Služby denní péče o děti. Požadovaná a nabízená možnost volby.

1. Služby denní péče o děti. Požadovaná a nabízená možnost volby. Věra Kuchařová, VÚPSV, Praha

2. Obsah • Nástin aktuální situace • Formování nabídky a poptávky po zařízeních denní péče o děti (ZDPD) • Oprávněnost kritiky nedostatečnosti systému ZDPD • Prostor pro alternativní služby denní péče o děti (SDPD) • Podmínky a limity rozvoje SDPD • Dílčí závěry

3. Aktuální situace v ČR • Naprostá převaha institucionálních forem ZDPD – dlouhodobá tradice, vysoký standard institucionálních forem, odlišné chápání funkcí ZDPD pro děti do 3 let a od 3 let do počátku školní docházky • Varieta zdrojů financí vytvářející nerovnosti • Nerovnoměrná dostupnost podle regionů (lokalit) a věku dětí (<3 vs. 3+; poslední rok před nástupem do školy)

4. Vztah nabídky a poptávky • A: kvantitativní rovnováha • B: Možnosti volby – v zásadě trojí: 1. využiji nebo nevyužiji 2. co využiji 3. kdy to využiji Základní volba forem: individuální domácí péče nerodičovskou osobou, individuální péče mimo domov, neinstitucionální péče mimo domov ve skupinách, institucionální péče mimo domov ve skupinách Kdy: věk dítěte, pracovní vytížení rodiče Objektem kritiky „A“, nezkoumá se vliv „B“ (omezené volby forem)

5. Faktory tvořící poptávku • Demografický vývoj • Zaměstnanost žen (poptávka na TP + zájem žen; flexibilita pracovní doby a místa) • Opatření rodinné politiky (zjednodušeno: ZDPD vs. MD/RD/OD a R-dávky) • Rodinné (a jiné) postoje a preference (vliv tradic, chápání mužských a ženských rolí, náklady ztracených příležitostí) Faktory makrosociální a mikrosociální se prolínají

6. Faktory tvořící nabídku • Rodinná politika (family regime) – charakter, principy, cíle – odráží rodinné klima ve společnosti, politické zájmy  míra státní podpory ZDPD • Zúčastněné subjekty – charakter, početnost, variabilita • Legislativní zakotvení (zřizovatelské pravomoci a podmínky – „kdo může co a jak“, financování, požadavky na kvalitu služeb a na kvalifikovanost personálu)

7. Vztah využití ZDPD, mateřské a rodičovské dovolené, zaměstnanosti žen a porodnosti

8. Oprávněnost kritiky dostupnosti ZDPD • Trvalost poptávky z hlediska demografického vývoje • Naplněnost institucionálních ZDPD • Relevance nabízených forem denní péče o děti struktuře poptávky • Bariery využívání stávající (potenciální) nabídky

9. Vývoj porodnosti a její prognóza (ČSÚ 2009)

10. Vývoj početnosti dětské populace

11. Rostoucí diskrepance mezi nabídkou a poptávkou při přijímání dětí do MŠ

12. Situace z pohledu představitelů MŠ Výzkum na MŠ (2008, šk.r. 2007/08): • v 63 % MŠ nikoho neodmítli • v 9 % MŠ odmítli maximálně 1/10; • více než 30 % přihlášek muselo odmítnout cca 15 % MŠ • V průměru byla odmítnuta 1/10 žádostí; v největších městech (nad 50000 obyvatel) v průměru 1/5 • nevyužitou kapacitu uvedla polovina MŠ • v rámci poloviny školek s využitou kapacitou byly tyto ve 2 % přeplněny • Malý zájem o zkrácené denní pobyty z důvodu, že matky pobírají RP

13. Naplněnost kapacit mateřských škol podle velikosti obce (v %)

14. Ve vývoji návštěvnosti zhoršení až v poslední době (data ÚIV).Růst podílu dětí v MŠ ve věkových kategoriích:

15. Podíl 3-letých a 4-letých dětí na předškolním vzdělávání v mezinárodním srovnání - 2007 (% z populačního ročníku)

16. Možná řešení nesouladu poptávky a nabídky ZDPD – děti 3-5(6) leté • Otevírání nových MŠ, rozšiřování stávajících: zodpovědnost obcí, u MŠ se státem vytvořené podmínky jeví být dostatečné (regionální/lokální rozdíly) • Subjekty zajímající se o služby celodenní péče – hlavně soukromé MŠ (nárok na státní dotace) • Rozšiřování alternativních forem ZDPD: • Alternativy hlavně pro kratší a/nebo nepravidelnou docházku Celodenní péče se vzdělávacím programem přednostně požadována až pro děti od cca 4 let

17. Péče o děti mladší 3 let • Jeselská péče se stala okrajovou záležitostí – nakolik vlivem poklesu nabídky a nakolik poklesu poptávky?(Proč se zavíraly jesle i po roce 2005?) Důvody: • Pokles počtu dětí – do roku 2002 • Preference rodičovské (rodinné) péče • Růst poplatků – absolutně + ve srovnání s MŠ • Růst konkurence jiných forem? - omezená

18. Mikrosociální faktory poptávky Rodinné (a jiné) postoje a preference (vliv tradic, chápání mužských a ženských rolí, náklady ztracených příležitostí ) (srv. Catherine Hakim, mezinárodní data): 10-30 % žen preferuje rodinnou péči, 40-80 % žádá HRZ vs. preference se tvoří pod vlivem podmínek) • Diferenciace poptávky podle individuálních charakteristik: • pojetí rodičovství, preference  celkové životní a rodinné hodnoty a preference způsobů výchovy dítěte • vzdělání a socioprofesní status rodičů; • socioekonomický status rodiny - finanční možnosti • věk dětí

19. Preference v péči o malé děti(RZV 2006)

20. Soulad preferencí a reálného chování • Vysoká míra souladu preferencí a skutečného způsobu péče o děti– nevíme přesně, zda je výsledkem skutečně svobodné volby v reálném životě (vztah: preference-reálná potřeba-skutečné chování) • Dílčí vysvětlení = kdy ženy ukončují RD: • nejčastěji podle plánu, ostatní spíše dříve proti plánům, než později (HRZ 2004), důvody (ZPD 2005): • Kratší RD – potřeba výdělku nebo „kariery“, na 3.-4. místě možnost péče MŠ a péče jinou osobou • Delší RD - upřednostnění vlastní péče o dítě či nedostupnost vhodného zaměstnání, na 5.-6. místě nedostupnost nerodičovské péče Obdobné podíly respondentů deklarujících (ne)dostupnost institucionální i alternativní péče

21. Závislost preferencí na věku dětí a požadovaných funkcích služeb ZDPD • Do 2 let – jednoznačně rodina • 2-3 roky – převážně rodina, pokud mimo-rodinná péče, pak nejraději individuální (či malé skupinky) a na část dne • 3-4 roky – roste zájem o mimorodinnou péči, preference i nároky na nerodinnou péči se diferencují; „tradiční“ orientace na MŠ vs. zákonem omezená docházka • 4+ let – rostou požadavky na kolektivní péči a na vzdělávací funkce – zřetelná přednost MŠ • Prostor pro alternativní formy péče - přechodná řešení mezi individuálními a kolektivními formami

22. „Reálné“ předpoklady využívání alternativních forem ZDPD • Preference rodičů: diferencované podle věku dítěte, pracovního vytížení matky (pracovní doba a režim, místo výkonu zaměstnání aj.) Výzkum 2006: Rozšíření nových forem péče by pomohlo 63 % respondentek (26 % velmi a 37 % za určitých okolností) a zřizovaní předškolních zařízení zaměstnavateli uvítalo 56 % z nich (27 % velmi a 29 % za určitých okolností). • Právní rámec – mnoho otevřených otázek • Finanční nákladnost podle typu a právní formy ZDPD • Požadované/žádoucí standardy služeb DPD

23. Výhody a nevýhody jednotlivých forem ZDPD Co se zvažuje: • psychologické souvislosti – „pohodlí“ pro dítě • výchovné a vzdělávací funkce X „ohlídání“ • bezpečnost • hygiena • flexibilita • rozsah služby – časový, obsahový • finanční nároky (vztah k příjmům rodiny) • Postavení a odpovědnost jedinců poskytujících služby (pečovatelů) Obecně: dostupnost prostorová

24. Alternativy ve světě a v ČR Různý podíl formální a neformální péče (Francie 100% dětí 3+ let a 20 % dětí < 3 roky ve formální péči + vysoká podpora alternativ vs. v Kanadě 60 % dětí v neformálních typech péče) • Individuální (příležitostné) hlídání v domácnosti dítěte: au-pair, baby-sitting drahé; podporované = různě licencované a kontrolované; organizováno soukr./municip./NNO • ČR: nejčastější forma – má nejblíže k rodinné péči, vysoce flexibilní služba Drahá služba (dnes i střední vrstvy) Pokud organizováno individuelně - levnější, ale na hranici legality, bez kontroly kvality; Přes agentury-větší záruka kvality, ale vyšší cena, málo rozšířené (stále nedůvěra k agenturám)

25. Alternativy ve světě a v ČR – pokračování • Individuální (příležitostné) hlídání mimo domácnost: formalizovaná, podporovaná služba „denní matky“ v Něm.,Rak.; podobné jsou mateřské asistentky (certif. chůvy) ve Fr., childminders ve VB • ČR: využíváno výjimečně, chůvy zejména pro děti < 3 roky, spíše pro příležitostné hlídání, vysoká flexibilita podle potřeb klienta; • spíš ve velkých městech (hlavně Praha, SČ a JM kraj); mimo Prahu nabídka převyšuje poptávku, v Praze naopak; • kvalita - zajištěna u „vázané živnosti“; ostatní často na hranici legality, bez kontroly (akceptováno vzhledem k nižší ceně);

26. Alternativy ve světě a v ČR – kolektivní péče • Pravidelná péče: striktní pravidla pro prostředí péče, kvalifikaci, odměňování pečovatelek; např. ve Fr. jesle a mateřské školičky, • ČR: miniškoličky, mikrojesle, hlídací dětská centra • V místech nedostatku jeslí/MŠ jsou jejich náhradou – i tam, kde tyto nejsou dost flexibilní • Cenově dostupnější než individuální péče • Dražší, než jiné kolektivní formy - samotné podmínky nutí k vyšší ceně(požadavky na provozovny + péče o děti jako služba má DPH 19 %),snaha nahradit vyšší kvalitou a flexibilitou

27. Alternativy ve světě a v ČR – kolektivní péče • Nepravidelná péče: obdobné typy jako u pravidelné péče, striktní pravidla, např. ve Fr. halte-garderie, jesle a mateřské školičky • ČR: stejné subjekty, jako ty poskytující pravidelnou péči (soukr.sektor) + mateřská centra (NNO) • hlavně pro rodiče ne zaměstnané, pracující nepravidelně, na RD, odmítající jesle • Mateřská centra - nejúspěšnější (300)– odpovídají preferencím neformálně zajišťovaných, kombinovaných a levnějších služeb pro nejmenší děti

28. Alternativy ve světě a v ČR – pokračování • Vzájemná (rodičovská) výpomoc: rodinné prostředí, ale levnější než individuální péče, obvykle licencované a kontrolované (standard péče) Francie: certifikovaná chůva (18 % dětí <3 let) • ČR: dosud zcela neformální; osobní kontrola; praktikovaná spíš na venkově a pro příležitostné hlídání • snaha právně zakotvit – nepochopení + komplikace (nutno dořešit): právní vymezení zodpovědnosti chůvy, její kvalifikace (zdravotnická, pedagogická), počet a věk dětí, chůva-matka malého dítěte, místem péče domácnost chůvy (MC?), spolehlivost chůvy, dopady jejího onemocnění • Finanční limit 5000Kč se jeví přijatelný

29. Alternativy ve světě a v ČR: podnikové školky • Podpořeny ve Francii, Iniciační fond ve VB, • ČR: dosud ojedinělá a málo koncepčně podchycená forma • Řada pozitiv pro rodiče • Ujasnit: funkce a charakter služby (možnost variability?), standardy péče – vzhledem k „efektivitě“ pro zaměstnavatele + ve prospěch dětí • 2 možnosti - zapsané ve školském rejstříku a (ne)zapsané – odlišné podmínky (předpoklady, normy, povinnosti, státní podpora)

30. Limity rozvoje soukromých služeb péče • Na straně poptávky: vzorce chování-preference rodinné péče a neformálních sítí do 3 let dítěte, nízké příjmy matek (venkov), postavení matek dětí <3 let na TP • Na straně nabídky: • obtížné hledání důvěry klientů (mimo Prahu), nedostatek kvalitních pečovatelek (kde je vyšší poptávka než nabídka - Praha) • Kontextuální limity: striktní požadavky na provozovny péče o děti podnikající formou „vázané živnosti“ (formální zdravotnické vzdělání, hygienické normy) →vstupní náklady + daňové zatížení agentur (19% DPH)→cena služby (přechod z neformálně poskytované služby na „legalizovanou“ zvýší cenu →odradí klienty)

31. Limity rozvoje služeb péče v NNO • Legislativa: restriktivní či nejednoznačná • Personální a materiální „vybavení“ MC ← omezené finanční zdroje • Nejistota finanční situace – granty s trváním 1 roku→těžko zajistit kvalifikované pečovatelky

32. Cenové relace: institucionální péče vs. alternativy; veřejný vs. soukromý sektor • MŠ: v „obecních“ průměrně cca (260+420+x)>680,-Kč měsíčně (ve 12 % MŠ jen stravné), v soukromé v průměru 4-5 tisíc Kč • Jesle: „obecní“ 300-5000 Kč(Praha obvykle 1500 pro bydlící v daném obvodu, 5000 ostatní; poplatek za „hodinové“ hlídání < 100 Kč) , soukromé 5-18 tisíc (!!); • Chůvy: černý trh 60-100 Kč/hod.; agentury 130-150 Kč • „hrubý žebříček cen“: obecní MŠ  obecní jesle  soukromé MŠ  soukromé jesle  soukromé alternativní formy • OECD: ÚR, 2 děti 2 a 3 roky, oba rodiče zaměstnaní a berou 167 % průměrné mzdy – v ČR zaplatí cca 7 % čistých příjmů rodiny (VB 33 %, Rak. 15 %, Fr. a Nz. 11 %) • Mé hrubé odhady: za „obecní“ MŠ jedno dítě v ÚR cca 2 %, ale až cca 13 % za soukromou (ČSÚ celkem 2,7 %)

33. Shrnutí • Zdroje nedostatečnosti systému ZDPD leží i mimo tento systém – přístup a možnosti obcí (RP na obcích), flexibilní pracovní doba matek, celkové prostředí nedůvěry, stereotypy chování • V malém rozšíření SDPD pro děti <3 let hraje velkou roli nezájem – obecně či o konkrétní formy • Uspokojení poptávky je regionálně diferencováno • Zásadní problém = finanční dostupnost (mimo MŠ) • Stereotypní očekávání/požadavky brání rozvoji alternativních forem • Striktní legislativní požadavky  finanční konkurence „levného černého trhu“ a legálně poskytovaných služeb agentur

34. Závěry • Podpora alternativních forem SDPD - zájem státu – měly by se změnit podmínky jejich poskytování • Zajistit kvalitu služeb právně zakotvenými požadavky na zřizovatele-provozovatele a kontrolami, ale nepodceňovat schopnost rodičů si kvalitu „ohlídat“ → přehodnotit striktní pravidla • Snížit nákladnost alternativních forem: např. snížení DPH za služby péče o děti na 9 %; daňové úlevy zaměstnavatelům za podnikové MŠ (více umístěných dětí →místo DPH aj. daně z příjmů rodičů) • Podporovat další zdroje financování: např. příspěvky zaměstnavatelů (umožnit vykazovat výdaje na péči do nákladů) • Umožnit legislativně zřizování nových forem: např. kombinovaných zařízení jeslí a MŠ na obcích, sjednotit legislativní podmínky pro ZDPD stejného poslání a funkcí

35. Závěry - pokračování • Podpora prostředí důvěry a profesionality • Podporovat „jméno“ kvalitních agentur pečujících o děti (dnes preference osobních vazeb) • Vypracovat systém různých forem vzdělávání pracovníků v ZDPD, pečovatelů – praxe požaduje různou úroveň a specializace • Přehodnotit systém SDPD • Odstranit resortní roztříštěnost a dělení na SFPD pro děti mladší 3 let a starší 3 let Chápeme-li systém ZDPD jako nástroj podpory HRZ, není možné měnit tento systém nezávisle na dalších systémech v rámci rodinné politiky a nezávisle na dalších institucionálních systémech.

36. Poděkování Spoluautorkám studie, která je podkladem mého příspěvku: Sylva Höhne Olga Nešporová Blanka Plasová Kamila Svobodová Anna Šťastná Lucie Žáčková studie „Péče o děti předškolního a raného školního věku“, VÚPSV 2009 Podpořeno MPSV ČR v rámci řešení projektu HR 162/07