Bankovní dohled a stabilita finančního systému

1. Bankovní dohled a stabilita finančního systému Hradec Králové březen 2004 Jan Frait

2. Obsah přednášky • Cíle a organizace bankovní regulace a dohledu • Mezinárodní praxe v dozorování • Trendy k integraci dozorů • Bankovního dohled a centrální banka • Budoucnost uspořádání dozoru v ČR • Český bankovní sektor a EU

3. Bankovní regulace a dohled • Regulace a dohled mají mezinárodní charakter a podléhají mezinárodním standardům • Klíčová role: Basel Committee on Banking Supervision, BCBS (www.bis.org) • Evropa transponuje dokumenty BSBC do Direktiv EU • Standardy nejsou tvořeny státními úředníky, ale „odvětvím“ • Současným standardem je dohled na konsolidované bázi • Současná výzva: Nová basilejská dohoda (NBCA)

4. Bankovní regulace a dohled • Regulace představuje stanovení pravidel, dohled pak kontrolu jejich dodržování • Co když pravidla nejsou dodržována? • Je dohled státní kontrolou nebo veřejnou službou? • Aktivity dohledu sestávají z dohlídek na dálku (zaměřené na vlastníky a manažery, dodržování regulačních pravidel, finanční situaci apod.), z dohlídek na místě (komplexní či částečné dohlídky) a z informačních návštěv (zaměřené např. na kvalitu úvěrového portfolia, informační systémy nebo vnitřní audit).

5. Cíle regulace a dohledu • Snížení pravděpodobnosti materializace rizika tržních selhání, tj. snížení pravděpodobnosti: • destabilizace finančního systému • nedobytnosti vkladů, investic, pojistného plnění z titulu insolvence bankovní instituce • výskytu neférových obchodů

6. Mezinárodně uznávané vnitřní předpoklady efektivního dohledu • Vysoký stupeň implementace uznávaných mezinárodních standardů • Nezávislost na politickém cyklu a lobování dohlížených institucí (rozhodovací, finanční a personální) • Adekvátní finanční a lidské zdroje • Transparentnost - zveřejňování informací o stavu finančního systému a dohledu nad ním, dialog s veřejností i s její politickou reprezentací • Zodpovědnost regulátora včetně odvolání jeho vedoucích představitelů v zákonem vymezených případech

7. Vnější faktory podmiňující dosažení cílů regulace a dohledu • Makroekonomická a měnová stabilita • Právní rámec a vymahatelnost práva • Kvalita správy a řízení finančních institucí (tzv. corporate governance), zejména systémů řízení finančních rizik a systému vnitřní kontroly • Transparentní účetní standardy a postupy, • Kvalitní externí audit, • Úroveň etiky podnikání

8. Typy institucionálního uspořádáníregulace a dohledu • Tradiční sektorový (odvětvový) model - bankovní dohled (v centrální bance nebo mimo ni), instituce pro dohled nad pojišťovnictvím a penzijním připojištěním, instituce pro dohled nad kolektivním investováním a kapitálovým trhem • Funkcionální model - instituce pro dohled férovým obchodováním na kapitálovém trhu, instituce pro dohled nad obezřetným podnikáním finančních institucí • Jedna instituce pro všechna odvětví a trhy (centrální banka nebo samostatná instituce)

9. Uspořádání dohledu ve světě (2002)

10. Uspořádání dohledu ve světě • Centrální banky ve většině zemí participují na dohledu nad bankami nebo nad finančním sektorem jako celkem, převažuje sektorové uspořádání • V OECD mírně převažuje umístění bankovního dohledu v instituci mimo centrální banku • V řadě zemí je integrovaný dozor buď autonomní součástí centrální banky nebo ta je nadále pověřena samotným výkonem dohledu

11. Uspořádání dohledu v EU

12. Uspořádání dohledu v kandidátských zemích • Převažuje sektorový model s centrální bankou jako regulátorem bank: Česká republika, Litva, Kypr, Slovenská republika (dva regulátoři), Slovinsko • Specifický sektorový model se silným postavením centrální banky - Polsko • Jeden regulátor (Estonsko, Lotyšsko, Maďarsko, Malta) • Role centrálních bank je většinou velká (přímo vykonávají dohled nebo se na něm podílejí - např. Estonsko, Lotyšsko (řízení dohledu a výkon dohledu jejími zaměstnanci)

13. Uspořádání dohledu ve světě - zhodnocení a trendy • Je výsledkem historického vývoje v každé zemi • Universální, optimální a všeobecně doporučený model neexistuje • Tendence k menšímu počtu institucí v posledních letech • V několika zemích vznikly integrované dohledy (FSA - Financial Supervisory Authority), lze to považovat za dlouhodobý trend (i když s ne zcela zřejmými důsledky)

14. Integrace dohledů(Twin-Peaks Approach) • Jedna instituce dohlíží na systémovou stabilitu finančního sektoru (dodržování obezřetnostních pravidel) a druhá na ochranu zákazníků (férové zacházení a praktiky) • určité překrývání aktivit přetrvává • oba typy aktivit jsou dosti odlišné a vyžadují jiné znalosti a přístupy • Tomuto přístupu se částečně blíží USA (FED a SEC), v Evropě zejména Nizozemí a částečně Itálie a Francie

15. Integrace dohledů(role pro centrální banky)

16. Integrace dohledů do CB? • Existuje konflikt mezi cenovou a finanční stabilitou? • příliš velké množství náročných úkolů najednou • dohled nad bankami je navíc nevděčná záležitost ohrožující kredibilitu měnové instituce • Dilemata pro centrální banku jako integrovaného regulátora • na které instituce a do jaké míry vztahovat funkci věřitele v poslední instanci, pojištění aktiv a implicitních či explicitních záruk

17. Centrální banka a bankovní dohled • Důvody pro umístění dohledu v centrální bance • podmínkou pro dosažení makroekonomické stability je zajištění finanční stability - stability bank, jiných finančních institucí a platebních systémů • centrální banky vykonávají funkci věřitele v poslední instanci • centrální banky dohlížejí nad platebními systémy, podporují jejich hladké fungování a často je provozují • v transmisním mechanismu měnové politiky je klíčová role bankovního zprostředkování • Pro zajištění těchto cílů potřebuje centrální banka adekvátní a včasné informace z bankovního sektoru

18. Centrální banka a bankovní dohled • Jedním z hlavních rizik separace dohledu nad bankami od centrální banky je snížení kvality informačních toků • pokud zaměstnanci bankovního dohledu pouze přejdou do nové instituce, nedochází k problémům v komunikaci • instituce mají přirozenou tendenci uzavírat se do sebe a zaměstnanci rychle přejímají "podnikovou kulturu" nové instituce • neexistují dostatečné zkušenosti s fungováním institucí typu FSA

19. Centrální banka a bankovní dohled • Mezinárodní instituce doporučují zachování bankovních dohledů v centrálních bankách • struktura finančního trhu je založena na komerčním bankovnictví • centrální banky jsou schopny zajistit kvalifikaci zaměstnanců a adekvátní financování • centrální banky disponují znalostí operací na mezinárodních finančních trzích • "pověřit centrální banku dohledem nad finančním sektorem je účelné zejména v zemích, kde jsou veřejné instituce slabé, koordinace mezi nimi vázne a nejsou schopny zajistit dostatek špičkových expertů“ - Charles Goodhart

20. Alternativy uspořádání dohledu v ČR • V ČR převládá sektorové uspořádání ČNB KCP MF- odbor 32 ÚDDZ R R S R S R S S R R S R Komerční banky Stavební spořitelny Investiční společnosti Investiční fondy Obchodníci s CP Pojišťovny Penzijní fondy Družstevní záložny investiční obchody bank R - Regulace S -Supervize

21. Nedostatky současného systému Zmíněno např v FSAP (WB&IMF,2001), Peer Review (EC, 2001): • překrývání kompetencí (KCP a ČNB?, …) • nezávislost (rozdílná mezi jedn. supervisory) • rozdíly v kvalitě výkonu dohledu • různé tempo v implementaci mezinár. standardů • nevyhovující regulace a dohled u družstevních záložen • určité mezery ve spolupráci mezi supervisory

22. Faktory ovlivňující změny v institucionálním uspořádání • vývoj finančních trhů, růst váhy finančních skupin, konsolidovaný dohled • trend k harmonizaci regulace subjektů finančního trhu a výkonu dohledu • úspory nákladů (lidské zdroje,vzdělávání,IT systémy, statistika atd.) • využití klíčových odborníků • další důvody (lepší předpoklad pro prosazování statutárních cílů - stabilita,ochrana klienta, jasná informace veřejnosti kdo reguluje a dohlíží, krize ve finančním sektoru ….)

23. Kritéria pro rozhodování o integraci dohledu v ČR • Nezávislost a odpovědnost • Očekávané přínosy • Rizika a náklady

24. Nezávislost a odpovědnost • Nezávislost personální - jmenování a odvolání vrcholových představitelů upraveno zákonem, zákaz politických funkcí • Nezávislost operační - oprávnění k vydávání sekundární legislativy formou vyhlášek a opatření, plánování a realizace vlastního výkonu dohledu včetně ukládání nápravných opatření ve správním řízení • Nezávislost finanční - zákonem vymezený zdroj financování, dostatek prostředků k zabezpečení plnění statutárních cílů • Odpovědnost - vůči zákonem stanovenému orgánu, jako de facto součást exekutivy nejspíše parlamentu

25. Očekávané přínosy • Přehlednost systému regulace a dozoru nad finančním trhem • Řešení problému překrývání kompetencí či “šedých” zón v dozoru • Vytvoření předpokladů pro efektivnější monitoring finančního systému • Zkvalitnění předpokladů pro výkon konsolidovaného a doplňkového dozoru • Efektivnější využití omezených lidských zdrojů zejména klíčových specialistů • Snížení nákladů na dozor díky společnému využívání provozní infrastruktury

26. Rizika • Riziko neúčelné integrace, vytváření nových institucí • Riziko snížení efektivnosti dozoru jako celku a zpomalení jeho vývoje • Riziko vysokých finančních nákladů integrace • Riziko neprověřené koncepce • Reputační riziko pro orgány dozoru a celou ČR

27. Budoucí uspořádání dohledu v ČR • Diskutované návrhy uvažují do budoucnosti s jedním regulátorem, v mezidobí se dvěma institucemi • Stěžejní otázkou je umístění a výkon dohledu nad bankami • ČNB měla mít nadále významnou roli v dozorování nad bankami a dalšími finančními institucemi • český finanční systém je založen na bankovním sektoru, který se na celkových aktivech podílí téměř 80 % • základem finančního systému jsou bankovní skupiny • ČNB provádí dohled na subkonsolidované bázi nad bankovními skupinami

28. Budoucí uspořádání dohledu v ČR - struktura aktiv finančního sektoru

29. Budoucí uspořádání dohledu v ČR - struktura aktiv finančního sektoru

30. Budoucí uspořádání dohledu v ČR • V bankovních skupinách se v loňském roce nacházelo 63 % aktiv finančního trhu, 53 % ve 4 největších skupinách • Vytvoření integrovaného dozoru mimo ČNB by tak v podstatě znamenalo zase jen nákladné vybudování "rozšířeného" bankovního dohledu • ČNB splňuje základní předpoklad pro dozorování - má dostatečnou nezávislost, lidské a technické kapacity • ČNB je jako provozovatel systému mezibankovních plateb zodpovědná za stabilitu platebních systémů

31. Budoucí uspořádání dohledu v ČR • Zachování bankovního dohledu v ČNB neznamená nutně zafixování současného uspořádání • bankovní dohled lze transformovat do relativně autonomní složky ČNB, kterou lze pověřit výkonem dohledu i nad jinými částmi finančního trhu • řídící a rozhodovací pravomoci lze svěřit radě složené za zástupců centrální banky, dalších dozorových institucí, vládních orgánů a reprezentantů finančního trhu • eliminace konfliktu mezi měnovou politikou a dohledem nad bankovním sektorem a rizika nadměrné moci delegované na bankovní radu jako nevolený orgán • podobný přístup zvolen ve Finsku, Irsku a na Slovensku

32. Budoucí uspořádání dohledu v ČR • V první fázi mohou být relativně snadno konstituovány dvě dozorové instituce (ČNB a KCP) s rozšířenou působností • V delším období dojde k legislativně náročnému spojení do jedné instituce. • Ve směru posílení spolupráce ČNB, KCP a MF byl učiněn v posledních měsících určitý pokrok • Výbor pro koordinaci dozoru nad finančním trhem stanovuje strategii spolupráce a řeší problémové situace týkající se více regulátorů

33. České bankovnictví po vstupu do EU • Český bankovní systém patří mezi relativně největší z kandidátských zemí • V současnosti je plně mezinárodní

34. Jednotná bankovní licence • Jednotná bankovní licence po vstupu do EU • ČNB bude udělovat bankovní licence výlučně pro nové tuzemské subjekty a subjekty vstupující ze zemí mimo EU • Dohled nad pobočkami bude primárně zajišťován domovským bankovním dohledem, hostitelský dohled bude dohlížet na likviditu pobočky a AML • ČNB bude provádět konsolidovaný dohled nad celým finančním sektorem • Dopad do sektoru nebude okamžitý a dramatický

35. Jednotná bankovní licence- pobočky zahr. bank • V ČR k dnešnímu dni působí 9 poboček zahraničních bank, k přechodu do režimu jednotné licence dochází automaticky k 1. květnu 2004 bez nutnosti jakýchkoli úkonů ze strany zahraničních centrál. • Postavení některých bank operujících v ČR se nyní nezmění (české banky, státní banky, banky s vlastnictvím mimo EU), • u velkých a středních bank se zahraničním vlastnictvím je přeměna na pobočku nepravděpodobná, • u některých dceřiných společností zahraničních bank je přeměna na pobočku pravděpodobná.

36. Jednotná bankovní licence- likvidita • Výkon dohledu nad pobočkami působícími na základě jednotné licence v oblasti likvidity vychází z Direktivy EU • Hlavní zodpovědnost za dohled nad pobočkami zahraničních bank v oblasti likvidity leží na domovském regulátorovi, role ČNB bude doplňková a bude spočívat ve: 1. vyhodnocování vývoje a trendů v likviditní situaci pobočce 2. prověření systému řízení rizika likvidity

37. Situace bank v roce 2003 • banky mají dostatek zdrojů i dostatek kapitálu • existuje prostor pro obnovení úvěrové dynamiky • klientské úvěry na úrovni 43 % HDP, v EU téměř 100 % HDP • orientace bank na státní dluhopisy a poukázky (banky drží více než 60 % emise státních c.p., dluhopisy tvoří 10 % bilanční sumy) • firemní úvěry stagnují • úvěry vs. alternativní zdroje financování firem • dynamický růst úvěrů obyvatelstvu

38. Co lze očekávat od bank?

39. Co lze očekávat od bank? • využití růstového potenciálu bankovního sektoru - výrazně nižší podíl bankovních aktiv na HDP (120 % ČR, 270 % Eurozóna) • nízká úroveň poskytování hypotéčních úvěrů a spotřebních úvěrů • prostor pro rozvoj používání platebních karet • nedostatečné využívání produktů pojištění • prostor pro rozvoj depozitních produktů • důsledné uplatňování kvalitního know-how mateřské banky s cílem zhodnocení investic ve středním a dlouhém období

40. Co lze očekávat od bank? • stagnace úvěrů podnikům v roce 2004 s mírně optimistickými dlouhodobými očekáváními • pokračování orientace bank na státní dluhopisy a poukázky • malá zahraniční orientace českých bank z hlediska alokace zdrojů • velmi nízké marže pro bonitní podniky • úvěrový registr podpoří další růst úvěrů obyvatelstvu

41. Finanční stabilita bankovního sektoru • kvalita úvěrového portfolia se zlepšila - během ozdravění převedeny z bank úvěry za 220 mld. Kč • podíl ohrožených úvěrů na úvěrech celkem 6 % (mírně nad 2 % v EU) • vážená klasifikace poklesla na 4 % • více než dostatečné pokrytí potenciálních ztrát z úvěrového portfolia • vysoká likvidita a slušná kapitálová přiměřenost • růst ziskovosti

42. Finanční stabilita bankovního sektoru

43. Finanční stabilita bankovního sektoru

44. Zlepšuje se ziskovost bank

45. Problémy úvěrové emise • úvěrová dynamika vůči firmám je suboptimální • dlouhodobým problémem je špatná kvalita podnikatelského prostředí - využívání neetických postupů a nedostatek spolehlivých informací • podnikatelské prostředí zvyšuje nejistotu věřitelů obecně • nízká kapitálová vybavenost potenciálních věřitelů bank a z toho resultující snaha přenést rizika na bankovní sektor a stát

46. Problémy úvěrové emise • řada institucionálních problémů • neúměrná délka soudních řízení • neúčinnost zkrácených soudních řízení • dlouhé lhůty pro zápisy do obchodního rejstříku a vklady do katastru nemovitostí • nelze očekávat obnovení benevolentnějšího přístupu bank • podmínkou dynamizace úvěrů podnikům je změna právního a institucionálního rámce

47. Problémy úvěrové emise • jsou nutné změny především v oblasti úpadkové legislativy a jejího vykonávání • je třeba zamezit zřizování práv třetích osob k zastaveným nemovitostem • je třeba dosáhnout snížení notářských poplatků za notářské zápisy do registru zástav movitých věcí • je nutný pokrok v sekuritizace bankovních pohledávek • je nutné zlepšit statistiky o vývoji úvěrů MSP

48. Problémy úvěrové emise • zlepšení prostředí v oblasti MSP je dlouhodobý proces - no easy solution • banky se potýkají s nedostatečným track-record u nových společností • zlepšila se nabídka pro MSP, je ale kvantitativně omezená • rozbíhá se financování MSP se zapojením zahraničních zdrojů • programy EBRD • mírně pomůže zakládání fondů rizikového kapitálu

49. Stabilita sektoru - silná místa • kvalitní vlastnická strukturu bankovního sektoru • udržování relativně vysokého kapitálového krytí aktiv • zlepšující se systémy řízení rizik v bankách • zlepšení kvality úvěrových portfolií bank • uvážlivá úvěrová politika bank • růst retailového bankovnictví • růst zisku z poplatků a provizí • nízkoinflační prostředí a nízké základní úrokové sazby • zvýšení kreditibility bankovního sektoru po očištění úvěrových portfolií a pomoci státu

50. Stabilita sektoru - rizika • převaha krátkodobých zdrojů a stagnace primárních vkladů • volatilita zisku z operací na finančních trzích • pokles úrokového zisku z operací s klienty • rostoucí zadlužení domácností • nedostatek efektivní poptávky bonitních klientů • prohlubující se vnitřní i vnější nerovnováha ekonomiky • snížení úrokových výnosů z dluhopisů • posílení desintermediace na straně úvěrů • oslabení pozice bankovních finančních skupin na trhu penzijního připojištění a životního pojištění