* 6. 2. 1905 Praha † 31. 11. 1980 Praha

1. herec, dramatik, prozaik, spoluzakladatel Osvobozeného divadla v Praze * 6. 2. 1905 Praha † 31. 11. 1980 Praha

2. divadelní hry:(spolu s J. Voskovcem) Vest pocket revue Smoking revue Gorila ex machina čili Leon Clifton čili Tajemství Cliftonova kladívka Ostrov Dymamit Sever proti Jihu Caesar Osel a stín Kat a blázen Rub a líc Těžká Barbora Pěst na oko Divotvorný hrnec - první americký muzikál na evropském kontinentě -1948 próza: Fimfárum, 1960 Lincoln, 1933 Italské prázdniny Jan Werich vzpomíná Když už člověk jednou je... filmy: Pudr a benzin, 1932 Peníze nebo život, 1932 Hej rup!, 1934 Svět patří nám, 1937 Císařův pekař a Pekařův císař, 1951 Tajemství krve, 1953 další filmy: Byl jednou jeden král, 1955 Až přijde kocour, 1962-63

4. Když jsme hráli poprvé (a mysleli si že naposledy) Vestpocket revue, utrhly se špagáty ne kterých visely kulisy. Proto nás vystrčili před oponu a řekli, že musíme lidi nějak zabavit. A tak vznikla první forbína.

6. Jan Werich – citáty Někdo chytrý pravil, že zjistit, co je smích a proč se lidi smějí, je jako zjišťovat proč je králík naživu. Dokud ho nerozpitváte, tak to nezjistíte ! Jenže když ho pitváte, tak už je mrtvý, a stejně to je i se smíchem.

7. O člověku • Bůh stvořil člověka, ale nedal si to patentovat, a tak to teď po něm může dělat kdejakej blbec. • Kdo víno má a nepije, kdo hrozny má a nejí je, kdo ženu má a nelíbá, kdo zábavě se vyhýbá, na toho vemte bič a hůl, to není člověk, to je vůl. • Člověk má dělat to, co umí, co potřebuje ke štěstí. • Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.

8. ještě O člověku • Bez lidí dobré vůle by život byl jen nákladné a nebezpečné • dobrodružství. • Člověk, který umí nasytit duši, není zlý člověk. • Přirozeností člověka je hledání radosti.

9. O intelektu • Dětská lež nemusí být vždycky vadou, může být také příznakem fantazie. • Člověk, který cestuje s touhou dozvědět se, směřuje přes všechny dálky hlavně k sobě samému. • Neznat začátky her a domýšlet jejich konce zdá se mi větším dobrodružstvím, než třeba, že k cíli zbývá přesně tolik a tolik kilometrů. • Arogance je parukou k zakrytí duševní pleše. • Nebojujte jen proto, abyste vyhrál. Bojujte především proto, abyste se nedal. • Člověk, který něco píše, aby se ujistil, že je kumštýř, je s odpuštěním trouba.

10. O hlouposti • Zbabělci jsou nepochybně nebezpečný živel, ale co teprve odvážní blbci? • Proti blbosti i bohové bojují marně. • Kde blb, tam nebezpečno. • Vždycky se najde někde balvan nebo břeh nebo pařez, který se nebojí brzdit povodeň kalné hlouposti. • Hloupost se fackováním nedá vyléčit. • Nad lidskou blbostí se taky nedá zvítězit. Ale nikdy se nesmí přestat proti ní bojovat. • Kolikrát jsme se už přesvědčili, že kde stranický blb, tam je vždy nebezpečno. A aktivní blbec - ten je horší než cizí, případně i třídní nepřítel.

11. O moudrosti a hlouposti • Pakliže člověk zvítězí nad vlastní blbostí, je vítězem nebo poraženým? V každém případě je to dobré. • Překonávat vědomě své sklony k blbnutí a blbostem je nejvlastnějším projevem lidskosti. • Na světě je zavedeno, že spousta hloupých si hraje na chytré. Z chytrých, kterých je na světě nedostatek, jen ti nejchytřejší si hrají na hloupé. • Ono je lepší mluvit s chytrým člověkem o něčem hloupém než s hlupákem o něčem chytrém.

12. O humoru a hlouposti • Smích chytré lidi léčí a jen blbce uráží. • Lučebním kamenem pro zjišťování pravosti daného blbce je humor: blbec skutečný nesnáší, když si někdo dělá z blbců legraci. V první řadě to nesnášejí cenzoři. • Humor je boj s lidskou hloupostí. V tomto boji nemůžeme nikdy vyhrát. Ale nikdy v něm nesmíme ustat. Ovšem pozor na zmýlenou. Ten, koho považujeme za blbce, považuje za blbce nás. Jde o to se nevyvraždit.

13. O hlouposti v mládí a stáří • Jakmile se z mládí začne dělat zásluha je to špatné. Protože každej blbec - starej - byl taky jednou mladej blbec. • Mládí biologické neosvobozuje od blbosti a hlouposti, stejně jako stáří nezaručuje moudrost. Jsou blbí dědkové a hloupé děti.

14. O civilizaci a společnosti • Vezměte si slovo prdel. To je v českém nadávání chrám. Umísťujeme tam vše, co se nám nepodařilo. Posíláme tam nepohodlné lidi. Dokonce tam voláme v zoufalství o pomoc. Určitě znáte lidi, kteří bez vole nedají dohromady větu. A tou přemírou ztratilo nadávání smysl. Stalo se zvukem. Když dneska řeknete exkrement, lidi se pohoršeně otočí. Když řeknete hovno, ani se neotočí. • Televize není nepřítel, televize se dá vypnout. • Epochy a staletí jsou ony mžiky na jevišti, kdy vlastní ucho se diví, co vlastní huba povídá.

15. O čase, mládí a stáří • Čas má plné kapsy překvapení. • Čas si vymysleli lidé, aby věděli, od kdy do kdy a co za to. • Odčinit nemůže nikdo nic. Mrtvého nevzbudíš, ztracená léta nevrátíš a probdělé noci strachu neobrátíš v sladký spánek bezstarostnosti. • Neříkej že nemůžeš, když nechceš. Protože přijdou velmi brzy dnové, kdy to bude daleko horší: budeš pro změnu chtít a pak už nebudeš moci. • Je to smutné, ale mládí musí jednou odejít. I když si je člověk zachová v srdci, žel přírodě, nezachová si je v kolenou.

16. O životě, smrti, začátcích a koncích • Život vždycky stál a stojí a bude stát za to, aby byl dožit. Ono se s ním popravdě ani nic víc dělat nedá. • Všechno je konečné. Tak to říká rozum. I když cit mu do toho často rád kecá. • Dokonalost je znamenitá věc, ale má jednu vadu. Věští konec. • Nikdy se nesměji nejlépe. Bojím se, že by to mohlo být naposledy. • Nenávidím pohřby. Až na ten svůj, na kterej nebudu muset jít.

17. O lásce a přátelství • Přátelství je součást lidského štěstí. • Někdo má to štěstí, že má schopnost být přítelem. • Mít rád lidi a milovat lidi, to je celé tajemství a snad jediný recept na štěstí. • Kdo myslí jenom na sebe, ochudí jiné o sebe, ochudí sebe o jiné, zakrní a zahyne.

18. O mužích • Víte, chlap nesmí bejt blbej ve třech případech. • Za volantem, v posteli a u stolu. Všude jinde se to snese. • Skoro každý stárnoucí mužský začne psát paměti, ale málokterý je dopíše. • Nic nesnižuje mužovo sebevědomí tolik, jako nejistota co do počtu vlastních dětí.

19. O smíchu • Smích - tu ozvěnu našeho pláče, to • křídlo úsměvu, co tluče za oknem nočního • strachu, nikdy mít v hrsti nebudem. • Kdybychom - nedejte bohové - tu sladkou • můru polapili, bylo by na světě po srandě. • Chytrost, ne směšnost, musí vyvolávat smích. • Normální člověk musí mít důvod, směje se něčemu. • Smích nikdy není pronic a zanic, snad jen u šílených lidí. • Směšný může být každý. Vtipným jen bystrý. • Kdo se umí smát sám sobě, má právo se smát všemu ostatnímu, co mu k smíchu připadá.

20. O drobnostech • Lidské štěstí, to je taková šňůrka, na kterou navlékáme malé korálky, taková malá štěstí - čím jsou drobnější a čím je jich víc, tím je to jejich štěstí větší. • Ono totiž není šedivých dnů, které bují svou všedností. To jsou jenom unavené oči, které nechtějí vidět jejich svátečnost. • Když nejde o sex, nejde o nic. • Nadbytek neznamená bohatství.

21. foto a texty: http://ld.johanesville.net/werich/zivotopis?bio=1&fig=1 http://knihovnicka.werich.cz/hry_v+w.html asíť internetu hudba : Jaroslav Ježek – Tanec loutky ze hry Osvobozeného divadla Svět za mřížemi (1933) Jaroslav Ježek - Bugatti step ke 105. výročí Werichova narození ke dni 6.2. 2010