Postoje k manželství a rodičovství a reflexe změn podmínek pro rodičovství

1. Postoje k manželství a rodičovství a reflexe změn podmínek pro rodičovství Věra Kuchařová Výzkumný ústav práce a sociálních věcí

2. Struktura příspěvku • Změny podmínek • Hodnoty a postoje • manželství • rodičovství • Dělba práce mezi partnery a komplementarita jejich rolí • Shrnutí

3. Ekonomická situace • tržní prostředí zvyšuje nároky na pracovní výkon a pracovní čas • cenový vývoj a nárůst spotřeby podporuje orientaci na zaměstnání • růst životní úrovně - rozšiřování životních aspirací a spektra životních plánů • nezaměstnanost snižuje životní úroveň rodin • situace na trhu s byty komplikuje zakládání rodin a manželství

4. Sociální podmínky • v méně paternalistickém prostředí - vlastní odpovědnost za sebe a rodinu • vzdělání a vysoká zaměstnanost žen snižuje závislost na partnerovi a zvyšuje nároky na sladění rodinných a profesních zájmů • vyšší mobilita jedinců - izolovanost členů rodiny • snahy o podstatně větší začlenění otců do péče o děti a do jejich výchovy • mění se poměr mezi vlivem rodiny, „sousedských sítí“ a vrstevnických skupin • sociální stát navzdory všem nedostatkům v mnoha směrech umožňuje uvolňování rodinných vazeb

5. Kulturní vlivy • Individualismus oslabuje vnitrorodinné vztahy • Mění se hodnota dítěte, tím vnitrorodinné vztahy a formy výchovy • „pragmatický“ pohled na svět ovlivňuje i rodinné chování na úkor některých „tradičních“ hodnot • Spotřební orientace oslabují význam a motivační sílu rodinných hodnot a pout • Moderní technologie ovlivňují životní styl, a tím vztahy v rodinách, zejména mezigenerační

6. Demografické procesy a rodinné vztahy • zmenšování velikosti nukleární rodiny - zintenzivnění citových vazeb vs. změny ve využíváníčasu - podpora individualismu a autonomie • rozšíření nesezdaných soužití + individualismus = snižuje se závaznost vztahů mezi partnery a mezi generacemi • zmenšování velikosti nukleární rodiny spolu s vysokourozvodovostí snižuje počet dětí jako potenciálních pečovatelů ve stáří • děti z rozvedených manželství mají omezenou zkušenost se vztahy v úplné a širší rodině

7. Hodnoty a postoje V hodnotových orientacích si rodina a rodičovství stále udržují výsadní postavení ~individualismus, důraz na autonomii, odklon od tradičních forem partnerského chování, snižování počtu dětí → Otázka: mění se hodnoty nebo jejich obsah nebo jejich vliv na reálné chování?

8. Hodnoty manželství a rodičovství – porovnání s vybranými hodnotami

9. Kterou možnost považují lidé pro svůj život za nejlepší

10. Souhlas s vybranými hodnotami manželství

11. Špatné manželství je lepší než žádné(souhlas s výrokem)

12. Rozvod je jediným správným řešením v situaci ….(Souhlas s výrokem)

13. Plánovaný, ideální a skutečný počet dětí

14. „Mít děti znamená velké omezení svobody rodičů“

15. Ideální počet dětí deklarovaný v r. 1994 a 2001

16. Skutečný počet dětí deklarovaný v r. 1994 a 2001

17. „Muž má vydělávat peníze a žena se starat o domácnost“

18. „Do rodinného rozpočtu by měli přispívat muž i žena“

19. „Zaměstnání má pro ženy stejný význam jako pro muže“

20. Souhrn • diskrepance mezi deklarovanými postoji a hodnotou orientací na straně jedné a reálným chováním na straně druhé • rozpory i mezi jednotlivými postoji k otázkám rodičovství a partnerství (manželství) • v samotném chování lidí lze ovšem vysledovat určitou inkonzistenci • hypotéza, že lidé zřejmě hledají v prostředí celkem dramatických společenských a ekonomických změn adekvátní formy rodinného života

21. Souhrn(pokrač.) • Rodina a manželství hrají v životě dnešního Čecha stále velkou roli • Snaha sladit rodinné a profesní aspirace v prostředí, které je staví do „protikladu“ • Jedním ze základních předpokladů vydařeného manželství a fungující rodiny je celková životní spokojenost, ale platí to i naopak • ČR patří mezi evropskými zeměmi k těm konzervativnějším – hodnota rodiny, dělba práce • Snižování významu legitimity partnerského svazku koresponduje s dlouhodobějšími změnami postavení muže a ženy

22. Souhrn(pokrač.) V rodině to mívá „trochu zpoždění“: • České ženy převážně nacházejí cesty zvládnutí svých rolí v rodině a zaměstnání - za cenu nadále převažující „přerušované“ pracovní kariéry • Navzdory převaze tzv. dvoupříjmových domácností nukleárních rodin jsou muži stále často považováni (spíše sami sebou) za živitele rodiny • Reálně převažuje situace manželů-spoluživitelů s rozdílným podílem na péči o děti a domácnost • Neočekává se naprostá oddanost rodině • Relativně větší volnost si navzájem ponechávají mladší partneři pro naplňování osobních potřeb a zájmů

23. Použité zdroje - Výzkumy • Rodina 1994, realizoval Sociologický ústav ČAV v roce 1994 • Populační klima, realizoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí ve spolupráci s agenturou Universitas v roce 1996 • Mladá generace, realizoval Sociologický ústav ČAV s agenturou STEM v roce 1997 • Postavení mužů a žen v ČR, realizoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí ve spolupráci s agenturou Universitas v roce 1998 • Rodina 2001, realizoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí ve spolupráci s agenturou STEM v roce 2001 • Život ve stáří, realizoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí ve spolupráci s agenturou STEM-MARK v roce 2002 • Střední generace, realizoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí ve spolupráci s agenturou Universitas v roce 2004 • Harmonizace rodiny a zaměstnání, realizoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí ve spolupráci s agenturou STEM-MARK v roce 2005