ZMĚNY VE VÝZKUMU, VÝVOJI A INOVACÍCH V ČR

1. ZMĚNY VE VÝZKUMU, VÝVOJI A INOVACÍCH V ČR RNDr. Marek Blažka Sekretář Rady pro výzkum, vývoj a inovace ředitel odboru výzkumu, vývoje a inovací Úřadu vlády ČR Společenská odpovědnost vědy Praha 2. listopadu 2009

2. Úvodem • Omezený čas – jenom seznámení se současným systémem výzkumu, vývoje a inovací ČR by trvalo mnohem déle • V souladu s tématem je vystoupení zaměřeno obecněji, na důvody a důsledky změn ve výzkumu , vývoji a inovacích • Ve druhé části je zaměřeno na nevládní organizace • V závěru pak na společenskou odpovědnosti vědy

3. Změny ve výzkumu, vývoji a inovacích • Probíhají neustále, např. v letech 2004/5 to byla Strategie hospodářského růstu a na ni navazující změny • V roce 2008 to byla Reforma systému výzkumu, vývoje a inovací: • Dosud největší změna v této oblasti, 15 zásadních dokumentů (novely zákonů, rozpočtu, koncepcí aj. během jednoho roku) • S odstupem roku a půl konstatováno, že byla nedokončená, zejména v uspořádání VaV • Nyní se u kulatých stolů o budoucnosti české vědy diskutuje o transformaci vědy a výzkumu

4. Proč je potřeba tolik změn? • Čas na změny je krátký („politické zadání“ dané funkčním obdobím vlád) • Nárazový způsob změn – jednou za tři/čtyři roky místo kontinuální práce • Naproti tomu není prostor vyhodnotit klady a zápory předchozích změn • Neujasněnost cílů změn – v řadě případů se dělají jen aby se odstranily skutečné či zdánlivé nedostatky • Malá společenská odpovědnost – shoda na obecných principech, ale je „zle“, když se změny někoho dotknou

5. Úloha Rady v těchto změnách • Za 17 let iniciovala nebo uskutečnila podle zadání prakticky všechny změny ve VaVaI • Je to „výzkumný parlament“ zastupující jednotlivé složky VaV se všemi klady a zápory (zjednodušeně – otevřenost vs. čas) • Jejích 15 (17) členů má svá povolání a členství v Radě vykonávají jako veřejnou funkci • Členství v Radě klade vysoké nároky na společenskou odpovědnost (nutný nadhled) • Nyní se diskutuje změna v tom směru, aby výkonné funkce Rady převzal „Úřad pro VaV“

6. Nevládní organizace a výzkum, vývoj a inovace (1) • Základní pravidla podpory stanovena Evropskou unií (Rámec Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací) • Zjednodušeně řečeno se příjemci dělí na výzkumné organizace a na podniky • Výzkumné organizace mají řadu výhod (mj. institucionální podpora a až 100 % podpora i v aplikovaném VaV) • Musí ale splnit řadu podmínek, splnění potvrzuje ministerstvo, ÚOHS (a EK) • Všichni ostatní jsou podniky bez výhod VO

7. Nevládní organizace a výzkum, vývoj a inovace (2) • V základním výzkumu mohou 100 % účelovou podporu ve veřejné soutěži získat všechny právnické i fyzické osoby • Získání dotace závisí zejm. na kvalitě projektu, historii týmu (s výjimkou speciálních grantů pro začínající vědce) a na podmínkách pro realizaci projektu • Tyto prostředky poskytuje Grantová agentury ČR (www.gacr.cz)

8. Nevládní organizace a jejich zapojení do tvorby koncepcí VaVaI • Základní koncepcí je Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2009– 2015 (na www.vyzkum.cz) • Je to již pátý dokument v řadě, do r. 2004 připravovalo MŠMT, od letošního roku Rada • Platilo pro něj to, co bylo řešeno v úvodu – jednorázová práce • Možnosti zapojení nevládních organizací byly dosud relativně malé • Současná politika bude aktualizována v r. 2012, důvodem je nová kontinuální příprava • Změna ve způsobu tvorby – panely, diskuze

9. Vztah vědy a veřejnosti (1) • Protesty českých vědců nejsou nic nového. Vedle dalších (Španělsko, Francie 2004) je nejznámější protestní hnutí ve Velké Británii. • V roce 1986 bylo ustaveno hnutí „Zachraňme britskou vědu“ (Save british science – SBS). • Vláda M. Tchatcherové neustoupila, změny byly realizovány. • V prvních dvou letech měly dokumenty a aktivity SBS velice konfrontační a nesmiřitelný charakter. • Hnutí postupem času dospělo ke konstruktivnějšímu jednání. Pravidelně publikovalo řadu dokumentů vyjadřujících se k aktuálním problémům VaV.

10. Vztah vědy a veřejnosti (2) • Hnutí se postupně stalo neopominutelným účastníkem diskusí a připomínkových řízení. Vláda a hnutí se naučily spolupracovat a v řadě případů bylo dosaženo účelných kompromisů. • V roce 2005 hnutí ukončilo svoji činnost. Jeho nástupcem se stalo sdružení CaSE. • V zemi s nejvyspělejší demokracií – V.Británii tento proces trval dvacet let. • Jediná odlišnost ČR je v tom, že protesty probíhaly i ve chvíli, kdy zástupci vlády a vědců jednali o tom, jak dále. • Jak dlouho to potrvá v České republice? A může si to česká věda a společnost dovolit?

11. Na shledanou a děkuji za pozornost Marek Blažka www.vyzkum.cz RVV@VLADA.CZ