Strategie podnikání na jednotném trhu EU

1. Strategie podnikání na jednotném trhu EU Jana Nagyová

2. Obsah • Jednotný vnitřní trh • 4 svobody, právní prostředí, trendy • JVT a ČR • Podnikatelské šance a problémy • České podniky a strategie pro JVT • Podpůrné evropské fondy

3. Jednotný vnitřní trh • Volný pohyb • Zboží • Osob • Služeb • Kapitálu

4. Jednotný vnitřní trh • Celní unie • Zákaz kvantitativních omezení mezi čl.státy (čl.28,29), výjimky čl.30 Smlouvy • Technická harmonizace • Odstranění kvalifikačních a licenčních překážek • Odstranění kontrol na hranicích • Daňová harmonizace

5. Jednotný vnitřní trh • Ochrana hospodářské soutěže • Veřejné zakázky ( nediskriminace) • Hospodářská a měnová unie • Společná dopravní politika • Věda a výzkum • Průmyslová politika • Další liberalizace

6. Jednotný vnitřní trh • ochrana životního prostředí • sociální ochrana • ochrana zdraví a bezpečnosti při práci • ochrana spotřebitele, duševního a průmyslového vlastnictví • regionální a strukturální politika

7. Jednotný vnitřní trh/priority • Opatření zvyšující konkurenceschopnost • Liberalizace poštovních a dopravních služeb,energetiky • Dobudování jednotného trhu pro finanční služby a kapitál • Zlepšení procedur zadávání veřejných zakázek§ • Podpora špičkových technologií, rozvoj e-commerce • Uzákonění evropského patentu • Odstranění nadměrné byrokratické zátěže, důraz na samoregulaci • Posilování základů JVT • Tlak na plnou transpozici a implementaci práva JVT • Lepší fungování principu vzájemného uznávání, standardizačních procesů a dohledu nad trhem

8. Jednotný vnitřní trh/priority • Pozornost k občanům, spotřebitelům a MSP • Lepší informovanost o právech, procedurách a šancích JVT • Ohled na specifické problémy účastníků trhu při mobilitě uvnitř EU a jejich přeshraničních aktivitách • Posílení „ Vnější dimenze“ JVT • Zvládnutí výzvy rozšířené Evropy • Posílení kapacity kand.zemí implementovat pravidla JVT

9. Jednotný vnitřní trhhospodářská soutěž • Dohody mezi podniky • Spojování podniků • Zneužití dominantního postavení • Veřejné podniky/ state monopolies • Státní podpora

10. Jednotný vnitřní trhveřejné zakázky • Politický kontext • Ekonomický význam PPD • Právní rámec společenství – nové směrnice • Mezivládní dohoda • Hlavní principy

11. Verejné zakázky v EUPolitický kontext • Dokončení jednotného trhu • Římská smlouva – zakazuje diskriminaci na základě národnosti a jakékoliv omezování ve výběru dodavatele výrobků anebo služeb • Bílá Kniha o dokončení JVT ( 1985): lepší kvalita za lepší cenu • Transparentnost ve veřejných zakázkách • Otevření sektoru pro efektivní konkurenci

12. Veřejné zakázky v EUEkonomický význam • 12-15% HDP /cca 1 mld EUR/ cca ½ německé ekonomily • 40% nárůst „procurement notices“ ročně • Nutnost harmonizovat podmínky tak, aby byly zaručeny stejné pro všechny • Forma směrnic – neexistuje uniformní systém

13. Veřejné zakázky v EUPrávní rámec/směrnice • Veřejné dodávky 93/36/EEC • Veřejné práce 93/37/EEC • Veřejné služby 92/50/EEC • Remedies 89/665/EEC • Utilities 93/38/EEC • Remedies 92/13/EEC • GPA 97/52

14. Veřejné zakázkymezinárodní dohody • Vládní dohoda a veřejných zakázkách • podepsána 15.4.1994 - 97/52 • Nahrazuje dohodu GATT • obsah: • Rozšíření na regionální a místní úroveň ( + centrální jak předtím) • Zahrnuje přístavy, letiště, sektory vodní, elektrické energie a města • Založena na základních principech: nedislkriminace, transparentnost • Systém mezních hodnot • Ochrana před diskriminačními technickými specifikacemi • Povinnost zveřejnit „tender notices“ • Povinnost použít objektivní a nedistriminační kritéria pro výběr a udělení zakázky • Mechanismus řešení problémů

15. Veřejné zakázkyhlavní zásady • Publicita • Transparentnost • Objektivnost - Objektivní, nediskriminační specifikace potřeb, návrh na objektivní kritéria pro výběr dodavatelů a objektivní kritéria pro udělení zakázky

16. Veřejné zakázkyvýhody/nevýhody • Výhody: • Profesionální nákup • Nejvýhodnější dodávky pro daňové poplatníky • Dodavatelé musí dobře zvážit cenu – snížení nákladů • Možnost získat kontakty s jinými dodavateli • Snížení rizika podvodu a korupce ve státní správě

17. Veřejné zakázkyvýhody/nevýhody • Nevýhody • Omezené možnosti vyjednávat o ceně a jiných aspektech • Při navrhování specifikací ( stavebních) mohou vzniknout jazykové problémy • Obtížně se realizují počáteční investice s dodavateli, protože není jisté jestli spolupráce bude pokračovat • Hraniční hodnoty u služeb a dodávek jsou příliš nízké, ekonomický přínos je často nižší než náklady na procedury • Možnost vyloučení menších dodavatelů protože nemohou splnit některé podmínky ( obrat) • Přidělení zakázek jiným, než místním firmám má negativní vliv na zaměstnanost

18. Nové směrnice • 2 nové směrnice: • Návrh na směrnici na koordinaci procedur pro zadávání veřejných zakázek v oblasti veřejných dodávek, služeb a prací • Návrh na směrnici na koordinaci procedur pro zadávání veřejných zakázek v sektorech dopravním, energetickém a dodávek vody • Cíl: • Zjednodušení původních textů • Modernizace a flexibilita – procedury adaptované na potřeby nové ekonomiky • Obsah: vyplývá z akčního plánu 1998

19. Referenční hodnoty

20. Výjimky • Tajné zakázky, anebo kterých zhotovení musí doprovázet zvláštní bezpečnostní opatření podle právních a správních předpisů anebo když to vyžaduje ochrana zájmů bezpečnosti členského státu. • To samé platí když se jedná o základní zájmy členských států.

21. Procedury • Otevřená • Restricted/ Uzavřená • Vyjednávání • Se zveřejněním zájmu • Bez zveřejnění zájmu

22. Časové limity

23. Problémy s veřejnými zakázkami • Implementáce směrnic do národního práva • V různych fázích procesu jsu pravidla EU porušovaná • Rozdělování kontraktů na menší částky • Nedostatečné informace pro firmy, které mají zájem o účast v tendru • Diskriminační požadavky • Nesoulad s pravidly publicity • Špatná interpretace směrnic • vyjednávání • Neschopnost dodržet požadované technické požadavky

24. Problémy s veřejnými zakázkami • Nedodržování pravidel „ selection of tenderers“ • Nedodržování pravidel ohledně přidělení kontraktu • Nesprávné používání kriteria „ ekonomicky nejvýhodnější ponuka“ • Vyjednávání při otevřených anebo uzavřených procedurách • Změny v dokumentaci s cílem vyřadit „ protivníka“ • Neobjektivní hodnocení • Nedodržená procedura v případě „ abnormaly low tenders“

25. Státní podpora/1 • za státní podporu je považováno: • transfer státních zdrojů • granty, zvýhodněné úrokové sazby, záruky, zrychlené odpisování, kapitálové půjčky • ekonomické zvýhodnění, které by za normálních tržních podmínek nebylo možné • nákup/pronájem půdy za nižší než je tržní cena • prodej půdy za vyšší než je tržní cena • výlučný přístup k infrastruktuře bez poplatků • kapitálová půjčka za výhodnějších podmínek než na trhu

26. Státní podpora/2 • kritérium selektivity • efekt na konkurenci a obchod ( de minimis) • státní podpora musí být správně zaznamenána a autorizovaná Evropskou Komisí • všechny podpory splňující výše uvedená kriteria jsou neslučitelná s článkem 87.1,tj. nekompatibilní se společným trhem - neplatí v každém případě

27. Státní podpora/ 3 • Výjimky dle 87.3 a)87.3c) Smlouvy • podpora na pomoc ekonomického rozvoje v oblastech, kde životní standard je abnormálně nízký, anebo vysoká nezaměstnanost • podpora pro rozvoj některých ekonomických aktivit nebo oblastí, kde tato podpora neovlivní obchodní podmínky ve společném zájmu • Konkrétně • regionální podpora • regiony NUTSII cíle 1, mimo bývalého cíle 6 • znevýhodněné regiony v rámci státu - výčet regionů musí odsouhlasit Komise

28. Státní podpora/4 • horizontální pravidla umožňující podporu pro • malé a střední podniky • výzkum a vývoj • ochranu životního prostředí • záchrana a restrukturalizace firem v problémech • zaměstnanost • podniky v městských oblastech s problémy • vzdělávání a trénink • sektorální pravidla • citlivé sektory ( pravidla jsou přísnější než pro podporu v jiných oblastech) • uhlí a ocel • systentické vlákna

29. Státní podpora/5 • motorová vozidla • budování lodí • zemědělství, rybolov, vodní kultury • nevztahují se obecná pravidla - platnost mají pravidla stanovená v Radě v rámci Společné zemědělské politiky • doprava • pravidla jsou aplikovatelná v oblasti silniční dopravy ( mimo zařízení) • nejsou aplikovatelná v ostatních sektorech ( železnice, letectví, vnitrozemská plavba, námořní doprava)

30. Státní podpora/6 - procedury • systém ex-ante autorizace ( plán) • pro strukturální fondy je možné poskytnout podporu • de minimis • schválí komise v rámci schématu • projekt se schválí individuálně • Proces • čl. stát upozorní Komisi na plánovaná opatření • Komise může požadovat dodatečné informace • Komise posoudí a rozhodne • nemá námitky • iniciuje řízení dle čl. 88.2 Smlouvy

31. Obsah • Jednotný vnitřní trh • 4 svobody, právní prostředí, trendy • JVT a ČR • JVT a české podniky • Podnikatelské výzvy a šance • České podniky a strategie pro JVT • Podpůrné evropské fondy

32. Harmonizované právo EU/ES • Evropské prameny práva • Legislativní činnost orgánů EU • Nadřazenost práva EU nad právem národním • Přímý účinek • Vymáhání právního standardu ( Evropský soudní dvůr) • Vymezený rozsah • Nekončící vývoj

33. Změny prvního dne • Platnost všech pramenů práva EU • Provádění práva EU • Plná účast v celní unii • 4 svobody ( výjimky) • Provádění společných politik ( SZP, SDP,SOP,HMU) • Plná účast v podpůrných fondech

34. Změny do roku 2010 • Konec přechodných období • Sbližování cenových hladin • Účast v HMU a přijetí eura • Institucionálně-právní modernizace • Restrukturalizace podnikání a zaměstnanosti

35. Obsah • Jednotný vnitřní trh • 4 svobody, právní prostředí, trendy • JVT a ČR • JVT a české podniky • Podnikatelské výzvy a šance • České podniky a strategie pro JVT • Podpůrné evropské fondy

36. JVT a české podniky I. EU = administrativně právní výzva II. EU = konkurenční výzva III. EU = podnikatelská šance/ Evropské fondy

37. České podniky a strategie pro JVT Informace – strategie - výkon • Analýza vnějšího prostředí ( JVT a relevantní legislativa) • Analýza odvětví • Vnitřní analýza firmy • Formulace vize/strategie + základních předpokladů k jejich dosažení • Formulace plánu + jeho zajištění

38. Vstup do EU jako administrativně právní výzva • Nové právní požadavky • Nové administrativní povinnosti • Lepší vymáhání práva • Šance bránit svá evropská práva na celém trhu EU • Větší role při formování podnikatelského prostředí

39. Nejobtížnější a nejdražší požadavky práva EU Pořadí podle názoru českých podnikatelů (Eurochambres 2002) • certifikace výrobků, technické normy a standardy • ochrana spotřebitele a odpovědnost výrobce • pravidla hospodářské soutěže • ochrana zaměstnanců, zdraví a bezpečnosti při práci • ochrana životního prostředí • etikety, obchodní známky, patenty • kvalita a bezpečnost potravin

40. Připravenost českých firem na nové admin-právní požadavky (Eurochambres 2002) 6 % zcela informováno 14 % zcela neinformováno 14 % „EU se nás netýká“ (!) 66 % částečně informováno 43 % nezačalo žádné přípravy na splnění požadavků 13 % umí kvantifikovat náklady na splněnípožadavků

41. Vstup do EU jako Konkurenční výzva • Vyčerpání cenové konkurenční výhody • Konkurence přes necenové faktory • Snazší přístup konkurence na domácí trh • Minimalizace státní ochrany a pomoci

42. Růst nákladů + lépe vynucované právo + noví konkurenti + přísná kontrola státní pomoci = PROBLÉMY PRO: • Neproduktivní firmy • Znečišťující, ohrožující, právně “nesolidní” firmy • Firmy zatížené myšlením a “dluhy” minulosti • Firmy těžící z minulého oddělení trhů a státní regulace • Firmy v upadajících a utlumovaných sektorech • “Střední podnikatelský stav” více než mikro- a velké firmy

43. Čím konkurují MSP v EU? (European Commission 2002) údaje v %

44. Vstup do EU jako podnikatelská šance • Snazší přístup na jednotný trh EU i trhy mimo EU • Stabilní tok zahraničních investic • Plný přístup k podpůrným fondům a programům EU • Růst koupěschopné poptávky • Stabilizace právního a podnikatelského prostředí • Jednotná měna euro

45. Názor českých firem Pořadí očekávaných pozitiv vstupu do EU (Eurochambres 2002) • Dlouhodobé posílení konkurenceschopnosti • Průhlednější obchodní praktiky na trhu ČR • Snazší přístup na ostatní trhy EU • Lepší vyjednávací pozice vůči partnerům mimo EU • Silnější příliv zahraničních investic • Lepší nabídka strojů, zařízení, IT, kapitálu • Výkonná firma s konkurenceschopnou nabídkou

46. Základní předpoklady využití šancí EU • Praktická znalost požadavků a nabídek EU • Praktická znalost cílových evropských trhů • Jazyková vybavenost • Strategická orientace firmy na EU • Výkonná firma s konkurenceschopnou nabídkou • Prostředky na projekty, k expanzi na nové trhy…

47. Výhody českých firem • Vzdělaná a schopná pracovní síla • Levnější vstupy • Tradice a schopnosti nalézat řešení • Znalost domácího prostředí

48. Nevýhody českých firem • Podkapitalizace - obtížný přístup ke zdrojům financování • Nezkušený, neškolený management • Malý důraz na zákazníka, marketing, reklamu • Slabé využívání i uspokojování zaměstnanců • Nižší zhodnocení vložených prostředků (produktivita)

49. Nevýhody českých firem • Nedostatečný výzkum, vývoj, inovace • “Váhový rozdíl” vůči konkurentům z EU • Nedostatečná podnikatelská infrastruktura • Cenová konkurenceschopnost jako základ strategie • Chybějící strategické plánování a euro-strategie

50. Velmi rizikové zaměření • jednoduchá práce ve mzdě • sub-kontrakty na málo kvalifikovanou práci • orientace na levnou, neznačkovou produkci • orientace na dočasně chráněnou nebo státem podporovanou oblast trhu