190 likes | 286 Views
Trénink běžeckých disciplÃn. StÅ™ednà a dlouhé tratÄ›. DÄ›lenà běžeckých atletických disciplÃn. 1 ) bÄ›hy hladké - sprinty (0-400m) - stÅ™ednà tratÄ› (800 – 1500m) - dlouhé tratÄ› (nad 1500m) 2) bÄ›hy pÅ™ekážkové - krátké (60,100,110pÅ™.) - dlouhé (3000m pÅ™.)
E N D
Trénink běžeckých disciplín Střední a dlouhé tratě
Dělení běžeckých atletických disciplín 1) běhy hladké - sprinty (0-400m) - střední tratě (800 – 1500m) - dlouhé tratě (nad 1500m) 2) běhy překážkové - krátké (60,100,110př.) - dlouhé (3000m př.) 3) rozestavěné – štafety (4x100,4x400 atd.)
Charakteristika běžeckých disciplín • běh na střední a dlouhé tratě patří mezi nejrozšířenější atletické disciplíny (přímý souboj, menší nároky na somatotyp) • cyklický pohyb (automatický, ekonomický) • převažuje švihový způsob běhu, šlapavý se uplatňuje při startovním výběhu
Fyziologická charakteristika • běhy na střední a dlouhé tratě = vytrvalostní disciplíny prováděné nízkou, střední a submaximální intenzitou • úroveň vytrvalosti je dána: • funkční schopností oběhového ústrojí a dýchací soustavy, • charakterem látkové výměny • stavem energetických zásob • stavem nervové soustavy • koordinaci orgánů a systémů • při pohybu: aerobní a anaerobní pochody - podíl je závislý na době trvání pohybové činnosti
Aerobní pochody • aerobní vytrvalost - je schopnost organismu zajistit potřebnou energii ke svalové práci s využitím O2, jehož přísun do svalů zajišťuje dýchací a oběhový systém • aerobní výkon: maximální spotřeba kyslíku(VO2 max)- maximální objem O2, který je člověk schopen za jednu minutu spotřebovat (v mililitrech za minutu na kilogram hmotnosti) • maximální aerobní kapacita - schopnost dlouhodobě využívat co nejvyšší % z VO2 max převážně v aerobním režimu (doba činnosti příslušné intenzity v % vzhledem k VO2 max) • aerobní kapacita se rozvíjí tréninkem za aerobních podmínek
Anaerobní pochody • probíhají ve tkáních při nedostatku kyslíku a způsobují v organismu hromadění produktů neúplné látkové výměny. Tyto produkty se odstraňují částečně již v průběhu trvání běhu, částečně po jeho skončení, což vede ke zvýšení spotřeby kyslíku v zotavení - splácení kyslíkového dluhu Ukazatele anaerobní kapacity organismu • Maximální hodnota kyslíkového dluhu • laktát - kyselina mléčná • anaerobní kapacita se rozvíjí tréninkem za anaerobních podmínek
Somatické faktory tělesná výška, tělesná hmotnost, hodnota podkožního tuku (max. 10%), poměr dolních končetin k trupu (IDT-index délky trupu) tři typy běžců: Odrazový Atletický Frekvenční Osobnostní faktory důslednost a cílevědomost vůle po dosažení nejvyšších cílů schopnost snášet dlouhodobě velké tréninkové zatížení schopnost koncentrace ve stavu dlouhotrvající únavy vhodné typy: mentálně silný, vyrovnaný, cílevědomí jedinec monotónní zátěž – tendence k introveritě nevhodné typy: cholerický typ(vznětlivost),melancholik, flegmatik (nízká vzrušivost) Faktory taktiky správný odhad tempa (na výkon, na umístění) dobrá orientace v závodním poli včasnost reakce na vzniklou situaci Faktor techniky určení vhodného poměru mezi délkou a frekvencí kroku (individuální rozdíly)závislost na: tělesné stavbě, úrovni motoriky, stavu trénovanosti, délce tratě Kondiční faktory základem je vytrvalost - umožňuje provádět velký objem pohybové činnosti (rovnovážný stav, aerobní režim) - udržet intenzitu pohybové činnosti po delší dobu (střední a ž mírná intenzita) - umožňuje rychlé zotavení Struktura sportovního výkonu
Regenerační klus(RK) Obecná vytrvalost (OV) běh nízké intenzity běh střední intenzity Tempová vytrvalost (TV) Tempová vytrvalost 1 Tempová vytrvalost 2 Tempová vytrvalost 3 Speciální tempo (ST = SV) Tempová rychlost (TR) Maximální rychlost (MR) Charakteristika běžeckých schopností a jejich rozvoj
pomocné tempo odpovídající nejbližší delší trati než je speciální trať Tempová vytrvalost
Speciální tempo, tempová rychlost, maximální rychlost Speciální tempo = speciální vytrvalost • tempo totožné rychlosti běhu na speciální trati • maximální intenzita • intervalový trénink s dlouhým odpočinkem Tempová rychlost • tempo nejbližší kratší trati, než trať speciální • schopnost organismu pracovat i v nejkrajnějších hodnotách kyslíkového dluhu při vysoké koncentraci LA • intervalový trénink s dlouhým odpočinkem, maximálním úsilím Maximální rychlost • schopnost proběhnout krátký úsek nejvyšší možnou intenzitou, v co nejkratším čase • zlepšení nervosvalové koordinace, výbušnosti
A) souvislé metody -souvislý rovnoměrný běh -souvislý stupňovaný běh -souvislý střídavý běh -fartlek B) intervalové - intenzivní intervalová metoda (2/3 odpočinek) - extenzivní intervalová metoda (1/3 odpočinek) - opakovaná metoda (sestupná, vzestupná, pyramidová, progresivní) Metody běžeckého tréninku
Etapy dlouhodobé přípravy • Období všeobecné přípravy • Období speciální běžecké přípravy • Období speciální sportovní přípravy • Období vrcholové sportovní přípravy
Periodizace ročního tréninkového období • Přechodné období (2-3 týdny) – začátek října • 1. přípravné období (10-12 týdnů) – všeobecný rozvoj • 2. přípravné období (4-6 týdnů) – speciální rozvoj • Halové závodní období (3-5 týdnů) • Odpočinek (1 týden) • 3. přípravné období (6-8 týdnů) – všeobecný rozvoj • 4. přípravné období (5 – 6 týdnů) – speciální rozvoj • 1. závodní období (3 týdny) • 2. závodní období (5-7 týdnů) • 5. přípravné období (5-7 týdnů) – letní • 3. závodní období (4 – 5 týdnů)