Velká francouzská revoluce 1789-1799

1. Velká francouzská revoluce1789-1799

2. Počátek revoluce • Vládl Ludvík XVI • Francie se již delší dobu potácela na pokraji státního bankrotu. • Svolal generální stavy (po 175 letech)

3. Zadluženost Ekonomiku státu zhoršovalo několik věcí, • většinou feudálních přežitků • nákladný způsob života u dvora • největší brzdy ekonomického rozvoje patřily cechovní monopoly a vnitřní cla

4. Generální stavy • A tak se v únoru 1789 konaly volby do generálních stavů • Tvořily zástupci všech tří stavů francouzské společnosti. • V květnu 1789 se generální stavy sešly ve Versailles, kde měly jednat o finančních otázkách. • Třetí stav se snažil rozhodovat o politických otázkách, a tak vznikl spor o způsob hlasování. Většina zástupců prvního a druhého stavu zastávala způsob hlasování podle stavů. Naopak třetí stav byl pro hlasování podle hlav, protože tím by získal většinu hlasů.

5. 17. června 1789 se 3. stav prohlásil za Národní shromáždění, za reprezentanta národa, protože přece jenom tvořil 96 - 97% všeho obyvatelstva Francie. • O pár dní později se ke třetímu stavu přidal i první a druhý stav, aby nezůstal tzv. „mimo hru“. • 2. července 1789 se z Národního shromáždění stalo Ústavodárné národní shromáždění s cílem přijmout ústavu a ukončit absolutismus.

6. Začatek • 14. července roku 1789 Pařížané zaútočili na Bastilu a po čtyřech hodinách ji dobyli.

7. Bastila

9. Ústavodárné národní shromáždění začalo plnit svůj program. Zrušilo daňová privilegia, vyhlásilo rovnost občanů před zákonem, zrušilo desátky, cechy i vrchnostenská práva. Platby šlechtě za užívání půdy však zůstaly. • Markýz de La Fayette vedl revoluční vojsko, zvané Národní garda. Vznikly Národní gardy, což byli ozbrojení dobrovolníci připraveni prosadit ústavu.

10. Na venkově vypukla selská válka proti feudálům, panoval tam „velký strach“ • privilegovaných, protože docházelo k vypalování jejich obydlí či dokonce zamordování feudálů samých. • Poddaní odmítali plnit své povinnosti, odmítali odvádět daně.

11. Markýz de La Fayette

12. Deklarace práv člověka a občana

13. Deklarace práv člověka a občana 26. srpna 1789 • Zaručovala rovnost občanů, • Svobodu slova • Právo na vlastnictví. • Shromáždění v září 1791 předložilo tuto ústavu králi. Ludvík XVI. • Po krátkém váhání svou přísahou stvrdil. Francie se formálně stala konstituční monarchií.

14. V letech 1789-1791 • Národní shromáždění přijímalo různé zákony • Byla odstraněna vnitřní cla • Zkonfiskován církevní majetek • Církev byla podřízena státu • Francie byla rozdělena na 83 nových správních i hospodářských jednotek

15. V červnu 1791 se Ludvík XVI. pokusil o útěk. Byl však poznán vjednom hostinci, ve kterémse zastavil - měla to být poslední zastávka před opuštěním Francie. Byl poznán podle své podobizny na minci.

16. Dne 3. září roku 1791 byla přijata ústava. • Francie se tím stala konstituční monarchiíí, politická moc byla rozdělena na výkonnou moc, kterou představoval král, zákonodárnou moc, kterou představovalo Národní shromáždění

17. V září roku 1791 Ludvík XVI. přísahal věrnost ústavě a tím se rozešlo Ústavodárné Národní shromáždění • Na politické scéně se objevilo několik politických klubů. Nejdůležitější byli Jakobíni, Kordiliéři a Girondisté

18. Vůdcem Jakobínů byl Robespierre. Jakobíni se nazývali podle kostela, ve kterém se společně scházeli. Mezi Jakobíny patřila radikální inteligence a střední buržoazie Vůdci Kordiliérů, neboli společnosti lidských práv, jak se nazývali, byli Marat a Danton. Kordiliéři vydávali noviny nazvané Přítel lidu Kluby

19. Mezi Girondisty se řadila liberální buržoazie, obchodníci, finančníci a průmyslníci. Tyto politické kluby spolu soupeřily o moc v Národním shromáždění.

20. Maxmilián Robespierre – vůdce jakobínské diktatury

21. Georges Danton

22. Válka • Hlavními propagátory války ve Francii byli Girondisté, kteří chtěli touto cestou definitivně zlikvidovat plány emigrace a zároveň posunout hranici Francie s Německem na Rýn. • Válku podporoval i král, ale z opačného důvodu. Král doufá v porážku revoluční Francie a tím ve změnu poměrů a ke znovunastolení jeho absolutistické vlády

23. A tak na jaře roku 1792 Francie vyhlásila Rakousku válku. • K Rakousku se přidala Anglie a Španělsko • vznikla první protifrancouzská koalice. Koalice pronikla na Francouzské území. • Ta ale na válku nebyla příliš připravena což vedlo k vyhlášení hesla „vlast je v nebezpečí“, čímž byli do armády voláni dobrovolníci.

24. V noci z 9. na 10. srpna 1792 se v Paříži rozezvučely zvony na poplach. Do čela povstání se postavil Georges Danton. • Lid zaútočil na královské sídlo. Ludvík byl zatčen a uvězněn. Byly vypsány volby do Národního konventu, kam již mohl kandidovat kdokoliv.

25. Vedení v něm získali girondini • 20. září 1792 vojsko zastavilo pruskou armádu u Valmy a přinutilo ji k ústupu. Samo obsadilo Savojsko a Nice. • Na prvním zasedání, dne 21. září 1792 Konvent sesadil krále a 22.9. vyhlásil republiku.

26. Girondistům se ale příliš dobře nevedlo. • V Paříži zavládl hladomor a ceny potravin neustále rostly. • Vyšlo také najevo, že král z vězení podněcuje ostatní státy k útoku na Francii.

27. Dne 12. ledna 1793 proto konvent nejtěsnější většinou jednoho hlasu rozhodl o popravě krále • Která se konala pět dní na to. • To zbytek Evropy šokovalo. K Prusku a Rakousku se připojilo Španělsko spolu s německými a italskými státy. Vůdcem této protifrancouzské koalice se stala Anglie, později se připojilo i Rusko.

28. Revoluční armáda se musela stáhnout, aby mohla bránit Francii samotnou. • Navíc v kraji Vendeé propuklo kontrarevoluční povstání rolníků, kteří nesouhlasili s dalším verbováním do vojska • Bylo potlačeno…

29. Girondisté nebyli populární, čehož využili jejich protivníci v Konventu • 2. června 1793 zněly zvony znovu. Na 80 tisíc lidí oblehlo Konvent a předáci girondistů byli zatčeni. • Nastoupili jakobíni