Stav energetiky ve světě a výsledky konference WEC v Římě Praha, 19. června 2008

1. Stav energetiky ve světě a výsledky konference WEC v Římě Praha, 19. června 2008

2. Obsah

3. 3. energetická revoluce a její aspekty • V současné době prochází světová energetika obdobím výrazných změn s převážně dlouhodobým charakterem. Tato tzv. 3. energetická revoluce má několik klíčových aspektů: • Dramatický růst cen energií v důsledku rychlého ekonomického růstu v rozvíjejících se zemí • Limitované zásoby fosilních zdrojů energie a jejich nerovnoměrné regionální rozdělení • Demografický růst (navýšení o 3 miliardy do roku 2050) • Klimatické změny • Způsob, jakým bude tento bezprecedentní souběh dlouhodobých. trendů probíhat, předurčí naši společnou energetickou budoucnost v globálním měřítku.

4. Klíčové vlivy formující energetickou budoucnost světa • Jedna z hlavních studií WEC zpracovaná v rozmezí let 2005 až 2007 „Rozhodnutí o budoucnosti: Scénáře energetické politiky do roku 2050“ definuje čtyři klíčové aspekty ovlivňující budoucí energetiku: • Požadavky vyplývající z poptávky • Schopnost nabídky uspokojit poptávku • Environmentální aspekty energetiky • Politické aspekty energetiky

6. Požadavky vyplývající z poptávky • Spotřeba primárních energetických zdrojů se do roku 2050 téměř zdvojnásobí, přičemž do roku 2030 vzroste o 50 %. • Téměř 80 % tohoto nárůstu bude i nadále kryto z fosilních zdrojů. Miliardy tun ropného ekvivalentu Biomasa Uhlí Ropa Plyn Jádro Voda Ostatní obnovitelné zdroje Zdroj: IEA

7. Požadavky vyplývající z poptávky Zároveň je očekáván značně nerovnoměrný vývoj poptávky z regionálního hlediska s důrazem na rozvíjející se země. Světová spotřeba energie:země OECD a mimo OECD Spotřeba energie v zemích mimo OECD po regionech Zdroj: IEA

8. Požadavky vyplývající z poptávky Čína a Indie budou přispívat ke globálnímu zvýšení poptávky po primárních energiích více jak 40 % do roku 2030 Zvýšení poptávky po primárních energiích a investicích mezi roky 2005 a 2030 z hlediska podílu na celkové světové poptávce Zdroj: IEA

9. Požadavky vyplývající z poptávky Ropné importy Číny dosáhnou 13 mil. barelů denně, neboť počet automobilů vzroste z dnešních 20 na 140 / 1 000 obyvatel Zdroj: IEA

10. Požadavky vyplývající z poptávky • Poptávka po elektřině předstihne poptávku po primárních zdrojích a její nárůst bude činit do roku 2030 cca 100%. • V zemích jako Indie a Čína se očekávají nárůsty až o 400%. Světová výroba elektřiny po regionech, 1980 až 2030 Zdroj: IEA

11. Schopnost nabídky uspokojit poptávku • Teoretická životnost energetických surovin závisí v podstatě na stávajících zásobách, nových rezervách a vývoji spotřeby. • Graf naznačuje teoretickou životnost při stávající úrovni spotřeby a započítání buď jen stávajících rezerv nebo i teoretických rezerv. Zdroj: WEC

12. Schopnost nabídky uspokojit poptávku Nerovnoměrnost regionální rozložení zásob primárních energetických surovin ještě podtrhuje efekt nerovnoměrného očekávaného vývoje poptávky po energiích. Pozn. V materiálech WEC je Rusko započítáváno do Evropy. Zdroj: WEC

13. Schopnost nabídky uspokojit poptávku Těžba ropy mimo členy OPEC vyvrcholí okolo roku 2015, přičemž podstatná část dalších dodávek bude zajišťována OPEC Zdroj: IEA

14. Schopnost nabídky uspokojit poptávku Ověřené zásoby zemního plynu k 1.7.2007: 183 000 mld. m3 Zdroj: Cedigaz

15. Schopnost nabídky uspokojit poptávku V poslední době jsme svědky dramatického globálního zvyšování cen klíčových energetických surovin a potažmo i elektřiny, které patrně bude pokračovat i v budoucnu. ?

16. Schopnost nabídky uspokojit poptávku • Rozvoj poptávky po elektřině si vyžádá značný růst instalovaného výkonu elektrárenských zdrojů. • Ve světovém měřítku to znamená ročně uvést do provozu elektrárny s instalovaným výkonem cca 240 000 MW. Zdroj: IEA

17. Finanční požadavky pro uspokojení energetické poptávky Přepokládaný rozvoj si vyžádá zcela mimořádné investice, které se odhadují do r. 2030 na celkem na 21,9 trilionů USD. Zdroj: IEA

18. Finanční požadavky pro uspokojení energetické poptávky Z těchto 22 trilionů USD připadne přes polovinu na rozvojové země, 17% na Čínu a dalších 5 % na Indii Zdroj: IEA

19. Politické aspekty energetiky • Zajištění a pokrytí energetických potřeb je výzvou pro energetické politiky jednotlivých zemí, přičemž tyto politiky by měly vyváženě naplňovat tři stěžejní cíle: • „Accessibility“ (Dostupnost) – ve smyslu zajištění spolehlivé dodávky energií a souvisejících služeb za ceny, které jsou sociálně únosné a zároveň reflektují veškeré související náklady a motivují k nebytným investicím. • „Availability“ (Zajištěnost) – ve smyslu zajištění kvality a spolehlivosti a plynulosti dodávek energií, včetně citlivé diverzifikace využívaného energetického portfolia. • „Acceptability“ (Přijatelnost) – ve smyslu respektování sociální a zejména environmentální dimenze fungování energetiky jak na lokální, tak na globální úrovni, s důrazem na zajištění udržitelného rozvoje.

20. Politické aspekty energetiky • Pro budoucí tvorbu energetických politik je nezbytné (mimo jiné) brát v úvahu tyto skutečnosti: • Žádný energetický zdroj nevyřeší v daném okamžiku všechny světové problémy a je nezbytné počítat se všemi potenciálními alternativami. • Žádná politika či aplikovatelná měřítka nejsou schopny poskytnout dokonalé všestranné řešení. Každé řešení má své výhody i nevýhody. • Žádná opatření, i když někde vykazují uspokojivé výsledky, nejsou univerzální a v jiném prostředí mohou naprosto selhat. • Pro realizaci opatření a nezbytných investic je zapotřebí nastolit efektivní, konzistentní a předvídatelnou prostředí a politiku. • Naprosto nezbytná bude mezinárodní spolupráce na tomto poli.

21. Environmentální aspekty energetiky • Mezi nejdůležitější aspekty je považována nutnost dostatečné redukce emisí skleníkových plynů. • Neexistuje automatická závislost mezi ekonomickým růstem a potřebou energií nebo mezi potřebou energií a objemem emisí. • Významná je Podpora postupného přechodu na nízko-materiálové, nízkoenergetické a nízko-emisní technologie. • Ve střednědobém horizontu lze nejefektivněji snížit uhlíkovou náročnost právě v energetice (existence vhodných technologií), než v dopravě, kde je toto možné obtížně a až v dlouhodobém horizontu (investice, technologie, změna chování spotřebitelů). Zdroj: WEC

22. Environmentální aspekty energetiky Očekává se, že cca 60% nárůstu globálních emisí CO2 mezi roky 2005-2030 bude vyprodukováno v Číně a Indii. Kumulativní emise CO2 související s energetikou Zdroj: IEA

23. Environmentální aspekty energetiky • WEC předpokládá, že pokud budou přijata vhodná politická opatření a využity vhodné technologie, růst emise skleníkových plynů může být v krátkodobém horizontu snížen, jejich absolutní objem může být stabilizován ve střednědobém horizontu a snížen v dlouhodobém horizontu. • I. etapa (snížení růstu emisí do roku 2015) – důraz na snížení uhlíkové náročnosti zejména energetiky (zejména elektroenergetiky). Mezi aplikované nástroje patří uhlíkové daňové kredity zaměřené na podporu investic, specifická schémata podpory nízkouhlíkové výroby elektřiny a podpoře obnovitelných zdrojů v rámci energetického portfolia. • II. etapa (stabilizace objemu emisí v letech 2015 až 2030) – založená na odstranění závislosti ekonomického růstu a objemu emisí, další intensifikaci nástrojů fáze I. a využití již komerčně využitelných jaderných elektráren nové generace, technologie CCS a nízko či bezemisních elektráren. • III. etapa (2030 až 2050) – Nastolení post uhlíkové ekonomiky, navyšování energetických potřeb za současného snižování emisí nejen v energetice, ale taktéž v dopravě.

24. Environmentální aspekty energetiky Např. IEA předpokládá, že emise CO2 by bylo možno za předpokladu přijetí odpovídajících opatření snížit o cca 19 mld. tun. do roku 2030. Zdroj: IEA

25. Environmentální aspekty energetiky Čína se stane největším emitentem skleníkových plynů v roce 2007, zatímco Indie dosáhne třetí příčky v roce 2015 Zdroj: IEA

26. Scénáře energetické politiky do roku 2050 • WEC počítá v rámci budoucího energetického vývoje z hlediska energetické politiky se čtyřmi základními scénáři. • Scénáře se liší především aplikovanýmipolitikami závisejícími na úrovni vládní angažovanosti a spolupráce / integrace • Vládní angažovanost je v dimenzích: • Malá • Velká • Spolupráce a integrace se chápe formou: • Spolupráce mezi vládami • Spolupráce veřejného a soukromého sektoru (PPP) • Dohody napříč soukromým sektorem (mezi podniky)

27. Scénáře energetické politiky do roku 2050 • Charakteristiky scénáře „LEV“ • Značná aktivita vlád a veřejného sektoru doprovázená úzkou a intenzivní spoluprací / integrací • Dochází ke sdílení technologií a vědomostí. • Účinně se omezuje nedostatek energie v chudých částech světa. • Omezení emisí skleníkových plynů je řešeno na mezinárodní úrovni, přičemž může mít částečné negativní dopady na HDP. • Náklady na transformaci energetiky se rozdělí mezi všechny státy (exportéry energií i importéry). • Charakteristiky scénáře „SLON“ • Významná účast státu / vlád, ale minimální kooperace / integrace • Hlavní prioritou politik je zajištění energetické bezpečnosti, diverzifikace paliv a ekonomického růstu. • Zajištění surovin se děje na bilaterální bázi (mezi jednotlivými státy) • Důraz na využití uhlí (bez aplikaci čistých technologií), jaderné energie a obnovitelných zdrojů

28. Scénáře energetické politiky do roku 2050 • Charakteristiky scénáře „ŽIRAFA“ • Minimální vládní angažovanost provázená vysokou mírou spolupráce a integrace. • Postupné odstraňování bariér mezinárodního obchodu. • Efektivní výměna technologií a know-how. • Environmentální otázky řešeny na národní či regionální úrovni. • Vzrůstající závislost na uhlí zvyšuje emise skleníkových plynů. • Nebezpečí energetických šoků, které ovšem nejsou kritické pro světovou ekonomiku. • Charakteristiky scénáře „LEOPARD“ • Minimální úroveň vládní angažovanosti a kooperace / integrace. • Světový obchod s energiemi a surovinami omezen tržními bariérami. • Omezené sdílení know-how a přesun technologií • Minimální změny ve stávajících energetických politikách. • Na situaci profitují země s dostatečnými energetickými surovinami

29. Scénáře energetické politiky do roku 2050 Regionální aspekty jednotlivých scénářů

30. Scénáře energetické politiky do roku 2050 Srovnání výsledků jednotlivých scénářů Zdroj: WEC

32. Závěr Jak zmírňovat náchylnost k energetickým krizím (zmírňování energetické zranitelnosti):

33. Energetické problémy EU • Rostoucí závislost na energetických dovozech • Nedostatek výrobních elektrárenských kapacit • Potřeba retrofitů stávajících elektráren (prodloužení životnosti, zlepšení účinnosti, snížení emisí) • Nedostatek nových dopravních kapacit pro dovoz plynu (terminály LNG, plynovody) • Obrovská finanční potřeba pro zajištění potřebných investic Zdroj: IEA

34. Charakteristika čtyř energetických scénářů WEC v Evropě • Společné indikátory pro scénáře: • Politický kontext • Energetická bezpečnost (adekvátnost systémů, dodávky ze zdrojů) • Tržní síly (soutěž/konkurence, úroveň cen) • Životní prostředí / změna klimatu (výstupy, náklady) • Energetický mix (zdroje, účinnost, efektivita, přemístitelnost) Silně angažovaná vláda Spolehlivá / sebejistá Evropa Uzavřené pevnosti v Evropě Nacionalismus Globalizace Konkurence v Evropě Uzavřené skupiny v Evropě Málo angažovaná vláda

36. Výchozí pozice České republiky (I.) • Jak česká energetika a potažmo celá ekonomika je velmi citlivá na globální změny provázející 3. energetickou revoluci • Relativně malá energetika, ale zároveň velmi otevřená a propojená s ostatními trhy • Omezené domácí energetické zdroje, závislost na importech (ropa, zemní plyn) • Velká energetická náročnost ekonomiky • Rostoucí životní úroveň a HDP – kontinuální zvyšování poptávky po energii • Nutno v krátkém období jednorázově obnovit elektroenergetické výrobní kapacity • Zároveň je ČR jako člen EU spolu-zodpovědná za evropskou energetickou politiku • Nejen za její naplňování, ale i za její formování! • Závazky na poli energetiky a životního prostředí tak jistým způsobem omezují, či přinejmenším předurčují volbu budoucích energetických opcí

37. Výchozí pozice České republiky (II.) • Možné přínosy českého předsednictví v oblasti energetiky a klimatu: • ČR bude pověřena vedením agendy EU včetně vysoce prioritních oblastí Energie a Klima • Národní priority nejsou v rozporu s EU agendou: Bezpečná a udržitelná energie a Klimatické změny • Národní postoje v porovnáním pozice EU: • Energie: úzká komplementarita (stejné národní strategické obavy) • Klima: ještě částečně asymetrické v evropském kontextu (Ale: zásadní postoj o důležitosti klimatických změn PM přijat) • Široká evropská ekologická agenda (včetně čistoty ovzduší) • V oblasti klimatu: česká delegace bude pověřena přípravou a vyjednáváním post-Kyotského režimu (v úzké spolupráci s Francii a Švédskem) • Jednání s členskými zeměmi EU, USA, Japonskem a skupinou OECD, ale i s Čínou, Indií, Ruskem, Ukrajinou a se skupinami rozvojových zemí - vyžaduje vyjednávací kredibilitu • Začátek příprav v prosinci na Bali pokračuje za české účasti směrem ke Kodani (prosinec 2009)

38. Vybrané dopady energetické revoluce na českou energetiku / ekonomiku • Globální dopady: • Tlak na zvyšování ceny elektřiny a zvyšování požadavků na kapacitu jejího přenosu • Tlak na zvyšování cen primárních energetických surovin (ropa, zemní plyn, uhlí) • Tlak na zvyšování cen energetických investičních celků + prodlužování realizace investic z titulu kapacitního přetížení dodavatelů • Dopady související se specifiky evropské energetické politiky: • Snaha o internalizaci externalit – zdanění elektřiny a energetických produktů • Podpora obnovitelných zdrojů energie a její nepřímé efekty (zemědělství) • Liberalizace trhu s elektřinou a zemním plynem • Po počáteční deregulaci opětovné zvyšování regulace energetického sektoru • Nákladové efekty evropského systému obchodování s povolenkami CO2 • Výsledkem je zvýšené riziko a nejistota jak pro nabídkovou stranu, tak pro stranu poptávkovou …

39. Kterého scénáře lze v ČR dosáhnout? • Scénář Lev • Poskytuje nejlepší výstupy, ale jeho realizace je pravděpodobná pouze v případě blížící se energetické krize (tu si zatím nikdo nechce připustit) – opožděná svornost přitom není řešením. • Scénář Leopard • Je pro ČR v podstatě nereálný – bylo by nutné rezignovat na regulaci v environmentální oblasti. • Scénář Žirafa • Je málo pravděpodobný ze stejných důvodů jako Leopard. • Scénář Slon • Přesouvá vše na vládu a nikdo nekooperuje. • Klíčem k úspěchu je dosažení kompromisu založeném na reálných cílech, jejich rozumném a včasném naplnění ekonomicky únosným způsobem a zachování strategické flexibility při nejistém vývoji světa. • Environmentální legislativa a regulace. • Kooperace/integrace v sektoru. • Vládní angažovanost pro rozvoj, trh a osvětu.

41. Závěry 20. světového kongresu WEC • „Dosažení udržitelné budoucnosti energetiky bude vyžadovat nebývalou úroveň globální součinnosti mezi průmyslem (energetikou) a vládami a hlubší integraci regionálních a mezinárodních energetických trhů.“ • 3. energetická revoluce je za určitých podmínek zvládnutelná • Stěžejní pozice fosilních paliv přetrvá i do budoucna • Význam jaderné energie se bude postupně zvyšovat • Nominace WEC pro zastřešení souvisejících klíčových aktivit: • Omezení skleníkových plynů + zajištění stabilních cen „uhlíkatých“ látek • Pravidla obchodu a investic v energetice + realistická návratnost • Širší zapojení vlád / partnerství veřejné a soukromé sféry

42. Závěr • Světové zásoby primárních energií jsou dostatečné na to, aby uspokojily poptávku v krátkodobém a střednědobém horizontu. • Problém ovšem bude jak překlenout nerovnoměrnost mezi místy výskytu surovin a jejich největší spotřebou • Vzhledem k tomu, že nárůst potřeby primárních energetických zdrojů bude pokryt především fosilními palivy, je třeba vyřešit otázku emisí skleníkových plynů. • Hlavní faktorem budou vysoké ceny energií, které povedou k větší energetické účinnosti a větším investicím do infrastruktury • Zároveň je ovšem třeba klást důraz na investice (soukromé i veřejné) do výzkumu a vývoje nových čistých a efektivnějších technologií. • Klíčová doporučení WEC nezbytná k naplnění vize udržitelného energetického rozvoje: • Jasné stanovení „motivující“ cenu „uhlíku“ srozumitelnou pro investory i trhy • Intenzivnější mezinárodní spolupráce v oblasti transferu technologií • Zvýšení energetické efektivnosti napříč celým energetickým hodnotovým řetězcem • Užší integrace energetických trhů v regionální i globální rovině • Stanovení stabilních a férových pravidel energetického trhu

43. Závěr • Energie + Klima = Příležitosti pro business • Stávající trendy vytváří dvojí efekt pro hospodářské subjekty: • Splnění nároků vyplývajících z NAP (obranná strategie) • Ekonomické příležitosti: export (pro-aktivní strategie) • NAP - Strategické volby průmyslu: • Úspory energie (první krok, nízkonákladový, 10% úspor bez většího úsilí) • „Koupit si čas“ pro provedení energetických a emisních auditů a vypracování strategie • Investice do nízko-materiálových, nízko-energetických, nízko-emisních technologií • Obchodování s emisemi (nákup/prodej) • Energetická opatření uvnitř podniků: • Materiálové, energetické a emisní audity • Podniková emisní strategie (úspory, prodej/nákup povolenek) • Technologická opatření, inovace, V&V • Investiční rozhodování se zahrnutím vlivu cen povolenek • Ekologická oblast vytváří velký prostor pro vývoz českých ekologických služeb a technologií • Klima jako nový a potenciálně důležitý instrument exportní politiky průmyslu • Podíl ekologických technologií na českém vývozu: pouze 1,5% (!) • MŽP: Katalog českých ekologických služeb a technologií • Zahrnutí ekologických služeb a technologií do Rozvojové spolupráce

44. Závěr • Klíčová doporučení: • Stanovit reálné cíle /směrné hodnoty – nastavení pravidel pro investice, přenos technologií, obchod, koordinované řešení environmentálních otázek. • Řízení komplexních změn s využitím partnerství – zejména veřejného a soukromého sektoru • Mobilizace strany poptávky – rozvoj a transfer technologií, doprava, stavebnictví, bydlení apod. • Energetický leadership – směr a vize rozvoje, pravidla, stimuly a alokace zdrojů v souladu s naplňováním vize. • Globální klíčová poselství: • Dialog, jednání a workshopy jsou důležité, ale rozhodující je schopnost přenést poznatky do smysluplných akcí. • Je zapotřebí nová úroveň energetické politiky, regulace a investice, pokud máme dosáhnout udržitelnost v rámci let 2035 až 2050. • Je nezbytné, aby se veřejné a soukromé subjekty vzájemně angažovaly a formovaly partnerství. Která zajistí dosažení cílů „3 A“: • „Accessibility“ (Přístupnost) • „Availability“ (Dosažitelnost) • „Acceptability“ (Přijatelnost)

45. Energetický komitét ČR / WEC Budova ČEPS, Elektrárenská 2 CZ-101 52 Praha 10 Tel: +420 211 044 870 Fax: +420 211 044 330 E-mail: info@wec.cz Website:www.wec.cz World Energy Council 1-4 Warwick Street, London W1B 5LT Tel: +44 20-7734 5996 Fax: +44 20-7734 5926 E-mail: info@worldenergy.org Website: www.worldenergy.org • Funded by Member Committee annual subscriptions • Subscriptions set by EA-approved formula • Based on energy consumption, production, GNI • Additional funding: • Congress • Direct corporate contributions • Patrons Programme - WEC Foundation • Publication sales • Partnership royalties