1 / 20

Současné postavení odběratelů na trhu s energiemi,

Současné postavení odběratelů na trhu s energiemi, dosavadní snaha o zmírnění dopadů OZE na průmysl a její výsledky, nejdůležitější úkoly pro další období Ing. Daniel Vaca místopředseda SVSE tel.: +420 595 953 322 daniel.vaca@vitkovice.cz seminář SVSE, Praha 27.11.2012.

zamora
Download Presentation

Současné postavení odběratelů na trhu s energiemi,

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Současné postavení odběratelů na trhu s energiemi, dosavadní snaha o zmírnění dopadů OZE na průmysl a její výsledky, nejdůležitější úkoly pro další období Ing. Daniel Vaca místopředseda SVSE tel.: +420 595 953 322 daniel.vaca@vitkovice.cz seminář SVSE, Praha 27.11.2012

  2. I. Současné postavení odběratelů na trhu s energiemi

  3. Vývoj výroby elektřiny z OZE v ČR v letech

  4. Náklady na obnovitelné zdroje (OZE), kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET) a druhotné zdroje (DZ) • 2004 1,502 miliard Kč • 2005 1,759 miliard Kč • 2006 2,319 miliard Kč • 2007 2,754 miliard Kč • 2008 3,261 miliard Kč • 2009 4,545 miliard Kč • 2010 13,101 miliard Kč • 2011 34,322 miliard Kč • 2012 35,713 miliard Kč • 2013 44,335 miliard Kč

  5. Vývoj ceny příspěvku zákazníků na OZE, KVET a DZ 583

  6. Poměr odběru elektřiny průmyslu a domácností v ČR => výše podílu poplatku na OZE podíl VO a MOP = 75%

  7. Kolik platí největší odběratelé elektřiny v ČR na příspěvcích OZE v letech 2010 až 2013 (při 583 Kč/MWh)

  8. Dopady OZE na energeticky intenzivní průmysl meziročně 2012 / 2013 Počet podniků, které se z titulu nárůstu poplatku za OZE mohou ocitnout ve ztrátě naroste z 9% na 14% V oborech těžkého průmyslu – chemie, hutnictví, papírenství, sklo a keramika by v průměru došlo k poklesu ziskovosti oproti roku 2012 o 20 – 30% Dalších 30 – 50% zisku může pozřít recese.

  9. Dopady OZE na energeticky intenzivní průmysl absolutně Na podporu OZE je průmyslu odebráno v průměru 27,5% zisku před zdaněním Celková zátěž poplatky za OZE pro energeticky intenzivní průmysl by v roce 2013 dosáhla ekvivalentu 48 – 60% zisku V souvislosti s nadcházející odbytovou krizí hrozí masivní propad průmyslu do ztráty

  10. Průmysl v ČR – zisk vs. poplatky na podporu OZE Poplatky na OZE musí platit i společnosti ve ztrátě, v některých odvětvích odebírají většinu zisku, výrazně zdražují železniční a MH dopravu

  11. Úroveň poplatků za OZE v EU a míra podpory průmyslu Průmyslové státy v EU nezatěžují průmysl poplatky za OZE, aby nesnižovali jeho konkurenceschopnost Úlevy průmyslu v EU(2012) Francie = 10,5 €/MWh, průmysl 0,5% z GVA Německo = 35,92 €/MWh, průmysl 0,5 €/MWh, max. 550 tis. €/rok Belgie = 7,6 €/MWh, průmysl cca 50% Dánsko = 10 €/MWh, průmysl snížená taxa ČR = 16,8 €/MWh (8,3 €/MWh ze SR) ČR -Žádná úleva pro průmysl • Příplatky za OZE k ceně elektřiny jsou jedny z nejvyšších v Evropě • Energeticky náročný průmysl ČR oproti jiným zemím Evropy nemá žádné osvobození od této enormní zátěže • Pro zachování konkurenceschopnosti českého exportního průmyslu je úleva nutná • Odchod průmyslu je nejdražší možné řešení

  12. Úroveň poplatků za OZE v EU a míra podpory průmyslu Srovnatelný průmyslový podnik platí v roce 2012: při odběru 150 GWh ve Francii 5× méně, náklady má nižší o 49 mil. Kč a 34× méně v Německu, náklady má nižší o 61 mil. Kč při 1000 GWh ve Francii 31× méně, náklady má nižší o 405 mil. Kč a 34× méně v Německu, což představuje rozdíl více než 407 mil. Kč !!!

  13. II. Dosavadní snaha SVSE o zmírnění dopadů OZE na průmysl a její výsledky

  14. Minulé aktivity SVSE v oblasti POZE Předávání informací z dotazníkových akcí SVSE i IFIEC, snaha o porovnání cen elektřiny napříč EU První novela zákona 180/2005 Sb. odstraňující max. meziročního snížení podpory o 5% => úspora cca 400 mld. Kč Snížení příspěvku na podporu OZE spotřebitelů, od roku 2011 do současnosti, dotacemi ze státního rozpočtu Součinnost a podpora změny zákona o POZE – vazba na NAP, možnost diferenciace plateb na OZE, dle velikosti spotřeby Medializace problematiky POZE, podpora opatření MPO a ERÚ ve prospěch průmyslu Stručný výběr z historie a činnosti SVSE – odkaz na web s výběrem dosažených výsledků

  15. Současné aktivity SVSE v oblasti POZE (1) Snaha pokrýt část nákladů na OZE ze státního rozpočtu využitím příjmů z aukce povolenek CO2 Společná angažovanost SVSE, SPČR, SCHP a dalších oborových svazů Otevřený dopis SPČR, HK, SVSE a SCHP na předsedu vlády Dopis ze schůzky zástupců velkých podniků a sdružení na členy Vlády ČR Seminář Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny PČR Značná řada mediálních vystoupení zástupců SVSE a průmyslu k prosazení diferenciace poplatku na OZE Zpracování návrhu nestejných poplatků za OZE pro průmysl Snaha zachovat poplatek za OZE v roce 2013 na úrovni roku 2012 Jednání Hospodářského výboru PS PČR, ERÚ a SVSE s ministry MPO a MF

  16. Současné aktivity SVSE v oblasti POZE (2) • Nejdůležitější výsledek v 2012: 23.11.2012 proběhla schůzka v Hospodářském výboru Poslanecké sněmovny za účasti ministrů pánů Kuby a Kalouska, předsedkyně ERÚ paní Vitáskové a zástupců SP ČR a HK ČR • Závěr: Státní příspěvek na OZE bude zvýšen o 2 mld. Kč z původně avizovaných 9,7 na 11,7 mld. Kč Jednotková platba poklesne ze 619 na 583 Kč/MWh

  17. Diferenciace plateb za OZE pro průmyslaplikace od 2014 • Na MPO ustanovena expertní komise s cílem snížení poplatků za OZE pro energeticky náročný průmysl • Členové MPO, MF, ERÚ, OTE, SP ČR, HK ČR, SCHP, SVSE • Hlavní zásady: • Vazba na % spotřeby energií na hrubé přidané hodnotě (GVA), blíží se charakteru daně • Odstupňované kategorie dle spotřeby elektřiny • Cenový strop či paušál jako alternativa

  18. III. Nejdůležitější úkoly pro další období

  19. Zásady prosazované SVSE • Snížit zatížení průmyslu na úroveň evropské konkurence a zbytkem nákladů na OZE zatížit státní rozpočet a / nebo cenu elektřiny pro obyvatelstvo • Průmysloví odběratelé by se měli podílet na úhradě nákladů za POZE jen na úrovni srovnatelné s jinou evropskou konkurencí • K pokrytí nákladů na POZE ze státního rozpočtu využít všech existujících ekologických poplatků a daní placených průmyslem, včetně 50% příjmů z aukce povolenek CO2 • Zavedení daně provozovatelům OZE ke korekci dosažení přesně 15-tileté návratnosti • Nezavádět další daně ze spotřeby energií • Další možnosti ke zvážení: K pokrytí nákladů na chybně nastavenou podporu FVE vypsat mimořádnou „fotovoltaickou daň“ z příjmů obyvatelstva a zisku právnických osob

  20. Střednědobé cíle SVSE Požadavky na členy SVSE Dokončit započatý proces diferenciace plateb na OZE a jeho aplikace od roku 2014 Prosadit snížené poplatky za spotřebu z vlastní výroby pro samovýrobce Snaha o nábor nových členů SVSE – zlepšení vyjednávací pozice, finanční návratnost členství v tisících procent Benchmarking cen elektřiny ve firmách v rámci EU a ČR Nepopulární opatření v oblasti nákladů propočítávat a medializovat ve vztahu k nákladům na OZE

More Related