Evropská unie v globálních souvislostech

1. Evropská unie v globálních souvislostech

2. Politika EU: • Od Maastrichtské smlouvy se oblasti činnosti EU, tzv. politiky EU, dělily do tzv. tří pilířů. Lisabonská smlouva toto dělení formálně zrušila, ale fakticky částečně přetrvává v přechodných obdobích a specifických procedurách. • První pilíř, nadstátní, zastřešoval všechna tři dosavadní Společenství, druhý a třetí pilíř zaváděly nové oblasti mezivládní spolupráce. Druhý pilíř zahrnoval společnou bezpečnostní a zahraniční politiku, třetí pilíř pak policejní a justiční spolupráci. • Lisabonskou smlouvou se dosavadní druhý a třetí pilíř přeměnily v další společné politiky EU. Určitá výjimka zůstala v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky, kde je zachována jednomyslnost členských států.

3. I. Evropská společenství • Společná zemědělská politika • Hospodářská a měnová unie • Celní unie a Společný trh • Společná obchodní politika • Regionální a strukturální politika • Dopravní politika • Sociální politika • Schengenský prostor • Občanství EU • Vědecko-výzkumná politika • Politika hospodářské soutěže • Ekologická politika • Politika ochrany spotřebitele • Vzdělání a kultura • Společná rybolovná politika • Azylová a přistěhovalecká politika

4. II. Společná zahraniční a bezpečnostní politika 1.Zahraniční politika: • Spolupráce v zahraniční politice • Dodržování míru • Volební pozorovatelé • Lidská práva • Demokracie • Rozvojová pomoc 2.Bezpečnostní politika: • Evropská bezpečnostní politika • Evropské síly rychlé reakce • Odzbrojování

5. Smlouva o Evropské unii, která byla podepsána • v Maastrichtu 7. února 1992 a vstoupila v platnost •  1. listopadu. • Lisabonská smlouva(též Reformní smlouva) je • mezinárodní smlouva, jejímž cílem je především reformovat instituce Evropské unie a její fungování. • Byla podepsána13. prosince 2007 v Lisabonu, ratifikována  • 3. listopadu 2009 a vstoupila v platnost 1.prosince2009. Zavedla rovněž nové oblasti spolupráce členských zemí. Přidáním této mezivládní spolupráce ke stávajícímu „systému Společenství“ vytvořila Maastrichtská smlouva novou politickou a zároveň hospodářskou strukturu sestávající z tzv. „tří pilířů“ – Evropskou unii (EU).

6. Role EU v mezinárodních organizacích: • Nejvýznamnější mezinárodní organizací je dnes Organizace spojených národů (OSN), která má univerzální záběr, v jehož rámci se řeší otázky spojené s politikou, bezpečností, chudobou, kulturou, migrací apod. • Světová banka- sdružuje většinu států světa a snaží se řešit problémy zadlužení a chudoby třetího světa • Světová obchodní organizace- napomáhá členským státům vytvářet pravidla volnějšího národního obchodu • Summit G8-spojuje osm nejmocnějších států světa a zabývá se důležitými otázkami mezinárodní politiky a ekonomiky. • Nejplačtivější otázkou současného vývoje je zejména nerovnoměrné rozložení bohatství na zemi, jehož důsledkem je extrémní chudoba, rozvoj epidemií či hladomor v celé řadě rozvojových zemích. • Rozvojová politika =pomoc nejchudším zemím světa • EU reprezentuje mezivládní přístup k řešení problémů, založený na spolupráci jednotlivých států a sdílení jejich suverenity

7. Evropská unie ve světové ekonomice • Evropská unie již několik desetiletí ovlivňuje chod mezinárodního ekonomického systému (tj. mezinárodní obchod zboží a služeb , finanční tok a tok investic). • Je hlavním aktérem světového ekonomického dění v integraci na poli liberalizace ekonomických vztahů= odstraňování překážek pro pohybzboží (cel), služeb, kapitálu i osob či pracovní síly mezi státy.

8. Obchod se zbožím- • Ze statistiky mezinárodního obchodu r. 2004 se ve světě vyvezlo zboží všeho druhu v hodnotě 9 bilionů amerických dolarů. • Z toho 40% vyvezly země, které pocházejí z EU. • Tento podíl se nedá srovnat ani se Spojenými státy americkými, jejichž podíl na světových vývozech byl zhruba desetiprocentní.

9. Přímé zahraniční investice- • Neméně výrazná je také pozice Evropské unie z hlediska světových pohybů kapitálu. • Ty se měří tokem přímých zahraničních investic, neboli kapitálu, který firmy chtějí do dané ekonomiky investovat, a to za účelem dosažení zisku či rozšíření podnikání. • V roce 2004 byla Evropská unie největším zdrojem a cílem investic, připadala na ni ve světě zhruba třetina.

10. Struktura obchodu- • Většina obchodu Evropské unie končí opět v Evropské unii! • To znamená, že jednotlivé členské státy EU, obchoduje mezi sebou. • Množství zboží vyvezeného z EU pro světový trh (tradičně do USA, Asie či Latinské Ameriky) je určena necelá třetina, i ta je však nominálním vyjádřením větší než celkový vývoz USA . • Zbylé dvě třetiny (67,03%) obchodu potom představuje tzv. intra-obchod = vnitřní obchod mezi jednotlivými členskými státy EU.

11. Na světě nelze mimo EU nalézt jinou skupinu zemí,která by spolu takto intenzivně obchodovala. • Tak se díky trhu Evropská unie více sbližuje a integruje s členskými státy (= s vlastními státy).

12. Hrubý domácí produkt • Díky němu, se nejvíce dozvíme o současné pozici Evropské unie ve světové ekonomice. • Nejdůležitější charakteristikou skutečného rozměru ekonomiky je zejména hrubý domácí produkt (HDP)- ten vyjadřuje hodnotu všeho, co bylo v dané ekonomice za rok vyprodukováno (a užito), bez ohledu na to, zda tyto komodity vstoupily do mezinárodního prostředí nebo ne.

13. Energická závislost Evropy- • Výraznou nevýhodou EU, je její zranitelnost a závislost v globálním světě, je její silná energická závislost. • Hlavním problémem, jsou nedostatečné zásoby paliva. V této době, je všechna technologie založena na spalování fosilních paliv ( ropy, uhlí a zemního plynu). • V Evropě se stále nalézají zdroje kvalitních fosilních paliv, ale evropskou poptávku nestačí ani zdaleka pokrýt. • Proto je stále více závislá na dovozu těchto paliv ze světa. • Tradičním zdrojem ropy je pro Evropu oblast Perského zálivu, který je čím dál víc politicky nestabilní. Proto dodávky surovin činí komplikovanější a dražší.

14. Celkově dnes EU čerpá ropu ze čtyř hlavních zdrojů: 1) ze zemí bývalého Sovětského svazu( Rusko, Kazachstán) 2) ze Středního východu (Saudská Arábie a Irán) 3) z Afriky ( Libye a Alžírsko). Vzhledem k mimořádnému strategickému významu, ropa výrazně ovlivňuje ekonomické i politické vztahy EU k těmto zemím.

15. KONKURENCESCHOPNOST EU V GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH • Vlivem globalizace ve světové ekonomice dochází k ohromnému urychlení všech toků a k nebývalému nárůstu konkurence vlivem zesílené konkurence je silně ovlivněn i vnitřní ekonomický vývoj v EU a v jejích členských státech. • Pro budoucí vývoj postavení EU ve světové ekonomice má dnes význam její schopnost obstát v celosvětové konkurenci, tj. její konkurenceschopnost. • Pro EU je zejména znepokojivý obecný trend světové ekonomiky spočívající v rychlém růstu dvou asijských velmocí – Indie a Číny. Ačkoliv z růstu těchto ekonomik může Evropa výrazně těžit, může mít evropská nepřipravenost na nástup dvou globálních velmocí negativní dopady.

16. Indie a Čína disponují velkým množstvím pracovní síly, která je schopná řadu výrobků vyrábět daleko levněji. Obě velmoci ovšem čím dál více disponují i vzdělanou a kvalifikovanou pracovní sílou – moderní technologie, výroba počítačů, software, apod. • Příčiny pomalejšího růstu lze hledat ve strukturálních strnulostech a nižší flexibilitě ekonomik nebo v relativně nízkých výdajích na inovace a výzkum. Tyto problémy lze s jistou dávkou zjednodušení připsat specifickému Sociálně-ekonomickému modelu. • Pokud státní zásahy svazují ekonomiku příliš, vedou ke snížení její schopnosti inovovat a zvyšovat svou konkurenceschopnost. Výsledkem tak paradoxně mohou být vyšší míra nezaměstnanosti a slabší hospodářský růst tak, jak to můžeme sledovat v současné EU. • Cestou k posílení evropské konkurenceschopnosti není samotné odstranění státních zásahů, ale jejich zefektivnění a modernizace. Strategii, jež má tyto pro Evropu klíčové reformy přinést, nazýváme Lisabonská strategie.

17. Naplňování cílů Lisabonské strategie od počátku naráželo na malou vůli členských států i institucí EU k jejich prosazování. • Z hlediska globální a dlouhodobé konkurenceschopnosti se však prosazování těchto reforem i nadále jeví jako klíčové a stojí v centru pozornosti EU. • V každém případě je dnes jisté, že ekonomiky EU jsou vystaveny globálním tlakům, na které musí reagovat svou vnitřní reformou.

18. VLIV EU NA MEZINÁRODNÍ EKONOMICKÉ VZTAHY • V současném světě patří EU k ekonomickým gigantů, kteří výrazným způsobem ovlivňují toky zboží, služeb i peněz ve světě. Ještě výraznější vliv mají tzv. nadnárodní společnosti – soukromé podniky operující ve více zemích najednou. • S růstem vlivu nadnárodních společností a vnějšího prostředí obecně se snižuje možnosti jednotlivých států ekonomické prostředí kolem sebe ovlivňovat. • Vzhledem k jejímu ekonomickému rozsahu se z EU v posledních letech stává autorita, jež je schopna udávat pravidla, která jsou i nadnárodní a celosvětové firmy nuceny respektovat.

19. Významným momentem evropského vlivu a váhy ve světě bylo zavedení jednotné evropské měny. To znamenalo nahrazení některých významných evropských měn jednou měnou – eurem. Společná evropská měna začala mezi 11 členskými státy fungovat od roku 1999. Zavedením společné měny sledovala EU řadu cílů – zjednodušení vzájemného obchodu a pohybu osob, další prohloubení evropské integrace a snaha vystupovat jednotněji na světové finanční scéně. • Zavedení jednotné měny mí i řadu negativ a rizik, z nichž nejdůležitější je nutnost společné měnové politiky.V některých zemích může vést v případě negativních šiků na ekonomiku k růstu inflace (růst cenové hladiny) a ekonomické nerovnováhy. • Ačkoliv prvenství na pomyslném žebříčku světových měn historicky patří americkému dolaru, jenž je nejpoužívanější světovou měnou, euro se záhy po svém zavedení stalo druhou nejvýznamnější světovou měnou. K americkému dolaru tvoří euro významnou alternativu.

20. Děkujeme za pozornost  Zpracovaly: Nela Robenková Karolína Zvonková Ilona Brixová Zdroje: Jsme v EU, buďme v obraze http://cs.wikipedia.org/wiki/Evropsk%C3%A1_unie