ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace

1. ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.0434 NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT AUTOR: Jan KOHOUTEK TEMATICKÁ OBLAST: Geografie České republiky NÁZEV DUMu: ČR – typy krajiny POŘADOVÉ ČÍSLO DUMu: 7. KÓD DUMu: JK_CR_07 DATUM TVORBY: 5. 9. 2013 ANOTACE (ROČNÍK): kvarta – DUM – seznamuje žáky s jednotlivými krajinnými typy v České republice METODICKÝ POKYN: Atlas České republiky – sešitový atlas pro ZŠ a víceletá gymnázia (2010)

2. Typy krajiny v ČR • Jednotlivé složky přírodní sféry (lit., ped, hydro.) vytvářejí tzv. přírodní krajiny – na území republiky se zformovaly před 6000 – 8000 lety • Nově vznikající vztahy mezi přírodními a socioekonomickými složkami krajiny dochází k přeměně původní přírodní krajiny na tzv. kulturní krajinu • Přírodní ekosystémy v naší krajině již málo zastoupené – plná autoregulační schopnost • Pastviny, lesy, rybníky – částečná autoregulační schopnost – tzv. řízené přírodní ekosystémy • Pole, vinice, sady a zahrady využívané k produkci potravin – tzv. produkční ekosystémy • Významné jsou ekosystémy těžební, sídlištní a dopravní – nejvíce narušují složky přírodní sféry

3. Typy krajiny v ČR • Kulturní krajina – může být harmonická, pokud jsou přírodní složky zastoupeny vyváženě (jihočeské pánve) • Krajiny sídelních a průmyslových aglomerací mají přírodní strukturu narušenou (degradovanou) • Krajina těžebních oblastí (Podkrušnohoří, Ostravsko) ztratila schopnost přirozené autoregulace a jedná se o krajinu zdevastovanou

4. Povrchový důl je jednou z významných forem poškozování životního prostředí

5. Živá příroda v ČR • Současný stav biosféry je výsledek dlouhého vývoje trvajícího 10 000 let – od 7 000 let do něho promlouvá člověk • Rostlinstvo a živočišstvo se vyvíjelo pod vlivem několika biogeografických zón zasahujících na naše území (od severu to jsou) • Boreální (lesní) • Středoevropská lesní – na západě • Alpská – na jihozápadě • Karpatská zóna na východě • Proto je ČR jedním z nejbohatších na živočišné druhy v Evropě (z toho ¾ hmyz) • Biocenózy (společenstva organismů v určitém biotopu jsou rozdělené do výškových vegetačních stupňů

6. Výškové vegetační stupně v ČR • Vegetační stupně údolních niv a nížin – převážně zemědělské plochy • Nejteplejší a nejúrodnější oblasti státu – pěstování pšenice, cukrovky, ječmene, kukuřice, slunečnice, zeleniny a ovoce • Pásy původních lužních lesů jsou dnes již zpravidla zničeny • Okraje nížin s přechodem do pahorkatin s přechodem do pahorkatin tvoří dubový vegetační stupeň – i tento stupeň se silně zemědělsky využívá • Bukovo-dubový st. – velká část České tabule a lemuje moravské úvaly, podíl listnatých lesů kolem 10% • Dubovo-bukový st. – větší podíl lesů (20 – 30%), není již tak intenzivní zemědělství, v pahorkatinách okolo České tabule, úpatních částech ČM vysočiny a nižší polohy Karpat

7. Zbytek lužního lesa

8. Výškové vegetační stupně v ČR • Bukový st. – vrcholové části Podbeskydské pahorkatiny a moravsko-slovenské pomezí • Dubovo-jehličnatý st.- největší rozloha ve všech pahorkatinách a vrchovinách, má nejvíc jehličnatých monokultur (až 85%) • Okrajová pohoří ČR – se nacházejí ve st. jedlovo-bukovém – je zde hojně zastoupen i smrk • Smrkovo-bukovo-jedlový st. – nejvyšší partie našich hor, lesy silně poškozeny emisemi z elektráren a pr. podniků • Smrkový st. – horní hranice lesa (1 200 – 1 350 m), dobře zachovaný je hlavně na Šumavě • St. klečový (subalpínský) – nad 1 200 m • Alpinský veg. stupeň se však v České republice vyskytuje pouze fragmentárně v karech Krkonoš a Jeseníků a na vrcholech přesahujících 1500 m n. m.

9. Nad hranicí lesa – Jeseníky, Velká Kotlina

11. Živá příroda v ČR - lesy • Lesy zaujímají asi třetinu našeho území (přes 25 000 m²) • Vytvářejí mezoklima a makroklima, absorbují slun. záření, snižují rychlost větru, příznivě ovlivňují odtokové poměry a produkují kyslík • Většina současných byla v průběhu minulých století uměle vysazena a neodpovídá původní přirozené skladbě lesů • Tvoří je převážně monokultury s převahou rychle rostoucích smrků a borovic

12. Použité zdroje a literatura Literatura: Červinka, P. et al. (2003): Zeměpis České republiky. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s.r.o. Kastner, J. et al. (2009): Zeměpis naší vlasti. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s.r.o. Toušek, V. et al. (2008): Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o. Internetové zdroje: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesko Obrazové materiály: HORDĚJČUK, Martin. wikipedie [online]. [cit. 5.9.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Vegetacni_stupne_CR.svg VAVRIK. wikipedie [online]. [cit. 5.9.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:VelkaKotlina.jpg DUK. wikipedie [online]. [cit. 5.9.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Riparian_strip.jpg DUDÍK, Jan. wikipedie [online]. [cit. 5.9.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:K%C5%99emelinov%C3%BD_d%C5%AFl.JPG