Energetická bezpečnost ČR v kontextu 3. Energetického balíčku EU

1. Energetická bezpečnost ČR v kontextu 3. Energetického balíčku EU Pohled MŽP na energetickou bezpečnost ČR Vladimír Vlk 27. března 2008, Poděbrady

2. Princip energetického systému

3. Energetická bezpečnost • Zajištění dodávek PEZ • Zemní plyn • Ropa • Jaderné palivo • Náhrada PEZ – jaká je možnost využívání obnovitelných zdrojů • Jaderná energetika – ukládání vyhořelého paliva, likvidace dožitých jaderných bloků • Výroba a dodávka energie • Energetika • Teplárenství • Přenosová soustava • Diverzifikace energetických zdrojů – komunální energetika a OZE

4. Odhad vývoje PEZ - jednotlivé scénáře

5. Komentář ke grafu spotřeby PEZ do roku 2020 • Scénář MPO počítá s 1% ročním růstem spotřeby PEZ na úroveň 2 127 PJ v roce 2020 • Studie potenciálu OZE v ČR do roku 2020, kterou si nechalo zpracovat MŽP, uvádí, že za předpokladu maximálních úspor je možné dosáhnout spotřeby 1 500 PJ (úspora 18,3 % vůči dnešku) • SEK počítá s víceméně vyrovnaným průběhem v rozmezí od 1 750 PJ do 1 800 PJ do roku 2030 • MŽP pokládá za reálné, že spotřeba PEZ bude v průběhu let 2008 – 2020 kolísat v rozmezí cca ±10% kolem hodnoty 1 850 PJ, přičemž v roce 2020 bude dosaženo přibližně stejné spotřeby (cca 1 850 PJ) jako v roce 2006

6. Srovnání růstu HDP a PEZ v ČR

7. Komentář – HDP a vývoj PEZ • Dle makroekonomické predikce České republiky Ministerstva financí z ledna 2008 je očekáván následující vývoj HDP vyjádřený v %: • Odhad pro rok 2007: 6,1% • Predikce pro rok 2008: 4,7 % • Predikce pro rok 2009: 5,1 % • Výhled pro rok 2010: 5,3 % • Predikce MF je provedena pro HDP ve stálých cenách roku 2000, při použití běžných cen by byl nárůst HDP vyšší. • Pro roky 2011 - 2020 byla použita predikce MPSV pro kvantifikaci variant důchodové reformy - makroekonomický scénář z roku 2005. V makroekonomickém scénáři se uvažuje s ročním růstem HDP ve stálých cenách ve výši 2,8 %. • Z makroekonomického hlediska je nejobjektivnějším srovnáním spotřeba PEZ s celkovým HDP ČR. Porovnání konečné spotřeby energií s celkovým HDP není zcela vypovídající, neboť konečná spotřeba energie je primární energie ponížená o ztráty, které vznikají transformací PEZ na konečnou energii.

8. Bilance elektrické energie v letech 1985 až 2007

9. Instalovaný výkon zdrojů k 31.12.2007 v MWe

10. Bilance tepla v ČR podle primárních zdrojů v TJ

11. Teplo pro domácnosti • 560 tisíc domácností spaluje uhlí a co s tím? • Účinnost stávajících kotlů je pod 50 %! • Jak zvýšit účinnost výroby tepla? • Podpora změny k efektivnímu přechodu výroby: • 140 tisíc domácností na zemní plyn • 140 tisíc domácností na CZT • 280 tisíc domácností na obnovitelné zdroje

12. Hlavní úkoly MŽP v oblasti OZE • Odstraňování bariér při realizaci OZE – VE, VTE, FV • Metodické pokyny – spolupráce s orgány státní správy a samosprávy • Podpora rozvoje komunální energetiky – diverzifikace zdrojů • Stanovení strategického plánu rozvoje OZE v elektroenergetice a teplárenství • Systematizace OZE – podle možností daného regionu s nejvyšší energetickou efektivitou

13. Obnovitelné zdroje energie skutečnost a cíle ČR Zdroj: MPO * ) Odhad MŽP Podíl výroby elektrické energie z OZE na hrubé spotřebě kolísá díky vysokému potenciálu VE a její závislosti na klimatických podmínkách.

14. Vývoj podílu spotřeby elektrické energie z OZE

15. Výroba elektrické energie z OZE v roce 2006

16. Porovnání výroby elektrické energie z OZE v letech 2005 až 2007 Zdroj: statistika ERÚ Pozn.: v tab. není zahrnuta výroba elektřiny společným spalováním biomasy a tuhých paliv

17. Výroba tepla z OZE v roce 2006

18. Celková výroba energie z OZE v roce 2006

19. Závěry předsednictví EU z jarního zasedání Evropské rady v Bruselu, 2007 • cíl do roku 2020 snížit celkovou spotřebu primární energie o 20 %. pokud by se jej podařilo naplnit, spotřebovávala by EU o 13 % méně energie, uspořila 100 miliard EUR a předešlo by se emisím přibližně 780 milionů tun CO2 každý rok • závazný cíl 20% podílu energie z OZE na skladbě PEZ EU za plné účasti členských států by měly být odvozeny diferencované vnitrostátní cíle s ohledem na spravedlivé a přiměřené rozdělení zohledňující rozdílné výchozí pozice a možnosti jednotlivých států • závazný minimální cíl 10% podílu biopaliv na celkové spotřebě benzinu a nafty v dopravě EU do roku 2020 přičemž tento cíl má být zaveden nákladově efektivním způsobem. Závazná povaha tohoto cíle je podmíněna udržitelností výroby a dostupností biopaliv druhé generace na trhu.

20. Podíl OZE na hrubé spotřebě elektřinyCíle a skutečnost – EU [%] Zdroj: Eurobserv'er

21. Podíly OZE na konečné spotřebě do roku 2020Cíle a skutečnost

22. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY • ze dne 21. listopadu 2007 č. 1322 • O potenciálu obnovitelných zdrojů energie v České republice • Vláda • schvaluje potenciál obnovitelných zdrojů energie v České republice ve výši 8,6 % celkové spotřeby primárních energetických zdrojů v roce 2020; • II ukládá ministru průmyslu a. obchodu vyjednávat o rozdělení závazného cíle výroby energie z obnovitelných zdrojů energie v České republice do roku 2020 ve smyslu rozhodnuti uvedeného v bodě I tohoto usnesení.

23. Schéma výpočtu podílu „Konečné spotřeby energie z OZE na konečné spotřebě energie“

24. Přepočet cíle podle MŽP Přepočet účinností vychází ze spotřeby PEZ a OZE ponížené o ztráty při transformaci energie. U PEZ byl proveden rozklad podle konečné spotřeby elektřiny a tepla. Nižší hodnota účinnosti než u MPO je způsobena uvažovanou nižší průměrnou hodnotou účinnosti zejména při výrobě tepla (domácnosti, komunální sféra). Ztráty u OZE reprezentují jen ztráty při využívání biomasy a bioplynu. V případě VTE a MVE se ztráty při transformaci považují za nulové.

25. Dobrovolné dohody v politice životního prostředí • ANO? – NE? – je postoj MŽP pozitivní? • Zaujmutí stanoviska k využití nástrojů „Dobrovolné dohody“ v oblasti energetické efektivity. • Budou „Dobrovolné dohody“ dostatečným ekonomickým nástrojem pro uplatňování politiky ŽP? • Určení systému „Dobrovolných dohod“

26. Jaderná energetika - NE? • V posledních letech česká média neustále otevírají energetickou problematiku v závislosti na produkci oxidu uhlíku. Tímto pohledem se okamžitě otevírá otázka výroby elektrické energie z jádra a přichází argumentace, že jaderná energetika je vlastně ekologická. • Je elektrická energie z jádra ekologická? • Jsou jaderné elektrárny dostatečně bezpečné? • Co s vyhořelým palivem? • Produkují jaderné elektrárny nulovou hodnotu CO2? • Je elektrická energie vyrobená v jaderné elektrárně nejlevnější?

27. Postoj MŽP k jaderné energetice • Jaderná energetika nemá perspektivu a to zejména z následujících hledisek: • Bezpečnost a ochrana zdraví lidí – ochrana před teroristickými útoky • Odpady z provozu a ukládání vyhořelého paliva – zabezpečení ochrany na několik staletí. • Ekonomika – vysoké investiční náklady, náklady na provoz a údržbu, doprava jaderného paliva se zajištěním.

28. Závěr • Argumenty k ochraně životního prostředí a zdraví lidí, bychom měli dokázat, že perspektiva jaderné energetiky je mizivá a že jednou z alternativ je investice do zařízení, které jsou energeticky méně náročné a mají vyšší efektivitu produkce • Vyřešit bariéry k realizaci OZE, zejména VTE a FV • Systematizace OZE – Územní energetické koncepce • Pozitivní postoj MŽP k „Dobrovolným dohodám“ v oblasti energetické efektivnosti • Implementace 3. Energetického balíčku EU • Realizace II. Etapy EDR

29. Děkuji za pozornost vladimir_vlk@env.cz Ministerstvo životního prostředí Vršovická 65 Praha 10, 100 10 Ústředna: ++420-2-6712-1111 Fax: ++420-2-6731-0308 Email: info@env.cz