Ekologická ekonomie – principy, oblasti, řešení

1. Ekologická ekonomie – principy, oblasti, řešení Hana Foltýnová Připraveno pro Letní školu alternativ v ekonomii Křtiny, 3.7.-10.7.2004

2. Struktura prezentace Principy ekologické ekonomie Některé pojmy ekologické ekonomie Kritika environmentální ekonomie Řešení

3. Principy ekologické ekonomie Udržitelnost Entropie a termodynamické zákony Etika

4. K Přírodní kapitál alokovaný do přírody (wildlife) GDP Přírodní kapitál alokovaný do „lidské“ ekonomiky Čas

5. Principy ekologické ekonomie Slabá udržitelnost Dle Solowa a Hartwicka - Solow-Hartwickova udržitelnost Hartwickovo pravidlo: zachování celkových čistých investic do všech forem kapitálu rovno nebo vyšší 0 (celkové čisté investice per capita NI = 0, příp. NI > 0) Hodnota přírodního kapitálu se může snižovat, pokud minimálně o stejnou výši roste hodnota umělého kapitálu. Udržování konstantní úrovně kapitálové zásoby per capita bez ohledu na to, jde-li o kapitál lidský, umělý nebo přírodní. „Environmentální optimisté“ Udržitelnost I.

6. Principy ekologické ekonomie • Silná udržitelnost • - Pearce, Turner, Ekins, Jacobs, Spash, Daly, Costanza • „paradigma nesubstituovatelnosti“ přírodního kapitálu • SS požaduje, aby zůstaly nezávisle na sobě zachovány všechny – nebo alespoň kritické – přírodní zdroje (zachování fyzické zásoby kapitálu) • jiná interpretace: agregovaná celková hodnota umělého kapitálu, přírodního kapitálu a celková hodnota přírodního kapitálu sama o sobě min. konstantní • důvody: ireverzibilita ztráty přírodního kapitálu (a tudíž nemožnost kompenzace degradace životního prostředí zvýšením spotřeby jednotlivců), která je dána poskytováním základních funkcí podporujících život některými formami přírodního kapitálu Udržitelnost II.

7. Principy ekologické ekonomie • Silná udržitelnost • Argumenty zastánců SS: • ireverzibilita ztráty přírodního kapitálu • nemožnost kompenzace degradace životního prostředí zvýšením spotřeby jednotlivců • některý přírodní kapitál poskytuje základní funkce podporující život • nejistota a neznalost škodlivých důsledků vyčerpávání přírodního kapitálu • neznalost budoucích možností a potřeb Udržitelnost III.

8. Principy ekologické ekonomie • Velmi silná udržitelnost • Stanovení limitů: • Uchování zásob kapitálu – přísná ochrana všeho přírodního kapitálu • Konstantní spotřeba • Pokles podílu přírody na produkci Udržitelnost IV.

9. Principy ekologické ekonomie Jde o pojmy přejaté z mechaniky. První termodynamický zákon (zákon zachování energie): Při dějích probíhajících v izolované soustavě těles zůstává součet kinetické, potenciální a vnitřní energie těles konstantní. („Stroj nemůže vydat víc energie, než přijal.“) Druhý termodynamický zákon (zákon entropie): Entropie izolovaného termodynamického systému nikdy neklesá, ale pouze vzrůstá v nevratných transformacích (v přírodních i technických procesech) Třetí termodynamický zákon (Nernstův zákon): Je odvozen z kvantové mechaniky a vyplývá z něj, že pro hmotnou soustavu je prakticky nemožné dosáhnout absolutní nuly (0 K). Entropie a termodynamické zákony I.

10. Principy ekologické ekonomie Entropie souvisí úzce s 2. termodynamickým zákonem Entropie = neschopnost energie v systému produkovat práci. Jakmile v izolovaném systému vzrůstá entropie, jeho dostupná energie využitelná k práci) klesá. Entropie je závislá na stupni organizace hmoty (materiálu či energie). Čím nižší je stupeň organizace látky, tím vyšší je entropie systému. Okamžik, kdy je maximální entropie a nulová potenciální energie přeměnitelná na práci v izolovaném systému, dochází k „tepelné smrti“. Všechny samovolné děje probíhají ve směru růstu entropie až po dosažení její maximální hodnoty. Entropie a termodynamické zákony II.

11. Principy ekologické ekonomie • První ekonom, který termodynamické zákony do ekonomie přejal: • Nicholas Georgescu-Roegen (1906 – 1994) “The Entropy Law and the Economic Process“ (1971): • Druhý termodynamický zákon přináší limity pro ekonomické procesy a všechny ekonomické aktivity zákonitě zvyšují entropii • ----) diskuse nad ekonomickou relevancí tohoto zákona: • mimo jiné Země nebo ekonomiky nejsou uzavřený systém; někteří fyzici sami zpochybňují 2. termodynamický zákon (zákon vyjadřuje spíše statistickou než matematickou pravdu – Maxwell, 1878) • Implikace pro ekologickou ekonomii: • Přeměnu energie a materiálů je nutno vnímat v kontextu dalších věd. • Koncept entropie umožňuje modelovat vzácnost energie a dalších zdrojů a nevratnost procesů. Entropie a termodynamické zákony III.

12. Principy ekologické ekonomie • Etika • znamená usměrnění jednání s ohledem k hodnotám jiným, než je svévole jedince. • Ekologická ekonomie požaduje: • - Změnu hodnotových orientací člověka • Respektování zákonů přírody a její vnitřní hodnoty (intrinsinc value) • Antropocentrická etika – člověk je zdrojem hodnoty; člověkem vstupuje hodnota a hodnota se odvozuje podle toho, čeho si člověk váží • (Annie Dillardová – lhostejnost přírody k utrpení a smrti) • Biocentrická etika – protiklad antr.: zdrojem hodnoty je každý život, nejen lidský • (Albert Schweizer – úcta ke všemu životu) • Ekocentrická etika – „etika Země“, „myslet jako hora“ • (Aldo Leopold – Zápisky z chatrče: nevadí mu utrpení zvířat v mastném průmyslu, ale vyhynutí druhu ano) • Další čtení - Kohák Etika a spravedlnost I.

13. Principy ekologické ekonomie • Etické problémy ekonomie: • kumulace bohatství x chudoba (sociální zodpovědnost firem?) • individualismus x respektování ostatních živých tvorů a přírody • governance – vládní deficity, kontrola • korupce • hodnota přírody – „intrinsinc value“ • konzumerismus (s čím můžeš žít, a bez čeho ne) • jak a odkud jsou výrobky, které si kupujeme Etika a spravedlnost II.

15. Některé pojmy ekologické ekonomie • Ekonomika prázdného x plného světa • Ekonomika ustáleného stavu (steady-state economy) • Cyklická ekonomika • MFA

16. Pojmy ekologické ekonomie Herman Daly: • Ekonomika prázdného světa: omezený umělý kapitál, hojnost přírodního kapitálu; limitující faktor = omezený umělý kapitál • Ekonomika plného světa: hojnost umělého kapitálu, omezený přírodní kapitál; limitující faktor = zbývající přírodní kapitál • Řešení – integrace ekonomiky do ekosystému, vyvážený vztah mezi ekonomikou a přírodou

17. Steady-state economy I. Autor pojmu – Herman Daly Towards a Steady-State Economy (1973); Steady-State Economics (1977); Economics, Ecology, Ethics (1980); Valuing the Earth: Economics, Ecology, Ethics (co-edited with K. Townsend); For the Common Good: Redirecting the Economy Toward Community, the Environment and a Sustainable Future (with John Cobb, 1989); Popultaion, Technology and Lifestyle (co-edited with R. Goodland and S. El Serafy, 1992); Beyond Growth: The Economics of Sustainable Development (1996)

18. Steady-state economy II. Ekonomika je otevřený subsystém uzavřeného, konečného a limitovaného systému (Země, biosféry) Ekonomika ustáleného růstu (steady-state economy) zůstává konstantní na úrovni, která ani nevyčerpává životní prostředí za úroveň jeho regenerační kapacity, ani jej neznečišťuje za jeho absorpční kapacitu Zachovává kritickou úroveň přírodního kapitálu Vyčerpávání neobnovitelných zdrojů je možno rychlostí, která je rovna rychlosti rozvoje obnovitelného substitutu (investování části výnosů z využívání neobnovitelných zdrojů na rozvoj obnovitelných substitutů)

19. Vztah ekonomika - příroda Cyklická ekonomika

20. MFA I. = Material flow accounting Indikátory vstupu: „přímý materiálový vstup“ (DMI – Direct Material Input) - vstupy materiálů přímo používaných v hospodářství (vytěžené suroviny, vypěstovaná biomasa – tz. domácí užitá těžba a dovoz) „celkový materiálový požadavek“ (TMR – Total Material Requirement) - celková ”materiální základnu” ekonomiky, tj. celkové primární požadavky na zdroje ze strany výrobních činností (domácí užitá těžba, dovoz, domácí neužitá těžba /toky materiálů, které jsou přemístěny v rámci lidské činnosti, ale přímo nevstoupí do ekonomické soustavy, například skrývky při těžbě uhlí/ a neužitá těžba spojená s dovozy /například skrývky z těžby uhlí, které bylo vytěženo v zahraničí a poté dovezeno/). Indikátory výstupu: „domácí zpracovaný výstup“ (DPO - Domestic Processed Output) - celkový objem materiálů, jež se po použití v domácím hospodářství dostaly do životního prostředí (emise do vody a ovzduší, skládkované odpady a tz. rozptýlené užití výrobků, například aplikovaná hnojiva a pesticidy) „celkový materiálový výstup“ (TDO - Total Domestic Output) - emise, odpad a rozptýlené užití výrobků + domácí neužitá těžba.

21. MFA II. Indikátory spotřeby: „Domácí materiálová spotřeba“ (DMC - Domestik Material Consumption) - celkové množství materiálů přímo používaných v hospodářství (vypočítá se jako DMI mínus vývoz) „Celková materiálová spotřeba“ (TMC – Total Material Consumption) - celková potřeba primárních materiálů spojených s domácí výrobou a spotřebou (kalkulovaná jako TMR mínus vývozy a jejich neužitá těžba /například skrývky z těžby uhlí, které bylo vytěženo na území našeho státu a poté vyvezeno do zahraničí/). Bilanční ukazatel: „Čistý přírůstek fyzických zásob“ (NAS – Net Additions to Stock) - zachycuje tempo fyzického růstu hospodářství, tzv. množství materiálů uložené každoročně ve stavbách a jiné infrastruktuře a materiály začleněné do nového trvanlivého zboží

22. MFA III. Decoupling Cíl decouplingu: dosáhnout, aby zátěž životního prostředí vyjádřená prostřednictvím vybraného „environmentálního zla“ klesala a ekonomická výkonnost vyjádřená pomocí vybraného „ekonomického dobra“ stoupala. Environmentální zlo – vyjádřeno např. pomocí indikátoru vyjadřujícího zátěž životního prostředí, Ekonomické dobro - indikátor hrubý domácí produkt (HDP). Relativní decoupling - klesá vypouštěné znečištění na jednotku HDP (nebo spotřeba surovin, výkony dopravy atd.), v absolutních hodnotách však vypouštěné znečištění neustále roste. Absolutní decoupling - růst HDP a absolutní pokles vypouštěného znečištění. Cílem je dosáhnout absolutního decouplingu, protože celková zátěž životního prostředí závisí na absolutních hodnotách vypouštěného znečištění.

23. Kritika environmentální ekonomie půda vyjmuta z produkční funkce za určitých podmínek nejsou limity růstu (protože – technologický rozvoj, substituce mezi zdroji) vždy vzájemná substituovatelnost kapitálu ireverzibilita ekonomických dějů riziko, biologická udržitelnost

24. Oblasti řešení ekologické ekonomie • Modelování – porozumění vzájemné závislosti mezi ekonomickými a přírodními systémy, především mezi strukturami, procesy a toky materiálu a energie, na kterých každý systém závisí. Porozumění tolerance ekosystémů ke změnám vyvolaným lidmi a také tolerance ekonomik ke změnám ekosystému. • Podmínky pro udržitelnost – vytvoření podmínek ekonomik, které by umožnily udržitelnost a růst lidského blahobytu, za podmínky udržitelnosti ekosystémů podporujících ekonomiky • Indikátory a signály – vytvoření indikátorů odrážejících ekonomický a ekosystémový vztah norem udržitelnosti, včetně měr ekosystémového a ekonomického zdraví. Signály odrážející potenciální dopady lidské aktivity na blahobyt • Nástroje, právo a instituce – nezbytné regulační nástroje, právo a příbuzné instituce, které pomáhají ekonomikám v dosažení cílů udržitelného rozvoje blahobytu • Morální systémy – zkoušet implikace různých morálních systémů pro udržitelnost ekonomiky, a upozornit na takové, kde jsou zřetelné nesrovnalosti mezi morálními systémy a normami udržitelnosti.

25. (A jak je to s TUR?) “Sustainability scientists consider the complex interactions between our economy, society and environment in a way that promotes a rising standard of living without compromising the ability of future generations to meet their needs and without degrading our environment."

26. Tak to je vše, děkuji Vám za pozornost.