Specifický cestovní ruch specifických skupin

1. Specifický cestovní ruch specifických skupin Ing.Ľubica Cinkánová

2. Specifický cestovní ruch • městský cestovní ruch • cestovní ruch za uměním • gastronomický cestovní ruch • vzdělávací cestovní ruch • náboženský cestovní ruch • pracovní cestovní ruch • politický cestovní ruch • cestovní ruch specifických skupin • lovecký cestovní ruch • pasivní sportovní cestovní ruch.

3. Cestovní ruch specifických skupin Zaměření na uspokojení potřeb konkrétních cílových skupin: • senioři • mládež • rodiny s dětmi • zdravotně postižení

4. Cestovní ruch seniorů Věková skupina nad 60 let ( bez vazby na starobní důchod): • senioři mladší 65ti let (tzv. mladší senioři) • senioři od 65 do 70 let (tzv. starší senioři) • senioři nad 70 let (tzv. veteráni) V minulosti se senioři v cestovním ruchu orientovali převážně na cenově dostupné služby, dnes díky vyšším příjmům volí dražší dovolenou, tato skupina umožňuje CK odstraňování sezonnosti

5. Cestovní ruch seniorů Z hlediska chování je možné seniory rozdělit do dvou skupin, a to: • dynamičtí senioři, kteří jsou dobře trénovaní, nevyžadují žádný zvláštní režim, ale často přeceňují své síly • pasivní senioři, kteří jsou zvyklí na ohledy nebo pomoc při namáhavém programu a také ji vyžadují.

6. Cestovní ruch seniorů • organizace mohou využít různé nadační programy Evropské Komise • usnadnění a integrace v mezinárodní spolupráci • cestovní kanceláře nabízejí programy uzpůsobené starším osobám z finančního i organizačního hlediska • k největším změnám věkové struktury obyvatel dojde právě ve věkové kategorii 65 výše (ČSÚ) • očekávané další, nemalé prodlužování věku dožití • významný růst počtu a podílu osob nad 65 let, kdy se předpokládá, že v roce 2065 bude jejich podíl v rozmezí 31,5% - 32,8%

7. Výsledky průzkumů pro CR seniorů • dle rakouského experta R. Zinella, senioři sami sebe nepovažují za staré lidi • na základě výzkumu bylo zjištěno, že senioři si myslí, že vypadají o 8 let mladší a cítí se o 14 let mladší než je jejich skutečný věk • posunuly se i jejich hodnoty od tradičních (rodina, práce) k seberealizaci a zábavě • v této souvislosti je nasnadě, že vyžadují citlivé jednání. • účast na cestovním ruchu ve velké míře přispívá ke zmírnění negativních aspektů vyššího věku a ke zkvalitnění života seniorů. V rámci účasti na cestovním ruchu kromě péče personálu zařízení cestovního ruchu nacházejí senioři příležitosti pro navázání nových přátelských vztahů a možnosti k seberealizaci.

8. Specifické rysy seniorů v cestovním ruchu • riziko z hlediska možných zdravotních obtíží a úrazů • často cestují s vnoučaty či jiným doprovodem • často nakupují dopředu (ideální pro nabídky „firstminute“) • očekávají důkladnou organizaci cesty bez stresujících situací, pocit bezpečí • odjezd z domova a návrat domů • vyžadují bezbariérové vstupy • potřebují předem velké množství informací a více času k jejich prostudování, ověření si různých skutečností, individuální přístup • přizpůsobená strava i program výletů

9. Nejčastější formy cestovního ruchu seniorů : • rekreační cestovní ruch v přímořských letoviscích • zdravotní a lázeňský cestovní ruch, a to za účelem preventivní nebo regenerační lázeňské léčby (termály), případně za účelem vykonání lékařského zákroku (i z oblasti plastické chirurgie) • sportovní cestovní ruch, především pěší turistika • kulturní cestovní ruch, směrující především do hlavních měst Evropské unie • poznávací cestovní ruch, obvykle realizovaný jako autokarový zájezd

10. Cestovní ruch mládeže • mládež /15-25/ představuje 20% podíl na celosvětovém CR • charakteristické znaky jsou flexibilita, schopnost uspokojit různorodé potřeby mladých lidí, efektivita nákladů při dodržení kvality i při nízkých cenách • mezinárodní studentská identifikační karta (ISIC), je nabízena studentům ve 106 zemích světa a umožňuje získání slev na dopravu, na vstupy do muzeí a historických budov, na účast na rekreačních aktivitách, na ubytovací a stravovací služby

11. Nejčastější formy cestovního ruchu mládeže • praxe – účastníky jsou vysokoškolští studenti, kteří praxi vykonávají v rámci prázdnin • odborná praxe – účastníky jsou studenti, kteří vykonávají praxi jako část svého studia v podnicích v zahraničí a tato praxe se jim započítává do studia • au pair programy – jsou vynikající možností vyzkoušet rodinný život v zahraničí a účastníci těchto programů obvykle vykonávají činnosti jako hlídání dětí, pomoc s domácími pracemi, přičemž zároveň studují nebo se zdokonalují v cizím jazyce • pracovní tábory – organizují je organizace zabývající se dobrovolnickou činností, přičemž dobrovolníci obvykle pomáhají renovovat nebo stavět domy, vykonávají sociální, kulturní nebo archeologické aktivity. Účast v táboře obvykle vyžaduje základní znalosti anglického jazyka a často je limitována věkem

12. Cestovní ruch rodin s dětmi • náročná skupina účastníků cestovního ruchu, specifické požadavky • aktivně strávený volný čas rodin je zaměřen zejména na děti • požadavky se liší dle věku dětí • zahraniční i tuzemské dovolené • preferovaný způsob dopravy závisí na finanční situaci rodiny a počtu dětí • hlavním parametrem zůstává cena

13. Cestovní ruch rodin s dětmi • standardem se stává více dovolených za rok • hlavní a nejdelší bývá letní dovolená • ubytovací zařízení a stravování přizpůsobeno dětem • potřebné množství vybavených dětských hřišť • doplňkové služby – hlídání, animační programy, atd. Oblíbené destinace u moře : - možné dojet po vlastní ose - krátká doba letu - bezpečnost, stálost počasí

14. Faktory ovlivňující účast rodin s dětmi na CR • příjmy, které jsou často limitované v důsledku splácení úvěrů, mateřské dovolené a pod. • volný čas, který je limitován počtem dnů dovolené pracujících rodičů a prázdninami • věk dětí, který limituje nejen výběr cílové destinace a zařízení cestovního ruchu, ale také rozsah využívaných služeb; • bezpečnost • klid a ticho • hodnota za peníze (valueformoney)- vzhledem k často omezenému rozpočtu a skutečnosti, že v souvislosti s prázdninami dětí většina rodin cestuje v hlavní sezoně (i když stále častěji rodiče své děti omlouvají z vyučování z důvodu účasti na cestovním ruchu mimo hlavní sezony)

15. Faktory ovlivňující účast rodin s dětmi na CR • využití volného času dětí, atraktivity a aktivity nabízené destinací • prostředí příjemné pro rodiny s dětmi, tj. nabídka přebalovacích místností pro děti, nabídka dětského menu nebo možnost objednání dětských porcí, postýlky, vysoké stoličky pro děti ke stolům, dětská hřiště apod. • ubytování s možností přípravy jídel, případně alespoň s možností uvařit čaj a ohřát lahvičky s jídlem • čistota a hygiena ubytovacích a stravovacích zařízení, zdravá jídla • stupeň jednoduchosti cestování tzv. „easytravel“, protože rodiny s dětmi preferují nekomplikované cesty do méně vzdálených destinací • jistota dobrého počasí, nebo možnost využití různých zařízení a aktivit při špatném počasí

16. Specifikum cestovního ruchu rodin s dětmi Rodiče se při plánování účasti na cestovním ruchu často cítí v rozpacích, protože by na jedné straně chtěli prožít volný čas ve společnosti svých dětí a zároveň by si potřebovali od nich odpočinout. V této souvislosti je často nejdůležitějším požadavkem tohoto segmentu služba hlídání dětí a vhodné animační činnosti, které zaujmou děti a rodiče si tak mohou vyčlenit čas pro sebe.

17. Nejčastější formy cestovního ruchu rodin s dětmi • venkovský cestovní ruch • návštěva městských center, hlavně kvůli sportovním a kulturním akcím • rekreační cestovní ruch • dobrodružní cestovní ruch • jednodenní výlety za různým účelem • skupinové pobyty organizované podniky či institucemi, odborovými organizacemi

18. Cestovní ruch zdravotně postižených • UNWTO definuje zdravotně handicapovaného člověka jako člověka, kterého fyzická nebo mentální integrita je částečně nebo úplně redukována, a to od narození nebo na základě postupujícího věku, nemoci nebo nehody do té míry, že jeho samostatnost, schopnost navštěvovat školu nebo pracovat je narušena

19. Cestovní ruch zdravotně postižených Člení se podle rozsahu jejich postižení : 1.skupina: klienti s lehčím postižením hybnosti, s mírně zhoršenou orientací a lehce narušenou komunikační schopností,lehčí formy dětské mozkové obrny, poruchy růstu páteře a kostního skeletu, osoby s růstovými odchylkami a funkčně méně významnými malformacemi Nabízené služby v  cestovním ruchu, hotelnictví a gastronomii, mohou mít téměř standardní průběh a charakter.

20. Cestovní ruch zdravotně postižených 2.skupina: těžší postižení nosného a hybného ústrojí provázející i další obtíže, trpí např. změnami koncentrace pozornosti, kolísání duševní výkonnosti, osoby po úrazech s poruchou míchy, klienti s nádorovými či degenerativním onemocnění CNS, s kvadruplegičkou poruchou Vysoká míra závislosti na jejich průvodcích a blízkých osobách, v osobním životě totiž zůstávají v péči rodiny i v době dospělosti.

21. Cestovní ruch zdravotně postižených 3.skupina: osoby s progresivními nervosvalovými onemocněními, těžkými poruchami hybnosti po mozkové obrně, neurotraumatech, s poúrazovými stavy nervového a hybného systému, s kombinací tělesného a smyslového postižení, s onemocněním kostí, s těžkými formami epilepsie, astmatu, diabetu aj. Rozsah omezení neumožňuje podílet se na společenském a jinak aktivním životě, včetně běžného cestovního ruchu.

22. Specifické požadavky CR zdravotně postižených • patřičně upravené dopravní prostředky • zdvižné plošiny ve vlacích a autobusech • asistence pečovatelů • bezbariérový přístup v ubytovacích a stravovacích zařízení • instalace srozumitelných přehledných informačních symbolů k ovládání výtahů atd Služby cestovního ruchu zdravotně postižených jsou velmi nákladné a proto je organizují jen velké cestovní kanceláře, které tyto akce dotují buď ze svých prostředků nebo zajišťují finanční prostředky od sponzorů.

23. Nejčastější formy cestovního ruchu lidí s handicapem • poznávací cestovní ruch • okružní plavby lodí • rekreační cestovní ruch v přímořských letoviscích • zdravotní a lázeňský cestovní ruch, a to za účelem preventivní nebo regenerační lázeňské léčby • kulturní cestovní ruch, směrující především do hlavních měst Evropské unie • náboženský cestovní ruch za účelem návštěv poutnických míst • okružní plavby a nákupní cestovní ruch do okolních zemí

24. Adrenalinový cestovní ruch • nazýván také dobrodružný cestovní ruch • aktivity spojené s nebezpečím a testováním vlastních možností • extrémní sporty :extrémní lyžování a snowboarding, horolezectví, sjezdy divokých řek (canyoning), paintball, paragliding, bungee-jumping a downhillcycling

25. Lovecký cestovní ruch Myslivecký CR • nutná dobrá orientace v legislativě • zajištění speciálních souvisejících služeb Rybářský CR • rozvinutý především v v Norsku, Finsku a v Rusku • nutnost povolení a zajištění dalších služeb, jako pronájem lodí, náčiní, ubytování a stravy v odlehlých končinách

26. Pasivní cestovní ruch - divácký • pasivní účast na sportovních akcích, mimo bydliště • „diváctví“ • Tour de France • fotbalové zápasy • olympiáda