Bolest, teorie vertebrogenní bolesti

1. Bolest, teorie vertebrogenní bolesti

2. Bolest – z pohledu fyziologie • Pocity bolesti vznikají v centrálním nervovém systému spojením procesů začínajících v receptorech kůže nebo vnitřních orgánů, od nichž se impulzy dostávají do mozku. • Reakce na bolest představuje nejvnitřnější a nejsilnější nepodmíněnou reakci organismu. • Je vnímána nociceptory.

3. Bolest – z pohledu fyziologie • Z fyziologického hlediska je základní funkcí bolesti pouze upozornit na to, že došlo k poškození organizmu. • Nedojde-li k nápravě, bolest nabývá na škodlivosti a může vést i k těžkým postižením.

4. Definice bolesti • Bolest je nepříjemný senzorický i emotivní zážitek spojený se skutečným nebo potenciálním poškozením tkáně Zjednodušená verze: Bolest je to, co pacient za bolest považuje, v místech, kde sám ukazuje.

5. Akutní bolest • je charakterizována zpravidla zřejmým patofyziologickým podkladem, je lépe chápána, zpravidla mizí po vyléčení vyvolávající příčiny. • Jde o symptom, příznak. • V bolestivé oblasti je zvýšený svalový tonus, prokrvení. • Celková reakce zahrnuje většinou tachykardii, hypertenzi, dilataci zorniček, pocení na dlaních a ploskách nohou, snížení motility gastrointestinálního traktu. V chování dominuje úzkost a zvýšená podrážděnost.

6. Chronická bolest • je charakterizována délkou trvání (min. 3 - 6 měs.), často je patofyziologický podklad neúměrný k prožívaní bolesti, nebo nemůže být nalezen. Je charakterizována jako nepotlačitelná. • Jde o syndrom, stav. • Typická bývá porucha spánku, podrážděnost, nechutenství, zácpa. Objevuje se snížená tolerance bolesti, psychomotorická retardace, obecně snížení motorické aktivity. • U mnoha pacientů se vyvíjí deprese a vznik tzv. bolestivého chování.

7. Jeho hlavní znaky jsou vysoký stupeň role nemocného a strach o zdraví, zasmušilost a trvalý pobyt doma, omezení sociálních kontaktů i předchozích zájmů, rezistence k ujišťování o nezávažnosti stavu, častá návštěva různých lékařů a závislost na lécích, klinické známky verbální (především afektivní) i nonverbální (grimasování, tření, zaujímání protibolestivých pozic, používání opěrných pomůcek atd.) deskripce.

8. Bolest při maligním onemocnění • liší se od chronické bolesti tím, že je známa vyvolávající příčina a je nutná adekvátní analgetická terapie. • Při stanovení terapeutického plánu je nutno vždy brát v úvahu, že u pacienta s maligním onemocněním může být přítomna ještě bolest akutní, z jiné příčiny. • Někdy se ještě uvádí jako specifický typ bolesti udávají bolest při poranění nebo poruše nervových struktur a psychogenní bolest.

9. Bolest při vertebrogenních poruchách • projev vertebrogenní poruchy - různé bolesti. • Obtíže, které přivádějí nemocného k lékaři, jsou buď bolest nebo omezení pohybu popř. obojí. • Vertebrogenní poruchy se projevují nejčastěji bolestí v kříži nebo v šíji. Bolesti mohou vyzařovat do různých míst, do hlavy, do horních nebo dolních končetin, nebo jen do jednotlivých oblastí končetin. • Bolesti v okolí páteře však nejsou vždy nutnou podmínkou, i když jsou pro tyto poruchy typické.

10. Bolest může být pociťována i na různých částech těla, například v oblasti břicha, v krajině srdeční, polykací obtíže atd. • Vertebrogenní poruchy jsou často vyprovokovány určitou polohou, postojem nebo zatížením. • Příkladem jsou bolesti hlavy, které nemocný má po ránu, dalším příkladem je poloha nebo práce v předklonu, nebo delší stání na jednom místě, což může vyvolat bolest v kříži.

11. Bolesti v kříži • Bolesti v kříži jsou jedním z nejčastějších projevů vertebrogenních poruch. • Bederní páteř a křížo-bederní přechod jsou z hlediska statiky páteře nejvíc namáhaným úsekem. Pánev s kyčelními klouby nese celou váhu trupu, hlavy a horních končetin. • Z dynamického hlediska se pánev a bederní páteř pohybují nejen při pohybech bederní páteře, ale i při pohybu trupu a pohybu dolních končetin. • Bolesti v kříži mohou také být následkem funkční poruchy v jiném vzdáleném úseku páteře, nebo mohou být podmíněny onemocněním některého z orgánů břišní dutiny.

12. Do onemocnění, které se projevují bolestmi v kříži můžeme zařadit: • Lumbago-lumbalgii - Tyto bolesti mohou být provokovány určitým pohybem, např. delším stáním nebo sezením, nezvyklou námahou, zvednutím těžkého břemene. Bolesti se objevují pozvolna a postupně narůstají, změnou polohy nebo odezněním námahy mizí. • Bolesti v kříži s vyzařováním do končetin - Lidově označovány jako ischias

13. Ischias • onemocnění se silnými bolestmi, které často vystřelují podél sedacího nervu do jedné nebo obou hýždí a do jedné nebo obou dolních končetin. • Příčina - onemocnění meziobratlového aparátu bederní páteře, postihuje sedací nerv,tlak na kořenové nervy může být způsoben otokem poraněného svalu nebo výhřezem meziobratlové ploténky • Projev - nesnesitelná bolest, způsobená tlakem na kořenové nervy v oblasti bederní páteře. Průvodním jevem je omezení pohyblivosti.

14. Kořenový syndrom - Je to stav, kdy mechanickým útlakem nervového kořene vznikají vyzařující bolesti. Mezi nejčastější příčiny kořenového syndromu patří výhřez meziobratlové ploténky nebo její vyklenování. • Bolesti v oblasti kyčelního kloubu - Tyto bolesti mohou být způsobeny funkčními změnami kyčelního kloubu, nebo zkrácením a ochabnutím svalů popřípadě bolestivým svalovým úponem. Pro udržení pohyblivosti v kyčelním kloubu je důležitá pohybová léčba kombinovaná s fyzikální a reflexní léčbou.

15. Bolesti v kříži v důsledku poruchy statiky páteře - Vznikají v důsledku nerovnoměrného rozložení sil působících na páteř. Poruchy statiky páteře mohou vyvolat i funkční poruchy v ostatních úsecích páteře. • Bolesti v kříži při hypermobilitě - Hypermobilita je provázena ochablostí vazů, která dovoluje zvýšený rozsah pohybu. Důsledkem toho je často vazivová bolest, především pánevních vazů. • Bolesti v kříži při onemocnění některého kloubu dolní končetiny - Nejčastěji se jedná o kloub kolenní a hlezenní, postižené degenerativními změnami.

16. Bolesti v hrudní páteři • Při bolestech v hrudní páteři velmi často zjišťujeme reflexní změny na kůži, svalech a v hlubokých vrstvách měkkých tkání. Bolesti mohou vyvolat i onemocnění některého z vnitřních orgánů. • Bolesti v důsledku funkčních poruch hrudní páteře - Protože hrudní páteř je součástí hrudního koše, mohou být bolesti závislé na nádechu nebo výdechu. Při výdechových obtížích se často vyskytuje i funkční blokáda žeber.

17. Bolesti v zádech s vyzařováním podél žeber - Nejčastěji jsou způsobeny funkčními blokádami žeber. Tyto bolesti jsou provázeny dechovými obtížemi spojenými s pocitem nedostatku vzduchu. To je způsobeno omezenou pohyblivostí hrudního koše, a tím i nedostatečnou plicní ventilací. • Bolesti v zádech vycházející ze svalů - Bolesti v zádech vycházející ze svalů jsou způsobeny nekoordinovaným, náhlým pohybem, který vede ke svalovým spasmům, nebo v důsledku špatného pohybového stereotypu. Postižené svaly jsou při dotyku bolestivé a mají zvýšené napětí.

18. Bolesti v zádech v důsledku postižení hrudní páteře • Tyto bolesti vznikají v důsledku nejrůznějších onemocnění páteře: • Osteoporóza - Při osteoporóze dochází k prořídnutí kostní tkáně v důsledku poruchy metabolismu minerálů, především vápníku a fosforu. Vlivem zatížení, kterému je obratel vystaven, pak pozvolna dochází ke tvarovým změnám obratlových těl. U osteoporózy těžkého stupně může dojít i ke samovolným zlomeninám obratl. těl. • Scheuermannova choroba - Choroba postihuje především chlapce ve věku 12–17 let. Lidé s touto chorobou mají nadměrně zakulacená ramena a z profilu kulatá záda. Dochází ke zvětšení a ztuhnutí hrudní kyfózy, které je doprovázeno bolestmi v oblasti hrudní a bederní páteře. Po rentgenovém vyšetření pozorujeme v tělech obratlů ložiska vyplněná chrupavčitou hmotou.

19. Skolióza • Onemocnění vnitřních orgánů • Akutní ústřel hrudní páteře - Vzniká rychlým pohybem trupu spojeným s rotací, nebo neobvyklým pohybem horní končetiny. Projevuje se prudkou bolestí, která se zhoršuje změnou polohy, nádechem a výdechem.

20. Bolesti vycházející z krční páteře • Funkční poruchy v krční páteři vyvolávají různé obtíže, jako je bolest hlavy, závratě, bolesti vyzařující do ramene a do horní končetiny až po bolesti mezi lopatkama. Mohou být příčinou bolesti v kříži.

21. Bolest hlavy • Tato bolest sužuje největší počet lidí. • Příčin bolestí hlavy je však mnoho, jednou z nich jsou i vertebrogenní potíže. • Obtíže v tomto případě většinou nejsou trvalého charakteru, střídají se různě dlouhá bolestivá období a období bez bolesti. • Nejčastěji jsou pociťovány bolesti v záhlaví a to v místě svalových úponů. • Bolesti hlavy po ránu doprovázené ztuhlostí krku jsou většinou způsobeny nevhodnou polohou hlavy a krční páteře během spánku. • Funkční poruchy páteře v oblasti hlavových kloubů mohou vyvolávat nejen bolesti hlavy, ale i závratě.

22. Bolesti v šíji • Bolesti v šíji mohou vyzařovat do ramen , popř. do ramen a do horních končetin, nebo nemusí vyzařovat vůbec. • Tyto bolesti jsou způsobeny omezením hybnosti krku a hlavy, např. nevhodnou polohou při práci. • U většiny pacientů s vyzařujícími bolestmi se jedná o pseudo-kořenový syndrom zatímco kořenový syndrom se vyskytuje u malého počtu nemocných.

23. Tenisový loket • Tenisový loket je důsledkem přetěžování loketního kloubu nebo předloktí fyzickou prací. • Toto onemocnění vzniká přetížením svalů, šlach a jejich úponů v okolí loketního kloubu, dochází k podráždění okostice, o kterou se šlachy při pohybu třou a ke vzniku otoku. • Bolestivé jsou především pohyby rotačního charakteru.

24. Bolesti v rameni • Ramenní kloub je nejpohyblivějším kloubem končetin. • Při pohybu v rameni se pohybují i přídatné klouby, tj. kloubní spojení klíční kosti na jedné straně s hrudní kostí a na druhé straně s výběžkem lopatky, postižením některé z těchto struktur vznikají bolesti v rameni. • Tyto bolesti mohou vznikat také při funkčních poruchách krční páteře a horních žeber, nebo mohou být vyvolané onemocněním některých vnitřních orgánů.

25. Akutní ústřel krční páteře • Akutní ústřel krční páteře je způsoben převážně kloubní blokádou v různých úsecích krční páteře. • Může se vyskytovat jako následek prudkého pohybu hlavou a krku v kombinaci s fyzickým zatížením, také jako následek nevhodné polohy hlavy během spánku.

26. Použitá literatura • Bursová, M. (2005). Kompenzační cvičení. Praha: Grada. • Buzková, K. (2006). Strečink Praha: Grada. • Čermák, J. et al. (1992). Záda už mě nebolí, Praha. • Haladová, E., & Nechvátalová, L. (1997). Vyšetřovací metody hybného systému. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví. • Hálková, J. et al. (2001). Zdravotní tělesná výchova. [Speciální učební texty I. část - obecná]. Praha: Česká asociace Sport pro všechny. • Hošková, B., & Matoušová, M.(2000). Kapitoly z didaktiky zdravotní tělesné výchovy. Praha: Karolinum. • Janda, V.(1996). Funkční svalový test. Praha : Grada Publishing. • Kabelíková, K., & Vávrová, M. (1997). Cvičení k obnovení a udržení svalové rovnováhy (průprava ke správnému držení těla). Praha: Grada Publishing. • Kolář, P. et al. (2009). Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galém. • Kyralová, M., & Matoušková, M. (1995). Zdravotní TV, Sport pro všechny, Praha. • Kyralová, M., & Matoušová, M. (1995). Zdravotní TV, 2. část, Sport pro všechny, Praha. • Novotná, H.(2001). Děti s diagnózou plochá noha. Praha: Olympia. • Lewit, K. (2003). Manipulační léčba v myoskeletální medicíně. Praha: Sdělovací technika. • Přidalová, M., & Riegerová, J. (2002). Funkční anatomie II. Olomouc: Hanex.. • Rašev, E. (1992). Škola zad. Praha: Direkta. • Riegerová, J., & Ulbrichová, M.(1993). Aplikace fyzické antropologie v TV a sportu (příručka funkční antropologie). [Učební texty]. Olomouc: Univerzita Palackého, Fakulta tělesné kultury. • Schreiber et al. (1998). Funkční somatologie. Jinočany: H & H. • Syslová, V. et al.(2003). Zdravotní tělesná výchova. [Speciální učební text II. část - zdravotní tělesná výchova při jednotlivých druzích oslabení]. Praha: Česká asociace Sport pro všechny. • Tanner, J. (1995). Co s bolavými zády. Bratislava: Perfekt. • Véle, F. (2006). Kineziologie: přehled klinické kineziologie a patokineziologie pro diagnostiku a terapii poruch pohybové soustavy. Praha: Triton.