350 likes | 451 Views
Strategický plán města Tišnov 1. (společná) schůzka pracovních skupin 26. 6. 2013.
E N D
Strategický plán města Tišnov1. (společná) schůzka pracovních skupin26. 6. 2013 Projekt Tvorba strategického plánu pro město Tišnov r.č. CZ.1.04/4.1.01/89.00031 je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a rozpočtu města Tišnova.
Program • Informace o postupu prací na strategickém plánu • prezentace • Profil (socioekonomická analýza) města • prezentace • diskuse • Hlavní závěry průzkumu uskutečněného metodou řízených rozhovorů • prezentace • diskuse • Další postup prací
Zpracovatelský tým • Poradenská společnost SPF Group • místní a regionální rozvoj • životní prostředí • projektové a procesní řízení • Členové týmu • Josef Miškovský • Jan Srb • Josef Mareš • Gabriela Šulmanová • Jakub Benda • Iva Michalová
Strategický plán – postup prací • 3 hlavní částí • analytická • návrhová • realizační • Výstupy analytické části • profil města – dokončena semifinální verze • analýza názorů místních aktérů – proveden průzkum, dokončena pracovní verze vyhodnocení • analýza názorů obyvatel – připraven dotazník, průzkum proběhne od konce června do konce července • SWOT analýza – červenec-srpen
Profil města – poloha, vyjížďka • Rozvojová oblast Brno • Středisko (mikro-) regionálního významu • Poloha v atraktivní krajině (vrchovina, Svratka, kras, památky) • Exklávy Jamné, Hájek, Pejškov • Záporné saldo dojížďky za prací (-180 v r. 2001) = omezený význam jako pracovního centra • Středisko primárního a sekundárního vzdělávání (+1415 v r. 2001) • Silné vazby na Brno (vyjíždělo 968 pracujících v r. 2001)
Profil města - obyvatelstvo Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v Tišnově a referenčních městech Zdroj dat: ČSÚ (2005, 2013a)
Profil města - obyvatelstvo • Od poč. 80. let ↘ poč. obyv. (migrace), později i přirozený ↘ • 2003 ↗ poč. obyv. (migrace), 2004 (+ přirozený ↗) • Od 2005 ↑ migrační přírůstek (Hony za Kukýrnou) • Od 2007 „malá populační vlna“ (reprodukce „Husákových dětí“) • Suburbanizace a metropolizace • ↑ zastoupení seniorů i dětí • Stárnutí obyvatelstva – po 2005 ↘ (porodnost, migrace) • ↑ vzdělanostní struktura obyvatel (VŠ, SŠ)
Profil města - ekonomika • Nedostatek makroekonomických dat (územní detail) • Silná provázanost s ekonomikou Brna (↑ úroveň – HDP, mzdy, odvětvová struktura) – zejm. trhu práce, odbytu služeb, apod. • ↓ význam průmyslu v Tišnově • ↑ množství středně velkých a malých zaměstnavatelů v Tišnově → stabilita ekonomiky a trhu práce
Profil města – cestovní ruch, kultura, sport • Destinace CR krajského významu (rekreační zázemí Brna) • Množství přírodních a kulturních atraktivit, spíše malé atrakce • Chybí nabídka komplexních produktů CR, slabý destinační management • Návštěvnost HUZ v SO ORP Tišnov – od 2008 ↘, 2011 minimum od r. 2000 • Domácí turisté – 85 % návštěvnosti HUZ v SO • Pestrá kulturní nabídka • Poptávka – bazén, hokej hala, víceúč. hala, regen. zázemí, fotbal. hřiště, netradiční sporty
Profil města – občanská vybavenost - školy Věková struktura dětí s trvalým pobytem k 6.6.2013 Zdroj dat: MěÚ Tišnov
Profil města – cestovní ruch, kultura, sport • Malá populační vlna – postupné přelití z MŠ do ZŠ (později SŠ), poté ↘ poč. dětí (? suburbanizace) • Široká škála zdravotnických služeb. • Hrozba – zánik akutní lůžkové péče v Nemocnici Tišnov • Výzva – zajištění kapacit. zdravotnických služeb pro ↗ populaci seniorů a suburbanity. • Sociální služby – spektrum limit. populační velikostí. • Výzvy – kapacitní soc. služby pro seniory, služby soc. prevence, integrace osob se ZP, udržení kapacit stávajících soc. služeb pro další cílové skupiny.
Profil města – doprava a dopr. infrastruktura Silniční síť v Tišnově a její zatížení (Sčítání dopravy 2010) Zdroj: Cenia (2013)
Profil města – doprava • Excentrická poloha vůči D,R a I., zlepšení přinese realizace R43 • Uzel regionálních silnic, zatížení však kromě II/385 a II/379 (Brněnská, U Humpolky) není ↑ • Nedostačující parkovací kapacity (×nedávné výstavbě) • Významná železniční trať č. 250 (příměstské linky, rychlíky, nákladní doprava), regionální č. 251 (CR) • VD začleněna do IDS JMK, přestupní uzel – žst. Tišnov • Množství pěších i cyklistických značených tras
Profil města – technická infrastruktura a bydlení • Intravilán – dostatečné vybavení TI × exklávy – TI většinou chybí • Jednotný systém kanalizace (→ odlehčení), ČOV v Březině • Rozsáhlá soustava CZT. Riziko: odpojení uživatelů • 62 % byt. fondu – byt. domy – socialistická sídliště → solidní vybavenost byt. fondu (×riziko úpadku sídlišť) • Hony za Kukýrnou – stovky nových bytů od r. 2004, specifikum (výstavba byt. dom. v SUB), populační růst zaostává za růstem byt. fondu (nehlášené obyvatelstvo)
Profil města – životní prostředí • Pestré geologické složení, členitý reliéf, mírně teplé klima Svratka → rozmanité půdni typy a biota • Absence ↑ zdrojů znečištění ozvduší × poloha v kotlině - ↗ škodlivin při ↓ rozptyl. podm. (topení, doprava) • ↑ zdroje hluku – silniční a železniční doprava (Brněnská ul.) • ↑ jakost vody ve Svratce (↓ znečišťovatelé, vodní zdroj Vír), hrozba – růst S zpevněných ploch = ↗ kulminačních průtoků • Degradace půd – zastavění (vč. I. třídy ochrany) – důsl. omezených možností prostorového rozvoje
Profil města – územní rozvoj • Omezené možnosti prostorového rozvoje v k.ú. Tišnov (↓ katastr, limity využ. území – ZCHÚ, ÚSES, záplavové území, lesy, ZPF) • Rozvoj rezidenční zástavby SV směrem a výrobních a komerčních ploch na dně kotliny v sousedství silnice II/385 (× I. třída ZPF, záplavové území) • Poměrně atraktivní fyzické prostředí (krajina, urbanismus, veřejná prostranství) • Výzva – pokračování regenerace socialistických sídlišť
Zdroje • CENIA (2013): Národní geoportál INSPIRE. Dostupné z: http://geoportal.gov.cz • ČSÚ (2005): Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/ 2004edicniplan.nsf/p/4128-04 • ČSÚ (2013): Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Dostupné z: www.scitani.cz
Analýza názorů místních aktérů • metoda řízených rozhovorů • 45-75 minut • 13 respondentů (příspěvkové organizace, firmy, neziskový sektor) • 3. – 5. 6. 2013
Analýza názorů místních aktérů • Aktuální situace města • Co považujete za současné hlavní (vnitřní) silné stránky města? • Co považujete za současné hlavní (vnitřní) slabé stránky města? • Co považujete za budoucí hlavní (vnější) příležitostí rozvoje města? • Co považujete za budoucí hlavní (vnější) hrozby pro rozvoj města?
Analýza názorů místních aktérů • Hodnocení města • dojem/vnější obraz města v očích investorů, návštěvníků atd. • výhody a nevýhody vyplývající z polohy města (poloha na dopravních tazích, blízkost center apod.) • doprava ve městě (veřejná doprava, individuální doprava, parkování...) • technická infrastruktura, její kvalita a kapacita • stav životního prostředí • lidské zdroje (vzdělanostní úroveň obyvatel, kvalifikace pracovní síly apod.) • ekonomická výkonnost, podnikatelské prostředí a hospodářská situace města • kultura a volnočasové vyžití (z pohledu rezidentů) • nabídka pro návštěvníky (tj. cestovní ruch) • jiné
Analýza názorů místních aktérů • Samospráva • Jste spokojeni činností městské samosprávy? Souhlasíte s jejími kroky, s vynakládáním finančních prostředků atd.? Z jakého důvodu ano/ne? • Jsou Vám v potřebném rozsahu známy rozvojové záměry ve městě? • Spolupracujete se samosprávou při svých aktivitách? Pokud ano, v kterých a jak? • Budoucnost města • Jak hodnotíte pravděpodobné vývojové trendy v města v oblasti ekonomiky, sociální soudržnosti a péče o životní prostředí? • Jakým směrem se podle vás má město v budoucnu rozvíjet? Která témata mají být pro rozvoj města hlavní? Jaké úkoly byste v tomto směru uložili vedení města?
Analýza názorů místních aktérů – limity • Každý z oslovených respondentů má určité oborové zaměření => nevyváženost priorit a rozdílná kompetence pro hodnocení jednotlivých oblastí. • Síla jednotlivých subjektů a jejich vliv na život ve městě se liší. • Jedná se o názor relativně malého počtu subjektů (avšak vybraných vyváženě z hlediska jejich právní formy a oborového zaměření). • Jednotliví respondenti nevypovídali vždy jen jako zástupci oslovené organizace, ale promítali do svých výpovědí nepochybně také pohled obyvatele města. • Jednotliví respondenti žijí ve městě a působí v dané organizaci různě dlouhou dobu. V důsledku toho mají někteří detailní vhled do vývoje města jako celku, jiní naopak disponují schopností porovnat Tišnov s jinými městy.
Analýza názorů místních aktérů – limity • Ne všechna navrhovaná opatření a priority je vhodné bez výhrad přijmout, neboť: • některé náměty mohou jít proti sobě (např. dilema mezi hospodářským rozvojem, sociální soudržností a životním prostředím ve městě), • shromážděné náměty jsou z hlediska rozsahu mimo ekonomickou realitu rozpočtu města a veřejných subjektů obecně, • některé uváděné informace jsou nepřesné až nepravdivé, jednotliví respondenti si v dílčích záležitostech někdy protiřečí nebo uvádějí informace v rozporu s doložitelnými fakty (např. statistickými údaji), díky čemuž dokládají některé výpovědi spíše vnímání dané záležitosti než záležitost samotnou.
Analýza názorů místních aktérů • Hlavní silné stránky – město I • příjemné, klidné, stabilizované historické město • geologicky i botanicky atraktivní okolní krajina vč. jedinečných fenoménů (Květnice, minerály, krápníkové jeskyně, chráněná území a lokality…) dobře plnící i roli příměstské rekreace • kvalitní dopravní napojení zejména po železnici (ale i silnici) směrem na Brno, ale i na Havlíčkův Brod, Prahu… • blízkost Brna (vybavenost, pracovní místa, růst kupní síly obyvatel, kulturní akce…) • zdravé životní prostředí, dostatek zeleně ve městě a zejména kolem něj, bez „špinavých“ výrob • stabilizovaná skladba obyvatel, silná identita, patriotismus a sounáležitost s městem, aktivní občanská společnost
Analýza názorů místních aktérů • Hlavní silné stránky – město II • vybavenost města dobře dostupnými veřejnými i komerčními službami (soc. služby, zdravotnictví, kulturní zařízení, obchody, školy…) • zájem veřejnosti o kulturu a sport daný i silnou tradicí obojího ve městě, aktivní, živoucí město • veřejná doprava, IDS Jihomoravského kraje • atraktivní a různorodé bydlení • nabídka akcí pro rodiny s dětmi • existující síť cyklotras, postupné budování cyklostezek • bezpečnost ve městě (i díky kamerovému systému), veřejná kontrola • čistota a uklizenost ulic • dostatek pracovních příležitostí • kvalitní spolupráce mezi neziskovými organizacemi a školami
Analýza názorů místních aktérů • Hlavní silné stránky – vedení města a úřad • otevřené a transparentní vedení města (přenosy ze zasedání zastupitelstva, diskusní fórum na webu) i městský úřad • proaktivní vedení města (procházky s radními) • dlouhodobě existující grantový systém a dotační tituly města, možnost dlouhodobého finančního plánování neziskových organizací • zřízení pozice inspektora veřejného pořádku • snadný kontakt s vedením města a městským úřadem
Analýza názorů místních aktérů • Hlavní slabé stránky – město I • málo ploch pro podnikání, absence průmyslové zóny, nemožnost rozvoje podnikání • mrtvé centrum města hlavně po 17. hodině a o víkendech, málo obchodů, kaváren, kulturních akcí • nedostatek pracovních míst, nutnost vyjíždět za prací mimo město, zejména do Brna, což podrývá i rozvoj služeb v Tišnově • komplikované majetkové vztahy znemožňující územní rozvoj • chybějící revitalizace a architektonické ztvárnění náměstí a centra města, převaha dílčích, nedotažených záměrů • nedostatek parkovacích míst v centru města • kvalita silnic v majetku kraje i města • zahlcení některých ulic v centru města dopravou (i vlivem obchodních center, zejména Tesca), arogance řidičů
Analýza názorů místních aktérů • Hlavní slabé stránky – město II • slabá propagace (mála) akcí, které mohou mít nadmístní význam • odsávání pracovních sil Brnem • nevyužité a zejména neatraktivní vstupy do města (odlidštěné silnice a kruhové objezdy, neudržované nádraží) • nízká kvalita a špatná vybavenost místní nemocnice, souvisí i s omezením provozu • málo parků, veřejně přístupných hřišť a zelených zón a malá možnost jejich využití pro každodenní odpočinek obyvatel (vč. dětí) • nedostatek míst v mateřských školách a nevhodně nastavená kritéria pro přihlašování dětí • převaha rezidenční funkce ve městě, „sídliště pro Brno“ • slabé zázemí a vybavenost kulturních zařízení a sportovišť • úzká nabídka kulturních akcí (chybí pestrost)
Analýza názorů místních aktérů • Hlavní slabé stránky – město III • územní nerovnoměrnost občanského vybavení (chybí v obytných zónách na severu města) • značná bariérovost města (chodníky, objekty občanské vybavenosti), která je odstraňována jen velmi zvolna • chybějící (vnitro)městská doprava suplující MHD • chybějící infrastruktura pro návštěvníky města • malý zájem obyvatel o kulturu a volnočasové akce, laxnost obyvatel vůči komunitnímu a spolkovému životu • velké množství málo využívaných objektů pro kulturu a volný čas • absence reprezentativní publikace o městě • (tradiční) rozmach návykových látek, agresivity a gamblerství mezi mládeží a mladistvými • chybějící zařízení pro sociálně vyloučené obyvatele
Analýza názorů místních aktérů • Hlavní slabé stránky – vedení města a městský úřad • převažující politický klíč při jmenování osob do komisí rady města • přílišná orientace na bydlení a vybavenost, opomíjení ekon. rozvoje • slabá či neexistující koordinační funkce městského úřadu v některých oblastech (kultura, sport) • absence městské policie (inspektor veřejného pořádku nestačí) • nejasná kritéria rozdělování grantových prostředků ze strany města • chybějící architektonický záměr a koncepce veř. prostorů ve městě • slabá spolupráce s okolními obcemi • absence dlouhodobého strategického dokumentu, častá nekoncepčnost aktivit a rozhodnutí ve většině oblastí • nefungující komunitní a spolkový život (i přesto, že jde o malé město) • sociálně nepřizpůsobiví obyvatelé v lokalitě u trati • nesmyslně přísný, a přitom neakceschopný finanční úřad
Další postup prací • Dokončení profilu města a analýzy názorů místních aktérů • Realizace a vyhodnocení dotazníkového šetření obyvatel • Zpracování SWOT analýzy (součinnost PS během letních prázdnin) • Vize rozvoje města (součinnost PS na jednání na přelomu srpna a září – termín jednání?)