Metody sociologického výzkumu 5. přednáška

1. Metody sociologického výzkumu5. přednáška

2. PROJEKT SOCIOLOGICKÉHO VÝZKUMU (KVANTITATIVNÍHO) Úvod: uvedení do problému, jaké je téma výzkumu, základní předpoklady apod. Výzkumný problém: výzkumné otázky, na které se budeme snažit najít odpovědi. Výzkumný cíl: co je cílem našeho výzkumu, co chceme zjistit. Teoretická východiska: čerpáme z literatury i z již provedených výzkumů. Jde o to popsat, co kdo už o našem problému zjistit, jaké teorie se k němu vztahují apod. Jde o teoretické ukotvení našeho výzkumu. Hypotézy: očekávání o charakteru věcí vyvozené z teorie, vědecky zdůvodněný předpoklad o dosud neznámé skutečnosti. Operacionalizace hypotéz: převedení hypotéz do kvantifikovatelné podoby, pomocí pracovních hypotéz a indikátorů formulujeme, jakým způsobem budeme dané hypotézy ověřovat. Jak to všechno budeme měřit. Popis zkoumaného souboru: vymezení velikosti a struktury vybraného vzorku, také popis toho, jakým způsobem bude vzorek vybírán. Metodologická stránka výzkumu: popis metody a technik, které budeme ve výzkumu používat. Mělo by tam být i zdůvodnění, proč jsme si vybrali právě takové techniky. Organizační stránka výzkumu: zahrnuje Výzkumný tým (kdo vypracoval projekt, kdo bude sbírat informace v terénu, zda bude potřeba pomoci nějakých odborníků apod.). Jde vlastně o vymezení počtu spolupracovníků a přidělených úkolů. Časový harmonogram: přesné vymezení, kolik času na které části výzkumu (zpracování projektu, provedení výzkumné akce, zpracování a analýza dat, napsání závěrečné zprávy) bude potřeba. Odkazy, Seznam použité literatury: seznam literatury, kterou jsme použili v teoretických východiscích, formální úprava odkazů na literaturu apod. Přílohy: Dotazník, tabulky, grafy apod.

3. PROBLÉM • Sociální problém – situace ve společnosti o níž se domníváme, že je problematická. • - skrývá potenciální nebo zjevný rozpor, napětí, konflikt mezi jednotlivými stránkami jevu či zúčastněnými sociálními subjekty – jejich jednáním, hodnotami, postoji. • Problém musí být v rámci stability řešen • Jádro problému – stav napětí, rozpor, konflikt mezi celky nebo částmi celku • Hodnoty skupin, životní styl a modernizace atp. Výzkumný problém: Napětí mezi složitostí objektivní situace a úrovní subjektivní znalosti • Nestačí znalost na vysvětlení, pochopení, které je nezbytné pro vyřešení V každém projektu je požadováno zhodnocení současného stavu. • Až si budeme určovat předmět výzkumu, musíme si určit cíle jakého chceme dosáhnout. • Vyvarovat se dvou chybám: • předmět určen velice široce • předmět určen velmi úzce (trivialita)

4. HYPOTÉZY V KVANTITATIVNÍM VÝZKUMU Hypotéza je podmíněný výrok, domněnka, předpoklad, který je třeba ověřit. Funkce hypotézy: a.) shrnuje stupeň dosavadního poznání problému b.) je návodem k  pokračování výzkumu c.) je nástrojem spojení teoretické a praktické složky • VSTUPNÍ - VÝCHODISKOVÁ hypotéza shrnuje dosavadní stav poznání problému, vyslovuje obecný předpoklad jeho vývoje, je důležitá pro stanovení metody • vymezení předmětu výzkumu – obecně, nevyjadřuje se větou, ale je to určité rozpracování problému • PRACOVNÍ HYPOTÉZY pokrývají výzkumný problém, jsou nižšího stupně obecnosti, většinou deskriptivní, nebo explanační formuoptimalizace redukce informací, rozhodnutí o technikách výzkumu, odhad rozsahu výzkumu,výroky o vztahu dvou proměnných (ženy tráví více času domácími pracemi) • STATISTICKÉ HYPOTÉZY formulace umožňuje verifikovat (falzifikovat) jejich platnost. Většinou jde o kauzální, nebo explanační hypotézy

5. PRACOVNÍ HYPOTÉZY Týká se: • Stavu, situace, změny v nějaké oblasti –deskriptivní hypotéza • Příčiny stavu, změny – kauzální hypotéza • Souvislostí (kontextu) existence, změny jevu – explanační hypotéza • Pravděpodobné změny, vývoje – prediktivní hypotéza ZÁSADY TVORBY PRACOVNÍCH HYPOTÉZ • Pracovní hypotéza je tvrzení o stavu, nebo souvislosti zkoumaného jevu • Pracovní hypotézy musí pokrývat celý výzkumný problém, včetně možných nepřímých souvislostí • Použité pojmy v pracovních hypotézách musí být definovány a operacionalizovány

6. VÝZNAM PRACOVNÍCH HYPOTÉZ PRO VÝZKUM • Jsou testem, zda lze daný problém zkoumat pomocí výzkumu • Nástroj pro optimalizaci redukce informací • Obsahují základní informaci pro optimální rozhodnutí o technikách výzkumu • Jsou základem pro odhad rozsahu výzkumu (časové a finanční plánování)

7. LOGICKÉ VÝROKY Jednoduchý výrok je už z logického hlediska dále nedělitelný. Z jednoduchých výroků lze skládat pomocí LOGICKÝCH SPOJEK – OPERACÍ výroky složené. Běžné logické spojky jsou NEGACE– „není pravda A“ KONJUNKCE– „A platí a současně platí B“ DISJUNKCE neboli alternativa – „platí A nebo B“ IMPLIKACE – „jestliže platí A, potom (pak) platí i B“ EKVIVALENCE– „A platí právě tehdy, když B“, nebo „A platí tehdy a jen tehdy, když platí B“

8. VSTUPNÍ HYPOTÉZA - NÁSTIN Vysoká škola finanční a správní i podle názoru posluchačů zaujímá významné postavení v systému vysokého školství ČR. Tím byla ovlivněna i volba školy současnými posluchači. Uchazeči o studium měli dostatek informací o studijních oborech, úrovni výuky ,učitelského sboru a organizaci studia. Očekávají, že jim škola předá dostatek teoretických i praktických znalostí, které jim umožní dobré uplatnění v praxi.Dosavadní průběh studia a celý chod školy hodnotí většinou pozitivně. Lze ovšem očekávat i výhrady. Většina posluchačů bude mít zájem o další formy studia a o trvalý kontakt se školou formou vytváření absolventských sítí…….

9. PRACOVNÍ HYPOTÉZY- PŘÍKLADY • Většina posluchačů školy se při rozhodování o studiu opírala o informace z tisku • Posluchači při nástupu neznají dobře obsah studijních oborů • Hodnocení dosavadního průběhu studia je u většiny posluchačů pozitivní • Posluchači kombinovaného studia hodnotí jeho průběh pozitivněji než posluchači prezenčního • Lze očekávat výhrady k nerovnoměrnému rozložení studijních programů

10. STATISTICKÉ HYPOTÉZY • Hodnocení vlivu náročnosti studia závisí (souvisí) na typu absolvované střední školy • Nulová hypotéza: Hodnocení vlivu zahraničního souseda nezávisí na typu absolvované střední školy

11. POSTUP PŘI OVĚŘOVÁNÍ HYPOTÉZ V KVANTITATIVNÍM VÝZKUMU • Hypotézy jsou ověřovány pomocí empirických dat získaných výzkumnou technikou (např. dotazníkem) • Analýza dat sleduje zda naše hypotéza platí, nebo má být zamítnuta • Výsledkem výzkumu je tvrzení –ověřená hypotéza tj. tvrzení, nebo další hypotéza • Verifikace, nebo falzifikace hypotéz

12. VERIFIKACE HYPOTÉZ • Verifikace - hypotézy zamítáme, nebo přijímáme s určitou mírou pravděpodobnosti, to znamená, že se připouští, že existují případy, které hypotézu nepotvrzují. • Hypotézy přijímáme s určitou spolehlivostí a chybou. • Verifikace znamená, že získaná data potvrzují platnost hypotézy, ale neznamená to, že potvrzený výrok je všeobecně platný na všechny možné případy. • Nebylo získáno dostatek dat vyvracejících hypotézu

13. FALZIFIKACE HYPOTÉZ • Falzifikace vychází z předpokladu, že hypotézy nelze beze zbytku dokázat, ale je možné je s jistotou zamítnout. • Falzifikace tedy znamená, že byla získána data (údaj) vyvracející hypotézu. • Pokud nebyla získána data vyvracející hypotézu není hypotéza ověřena • Jestliže teorie (hypotéza) přečká dostatečný počet pokusů o falzifikaci může být považována za „osvědčenou“, nikoliv za dokázanou. ( K. R. Popper)

14. OPERACIONALIZACE

15. OPERACIONALIZACE Operacionalizací rozumíme převod pojmů do roviny empiricky sledovatelných znaků. Obsahuje: • Definování používaných pojmů (Teoretické nebo empirické zakotvení) • Jejich rozložení na složky • Výběr objektů a jejich vlastností • Stanovení empiricky sledovatelných znaků V dotazníkovém šetření: tvorba otázek

16. 1. Vymezení pojmu předpokládá: Určení: - věcné – čeho se pojem týká, co je obsahem. Např. „pohraničí“ tj. prostor při nějaké hranici (Definice pojmu musí vždy obsahovat alespoň jeden obecnější (teoretický) pojem ) -prostorové – kde se pojmenovaný jev vyskytuje. Např. prostor při státní hranici s Rakouskem - časové – který časový úsek máme na mysli. Např. současná hranice, nebo tato hranice v období 2. světové války…

17. 2. Rozložení pojmů Vlastní proces operacionalizace obsahuje: • Rozložení pojmů na složky – znaky/ proměnné • Stanovení empiricky sledovatelných vlastností (znaků, ukazatelů, otázek, proměnných) • Formulace otázek • koncepce dotazníku – logika a způsob myšlení

18. Problém operacionalizace potřebná informace: je přímo pozorovatelná dá se na ni přímo zeptat není přímo pozorovatelná nedá se na ni přímo zeptat existují k ní dobré indikátory neexistují k ní dobré indikátory

19. Typicky problémové pojmy • Teoretické pojmy, které sami respondenti nepoužívají, nebo nepřesně • Jak moc občansky participujete? • Jste extrovert, nebo introvert? • Jíte zdravě? • Vlastní motivace, důvody jednání • Proč jste začal kouřit? • Neuvědomované chování • Jak se zachováte, když do autobusu přistoupí bezdomovec?

20. Příklad operacionalizace Člověk v dnešní době často nemá dost informací o dění kolem sebe. Mám několik otázek, které se týkají toho, jak dobře jste informován o dění u Vás na vesnici. U každé otázky prosím odpovězte, jestli o dané věci víte, nebo ne. Víte, jaké věci se probíraly na posledním zasedání zastupitelstva ve Vaší obci? Víte, jaká je zhruba výše ročního rozpočtu Vaší obce? Uměl/a byste vyjmenovat kulturní a společenské události, které se v obci odehrály v poslední době? Znáte historii své obce? Víte, jaké spolky a sdružení ve Vaší obci působí? Seznámil/a jste se s územním plánem Vaší obce?

21. INDIKÁTORY A OTÁZKY

22. ZNAK A PROMĚNNÁ • ZNAK V SOCIOLOGII – je proměnná, měřitelná dimenze pojmu nebo měřitelný pojem mající dvě nebo více úrovní/hodnot Proměnná: • nominální – tzv. klasifikační • pohlaví, profese, typ rodiny • ordinální - pořadové • spokojenost s prací, s životem, stupeň souhlasu - ŠKÁLOVÁNÍ • kardinální - spojité a intervalové • příjem, sledování TV • závislá( ovlivňovaná) a nezávislá ( ovlivňující) proměnná výška a váha věk status vzdělání

23. CHARAKTERISTIKY ROZLOŽENÍ DAT (popis jednorozměrného statistického souboru) • Variační rozpětí • Četnost podle výsledku měření • Modus • Grafické znázornění • Střední hodnoty: • Průměr • Medián (kvartily, decily) • Variabilita • Rozptyl • Směrodatná odchylka • Variační koeficient

24. ÚČEL OTÁZEK Heslo:Dotazovaný má všechna práva, povinnosti žádné Otázky klademe proto, abychom se dozvěděli to, na co se ptáme. Otázky jsou vedle toho také hlavním nástrojem řízení rozhovoru a udržování „rapportu“ mezi tazatelem a respondentem. Otázky podle obsahu: Přímé – účel dotazu je zřejmý, neskrýváme smysl dotazu. Nepřímé – podněcují fantazii, dovolují různý výklad, používají se především u dotazů na postojové a motivační mechanismy, kdy může mít respondent zábrany odpovědět.

25. Obsahuje jen dotaz, ne varianty odpovědí Nenutí respondenta k takovému pohledu na problém, jaký má tazatel (výzkumník) Umožňuje zachytit v odpovědích více dimenzí problému současně Je pro respondenta náročná, nutí ho formulovat odpověď vlastními slovy Nese riziko subjektivních vlivů při záznamu a kódování Zpracování dat je pracné Vzniká riziko problémů s interpretací TYPY OTÁZEK Otevřená otázka • Příklady • Máš se dobře nebo špatně? • Děláš to pro slávu, pro peníze nebo z přesvědčení? • Má to znamenat, že mám výpověď nebo jen pokutu? • Kolik to stojí? Do pěti tisíc nebo víc? Uzavřená otázka • Příklady • Jste? a) Muž b) Žena • Obsahuje dotaz plus varianty odpovědí • Usnadňuje komunikaci s respondentem • Odpovědi se dají snadno zaznamenat • Snadno se zpracovává i interpretuje • Vzniká riziko „vnucení“ odpovědí respondentovi • Brání možnosti zjištění jiného úhlu pohledu ze strany respondentů • Únikové „nevím“

26. Kompromis - obsahuje vlastní dotaz plus varianty odpovědí plus prostor pro vlastní vyjádření Také usnadňuje komunikaci s respondentem Snižuje riziko vlivu apriorních postojů výzkumníka Relativně snadno se zpracovává i interpretuje Prostor pro vlastní vyjádření je iluzorní Až 75 % nositelů „jiných názorů“ se stylizuje do nabízených odpovědí TYPY OTÁZEK Polouzavřená otázka Příklady R2a. Jak hodnotíte množství teleshoppingu v televizi? Myslíte si, že je ho: příliš mnoho 1  přiměřeně 2  mohlo by jej být více 3 nebo máte jiný názor? UVEĎTE:...……….. 4  NEVÍ, NEODPOVĚDĚL 5 

27. Obsahuje varianty odpovědí, z nichž respondent vybere jednu. TYPY OTÁZEK Jednoduchá otázka s jednou možností odpovědi Jednoduchá otázka s více možnostmi odpovědí • Tzv. multipple choise • Respondent může vybrat všechny varianty, které se ho týkají. • Používá se u výčtů produktů, značek, vlastností apod.

28. TYPY OTÁZEK Baterie Složené otázky, kde respondent odpovídá na každý řádek a často i více sloupců Náročné pro tazatele.

29. Zjišťuje skutečnosti, které jsou předmětem výzkumu Podskupiny: Mínění Výpovědi o chování Výpovědi o motivech TYPY OTÁZEK Příklad: R8. Koupil jste si v poslední době, tj. asi v posledních třech měsících, nějaký výrobek na základě reklamy?Ano …………… 1 Ne ……………. 2   NEVÍ, NEODPOVĚDĚL 3  Meritorní otázka Identifikační otázka Příklad UT24. Máte v zaměstnání pravomoc samostatně rozhodovat o určitém rozpočtu, určitých výdajích? Pokud ano, kolik korun za rok to asi představuje?Nejvýše do xxx korun …… 1 xx1 až yyy korun…………. 2 více než yy1 korun………. 3    NEVÍ, NEODPOVĚDĚL… 4  • Charakterizuje, do které skupiny populace respondent náleží • Podskupiny: • Demografické (pohlaví, věk, vzdělání, počet členů domácnosti, počet dětí, …) • Sociální (příjem, majetek, status, .) • Politické (orientace na škále L-P, volební chování, …)

30. Rozhoduje o dalším postupu standardizovaného rozhovoru Podskupiny: Filtrační Větvící Verifikační–k ověření validity odpovědi TYPY OTÁZEK Řídící otázka Příklad – filtrační a větvící otázky R8. Koupil jste si v poslední době, tj. asi v posledních třech měsících, nějaký výrobek na základě reklamy?Ano ……………………….. 1 ==> OT. R9Ne ……………………...……. 2 ==> OT. R10  NEVÍ, NEODPOVĚDĚL …… 3==> OT. R11 R9. Byl jste s ním nakonec spokojen? Ano …………………………. 1 ==> OT. R11Ne ……………………...…..…..2 ==> OT. R11   NEVÍ, NEODPOVĚDĚL ………3 ==> OT. R11 R10. Proč jste si žádný výrobek na základě reklamy nekoupil?  …………………...……………………………… Komunikační otázka • Zajišťuje „hladký průběh“ standardizovaného rozhovoru a maximální validitu dat • Podskupiny: • Vstupní / úvodní • Odlehčovací / odpočinková • Motivační

31. příště na viděnou 