260 likes | 670 Views
Periodická tabulka prvků. Historie periodické tabulky . Od 17. století – objev prvků - zjištění podobných vlastností prvků → nutná systematizace 1829 Johann Döbereiner (1780-1849) teorie o triádách prvků např. triáda kovů -lithium, sodík a draslík, protože reagují podobným způsobem.
E N D
Historie periodické tabulky • Od 17. století – objev prvků - zjištění podobných vlastností prvků → nutná systematizace • 1829 Johann Döbereiner (1780-1849) teorie o triádách prvků např. triáda kovů -lithium, sodík a draslík, protože reagují podobným způsobem
Dmitrij Ivanovič Mendělejev(1834-1907) • výzkumy - u prvků seřazených podle vzrůstající atomové hmotnosti se pravidelně (periodicky) opakují podobné vlastnosti • 1869 - periodický zákon, periodická tabulka prvků • vynechal místa v tabulce pro prvky které ještě nebyly objeveny, protože jejich existenci předpokládal
Periodický zákon • 1869 – D. I. Mendělejev • Vlastnosti prvků jsou periodickou funkcí jejich protonového čísla = pokud jsou prvky seřazeny podle vzrůstajícího protonového čísla, jejich vlastnosti (fyzikální i chemické) se mění periodicky
Periody = sedm vodorovných řad prvků = značení arabskými číslicemi = z šesté a sedmé periody vyňaty 2 řady prvků
Lanthanoidy a Aktinoidy • Z šesté periody vyňato 14 prvků následujících za lanthanem = lanthanoidy • Ze sedmé periody vyňato 14 prvků následujících za actiniem = aktinoidy lanthanoidy i aktinoidy vykazují chemickou podobnost
Skupiny = 18 svislých řad prvků = prvky pod sebou mají podobné vlastnosti → vžité názvy skupin 1. skupina (bez vodíku) – alkalické kovy 2. skupina – kovy alkalických zemin 16. skupina – chalkogeny 17. skupina – halogeny 18. skupina – vzácné plyny
Dělení tabulky dle vlastností • Nekovy - 18 prvků periodické tabulky - tvorba oxidů, kyselin - při chemických reakcích oxidují kovy a některé nekovy • Kovy - 90 prvků periodické tabulky - tvorba oxidů, hydroxidů - při chemických reakcích redukují nekovy a některé kovy
Polokovy - metaloidy - na hranici mezi kovy a nekovy - některými vlastnostmi jako kovy jinými jako nekovy - př. křemík, bor, arsen, tellur
Skupenství prvků • Plynné – 11 prvků, např. chlor (Cl2) dusík (N2) kyslík (O2) • Kapalné – 10 prvků, např. brom (Br) • Pevné - všechny kovy - výjimka = rtuť, francium
Velikost atomů • Velikost atomu: podle vzdálenosti jader atomů v molekulách • atomový poloměr = polovina vzájemné vzdálenosti středů dvou sousedních stejných atomů v molekule nebo v krystalu spojených chemickou vazbou • Záleží na typu vazby: kovalentní, iontové a kovové poloměry
Jak závisí velikost atomu na protonovém čísle? • Velikost atomů prvků v periodách klesá s rostoucím protonovým číslem • Čím více elektronů, tím silněji jsou přitahovány jádrem → anionty jsou větší než kationty • Úkol: porovnej velikost atomů sodíku, hliníku, síry a fluoru.
Ionizační energie • Pokud atomu dodáme dostatek energie, může dojít k odtržení elektronu od atomu → vznik kationtu • Ionizační energie I = energie nutné k odtržení elektronu z elektroneutrálního atomu - jednotky = kJ/mol
ionizační energie II. • První ionizační energie: energie nutná k odtržení prvního elektronu • Druhá ionizační energie: energie nutná k odtržení druhého elektronu • Každá další ionizační energie je vyšší než předchozí
ionizační energie III. • Vždy kladné hodnoty: na odtržení elektronu je nutno práci vynaložit!!!!!! • I = míra toho, jak pevně je elektron v atomu vázán a jak snadno z atomu vzniká kation • Výrazně periodicky závislá na protonovém čísle
Periodická závislost I • Ve skupinách hodnoty první ionizační energie klesají s rostoucím protonovým číslem • Úkol: porovnej velikost první ionizační energie atomů kyslíku, síry, selenu a telluru • V periodách ionizační energie se stoupajícím protonovým číslem roste (růst není plynulý – záleží na obsazování jednotlivých typů orbitalů)
Elektronová afinita A • Energie uvolněná při vzniku aniontu z elektroneutrálního atomu v plynném stavu • Jednotky: kJ/mol • Může dosahovat záporných hodnot → vznikající anion má vyšší energii než původní atom a volný elektron • Prvky s vysokými hodnotami A snadno tvoří anionty (např. F, Cl,Br, I)