370 likes | 791 Views
Náročné životní situace Stres a jeho prevence. Náročné životní situace. Lidský život je plný překážek, komplikací a proměn Každý člověk prožívá zátěžovou situaci jinak (dřívější zkušenosti, celkový stav organismu, osobnostní charakteristika aj.). Pojem životní krize.
E N D
Náročné životní situace • Lidský život je plný překážek, komplikací a proměn • Každý člověk prožívá zátěžovou situaci jinak (dřívější zkušenosti, celkový stav organismu, osobnostní charakteristika aj.)
Pojem životní krize • Krize je v krátkém čase se vyostřující situace, kterou postižený není již schopen překonat a pomocí vlastní strategie zvládnout vnější nebo vnitřní zátěže
Krize traumatické • bolestivé a nepředvídatelné stavy, náhle narušující lidskou existenci a ukazující sociální realitu jako nespolehlivou, ohrožující či nepřátelskou • Nečekané vnější podněty – pracovní úrazy, silniční nehody, zranění omezující kvalitu života i společenské uplatnění
Krize traumatické • Choroby s vleklou a nepříznivou prognózou (krize somatické) • Silné emoční otřesy – smrt milované osoby, potrat dlouho očekávané gravidity, narození postiženého dítěte • Oběť či svědek fyzického násilí • Nečekaná výpověď ze zaměstnání, vyloučení ze studia
Krize traumatické • Náhlá ztráta majetku • Pozbytí soběstačnosti a nezávislosti • Policejní vyšetřování, vazba, soudní stíhání • Odhalená nevěra, rozluka či rozvod • Katastrofy – mění osudy mnoha lidí najednou (povodně, zemětřesení, teroristické útoky apod.)
Krize z životních změn • Opuštění rodičovského domu • Změna bydliště • Nečekané těhotenství • Běžný sňatek • Narození prvního či dalších dětí • Nástup do zaměstnání • Klimakterium
Krize z životních změn • Syndrom vychládajícího hnízda • Odchod do důchodu • Konfrontace s vlastní smrtí
Vývoj a průběh životní krize • 1. Počáteční fáze krize, šoku (alarmující) – vše náhle ztrácí platnost a smysl, ztráta „půdy pod nohama“ • 2. Kritická fáze • 3. Integrační fáze (zpracování)
1. Počáteční fáze krize, šoku Trvá řádově hodiny až dny Citový neklid, verbalizace „odstupu“, kontrola vnějších projevů chování Psychomotorický neklid, agrese, autoagrese Bohatá pantomimika, výbuchy pláče aj.
Je přítomna bohatá tělesná symptomatika (postiženého může vyděsit jako znamení choroby) – bolesti hlavy, silné pocení, předrážděnost, návaly horka a zimy, třes, svalová slabost, nepolevující vnitřní napětí • Neschopnost soustředit myšlenky, syndrom zaujaté hlavy • Nechutenství, nauzea, zvracení, pití a jídlo↑↓, alkohol, drogy
Poruchy kardiovaskulární • Menstruační potíže • Enuréza • Poruchy spánku (noční děsy apod.)
2. Kritická fáze • Dochází ke ztrátě sebekontroly • Násilné jednání – vůči okolí, vůči sobě • Deprese (chorobně smutná nálada, apatie, úvahy o smyslu života, lhostejnost…) • V této chvíli vysílá jedinec volání o pomoc – někdy nesměle, nepřímo • Fáze trvá dny, týdny, měsíce
Do popředí vstupují mechanismy popření, bagatelizace, izolace, regrese, touha po závislosti a ochraně • Únikovou reakcí je abúzus alkoholu, nikotinu, léků • Projevuje se stresová imunosuprese • Delikventní jednání, vulgarita, agresivita…
3. Integrační fáze (zpracování) • Jde o stadium vyrovnání se s utrpěnými ztrátami • Návrat k normálnímu životu • K této fázi nemusí jedinec dospět (ve 2. stadiu dojde k psychické poruše, regresi) • Trvá 6 – 12 měsíců • Rozvahy o dalším životě
Zpracování krize jako životní výzvy • Většinou nutná spolupráce jedince s psychoterapeutem, převzetí vlastní zodpovědnosti za další vývoj • V jistém smyslu mají krize očistný dopad • Dovedou jedince k vyššímu sebepochopení, k lepší orientaci ve světě hodnot
Cesta ke zralosti probíhá mnohdy právě prostřednictvím utrpení a bolesti (současné lidstvo se však prožívání utrpení a bolesti brání) • Krize lze výhodně využít pro svůj osobní růst, pro získání náhledu na sebe, na druhé • Krize jsou možností vzít alespoň na čas svůj vlastní život vážně a do svých rukou
DUŠEVNÍ PODPORA A KRIZOVÁ INTERVENCE • Žádný univerzálně platný pokyn pro krizovou intervenci neexistuje!!! • Vždy jde o individuální setkání člověka s člověkem, v němž je zásadní opravdovost ze strany pomáhajícího, jeho schopnost empatie a přijetí postiženého, takového jaký je.
Člověk v tísni není méně hodnotný, je pouze nešťastný, dezorientovaný a velmi často nemá dostatek sil sám si pomoci • Psychoterapie – specializovaná vědní disciplína, zabývající se léčebným působením pomocí psychologických prostředků
Laická psychologická první pomoc • Poskytuje ji ten, kdo má ochotu a dobrou vůli se člověku v krizi věnovat • Rozpoznání krizové situace • Aktivní nabídnutí podpory a pomoci • Možnost svěřit se, trpělivě vyslechnout, pomoc zorientovat se v situaci, pomoci najít východisko
Postup rozhovoru – nedirektivní (čeho se bojí, co očekává, co cítí, …) • Nabídnout odbornou pomoc • Myslet na biologické potřeby • Uspořádání prostředí (klid, soukromí) • Pokojné vystupování • Nezlehčujeme problémy
STRES A JEHO PREVENCE • Termín stres pochází z anglického stress a znamená zátěž, tíseň nebo stav napětí, do kterého se dostává organismus v situacích, kdy je ohrožen působením silných nepříznivých činitelů v oblasti fyzické i psychické.
Příčiny stresu • Vše, co člověka zatěžuje a působí na něj, se nazývá stresor. • Silné stresory • Slabé stresory - nejsou až tak významné, ale mohou být pro jedince nebezpečné. Každá drobná nepříjemnost ve svém důsledku přispívá ke stupňování stresu.
Co se děje při stresu v našem organismu • varovné signály, vysílané do mozku zpracovává hypotalamus • Hypotalamus přenáší varovné signály do celého organismu prostřednictvím nervového systému a krevního oběhu
Hypofýzou vyvářený adrenokortikotropní hormon stimuluje dřeň nadledvin, která poté ve zvýšené sekreci produkuje katecholaminy adrenalin a noradrenalin • Adrenalin a noradrenalin se řadí mezi stresové hormony a jejich hladina se při poplachové reakci výrazně zvyšuje • Poplachová reakce se projevuje tachykardií, hyperglykemií, mydriázou a „husí kůží“
působí na myokard, působí vazodilatačně na koronární arterie • díky působení adrenalinu se dilatují cévy kosterních svalů a mozku, zvyšuje se srdeční výdej a stoupá systolický tlak • v kožní a útrobní oblasti naopak adrenalin vyvolává vazokonstrikci
dalším účinkem adrenalinu je bronchodilatace, aktivace glykogenolýzy a snižování sekrece a motility v gastrointestinálním traktu • je aktivován i systém adenohypofýza – kůra nadledvin, dochází ke zvýšené sekreci steroidních hormonů – glukokortikoidů z kůry nadledvin • Dochází k hyperglykémii, katabolickému účinku na pojivo a na kosti, a k tlumení imunitních reakcí
Coping • = zvládání • Existují dva základní mechanismy copingu: • zvládání zaměřené na řešení problému • a zvládání zaměřené na zlepšení emoční bilance, tzn. na zmírnění negativních prožitků (tento způsob reagování neřeší základní problém, ale může dočasně pomoci)
Prevence stresu • Nezáleží na stresoru, ale na jedinci!! • Duševní hygiena – psychohygiena – systém vědecky propracovaných pravidel a rad sloužících k udržení, prohloubení nebo znovuzískání duševního zdraví.
Co patří do duševní hygieny? • Upravené prostředí • Kladný postoj člověka k sobě samému • Životospráva • Sebevýchova (sebepoznání, regulace emocí, autorelaxace, aktivní zvládání situací) • Více v další přednášce
Zdroj PAULÍKOVÁ, Phdr. Lea. Psychologie pro tebe. Praha: Informatorium Praha, 1998, ISBN 80-85427-30-0. ČECHOVÁ, Phdr.věra; ROZSYPALOVÁ, Phdr. Marie. Obecná psychologie pro střední zdravotnické školy. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví Brno, 1992, ISBN 80-862-92. ROZSYPALOVÁ, Phdr. Marie; ČECHOVÁ, Phdr. Věra; MELLANOVÁ CSC., Phdr. Alena.Psychologie a pedagogika 1. Praha: Informatorium Praha, 2003, ISBN 80-7333-014-8. KUČEROVÁ, Mgr.hana; ČECHOVÁ, Phdr. Věra; MELLANOVÁ CSC., Phdr. Alena.Psychologie a pedagogika 2. Praha: Informatorium Praha, 2004, ISBN 80-7333-028-8.