Jiří Zlatuška, RVŠ 21. května 2009

1. Série jednání zástupců reprezentace VŠ a MŠMT nad návrhem věcného záměru zákona o terciárním vzdělávání Jiří Zlatuška, RVŠ 21. května 2009

2. Charakter jednání • Uskutečněná jednání: 18.2., 4.3., 18.3., 1.4. • Zprvu nad utajovanou „nultou verzí“ neobsahující financování • Bez verifikovaných zápisů nebo záznamů jednání, promítnuté změny pouze v režiiMŠMT bez účasti zástupců reprezentace VŠ • V jednom případě byl až na místě poskytnut materiál obsahující i školné – repreznatce VŠ odmítla jednat o materiálu, který nebyl rozeslán předem • Informace poskytované na stránkách MŠMT jsou tendenční a zástupci reprezentací VŠ neverifikované; ke konci ministr Liška přešel do útoků v souvislosti s prohlášením UK a ukončením jednání o věcném záměru • Jednání ukončena prohlášením MŠMT o zastavení prací na přípravě do konce kalendářního roku

3. Základní sporná místa • Autonomie a nebezpečí politického ovlivňování vysokých škol • Zastoupení studentů v akademických senátech • Úloha správních rad a předpoklady pro kvalifikované působení • Volba rektora • Charakter vnitřní organizace VŠ • Vhodnost/nevhodnost jednoho zákona pro velmi rozdílné typy institucí • Problematičnost kombinace vnějších vzorů s domácím prostředím v ČR • Reforma nebo pouze novela stávajícího zákona? • Potřebují vysoké školy radikální vnitřní změny nebo je větším problémem vnější prostředí (administrativní omezení, financování)? • Vyváží rizika nového zákona případné odstranění nedostatků stávajícího? • Sekvence zákona o podpoře studentů a zákona předpokládajícího zavedení školného • Kariérní struktura a profesoři a docenti jako funkční místa • Charakterizace oblastí studia v souvislosti s akreditacemi • Věrohodnost dat, možnost modelování dopadu změn

4. Vazby na legislativní prostředí Financování (včetně otázky školného) předpokládá • další zákon o finanční podpoře studentů • dlouhodobou garanci financí pro VŠ bez ohledu na stanovování státního rozpočtu v PSP

5. Prohlášení zástupců Rady vysokých škol a České konference rektorůk jednání o přípravě věcného záměru zákona o terciárním vzdělávání • Zástupci reprezentace vysokých škol (Rady vysokých škol a České konference rektorů) delegovaní jako účastníci společných jednání se skupinou, která se věnovala přípravě návrhu věcného záměru zákona o terciárním vzdělávání, jednomyslně vítají rozhodnutí, se kterým byli seznámeni v úvodu zasedání v Kostelci n. Černými lesy dne 1. dubna 2009, kde ministr školství, mládeže a tělovýchovy zastavuje do konce roku práci na tvorbě věcného návrhu zákona a iniciuje veřejnou debatu nad cíli reformy, která by měla do konce roku 2009 vést k formulaci výsledků této debaty a cílů reformy. • Zástupci reprezentace vysokých škol toto rozhodnutí vítají zejména s ohledem na vysoký stupeň dosavadní nedohody nad východisky i konkrétním zněním návrhů věcného záměru zákona mezi pracovní skupinou ministerstva a zástupci reprezentace vysokých škol i nad jejich dopadem na schopnost vysokých škol dostát svému poslání institucí kombinujících nejvyšší stupeň vzdělávání s tvorbou a šíření nových poznatků a dostát tak odpovědnosti za svou činnost směrem k veřejnosti, k rozvoji společnosti, ve které působí, i směrem k akademickým disciplinám na nich pěstovaným. • Pokračování realizace individuálního národního projektu „Reforma terciárního vzdělávání“ by mělo být koncipováno tak, aby umožnilo účelné využití plánovaných více než 90 mil. Kč na analýzy, které budou následně využitelné pro přípravu konkrétních legislativních změn. Zástupci reprezentace vysokých škol v této souvislosti vítají jako první pozitivní krok příslib zadání těchto analýz vypisovat ve spolupráci se širší odbornou veřejností. • Zástupci reprezentace vysokých škol vyjadřují odhodlání podpořit potřebnou novelizaci zákona o vysokých školách zejména s ohledem na zvýšení finanční autonomie a odpovědnosti za dlouhodobé využívání finančních prostředků.  V Kostelci nad Černými lesy, 1. dubna 2009Václav Hampl, Václav Havlíček, Jan Hron, za ČKRVladimír Čechák, Marek Hodulík, Pavel Popela, Ján Říha, Jiří Zlatuška za RVŠ

6. Poznámka ke klíčovému problému (ohrožení) autonomie • Určující otázka koncepce systému vysokého školství u nás a charakteru jeho dalšího směřování • Věcný obsah autonomie • Mezinárodní závazky

7. Úloha autonomie univerzit • VŠ vzdělávání není ani zdaleka pouze službou vykonávanou pro stát • Základní zdroj rozvoje znalostí a vědeckého poznání • Rozvoj společnosti • Kritické myšlení • Dlouhodobá perspektiva, nikoli jen krátkodobé politické cíle • Mezinárodně ceněné univerzity jsou instituce s vysokou mírou autonomie (existují výjimky, nezpochybňují však tuto obecnou pravdu)

8. Obecně uznávané oblasti akademické autonomie • Operační autonomie • Finanční management • Řízení (governance) • Studijní programy • Specializace ve výuce i výzkumu • Personální otázky, včetně výběru vedení • Vnitřní struktura • Rozhodování o charakteru samosprávných činností (shora dolů/zespodu nahoru, šíře zapojení akademické obce, atd.)

9. Vztah univerzit a veřejné sféry • Činnost univerzit musí být nezávislá na politických a ekonomických zájmech:- šéfové firem ve správních radách- akademické protekce pro členy správních rad- podpora jmenování politických přátel - konflikt zájmů s jinými institucemi • Financování by mělo být prováděno s velkou úrovní agregace a malými detaily;finanční kontrakty mezi univerzitami a státem mohou autonomii výrazně omezovat

10. Odpovědnost univerzit • Odpovědnostza svou činnost směrem k veřejnosti • Odpovědnost za rozvoj společnosti • Vlastní odpovědnost vzhledem k akademickým disciplinám • Akademické svobody • Těmto úkolům mohou dostát jen plně autonomní akademické instituce

11. Boloňská deklarace a odkaz na Magna Charta Universitatum „Universities' independence and autonomy ensure that higher education and research systems continuously adapt to changing needs, society's demands and advances in scientific knowledge“ „Nezávislost a autonomie vysokých škol zajistí průběžnou adaptaci systému vysokoškolského vzdělávání a výzkumu na měnící se potřeby, požadavky společnosti a pokrok ve vědě“

12. “Academic freedom and university autonomy” Parliamentary Assembly Recommendation 1762 (2006) (adopted by the Committee of Ministers on 26 September 2007 at the 1005th meeting of the Ministers’ Deputies) „Autonomie univerzit leží v základech evropské akademické tradice.“ Democratic culture plays a major part in achieving the Council of Europe’s core objectives. In addition, academic freedom and university autonomy are the cornerstones of Europe’s academic heritage. They are key values in the Bologna Process leading to the establishment of a European Higher Education Area by 2010 and were therefore also covered in the Action Plan adopted by the Third Summit of the Heads of State and Government of the Council of Europe.

15. Zjevné problémy • Nepřiměřený tlak na vnější aktéry v rozhodovacích pozicích • Malá reflexe skutečných problémů v současné struktuře řízení (efektivita? výsledky? relevance?) • Skutečná motivace je stěží jiná, než snaha o vyšší míru vnějšího ovládání vysokých škol • Ústupky v pravomocích i způsobu jmenování správních rad nemusí mnoho znamenat – následná změna jejich parametrů novelami je snazší, než změna celého systému

16. Nic nového … • William Rainey Harper, první prezident University of Chicago (University and Democracy, 1899): ‘The three birth-marks of a university are … self-government, freedom from ecclestiastical control, and the right of free utterance. And these certainly give it the right to proclaim itself an institution of the people, an institution born of the democratic spirit.’ Citace podle J. Jařaba: Reforming Systems of Higher Education … Education, Citizenship and Social Justice 2008; 3; 85