240 likes | 427 Views
Akustické vlastnosti klavíru. Jan Máca FJFI ČVUT v Praze Fyzikální seminář ZS 2008. Obsah. Základy teorie Trocha historie Vlastnosti klavíru. Základy teorie. Intenzita zvuku, hlasitost Tón a jeho vlastnosti Vyšší harmonické tóny Barva tónu Pythagorejské a temperované ladění.
E N D
Akustické vlastnosti klavíru Jan Máca FJFI ČVUT v Praze Fyzikální seminář ZS 2008
Obsah • Základy teorie • Trocha historie • Vlastnosti klavíru
Základy teorie • Intenzita zvuku, hlasitost • Tón a jeho vlastnosti • Vyšší harmonické tóny • Barva tónu • Pythagorejské a temperované ladění
Intenzita zvuku, hlasitost • Intenzita zvuku: • I = P/S, kde P je zvukový výkon a S je plocha • P = W/t, kde W je práce a t je čas • W = ½ n ∙ m ∙ v02, kde n je počet částic, m jejich hmotnost a v0 jejich rychlost • Hladina intenzity (hlasitost) • L = 10 log I/I0 dB, kde I0 je prahová intenzita (10-12 W ∙ m-2)
Tón a jeho vlastnosti • Frekvence 16 – 16 000 Hz • Sinusové X Složené • Absolutní výška tónu – udaná jeho frekvencí • Relativní výška dvou tónů – udaná poměrem frekvencí • Interval – poměr frekvencí malá celá čísla
Vyšší harmonické tóny • Základní frekvence – f • Vyšší harmonické – 2f,3f,… • Udávají barvu tónu • Intenzita složeného tónu: • I = I1 + I2 + … + In • Jean B. J. Fourier • postup rozkladu tónu na jeho vyšší harmonické složky • ξ = A1sin(ωt - φ1) + A2sin(2ωt - φ2) + … Ansin(nωt - φn)
Barva tónu • Specifická pro každý nástroj • Závisí na: • vyšších harmonických složkách • šumy (zvuk tahu smyčce, úderu klávesy…) • přechodových dějích • formantech (charakteristiky ozvučných skříní)
Pythagorejské a temperované ladění • Pythagorejské (poměrné) ladění • poměrné ladění založené na číslech 1, 2, 3, 4 • poměr 9/8 – celý tón, poměr 256/243 – půltón • Přirozené ladění • založené na číslech 1, 2, 3, 4, 5, 6 • Poměry 9/8, 10/9 – celé tóny, 16/15 – půltón • Temperované ladění • vznikne rozdělením oktávy na 12 stejných půltónů • Cent – akustická jednotka, 1/100 temperovaného půltónu
Historie • Monochord
Historie • Klavichord • Cembalo • Klavír
Historie • Klavír: • Vynalezen 1709 Bartolomeem Cristoforim ve Florencii • Dvojitá opakovací mechanika – vynalezena ve 20. letech 19. stol. v Paříži Sébastienem Érardem
Vlastnosti klavíru • Vyšší harmonické tóny • Doznívání • Dynamický rozsah • Barva tónu
Vyšší harmonické tóny • Problémy: • více strun pro jeden tón • Youngův vztah pro posun ve frekvencích: δ = 3,4 ∙ 109 k2d2f-2l-4 • Doznívání • empirický vztah pro dobu doznívání strun t = 50 – 40/3 log f • dozvuk při zatlumení řádově milisekundy
Dynamický rozsah • Dynamické rozpětí – 45 dB – 90 dB • Ve vyšších polohách klesají hodnoty maxima a minima, celkové rozpětí zůstává zachováno
Barva tónu • Závisí na: • kvalitě kladívka • časové délce úhozu kladívka • vlastnostech ozvučné skříně • kvalitě strun • dynamice hry
Vyšší harmonické tóny • závislost na poloze kladívka • nízká a střední poloha – chybí 8. harmonický, 7. a 9. jsou utlumeny • závislost na dynamice • pp,p – maximálně 12. harmonický tón • ff – měřitelné vyšší harmonické tóny až po 25.
Závěr • Charakteristiky klavírního témbru • Dynamické rozpětí až 45 dB • Chybí 8. vyšší harmonický tón, 7. a 9. zeslabeny • Určen i šumy vznikajícími při úhozu kladívka
Literatura • Janoušek, Ivo: ABC Akustiky pro hudební praxi, Editio Supraphon, 1979. • Modr, Antonín: Hudební nástroje, Editio Supraphon, 1982. • Špelda, Antonín: Hudební akustika, Státní pedagogické nakladatelství, 1978.