Exekutorský úřad Praha 4 JUDr. Jany Tvrdkové, soudního exekutora

1. Exekutorský úřad Praha 4JUDr. Jany Tvrdkové, soudního exekutora Hornokrčská 650/29, 140 00 Praha 4-Krč exekutorskyurad@tvrdkova.cz

2. postavení soudního exekutora je posledním článkem v řetězu justice jeho smyslem je zajistit vymahatelnost práva provádí nucený výkon exekučních titulů (soudních rozhodnutí, rozhodčích nálezů, notářských zápisů aj.)

3. je vázán zákony (zejména Ústava, OSŘ, exekuční řád) a rozhodnutími vydanými soudem v exekučním řízení má postavení úřední osoby, je chráněn trestním zákoníkem jeho úkony jsou považovány za úkony soudu, stát na soudního exekutora přenesl určité pravomoci jde však o soukromou osobu, nikoliv státní orgán

4. na jeho činnost dohlíží Ministerstvo spravedlnosti ČR (kontroly na úřadech, nahlížení do spisů, požaduje vysvětlení ke konkrétním stížnostem) a Exekutorská komora ČR

5. exekuční řízení nucený výkon kvalifikovaným způsobem uložené povinnosti účel exekučního řízení dosáhnout uspokojení pohledávky bez ohledu na ochotu dlužníka cestou zpeněžení dlužníkova jmění (majetku, který je převoditelný a penězi ocenitelný) soudní exekutor má postupovat rychle a účelně a dbát ochrany práv účastníků řízení a třetích osob ochrana povinného – exekucí lze provádět : • jen za podmínek stanovených zákonem, • jen způsoby, které zákon k provedení exekuce určuje, a to jen takovými způsoby, které postačují k dosažení cíle exekučního řízení, • a jen v rozsahu, jaký stačí k uspokojení vymáhaného nároku oprávněného. (humanizace exekučního řízení)

6. způsoby exekuce volbu provádí exekutor • bez návrhu účastníka • formou exekučního příkazu • až do úplného vymožení pohledávky • peněžitá plnění se hradí k rukám exekutora jednotlivé způsoby realizace exekuce • k vymožení peněžitého plnění srážkami ze mzdy nebo jiných příjmů přikázáním pohledávky prodejem movitých věcí a nemovitostí prodejem podniku zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitostech • k vymožení nepeněžitého plnění vyklizením nemovitostí odebráním věcí rozdělením společné věci provedením prací a výkonů

7. pravidla volby (přiměřenost a vhodnost zvoleného způsobu provedení exekuce) • pouze do výše vymáhané pohledávky (nejvýše v rozsahu bezpečně postačujícím včetně příslušenství, které se stane pravděpodobně splatným) • jedním, více nebo všemi zákonem stanovenými způsoby • zákonné pořadí způsobů provedení exekuce (pokud to nebrání účelu exekuce – ustanovení § 58 odst. 2 exekučního řádu) přikázáním pohledávky, srážkami ze mzdy nebo zřízením exekutorského zástavního práva ostatními způsoby přístup dlužníka

8. kolizese souběžně probíhajícími exekucemia insolvenčním řízením založeno na principu priority a proporcionality • exekuce – přednost uspokojení věřitele, v jehož prospěch byl konkrétní majetek dlužníka postižen nejdříve • insolvence – poměrné uspokojení věřitelů

9. generální a speciální inhibitorium cílem exekučního řízení je především uspokojit pohledávku oprávněného z majetku povinného obava, že by povinný snížil hodnotu svého majetku tím, že by převedl práva či věci na jiného proto zákon stanoví okamžik, od kterého nelze s majetkem nakládat v některých situacích by takový zákaz mohl být pro povinného příliš přísný, proto existují výjimky k uvolnění absolutního zákazu nakládání s majetkem došlo novelou účinnou od 1. listopadu 2009

10. generální inhibitoriumI. podstata jde o obecné omezení povinného v možnosti nakládat s majetkem nastává ze zákona od okamžiku doručení usnesení o nařízení exekuce povinnému trvá až do skončení exekuce (podání odvolání nemá na účinek GI vliv)

11. generální inhibitoriumII. nemožnost nakládat s majetkem 1) s veškerým majetkem, který povinný má ve výlučném vlastnictví 2) s majetkem patřícím do SJM 3) s majetkem nepatřícím do SJM jenom proto, že si manželé SJM smluvně zúžili (42 e.ř.)

12. III. na co se GI nevztahuje? 1. věci, které nejsou exekučně postižitelné vůbec • u FO věci sloužící k uspokojování základních lidských potřeb povinného • u FO i PO věci sloužící k výkonu podnikání, tj. k zachování běžné obchodní činnosti. Myslí se: • běžná obchodní činnost jako nákup a prodej zboží v nejnutnější míře k zachování chodu podniku • např. výplata zaměstnanců • EŘ však jednoznačně preferuje úhradu dluhu před rozvíjením podnikatelských aktivit povinného • u FO i PO věci sloužící k udržování a ke správě majetku povinného, myslí se: • taková správa, aby nedocházelo ke znehodnocování majetku

13. III. na co se GI nevztahuje? 2. jistota • složí-li povinný k rukám SE částku ve výši vymáhané pohledávky + nákladů exekuce + nákladů oprávněného a navrhne-li to povinný, SE zruší zákaz nakládání s majetkem, a to do 7-mi dnů • SE zrušit zákaz musí • souhlas oprávněného není podstatný • tato možnost je vyloučena, vymáhají-li se exekučně opakující se dávky (výživné)

14. III. na co se GI nevztahuje? 3. dostatečný majetek • povinný požádá o zrušení zákazu na konkrétní majetek, protože jeho zbývající majetek zcela bezpečně postačuje na úhradu vymáhané částky • SE nemusí vyhovět

15. III. na co se GI nevztahuje? 4. souhlas SE • s písemným souhlasem SE + oprávněného + všech přihlášených věřitelů může povinný zpeněžit svůj majetek za cenu stanovenou znaleckým posudkem • znalce ustanovuje SE • získanými prostředky musí dojít k uhrazení celé vymáhané částky

16. důsledky porušení GI • relativní neplatnost úkonu • převod majetku je za trvání exekuce neplatný • převede-li povinný majetek, bude se na takový převod hledět jako na platný jen do okamžiku, než soudní exekutor nebo oprávněný nebo věřitel povinného namítne neplatnost • poté se na takový převod hledí jako na neplatný od jeho počátku, tedy jako by k němu nikdy nedošlo • takový převedený majetek SE postihne, jako by k převodu nedošlo • trestněprávní • TČ poškozování nebo naopak zvýhodňování věřitele • TČ maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání

17. speciální inhibitoriumpodstata jde o konkrétní omezení povinného v možnosti nakládat s konkrétním majetkem nastává ze zákona od okamžiku doručení exekučního příkazu povinnému trvá až do 1) zrušení exekučního příkazu, 2) skončení exekuce

18. speciální inhibitoriumrozdíl od GI absolutní neplatnost úkonů převod takto konkrétně postiženého majetku bude neplatný vždy, není třeba se ničeho dovolávat

19. exekuce přikázáním pohledávky u poddlužníka ustanovení § 312 a násl. občanského soudního řádu způsobilý předmět exekučního postihu • peněžité plnění v jakékoliv měně • plynoucí z existentní pohledávky (již nastala právní skutečnost, zakládající právní vztah) • postačuje i postupný vznik dílčích pohledávek z téhož právního důvodu • pohledávka nemusí být splatná • i naturální pohledávka identifikace pohledávky • právní důvod vzniku • výše pohledávky, nebo alespoň způsob stanovení její výše

20. pohledávky nepodléhající exekuci pohledávky fyzických osob, pokud jsou podnikateli pohledávka pochází z podnikatelské činnosti jen zčásti (2/5 nebo 3/5) (obdobně toto platí v případě autorských odměn, plnění z práv výkonných umělců a práv původců předmětů průmyslového vlastnictví) zjištění informací pro exekuční postih součinnost vůči třetím osobám (okruh osob, které jsou povinny soudnímu exekutorovi poskytnout součinnost, je omezen pouze objektivní možností sdělit informace o majetku povinného) prohlášení povinného o jeho majetku informace zjištěné z účetnictví povinného nebo při mobiliární exekuci kdo může být poddlužníkem odběratel faktor

21. exekuční příkaz náležitosti příkazu • identifikace soudu, soudního exekutora a účastníků řízení • exekučního titulu a vymáhané pohledávky • identifikace poddlužníka a pohledávky modifikace závazkového právního vztahu mezi povinným a jeho dlužníkem (co do způsobu plnění) nemá vliv na samotnou existenci závazkového právního vztahu (účinky exekučního příkazu trvají i v případě jeho změny) opravný prostředek není přípustný

23. arrestatorium povinnosti uložené v exekučním příkaze poddlužníkovi • příkaz nevyplatit plnění z postižené pohledávky povinnému (tzv. úkojné právo) • příkaz neprovádět započtení (jiné pohledávky, kterou má poddlužník vůči povinnému) • příkaz jiným způsobem nenakládat s postiženým plněním • další povinnosti, jako například povinnost sdělit aktuální výši pohledávky nebo její splatnost účinky uložených příkazů • do výše vymáhané pohledávky, jejího příslušenství a nákladů exekuce, • okamžikem doručení exekučního příkazu (poddlužníkovi se doručuje do vlastních rukou) x střet s oznámení o postoupení pohledávky

24. realizace exekuce • odpovědnost za dodržení zákonného postupu nese poddlužník poddlužník vyplatí pohledávku včetně jejího příslušenství (bylo-li postiženo) • výplata se provede dne následujícího po doručení vyrozumění o právní moci, respektive ke dni splatnosti postižené pohledávky, nastane-li až po doručení vyrozumění o právní moci • výplatou postiženého plnění exekuce tímto způsobem končí (nevyhotovuje se žádné zvláštní rozhodnutí) • provedením exekuce se poddlužník zprostí v rozsahu poskytnutého plnění své povinnosti (dochází ke splnění pohledávky ze strany poddlužníka se všemi hmotněprávními účinky)

25. prostředek procesní obrany poddlužnická žaloba • cílem je vymoci plnění na poddlužníkovi (účastníky řízení jsou věřitel a poddlužník) • věřitel je „nuceným zmocněncem“ povinného nese odpovědnost za včasné uplatnění pohledávky, nemůže dluh poddlužníkovi prominout nebo uzavřít smír nebo dohodu o narovnání na úkor povinného nemůže dojít k započtení pohledávek mezi věřitelem a poddlužníkem vylučovací žaloba • cílem je vyloučení postiženého majetku z exekuce (lze zpeněžit pouze majetek povinného) • uspět může třetí osoba, pokud doloží její (vlastnické) právo k postiženému majetku • k projednání žaloby je věcně příslušný okresní soud; místně příslušným je soud, který exekuci nařídil

26. faktoring • alternativní způsob financování podnikatele, standardně soudní exekutor adresuje své žádosti o součinnost a majetková šetření vůči bankám, pojišťovnám a obdobným institucím • faktoring – globální cese - postupník/faktor - postupitel/klient/dodavatel (povinný v exekuci) - dlužník/odběratel (poddlužník v exekuci) - soudní exekutor (pohledávka za povinným)

27. právní režim • ustanovení § 269 odst. 1 obch. zák., inominátní kontrakt • ustanovení § 524 a násl. obč. zák., cese pohledávky

28. tři základní funkce faktoringu 1) garance (u bezregresního faktoringu) 2) předfinancování (úvěrování) – okamžité proplácení sjednané výše odkupovaných pohledávek v okamžiku jejich odkupu; postupitel získává peněžní prostředky, např. použitelné k úhradě exekučně vymáhaných dluhů 3) správa pohledávek a jiné služby, souvisejících s odkupem pohledávek; postupitel tak může získat podklady pro jednání se soudním exekutorem

29. placení závazku postupitele třetí osobou – faktorem, je řádným plněním, takže postupitel se nedostává do prodlení, např. nemůže dojít ke ztrátě výhody splátek, tím pádem nenastane splatnost celého dluhu a přeneseně též vykonatelnost exekučního titulu (typicky notářský/exekutorský zápis s doložkou vykonatelnosti) usnesení NS ČR, sp. zn. 20 Cdo 1671/2008

30. § 526 odst. 1 obč. zák. – účinnost postoupení pohledávky vzhledem k dlužníkovi okamžikem, kdy je mu oznámeno, např. cedovací doložkou na daňových dokladech do té doby musí plnit jemu známému věřiteli, příp. soudnímu exekutorovi, jenž se prokáže oprávněním vést exekuci proti věřiteli z předmětné pohledávky (povinnému v exekuci).

31. § 526 odst. 2 obč. zák. oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel, není dlužník oprávněn se dožadovat prokázání smlouvy o postoupení = musí plnit postupníkovi, a to bez ohledu na to, zda je smlouva o postoupení pohledávky platná, či nikoli, resp. zda vůbec existuje, a takovýmto plněním závazek dlužníka zaniká rozsudek NS ČR sp. zn. 32 Odo 293/2002 exekuční postih příslušné pohledávky je pak nemožný

32. § 525 odst. 2 obč. zák. – postoupení pohledávky není možné, bylo-li by v rozporu s dohodou mezi věřitelem a dlužníkem pokud však v konkrétním případě dlužník s postoupením pohledávky souhlasí, nemůže se původní dohody vylučující cesi dovolávat vůči novému věřiteli – postupníkovi usnesení NS ČR č.j. 29 NSČR 30/2009-A-64, stále probíhající insolvenční řízení proti společnosti GEOSAN GROUP a.s.

33. exekuce prodejem podniku • způsob provedení exekuce dle ustanovení § 338f a násl. o.s.ř. a § 70 a násl. e.ř. • předpokladem je existence podniku a jeho vlastnictví osobou povinného • podnik – hromadná věc definovaná v ustanovení § 5 obch. zák.

34. soubor majetku používaného ke společnému účelu, k němuž jej vymezil povinný svým rozhodnutím učiněným v rámci podnikatelské činnosti, zachovávající si svoji jednotu takto vytvořený majetkový celek, ekonomická jednotka, slouží k hospodářskému účelu a je tak i vnímán zvnějšku, např. dodavateli zboží nebo zákazníky exekuce prodejem podniku může náležitým způsobem zhodnotit danou jednotku a jejím zpeněžením dosáhnout takového výtěžku, který bude korespondovat s hospodářskou hodnotou majetkového celku, podniku

35. z povahy věci může mít povinný pouze jeden podnik, exekuce prodejem podniku přivodí přerušení ostatních exekucí prodejem totožného podniku a rovněž těch exekucí, které postihují jednotlivé věci, práva a jiné majetkové hodnoty patřící k podniku u povinných-právnických osob exekuce prodejem podniku znamená nemožnost vést exekuci jakýmkoliv jiným způsobem, u povinných-fyzických osob je možné vést exekuci na majetkové hodnoty nepatřící k podniku (typicky nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí k rodnému číslu povinného).

36. správce podniku • výzva dlužníkům povinného k plnění na k tomu účelu zřízený účet • písemný souhlas k úkonům povinného, jinak jsou neplatné • zastupuje povinného ve sporech a jiných řízeních týkajících se podniku obdobně jako zástupce účastníka na základě procesní plné moci – po dobu tohoto zastupování nesmí jiné osoby povinného zastupovat nebo za něj jednat • povinnost při zjištění podmínek úpadku na straně povinného vyvolat insolvenční řízení – rozhodující je bonita povinného, nikoli tedy dlužníků povinného, což je naopak kritériem při faktoringu.

37. zajištění pohledávky • zejména v případě insolvenčního řízení proti dlužníkovi-povinnému je důležité, zda věřitel dlužníka-povinného, např. faktor, má svou pohledávku zajištěnou – vliv na pořadí zajištěných věřitelů při rozvrhu výtěžku zpeněžení zástavy • typické nástroje zajištění: zástavní právo, zajišťovací převod práva

38. zástavní právo • zástavní právo k nemovitostem vzniká vkladem do katastru nemovitostí • zástavní právo k movitostem vzniká jejich odevzdáním zástavnímu věřiteli • zástavní právo k hromadným věcem (podnik) a neodevzdaným movitým věcem vzniká zápisem do Rejstříku zástav Notářské komory – předpokladem je sepsání notářského zápisu • zástavní právo k pohledávce vzniká uzavřením smlouvy a účinné vůči dlužníkovi ze zastavené pohledávky se stává písemným oznámením zástavního dlužníka nebo prokázáním vzniku zástavního práva zástavním věřitelem

39. zajišťovací převod práva • věřitel oprávněný ze zajišťovacího převodu práva je zajištěným věřitelem, má postavení obdobné zástavnímu věřiteli – ustanovení § 2 odst. 1 písm. g) zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) • smysl zajišťovacího převodu záleží v tom, že dochází k podmíněnému převodu vlastnického práva, kdy dlužník převádí své vlastnické právo na zajištěného věřitele podmíněně bez úmyslu na věřitele převést právo trvale, čemuž odpovídá na straně druhé, že ani věřitel nemá v úmyslu stát se vlastníkem předmětné nemovitosti trvale (motivace dlužníka, ochrana věřitele proti dispozici) • proto je exekuční postih majetku, jenž byl předmětem zajišťovacího převodu práva, možný (rozsudek NS ČR sp. zn. 31 Odo 495/2006, rozsudek NS ČR sp. zn. 33 Odo 188/2005)

40. (cc) David Hozman, Jan Štýs, David Petr Exekutorský úřad Praha 4, JUDr. Jany Tvrdkové, soudního exekutora