultury - sbírky neknižní povahy(kramářské písně, exlibris, novoročenky, ilustrace, grafika, štočky, hmotné památky, plakáty, svaté obrázky, modlitby) • Oddělení zámeckých knihoven • Oddělení novin a časopisů

23. Zřizovatel - kraj • Jihočeský kraj • Jihomoravský kraj • Karlovarský kraj • Kraj Vysočina • Královéhradecký kraj • Liberecký kraj • Moravskoslezský kraj • Olomoucký kraj • Pardubický kraj • Plzeňský kraj • Praha • Středočeský kraj • Ústecký kraj • Zlínský kraj

24. Muzea • archeologická • astronomická • dopravní – železniční, letecká, automobilová • fotografická • hudební • mauzolea • muzejní lodě • muzea plastik • skanzeny • technická - hornická • vojenská • židovská

25. Knihovnabibliotéka, z řec. = biblos=kniha + téké=police • Kulturní, informační a vzdělávací instituce, která shromažďuje, zpracovává a uchovává organizovanou sbírku dokumentů a poskytuje knihovnické a informační služby uživatelům.

26. Vývoj knihoven Velmi stručný přehled historie knihoven

27. Počátky knihovny jsou stejně staré jako civilizace sama • první záznamy uchovávány na posvátných místech – chrámy • uchovávány důležité náboženské a politické události – spíše archivy • balady, zpěvy – ústní podání

28. Starověké knihovny • nejznámější knihovna krále Aššurbanipala (668-631 př.n.l.) v Ninive – 5 000 hliněných tabulek, metodicky utříděna (historie, zákon, věda, magie, dogma, legendy) 612 př.n.l. zničena

29. Starověké knihovny • Alexandrijská knihovna – vrchol řeckého knihovnictví na počátku 3. století př.n.l., zničena asi 273 • Nová Alexandrijská knihovna(1989- vypsaná architektonická soutěž, 2002 - Bibliotheca Alexandrina otevřena http://www.bibalex.org/English/gallery/index.htm

30. Středověké knihovny • Julius Caesar – chtěl veřejnou knihovnu, otevřena byla 5 let po jeho smrti na Aventinském pahorku • v Římě ve 4. století n.l. asi 28 veřejných knihoven • nejznámějšířím. Knihovna založena Traianem - Ulpia

31. Středověk • s rozvojem křesťanství se množí i křesťanská literatura a zřizování knihoven se stalo částí církevní organizace- jádrem fondů je bible • knihovny kostelů • klášterní knihovny • soukromé

32. Středověk • nejvýznamnější církevní knihovna – papežská knihovna v Římě – Vatikánská knihovna • knihovna císaře Karla Velikého (768-814) v Cáchách

33. Univerzitní knihovny • Sorbona - jedna z největších – její katalogy zachycují přesný obsah knih, icipit, explicit, jméno dárce a cenu • Libri catenati

35. Situace v Čechách • knihovny klášterů - Břevnov, Sázava, Rajhrad, Kladruby, Vyšší Brod, Zlatá koruna, Zbraslav… • v Olomouci biskup Jindřich Zdík – scriptorium

36. Situace v Čechách • soukromé knihovny – Jan ze Středy, Arnošt z Pardubic, Jan z Jenštejna • 1348 založení Karlovy univerzity • 1366 zřízena kolej Karlova a Andělská, 1381 kolej krále Václava – měly své knihovny • nejstarší a nejvýznamnější knihovnou UK byla knihovna koleje Karlovy - 1366

37. Čechy a Morava • 1383 koupil Václav IV. na Starém městě dům a zřídil v něm kolej i knihovnu • do roku 1622 neměla UK společnou univerzitní knihovnu • soukromé knihovny

38. Od vynálezu knihtisku • knihovny si mohly pořídit bohaté vrstvy • duchovenstvo • šlechta • měšťané • knihtisk u nás asi 1468 • po roce 1500 roste počet knihoven a svazků knih

39. Městské knihovny • 1431 na Starém Městě pražském – nejsou všeobecně přístupné, pouze pro členy městských magistrátů, učitele, lékaře a duchovní • 1491 Louny • 1556 Vodňany – městu ji daroval Havel Gelasius Vodňanský • jde o předchůdce veřejných městských knihoven

40. Šlechtické knihovny • mnohé byly základem veřejných vědeckých či veřejných knihoven • 14.-15. století menší sbírky – v klenotnicích • knihtisk, humanismus, světské tituly • Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic (NK) • Jan Starší z Hodějova

41. Šlechtické knihovny • Petr Vok z Rožmberka – největší česká šlechtická knihovna • katalog byl soupisem 11000 knih byl vzorem pro katalog královny Kristiny • Karel Starší ze Žerotína • knihovna rodu Vřesovců z Vřesovic – zásluhou Karla R. Ungara se stala součástí NK

42. Měšťanské knihovny • jejich rozvoj souvisí s rozvojem knihtisku • nedosahovaly velikosti šlechtických knihoven, ale byly početnější • bible, žaltáře, kancionály, beletrie, povídky, herbáře, kroniky

43. Školní knihovny • knihovna latinské školy horního města Jáchymova – vybudoval ji Jan Mathesius, dnes jsou uloženy v Muzeu knihy ve Žďáře nad Sázavou • Jednota bratrská – zakládání školy, vydávání knih v češtině

44. Příchod jezuitů • 1556 příchod • „raději kolej bez vlastního chrámu, nežli kolej bez vlastní knihovny“ Canis • 1556-1622 klementinská kniho • Jezuitské kolejní knihovny – Olomouc 1566 Vilém Prusinovský • Brno, Trnava • 1653 dostavěno Klementinum (jez. Kolej) • 1. seznam knihovny 1747 Kryštof Miklis

45. Baroko • honosné knihovní sály x úpadek městských knihoven • Břevnov, Broumov, Strahov, Zlatá Koruna, Vyšší Brod, Nová Říše, Teplá, Plasy,….

46. Zrušení jezuitského řádu • 1773, velké množství knih přešlo z rukou církve do rukou státu- veřejné knihovny získaly velké množství knih • veřejné vědecké knihovny – Gabriel Naudé, Gottfried Wilhelm Leibniz

47. Národní knihovna • Karel Rafael Ungar (1743-1809) – 1782 vymohl právo povinného výtisku od čes. Knihtiskařů • 1807 rozšířeno na vydavatele z celých Čech

48. Národní obrození • obnova českého jazyka • důležitá role knihoven • soukromé šlechtické a měšťanské knihovny již nestačí • zárodky lidového knihovnictví • malé knihovny českého rázu • velké vědecké knihovny pod něm. Vlivem • obrozenecká nakl. Česká expedice – V.M. Kramerius

49. Univerzitní knihovny • velký rozvoj, encyklopedický ráz • 1777 zveřejněna Univerzitní knihovna v Praze • 1774 zveřejněna Univerzitní knihovna v Olomouci (VKOL), 1807-1835 povinný výtisk

50. České lidové knihovny • školní, soukromé čes. vlastenců a buditelů, čtenářských spolků, městské, vesnické a obecní knihovny • první čtenářský spolek 1818 v Radnicích na Plzeňsku, A. Puchmajer