Nemoci civilizace

1. Nemocicivilizace Daň za vyšší životní úroveň – nemoci životního stylu Nejjistější místo,kde naleznete pomocnou ruku je na konci vašeho ramene. • Mark Twain

2. Onemocnění srdce a cév • Srdečně-cévní onemocnění představuje v České republice hlavní příčinu úmrtnosti, nadále přes 50 procent. To je také jedna z významných příčin naší nižší střední délky života u nás. Nadále se dožíváme významně méně let než v jiných vyspělých zemích světa. • Je vědecky prokázáno, že životní styl se významně uplatňuje v patogenezi těchto onemocnění.

3. Ischemická choroba srdeční. • Výskyt ischemické choroby srdeční stále zvyšuje. Rizikové faktory ICHS • nevyvážená strava, s vysokým obsahem energie, tuků, cholesterolu, cukru a soli • rizikové projevy životního stylu - kouření, minimální fyzická aktivita, vyšší konzumace alkoholu, negativní psychosomatické faktory a stres. • narušená funkce endotelu je centrálním článkem v patogenezi ICHS a aterosklerózy. • anginósní bolesti a infarkt, souvisejí se vznikem krevních sraženin. Příčinou vzniku těchto sraženin je narušení vnitřního povrchu srdečních cév, vznik vřídků, a to zpravidla na místě tak zvaných aterosklerotických plátů, zužujících průsvit cévy.

4. Ischemická choroba srdeční • Znalost, která jídla a suroviny jsou při prevenci aterosklerózy vhodná, může člověku pomoci předejít nebezpečným komplikacím • Největší zásluhu na poklesu těchto úmrtí a snížení rizika infarktu má změna způsobu života • Mezi rozhodující rizikové faktory vzniku ischemické choroby srdeční se řadí, jako jeden z nejdůležitějších – hladina cholesterolu v krvi. Vliv kouření a vysokého krevního tlaku se zeslabuje, jestliže není zároveň zvýšena hladina cholesterolu. • Proces aterogeneze je reversibilní. Snížením hladiny celkového cholesterolu lze dokonce odbourat tukové pláty (vyčistit tepny), snížit riziko úmrtí, a tím zásadně změnit kvalitu a produktivitu svého života. Věk nehraje roli a stačí na to několik týdnů.

5. Ischemická choroba srdeční • Cholesterol je krevní lipid, běžnou složkou krve a tělních tkání (mozkové a buněčných membrán). Je nutný k tvorbě vitamínu D, žlučových solí a různých hormonů, včetně pohlavních. • Tělo dospělého člověka si může všechen cholesterol, který potřebuje, samo vyprodukovat. • Cholesterol přijatý potravou je jen jedním z  faktorů, které ovlivňují jeho hladinu v krvi. • Zásadní význam má druh tuku, který konzumujeme. • Většina lidí konzumuje dvakrát více nasycených než nenasycených mastných kyselin, ačkoliv by to mělo být přesně obráceně.

6. Ischemická choroba srdeční Potraviny a látky , které snižují hladinu celkového a LDL cholesterolu a mohou zvyšovat hladinu HDL cholesterolu v krvi : • vláknina – která je bohatě obsažena v celozrnných produktech, luštěninách, ovoci, zelenině • mořské ryby, mořské plody a výrobky z nich – které obsahují omega-3 mastné kyseliny • potraviny s vyšším obsahem vitamínů C, E a beta karotenu • olivový a řepkový olej • česnek, cibule, avokádo, jablko, oves • ovesné vločky • mandle, vlašské ořechy.

7. Ischemická choroba srdeční • Odhaduje se, že pokud by lidé přestali kouřit, začali se více a pravidelně věnovat přiměřené pohybové aktivitě, snížili hladinu cholesterolu pod 5 mmol/l a krevní tlak na cca 130/80/mm/Hg, bylo by možné zabránit 75 – 80 procentům srdečních infarktů, které lidi utrpí před 65 rokem života. • Lidé s klinickými příznaky srdečního onemocnění musí jít dále, než jsou současná stravovací doporučení pro zdravou populaci.

8. Hypertenze – vysoký krevní tlak • Vysoký krevní tlak je jedním z nejčastějších a nejzávažnějších onemocnění srdce a cév. Ve „vyspělých zemích“ postihuje 20 – 30 procent dospělého obyvatelstva. Hypertenze je příčinou zhruba čtvrtiny až poloviny všech srdečně-cévních onemocnění. • Zvýšený krevní tlak definujeme jako hodnoty systolického tlaku - horního – rovný nebovyšší než 140 mm Hg a hodnoty diastolického tlaku – dolního tlaku - stejné nebo vyšší než 90 mm Hg. • Jednoduché změny ve výživě a v životním stylu dokáží snížit zvýšený krevní tlak i bez používání léků, v průběhu několika týdnů.

9. Hypertenze – vysoký krevní tlak • Zvýšená konzumace zeleniny vede ke zvýšení hladiny draslíku a z toho rezultující kaskády fyziologických mechanismů, vedoucích ke snížení diastolického TK. • Pravidelné snídání a dodržování zásady „jez do polosyta“ též normalizuje naši hmotnost, krevní tlak a hladinu cholesterolu v krvi. • Omezení příjmu tuků (zejména výrazně méně uzenin a masa) a jednoduchých sacharidů. Zvýšení rostlinného podílu stravy – zelenina, luštěniny, obiloviny a ovoce. • Mezi příjmem sodíku a výskytem hypertenze a je přímá závislost • Sůl lze nahradit jiným kořením – zejména zeleným, včetně bylinek.

10. Hypertenze – vysoký krevní tlak • Fyzická aktivita přispívá ke snížení rizika hypertenze. Je zapotřebí ji provozovat pravidelně, alespoň třikrát týdně, po dobu 40 – 50 minut. Pohybová aktivita snižuje rezistenci periferních tepének., navíc podporuje celkové zdraví a pocit spokojenosti. • Kouření výrazně nebezpečně zvyšuje riziko všech srdečně-cévních onemocnění, včetně hypertenze. • Větší množství alkoholu zvyšuje riziko cévních mozkových příhod. • Protože stres je se zvýšeným krevním tlakem v přímém vztahu, je zapotřebí věnovat se různým oddychovým a relaxačním technikám.

11. Cukrovka • Cukrovka je chronické onemocnění, způsobené neschopností organismu hospodařit s cukrem. Projevuje se zvýšenou hladinou glukózy v krvi nebo jejími ztrátami moči. Zasahuje i do hospodaření s ostatními živinami a ovlivňuje tak celkově přeměnu látek v organismu. Diabetes mellitus 2. typu • Vznik cukrovky 2. typu je v naprosté většině případů vyvolán obezitou. • Přes 80 procent pacientů s diabetem II. typu je obézních. Výskyt diabetu II. typu u obézních je přibližně pětadvacetkrát vyšší než u štíhlých osob. Ve věku nad 60 let touto nemocí trpí 20 procent obyvatel.

12. Cukrovka • Základním preventivním a léčebným opatřením je snížení tělesné hmotnosti. • Při docílení optimální hmotnosti často ustoupí příznaky cukrovky. Poklesne hladina krevního cukru, stejně jako i další rizikové faktory (hodnota krevního tlaku, cholesterolu a krevních tuků) a snižuje se riziko onemocnění ischemickou chorobou srdeční. • Dostatečný příjem vlákniny, která zpomaluje vstřebávání cukru do krve, stabilizuje hladinu glukózy v krvi. Z energetického hlediska se jako nejvhodnější jeví konzumace plnohodnotných škrobovin – komplexních sacharidů, celozrnných obilovin, celozrnných těstovin a neloupané rýže. • Více pohybu „spálí“ nadbytečnou glukózu v krvi. Všechny druhy aerobního pohybu jsou vhodné. Cvičení také snižuje chuť k jídlu, zlepšuje náladu a vůbec prospívá.

13. Cukrovka Dieta, z řeckého diaita, tj. způsob života, si představuje mnoho lidí pouze zákazy, berou je doslova a zbytečně se omezují. Pilíře režimu nejen diabetického : • pravidelnost v denním režimu • strava energeticky přiměřená – cílem je ideální hmotnost • optimální zastoupení hlavních živin • rozdělení přijímané energie do 5 - 6 jídel, rozdělených rovnoměrně na celý den • výrazné omezení konzumace cukru • omezení příjmu tuků • zvýšení příjmu vlákniny • pravidelná přiměřená pohybová aktivita

14. Obezita Musím mít přece úspěch, protože možnost chybných pokusů mi pomalu dochází. Tělesná hmotnost těsně koreluje se stoupajícím výskytem srdečně-cévních onemocnění a diabetem 2 typu a je velikým zdravotním problémem. Nemůžeme ji vidět izolovaně, nýbrž jako základ řady dalších onemocnění Obezita je nemoc, která vzniká v důsledku pozitivní energetické bilance, kdy energetický příjem je větší než energetický výdej. Nadbytečná energie je ukládána v tukových tkáních. Zvýšení objemu tukových tkání je buď důsledkem zvýšení velikosti tukových buněk nebo zvýšením jejich počtu nebo jde o kombinaci obou mechanismů.

15. Obezita Body mass index (BMI) jsou v současné době celosvětově nejpoužívanějším kritériem váho- výškových poměrů. BMI vypočteme, dělíme-li hmotnost vyjádřenou v kg druhou mocninou výšky, vyjádřené v m. BMI = kg : m2 • Rozmezí žádoucí hmotnosti je zhruba mezi 18 – 25. • BMI 25 – 29. 9 - nadváha • BMI vyšším než 30 - obezita

16. Obezita „Jaké „radosti“ a nemoci nám přináší obezita ? • Snížená pohyblivost, člověk nestačí s dechem. • Zvýšený výskyt DM a vysokého krevního tlaku, křečové žíly. • Zvýšenou hladinu cholesterolu, TG. • Osteoporózu, poškozené klouby, onemocnění páteře. • Zvýšený výskyt rakoviny. • U žen poruchy menstruačního cyklu, potíže při porodu. • Psychické poruchy, depresivně-úzkostné stavy. • Častější vznik kožních onemocnění – ekzémy. • Menší fyzický výkon a snížená tělesná zdatnost. • Zhoršení obranyschopnosti, častější nemoci, zhoršení hojení ran.

17. Obezita • Obezita je spojena s nadbytkem energie, se zvýšeným podílem tuků. Tuk je pro lidi s nadváhou nepřítelem číslo 1. • Při rozvoji obezity se uplatní i nadměrný příjem jednoduchých sacharidů, které představují pohotový zdroj energie. Pokud není zajištěn výdej energie, nadbytek sacharidů, působením hormonu inzulínu, je přeměňován na zásobní tuk. • Významným faktorem obezity je i nedostatečný příjem vlákniny, (ovlivňuje metabolismus sacharidů a tuků). • Na množství energie, kterou naše potrava přináší do těla, se sacharidy podílejí přibližně z 50 – 55 procent, bílkoviny z 15 procent a lipidy z 30 – 35 procent.

18. Obezita Prevence • Je vhodné podíl sacharidů v naší stravě zvýšit až na 70 procent celkového množství potravinami přijímané energie. Toto zvýšení se má týkat komplexních sacharidů (škroby, vláknina) a v žádném případě sacharidů jednoduchých a sacharózy. • Energetický podíl tuků by se měl rozhodně pohybovat kolem 20 – 25 procent. • Dostatečný přívod tekutin - Většina obézních a lidí s nadváhou, přijímá mimořádně málo tekutin. Není výjimkou, že pijí maximálně 2 – 3 dcl vody a 2 – 3 kávy denně. Káva má navíc ještě diuretický účinek.

19. Obezita Prevence • Cvičení, stejně tak jako vyvážená strava, může tukové buňky ohrozit. Účinný způsob, jak stimulovat lipolytické enzymy k uvolnění tuků, je cvičit přiměřeně intenzivně, 40 – 45 minut • Muži mají rychlejší metabolismus a větší potenciál ke spalování tuku. Ženy toho mohou také dosáhnout, ale musí k tomu přispět cvičením. Úkolem tukové buňky je ukládat a uvolňovat tuk, úkolem svalové buňky je tuk spalovat. • Do 20 – 30 minut trvá, než se aktivují lipolytické enzymy. U lidí, kteří začínají s pohybovou aktivitou, je doba „aktivace“ delší. Další doba je již v oblasti „spalování tuků“ – při celkovém cvičení 45 minut, je to 15 – 25 minut. • Pohybová aktivita spaluje asi 20–35 proc. energetického příjmu.

20. Obezita Nevhodná opatření • Hubnutí hladověním nebo náhlé prudké snížení energetického příjmu, nepřináší žádné trvalé výsledky. • Do tak nízkého energetického příjmu je obtížné vtěsnat sestavu, vyhovující po nutriční stránce, což je další veliké nebezpečí. • Redukční dieta je nejlepším přítelem tukových buněk ženy ! • Při hubnutí je zapotřebí zajistit energetický příjem, který organismu poskytne dostatek bílkovin a sacharidů, k prevenci ztrát svalové tkáně.

21. Obezita Dědičná dispozice • představuje jen jeden z několika faktorů. Doposud je nejsilnější pouze z hlediska výmluvy, přesunu zodpovědnosti na někoho jiného. • Během uplynulých desetiletí se rozhodně nezměnila genetická výbava lidstva. • Bylo zjištěno, že obézní majitelé psů, mají i otylé psy. Je to náhoda ? Nebo genetika ? • To jsou fakta, skutečnost, ne genetika. Můžeme mít genetickou dispozici, které my dáváme šanci žít. • Je nutné změnit svůj životní styl.Pokud jde o hubnutí, je rozumnější tak činit způsobem, který vydrží celý život. Je třeba dostatečně se pohybovat a „naučit se jíst“.

22. Nádorová onemocnění • Je skupina nemocí, jejichž společným znakem je nekontrolovatelný růst buněk, šířících se do okolí. • Na nádorové onemocnění u nás umírá každý pátý obyvatel. Po srdečně–cévních onemocněních je to druhá nejčastější příčina úmrtí. • Přesná příčina vzniku nádorové buňky je doposud neznámá. Nádorová buňka je výsledkem postupného procesu, zahrnujícího komplexní vliv více činitelů povahy chemické, fyzikální a biologické. Díky molekulární biologii víme, že v podstatě jde o poruchy v přenosu informací, následkem čehož se určitý druh buněk začne nekontrolovatelně množit. • Pravděpodobně důležitou roli v těchto procesech má zhoubné působení volných kyslíkových radikálů, nad kterými organismus může ztratit kontrolu.

23. Rakovina Behaviorální faktory • přispívají ke vzniku a rozvoji nádorů, úmrtnosti na ně, a které můžeme bezprostředně ovlivnit : Faktor Podíl v % na vzniku Podíl v % úmrtnost • Stravovací zvyklosti 20 – 70 30 • Kouření 25 – 40 30 • Konzumace alkoholu 2 – 4 • Sexuální chování 1 – 13 Neuvědomujeme si nebo „jenom nechceme“ přiznat, že cca 60–80% případů rakoviny bezprostředně ovlivňujeme svým chováním, životosprávou. To je neuvěřitelná lhostejnost k vlastnímu zdraví.

24. Rakovina Většina populace bohužel nedodržuje ani ta základní pravidla primární prevence nádorových onemocnění. • Vysoký příjem živočišných tuků se podílí na vzniku nádorů žaludku, tlustého střeva, konečníku a i prostaty a slinivky břišní. • Obézní ženy mají zvýšené riziko onemocnění rakovinou prsu a gynekologickými nádory. • Kouření je rizikovým faktorem Ca plic. • Prvním významným činem v preventivní protirakovinné stravě je přiměřené množství energie a vhodná harmonická skladba stravy. • Vhodnou skladbou stravy je možné nejen některým nádorům předejít, ale po úspěšné léčbě, je možné stravou i snížit riziko jejich opakování.

25. Rakovina • Všeobecná doporučení pro „ochrannou“ výživu, určenou pro prevenci srdečně-cévních onemocnění a nádorových onemocnění jsou podobná. • Když se podařilo prosadit do života zásady protisklerotické výživy, nepoklesl pouze počet infarktů, ale často i výskyt rakoviny. • Odborníci došli k závěru, že chronický nedostatek antioxidačních látek, především ve formě ovoce a zeleniny, který ještě nemusí vyvolat žádné viditelné klinické změny, nebo změny metabolismu, může být příčinou zvýšeného výskytu a úmrtí na nádorová onemocnění nebo onemocnění srdce a cév. • A to snad stojí za trochu uvažování o skladbě jídelníčku.

26. Základní stravovací doporučení • Vybírejte potraviny s nízkým obsahem energie a tuků. • Jezte denně zeleninu a ovoce (cca 700 g), Obsahují biologicky aktivní látky, snižující riziko vzniku rakoviny. • Zvyšte příjem antioxidantů (beta-karotenu, vitamínu E a C). • Snězte denně min. 800 g různých obilovin, luštěnin a brambor. • Zvyšte příjem vlákniny pro její absorpční schopnost. • Nezbytnou součástí jídelníčku by měly být ryby a rybí výrobky, nízkotučné, kysané mléčné výrobky. • Omezte solení. • Omezte konzumaci alkoholu. • Vyhněte se spáleným jídlům, omezte potraviny, připravované na dřevěném uhlí.

27. Další preventivní zásady • Nekouřit • Pravidelně a přiměřeně se pohybovat • Samovyšetřování prsou a varlat pohmatem • Návštěva lékaře při přetrvávajících potížích (chrapot, kašel, změny stolice, změny mateřského znaménka (tvar, velikost, barva), neobvyklé krvácení, nevysvětlitelné bolesti a váhový úbytek. • Dodržovat bezpečnostní a zdravotní pokyny při práci a manipulaci s látkami, které mohou způsobit rakovinu. • Čím dříve lékař rakovinu objeví a začne ji léčit, tím větší je naděje na úplné vyléčení nebo zastavení postupu nemoci. Dnes, díky moderním způsobům léčby až 66 procent pacientů s nádorovým onemocněním přežívá.