1 / 29

Poruchy vnímání

Poruchy vnímání. MUDr. Radovan Přikryl. Ph.D. Psychiatrická klinika Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Vnímání. Aktuální odraz reality v našem vědomí zprostředkovaný receptory

taini
Download Presentation

Poruchy vnímání

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Poruchy vnímání MUDr. Radovan Přikryl. Ph.D. Psychiatrická klinika Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně

  2. Vnímání • Aktuální odraz reality v našem vědomí zprostředkovaný receptory • Podnět na periferní části receptoru vyvolá vzruch, který je veden do mozku, v příslušné projekční oblasti vyvolá podráždění a tím vzniká počitek • Současně je více podnětů, tedy vzniká více počitků, ty se integrují s minulou zkušeností a vzniká vjem

  3. Fyziologický podklad vnímání • receptor – dostředivá dráha – kortex • Primární senzorická kůra • Zodpovědná za zprostředkování počitků • Anatomicky jasně lokalizovaná oblast • Unimodální asociační kůra • Spojování počitků a jejich zpracování, porovnávání s minulými informacemi, vytváření vjemů • Velké neuronální sítě Halucinace jednoho smyslu

  4. Fyziologický podklad vnímání • Heteromodální asociační kůra (HAK) • Integrace vjemů různých smyslů, integrace s paměťovým registrem minulých zkušeností, emocemi a limbickými okruhy, což vede ke vzniku vlastního obrazu světa (kognice) • Zadní HAK (parietotemporální kortex) • Integrace asociací různých modalit vnímání s minulými zkušenostmi • Přední HAK (laterální prefrontální kotex) • Časové, tedy sériové zpracování jinak paralelně uložených dat • Podílí se něm pracovní paměť

  5. Přední heteromodální asociační kůra • = supramodální asociační kortex • Má klíčovou roli v monitorování mnohočetných současně aktivovaných kognitivních procesů • Na základě emočních vstupů z limbického systému rozhoduje, které z aktivovaných procesů jsou důležité a které je třeba inhibovat • Hraje klíčovou roli v testování reality, deficit této funkce je rozhodující pro rozvoj halucinací a bludů

  6. Příčiny poruch vnímání • Postižení smyslových orgánů • Postižení dostředivých nervových drah • Postižení primární senzorické kůry Neurologie či jiné obory • Postižení na úrovni zpracování asociační kůrou Psychiatrie

  7. Mechanismy dysfunkce poruch vnímání • Změna bdělosti (vigility) • Pro fungování neuronálních sítí je nutná určitá úroveň bělosti • Fyziologické stavy (únava, spánek) • Patologické stavy (intoxikace, kvantitativní či kvalitativní stavy vědomí) • Porucha senzorických vstupů • Po náhlé ztrátě unimodální asociační kortex je aktivován myšlením, kognitivními mapami se kterými byl dřív spojen

  8. Mechanismy dysfunkce poruch vnímání • Přímá stimulace kortexu • Např. epileptická aura • Přetížení limbického systému • Excesivní stimulace emočních okruhů může vést k tomu, že zpracování informací kortexem není adekvátní • Např. psychotické příznaky u deprese, ale i etiopatogeneze schizofrenie

  9. Mechanismy dysfunkce poruch vnímání • Dysfunkce na úrovni korové integrace • Poruchy při zpracování informací v neuronálních sítí může vést k chybnému poměru signál/ šum • Následkem je halucinace nebo blud • Morfologické změny neuronálních okruhů • Porucha neurovývoje –migrace neuronů, excesivní pruning • Poruchy rychlé neurotransmise (NMDA, GABA) a modulační role monoaminů (serotonin, noradrenalin a dopamin i acetylcholin) • Porucha korové integrace je podle řady teorií spojena s limbickým přetížením

  10. Poruchy vnímání, které nejsou patické • Smyslové klamy • Hůl ve vodě se zdá být zlomená • Jsou dány fysiologickými vlastnostmi čidel • Purkyňovy paobrazy • Následné barevné kontrasty, po expozici zelené vidíme na bílém podkladě doplňkovou červenou, jde o doznívání stimulace zrakového analyzátoru • Živá představa • Výraznější než běžná představa, u disponovaných lidí, po intoxikacích, po únavě

  11. Poruchy vnímání, které nejsou patické • Eidetismus • Schopnost reprodukovat skutečnost, u dětí do 15ti let, u umělců • Pareidolie • Fantazijní dotváření reálných neurčitých útvarů (např. mraky) do smysluplných obrazů, je vědomá, je součástí relaxace • Synestesie • Asociace a zaměňování vjemů z různých čidel (např. barevné slyšení = tón vyvolá pocit nějaké barvy), fysiologicky, ale hlavně při intoxikacích halucinogeny

  12. Patické poruchy vnímání • Iluze • Halucinace • Psychosenzorické poruchy • Gnostické poruchy

  13. Iluze • Zkreslené vjemy vyvolané reálným podnětem • Vyskytují se při duševních poruchách, ale i při únavě, hypoprosexii, zhoršených podmínkách vnímání • Dělení iluzí • 1) Podle kritičnosti • Pravé: člověk je přesvědčen o jejich reálnosti • Pseudoiluze: člověk si je vědom nereálnosti • 2) Podle jednotlivých smyslů

  14. 3) Dělení iluzí podle jednotlivých smyslů • Sluchové (akustické) • Iluze řeči • Zrakové (optické) • Iluze identifikace osob • Iluze dvojníka (Carpgrasův fenomén) • Frégoliho syndrom • Iluze metamorfózy • Čichové a chuťové • Hmatové • Pohybové (kinestetické) • Útrobní (viscerální)

  15. Halucinace • Patologické vjemy bez reálného podnětu v dosahu příslušného analyzátoru • Vždy svědčí o poruše duševního stavu • Dělení halucinací • 1) Podle kritičnosti • Pravé • Pseudohalucinace

  16. Pseudohalucinace • Lhermitteovy pedunkulární pseudohalucinace • Při lézi pedunculus cerebri, vidiny pohybujících se barevných zvířat a lidí, jako by byl v kině • Pickovy pontinní vize • Bortí se stěny, křiví linie předmětů, vzájemně prostupují lidi a předměty, při org. postižení pontu • Hypnagogní a vigilagogní (hypnopompní) pseudohalucinace • Při usínání a probouzení, kdy není vědomí zcela lucidní, jsou vcelku fysiologické

  17. Dělení halucinací • 2) Podle složitosti • Elementární (jednotlivé smyslové podněty) • Fotomy (záblesky); akoazmata (zvuky, tóny); olfakce nebo odorace, gustace • Komplexní = halucinace • Kombinované – halucinace z několika smyslů (postava mluví) • Asociované – po primární halucinaci následuje další (např. po hlasu, že bude otráven cítí jedovaté plyny)

  18. 3) Dělení halucinací podle lokalizace • A) smyslové • Sluchové (hlasy) • Imperativní, teleologické, antagonistické (=kontrérní) • Typické příznaky schizofrenie

  19. 3) Dělení halucinací podle lokalizace • A) smyslové • Zrakové • Makropsie, mikropsie (intoxikace kokainem – xantopsie = žlutě zbarvené), mikrozoopsie (delirium tremens), halucinace liliputánů (intoxikace atropinem aj. anticholinergiky, delirium tremens) • Intoxikace a organické duševní poruchy • Spontánně se opakující zrakové halucinace a iluze u osob s abusem se nazývají flashbacky (echo fenomény, reminiscence), při zátěži, také u posttraumatické poruchy • Autoskopické halucinace: vidění sebe sama, průhlédné a bezbarvé tělo, napodobuje mimiku a pohyby, většinou organická příčina, ale i u SCH, deliriu, depresi, migréně a epi

  20. 3) Dělení halucinací podle lokalizace • A) smyslové • Čichové a chuťové halucinace • Čichové mohou být součástí aury epi patoxysmu nebo při dráždění uncus gyri hippokampi (tzv. unciformní krize) • Tělové halucinace • Hmatové (taktilní) halucinace • Sexuální taktilní při intoxikace kokainem • Pohybové (kinestetické) halucinace • Verbálně motorické Séglasovy halucinace • Graficko motorické halucinace • Orgánové (útrobní, viscerální) halucinace • Halucinace posedlosti • Negativní tělové halucinace

  21. 3) Dělení halucinací podle lokalizace • B) intrapsychické • Vkládání, odnímání, ozvučování, zveřejňování či komentování myšlenek • Vnímá je přímo mozkem nebo není schopen udat čím je vnímá, jsou považovány za přechod mezi poruchou vnímání a myšlení, někdy se označují jako alogenní (cizorodé) myšlení • Typické pro schizofrenii • C) inadekvátní • Halucinace extrakampinní

  22. Nonverbální projevy iluzí a halucinací • Naslouchací postoje • Samomluva • Děsivý či naopak blažený výraz v tváři

  23. Psychosenzorické poruchy • Porucha syntézy vjemu, díky tomu jsou složité vjemy vnímány zkresleně • Poruchy vnímání vlastního těla • Dysmorfofobie • Halucinace vlastního zápachu • Příznak zrcadla • Poruchy vnímání pohybových změn okolí • Poruchy vnímání formy předmětů (metamorfopsie) • Poruchy vnímání prostoru • Polyopsie, mikropsie, makropsie, optická alestesie (jsou na jiném místě) • Poruchy vnímání časového sledu

  24. Psychosenzorické poruchy • Jejich příčinami jsou nejčastěji organické léze CNS • Tumory, lues, encefalitis, temporální epilepsie

  25. Gnostické poruchy • Poruchy poznávání, identifikování předmětů, poruchy jemnější analýzy předmětů • Souvisí s poruchou korových analyzátorů při neporušenosti smyslových orgánů • Zraková agnozie, řečová afázie, agrafie, alexie • Gnostické poruchy tělesného schématu

  26. Gnostické poruchy • Gnostické poruchy tělesného schématu • Babinského anosognose levostranné obrny těla • Při levostranné hemiplegii při postižení P hemisféry • Autotopagnosie • Neschopnost rozlišovat jednotlivé části těla (PxL) • Gerstmanova prstová agnozie (prsty u rukou) • Gerstmanův syndrom: prstní agnozie + porucha P-L orientace + (alexie a akalkulie) • Syndrom fantomového údu

  27. Léky a další látky způsobující poruchy vnímání • Pravé halucinogeny (LSD, meskalin, psilocybin) • Delirogeny (způsobují kvalitatitní poruchy vědomí – fencyklidin, ketamin, ditran) • Psychostimulancia (amfetamin, metylfenidát) • Anticholinergní látky (atropin, benztropin) • Dopaminergika (levodopa, amantadin, lisurid, bromokriptin) • Analgetika a opiáty (morfin, metadon, buprenorfin)

  28. Léky a další látky způsobující poruchy vnímání • Analgetika a opiáty (morfin, metadon, buprenorfin) • Antikonvulziva (fenytoin) • Kardiovaskulární léky (digoxin, metyldopa, klonidin, beta blokátory) • Protizánětlivá farmaka (salicyláty, indometacin, kortikosteroidy) • Antimikrobiální medikamenty (antimalarika, isoniazid, sulfonamidy, tetracykliny) • Ostatní (cimetidin, ranitidin, disulfiram)

  29. Doporučená literatura • Höschl, Libiger, Švestka. Psychiatrie. Tigis 2002

More Related