Formy vlády

1. Formy vlády Ing. Jaroslava Syrovátková Katedra podnikové ekonomiky

2. Formy vlády Formou státu rozumíme způsob organizace státní moci a režim jejího fungování. Organizaci státní moci můžeme dělit na: • formy vlády, • učlenění státu. Režim fungování státní moci nazýváme státním režimem.

3. Formy vlády 1. Formy vlády Forma vlády je způsob organizace státní moci. Zahrnuje: A)vztahy obyvatelstva ke státní moci, B)povahu a složení nejvyšších státních orgánů.

4. Formy vlády A) Vztahy obyvatelstva ke státní moci Režim fungování státní moci (metody) nazýváme státním režimem. Tato složka formy vlády obsahuje soustavu politických vztahů obyvatelstva ke státní moci, zejména znak účasti nebo neúčasti obyvatelstva na správě veřejných záležitostí, určování úkolů státu a utváření organizace státní moci.

5. Formy vlády Forma vlády rozděluje státy na: • demokratické, 2. nedemokratické.

6. Forma vlády 1. Demokratická forma vlády Demokracie je vlastně právní stát, který vyjadřuje všeobecnou vůli občanů, kteří jsou zároveň zákonodárci i poddanými zákonů. V demokraciích se na správě a řízení státu podílejí všichni občané státu. Znaky (principy) fungování demokracie jsou tyto: • občanská práva jedince, • suverenita a národní svébytnost, • vůle lidu se projevuje ve volbách do zastupitelských orgánů (parlamentní princip), • ochrana menšin, • právní jistota občana.

7. Forma vlády Demokracie je státní forma, která umožňuje všem plnoprávným občanům účast na správě a řízení státu. Formy demokracie se zpravidla dělí na: a) demokracii přímou, b) demokracii nepřímou neboli zastupitelskou.

8. Forma vlády a)Přímá demokracie • V čisté formě existovala jen antickém Řecku. Vzhledem k početnosti současných států je původní pojetí neuskutečnitelné. • Přímá demokracie v současnosti je organizace státní moci, která umožňuje všem, jimž je přiznáno rovné právo účasti na správě státu, bezprostředně rozhodovat o veřejných záležitostech celospolečenského nebo místního významu.

9. Forma vlády • Soustava přímé demokracie je zpravidla doplněna vlastním státním aparátem, odděleným od společnosti. • Vztah mezi soustavou přímé demokracie a tímto aparátem může být: - odvozenost a podřízenost aparátu přímé demokracii, - relativní nezávislost aparátu na přímé demokracii.

10. Formy vlády • Současnou formou přímé demokracie je: referendum, plebiscit, iniciativa, odvolání.

11. Forma vlády Referendum • Referendum obligatorní – je přesně stanoven okruh záležitostí, které se musí rozhodovat lidovým hlasováním (např. ve Švýcarsku). • Referendum fakultativní – jde o možnost určitého orgánu odvolat se k lidu. Referendum lze vypsat pouze tehdy, jestliže jej předpokládají zákony státu.

12. Forma vlády Plebiscit • Je lidové hlasování, avšak jeho použití je omezené. • Předmětem plebiscitu jsou otázky změny či uchování formy státu, a tím i existujícího politického zřízení, nebo jsou to otázky územní (změna hranic, připojení se či odtržení se od státu apod.).

13. Forma vlády Iniciativa • Znamená právo občanů iniciovat nebo navrhovat zákony či vyhlášení referenda. Občané musí sepsat petici a sesbírat požadovaný počet podpisů

14. Formy vlády Odvolání • Odvolání reprezentantů nebo jiných volených úředníků. K odvolání člena parlamentu nebo vlády je v daném volebním obvodě nutná petice určitého počtu lidí. Jestliže by byl většina pro odvolání, plasy by se v tomto obvodě nové volby.

15. Formy vlády b) Nepřímá (zastupitelská) demokracie • Obyvatelstvo se účastní správy veřejných záležitosti nepřímo, prostřednictvím svých zástupců. • Občan se účastní politického rozhodování zprostředkovaně, delegováním svého podílu na moci na své zvolené zástupce, kteří naplňují jeho vůli v orgánech státu, regionu či obce.

16. Formy vlády Zastupitelská demokracie je liberální – garantuje každému občanovi bez rozdílu dodržování nezadatelných lidských, občanských a politických práv a svobod. Základními otázkami zastupitelské demokracie jsou: l. způsob nabývání pravomoci u členů zastupitelských sborů, 2. vztah voličů a poslanců, 3. vztah zastupitelských orgánů k stálému (profesionálnímu) aparátu.

17. Formy vlády ad 1) Členové zastupitelských orgánů dnes většinou nabývají pravomoci volbami. Rozsah volebního práva a rovnost volebního práva jsou dány ústavou. Volič v současných podmínkách volí politickou stranu, kde kandidáti politických stran jsou určování vedením těchto stran.

18. Formy vlády • Systém rozdělení mandátů může být dvojí: – systém poměrného zastoupení (získává politická strana mandáty úměrně počtu obdržených hlasů), - systém většinového zastoupení (vede zpravidla k rozdělení státu na menší volební obvody).

19. Formy vlády • ad 2) Pokud poslanec nebo senátor případně zastupitelský orgán nebude zastupovat zájmy voličů, měl by existovat institut jejich odvolání.

20. Formy vlády • ad 3) Zastupitelská demokracie předpokládá širokou působnost a pravomoc zastupitelských orgánů a průběžné podřízení (věcné, služební i osobní) profesionálního státního aparátu (vlády) zastupitelským sborům.

21. Formy vlády • V současnosti jsou všechny demokracie nepřímé. Nejčastěji využívanou formou nepřímé demokracie jsou volby.

22. Formy vlády • O moderní demokracii se hovoří jako o pluralitně – konsensuální. Rozdílné společenské zájmy různých politických strana nátlakových skupin (pluralitní systém) ústí v konsenzus (shodu, soulad) v zásadních otázkách. V konsensuální demokracii se většinový systém obohacuje o co nejširší účast dalších politických skupin.

23. Formy vlády 2. Nedemokratická forma vlády • V nedemokratických státech (v autokraciích) vládne jen úzký okruh osob, nebo dokonce jedinec. Mohou mít podobu: • aristokracie (např. vláda privilegovaného stavu, šlechty), • plutokracie (např. vláda úzké skupiny bohatých), • oligarchie (např. vláda privilegované vrstvy magnátů), • nomokracie (např. vláda jedince, samovládce, diktátora).

24. Formy vlády Existuje celá řada nedemokratických forem vlády: diktatura • vláda příkazů – neomezená vláda jednotlivce (diktátora), skupiny či strany. Monopolizace moci ve státě, a to buď v rámci ústavních zákonů, nebo násilím. • diktatura má své kořeny v orientální despocii a v řecké tyranidě, od kterých se však podstatně odlišuje. V římské republice byla mimořádným úřadem k vyřešení naléhavých problémů.

25. Formy vlády Rozlišují se dvě formy diktatury: • ústavní – kde moc se koncentruje v mezích zákona, smyslem jejího zavedení je urychlení určitých procesů ve státě, • protiústavní – neomezená revoluční diktatura, která je samo sobě zákonem.

26. Formy vlády • Ve 20. století se uplatnily tři typy protiústavní diktatury: • diktatura tradičně křesťanské orientace (F. Franco, A. Salazar, A. Pinochet) • diktatura socialistické provenience (marxistická diktatura proletariátu - SSSR aj. komunistické státy) • diktatura vzešlá z nacionalismu (fašistický typ diktatury – A. Hitler, B. Mussolini)

27. Formy vlády autokracie – jsou všechny antidemokratické typy států a společností • orientální despocie, • starověká a středověká městská tyranie, • absolutní monarchie, • totalitní systémy, • teokracie – je to forma vlády, kde je veškerá duchovní i světská moc v rukou církve.

28. Formy vlády 1. orientální despocie • Vznikaly na středním východě, v Indii, Číně, Egyptě a Mezopotámii a měly následující společné znaky: • státy otrokářského typu, založené na nerovnosti lidí • vyvinuly se v povodí velkých řek, kde vznikala rozsáhlá zavlažovací vodní díla • půda je obdělávána kolektivně a je ve společném vlastnictví (občiny, kláštera, státu atd.) • (soukromé vlastnictví ještě nebylo rozvinuto, koncentraci sil zajišťoval absolutistický zákoník) • pozůstatky předchozího společenského řádu (prvobytně pospolného)

29. Formy vlády • absolutní monarchie (panovnická moc má božský charakter, panovník není nikomu ze své vlády odpovědný), • správa ve státě není oddělena od soudnictví (jsou to stejné orgány), • státy plnily tři základní funkce: a) vnitřní – udržet vnitřní pořádek a chránit právní řád, b) vnější – bránit stát, eventuelně napadat jiné státy, c) hospodářsko – organizátorskou – např. výstavba a údržba zavlažovacích systémů.

30. Formy vlády právní řád sestával z práva • nepsaného – obyčejového, • psaného. Mezi státy s orientální despocií patřily: • Mezopotámie, Egypt, Malá Asie (Chetité), Írán, Sýrie, Foinikie, Izrael, Indie, Čína.

31. Formy vlády 2. starověká a městská tyranie 3. absolutní monarchie • forma vlády, kdy v čele státu stojí panovník (král, císař, kníže), který vlastní osobní privilegia, která ho staví nad ostatní obyvatele, • funkci hlavy sátu získává zpravidla na základě dědičnosti a vykonává ji doživotně a má v rukou veškerou státní moc.

32. Formy vlády 4. totalitní systémy Totalitní režim: • zavádí nad občany totální kontrolu – jedinec nic neznamená, jen jako příslušník celku (národa, strany), • cílem je prosadit určitou ideologii a způsobit to, aby jí občané přijali (ideologie – výklad světa), • spojen s potlačením opozice (proti pluralitě strana politických názorů, proti zastupitel. demokracii, proti svobodným volbám), • jediná politická strana vládní a vládnoucí (stát je degradován na nástroj k prosazení politiky vládnou strany), • informační monopol (má v rukou sdělovací prostředky), oficiální propaganda – utváří světonázor,

33. Formy vlády • převaha policejního státu nad právním, • řízené hospodářství (podřízeno zájmům státu), • potlačení lidských práv, • omlouvání zločinů principy „vyšších cílů“ nebo principy „nové morálky“, • v čele hnutí, strany, národa je vůdce (stmeluje společnost, je nadtřídní, reprezentuje autoritu shora (lidé ho uznávají), • Německo – Führer, Itálie – Ducce, Španělsko – Caudillo.

34. Formy vlády Totalitní systémy ve světě: • Itálie: Mussolini, 1922 pochod na Řím, do roku 1943 • Pottugalsko: Salazar 1928 – 1968 • Španělsko: F. Franco, puč 1936, občanská válka, 1939 vítězí Frankisté, do 1975 • Řecko: Mataxas, 1936 – 1941 • Maďarsko: Horthy, 1920 – 1944 • Slovensko: J. Tiso, 1939 – 1945 • Rumunsko: Antonescu, 1940 -1944 • Polsko: Pilsudski, 1926 -1945, Beck 1935 – 1945

35. Formy vlády • Rakousko: Dolffus, 1932 – 1934 • Bulharsko: Boris IX. • Latinská Amerika • Francie: Ohňové kříže (de la Rocque) – lagoniardi • ČSR: Národní obec fašistická • Velká Británie: Britský fašistický svaz

36. Formy vlády Totalitní systémy vznikly: • jako reakce na 1. světovou válku (nespokojenost s jejími výsledky v Německu a Itálii), • sociální (i národní) problémy – důsledky hospodářské krize, • zvýšená nezaměstnanost – zbídačování, • pauperizace středních vrstev – vzpoura měšťáků, • strach vládnoucích vrstev (i středu) z komunismu • 2 hnutí: • fašismus • komunismus

37. Formy vlády a) Fašismus • název vznikl od fasci de combattimetno (faši) – bojové vojenské oddíly ve starém Římě, • Mussoliniho diktatura, • později označovány podobné režimy a ideologie se specifickými rysy.

38. Formy vlády • Podle doby a místa byly podobné režimy v Evropě označovány jako konzervativní, autoritativní, nedemokratické a ultrapravicové. • Zvláštní formou totalitního režimu je německý nacionalismus = nacismus.

39. Formy vlády • Fašismus odmítá: • liberalismus (kapitalismu), • demokracii (parlamentarismus, individualismus), • Marxistický socialismus, • Pacifismus (výboje, právo silnějšího).

40. Formy vlády Fašismus zdůrazňuje: • roli kolektivu (národa) a jeho historii, • xenofobii (nenávist ke všemu cizímu) – až rasismus, • úlohu vůdce (syn národa), • úlohu strany , • sociální hesla (odstranění nezaměstnanosti).

41. Formy vlády b) komunismus

42. Formy vlády Rozdíl mezi fašismem a komunismem: • komunismus je založen na myšlence třídního boje, • fašismus hovoří o spolupráci tříd (vlastnictví výrobních prostředků – třídy), • komunismus – kolektivní vlastnictví výrobních prostředků (státní, družstevní), • fašismus - zachovává soukromé vlastnictví,

43. Formy vlády • komunismus - klade důraz na univerzální lidské (humánní) hodnoty, i když je svou prací popírá, • fašismus – klade důraz na rasu (opovrhuje lidskou hodnotou), • komunismu a fašismus mají různá ideologická zdůvodnění, různá sociální základna, různý historický vývoj.

44. Formy vlády 5. teokracie • Teokracie je stát, pokládaný za výtvor boha. Osoba, která stojí v čele státu, je považována za vykonavatele boží vůle, vládne z boží milosti. Např. egyptský faraón. Teokracie může mít různé formy: • starověká teokratické despocie – byla spravována kněžským aparátem, v jehož čele stál panovník ztělesňující božstvo • středověké monarchie – dominantní postavení církevní moci nad mocí světskou • státy řízené církevní hierarchií - vládce je odpovědný pouze Bohu, který je zároveň výrazem boží moci a božího řádu na Zemi.