80 likes | 204 Views
Právo jako normativnà systém. Úvodnà pÅ™ednáška. Právo – soubor právnÃch norem. Právnà norma = ObecnÄ› závazné pravidlo chovánÃ, které je stanoveno nebo uznáno státem a státem vynucováno a které nabývá formy pramene práva. SvÄ›t preskriptivnÃch vÄ›t -„má býti “
E N D
Právo jako normativní systém Úvodní přednáška Základy ekonomie a práva (1) – Právo jako normativní systém
Právo – soubor právních norem. • Právní norma = Obecně závazné pravidlo chování, které je stanoveno nebo uznáno státem a státem vynucováno a které nabývá formy pramene práva. • Svět preskriptivních vět -„má býti“ • Čl. 13 Ústavy - Hlavním městem České republiky je Praha. • § 140 (1) TZ - Kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán na deset až osmnáct let. • Rysy právní normy • závaznost • formální určitost (nabývá formy pramene práva) • obecnost (x individuální právní akt) • vynutitelnost Právní normy
Monopol moci státu • Jiné normativní systémy • Právo subjektivní a objektivní • Působení na snižování společenské entropie, resp. udržování společenské homeostázy Morálka Právo Právní normy
Právní positivismus • právo = příkazy zákonodárce, 18.-19. st kodifikace (H. Hart, K. F. von Savigny, H. Kelsen, F. Weyr) • Přirozenoprávní teorie • právu pozitivnímu je nadřazeno nepsané a v zásadě neměnné právo, jež odpovídá lidské přirozenosti – soulad s morálkou, hodnotovým systémem. Po 2. sv. válce (Lon L. Fuller, R. Dworkin) • Riggs vs. Palmer (nemo turpitudinem suam allegans auditur; ex iniuria ius non oritur; nemo ex suo delicto meliorem suam conditionem facere potest) • srov. § 6 (2) NOZ • Čl. 20 III GG BRD „Die Gesetzgebung ist an die verfassungsmäßige Ordnung, die vollziehende Gewalt und die Rechtsprechung sind an Gesetz und Recht gebunden.“ • Prozařování obecných právních zásad do právního řádu • Vyjádření principů v platném právu • § 3(1) OZ Výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. • § 39 OZ Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. • § 3 (1) NOZ Soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým. • Vyvažování Obecné právní zásady – právní principy
1. Nic - chování tehdy po právu • 2. Nic – tehdy bezvládí, absence práva (boj o život) • 3. Je třeba rozlišovat (vražda) • 4. Přijetí zvl. zákona – jasná pravidla • 5. Volný průběh Problém odporného udavače
Právo veřejné a soukromé • Zájmová teorie • Publicum ius est, quod ad statum rei Romanae spectat, privatum quod ad singulorum utilitatem“ (Veřejné právo je to, které se týká římského státu, soukromé to, které se týká prospěchu jednotlivců) – Ulpianus • Teorie subordinační • Veřejnou mocí se rozumí taková moc, která autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech subjektů, ať již přímo, nebo zprostředkovaně. Subjekt o jehož právech a povinnostech rozhoduje orgán veřejné moci není v rovnoprávném postavení ... a obsah rozhodnutí tohoto orgánu nezávisí na vůli subjektu. (ÚS 147/1998 Sb.) Právo veřejné a soukromé
Dotazy a připomínky na pavel@iprazak.cz • Informace o přednáškách na www.iprazak.cz KONEC