Bezpečnostní politika a strategie ČR 1989 - 2010

1. Bezpečnostní politika a strategie ČR 1989 - 2010 Josef Procházka josef_prochazka@hotmail.com V Praze 8.3.2010

2. CÍL • Vymezit postavení OS v bezpečnostním systému • Zhodnotit vývoj OS mezi lety 1989 a 2010 • Zhodnotit členství v NATO a EU • Nastínit perspektivy vývoje OS v kontextu vývoje v ostatních zemích

3. OBSAH I.POSTAVENÍ A ÚKOLY OS II. VÝVOJOVÉ ETAPY OS ČR III. ČLENSTVÍ V NATO A EU – PŘÍNOSY IV. PERSPEKTIVY

4. LITERATURA • Kříž, Zdeněk 2002. Civilní řízení a demokratická kontrola ozbrojených sil, In. Vojenské rozhledy, 1/2002. on line text http://www.army.cz/avis/vojenske_rozhledy/2002_1/125.htm • Tůma, M. 2006. Relics of Cold War: Defence Transformation in the Czech Republic, SIPRI, 1-49. on-line text http://www.sipri.org/contents/publications/Policypaper14.html • Tůma, M., Janošec, J., Procházka, J., 2009. Obranná politika Československé a České republiky (1989 – 2009), Ministerstvo obrany ČR, Praha. • CORDESMAN, A.H. 2006. Is Defence Transformation Affordable ?, CSIS, 1-16 http://www.csis.org/component/option,com_csis_pubs/task,view/id,3308/type,1/ • MO 2003. Koncepce výstavby profesionální AČR, 3-18. on-line text http://www.army.cz/avis/areport2003/ar24str.pdf • Procházka, Josef. 2001. VÝCHODISKA PROFESIONALIZACE OZBROJENÝCH SIL, in. Obrana a Strategie 1/2001, 75-80. on-line text http://www.army.cz/mo/obrana_a_strategie/1-2001cz/prochazka.pdf • Černoch, Felix. 2001. PROFESIONALIZACE AČR: PŘÍSTUPY – POJETÍ – ŘEŠENÍ, in. Obrana a Strategie 1/2001, 21-39. on-line text http://www.army.cz/mo/obrana_a_strategie/1-2001cz/cernoch.pdf • Transformace MO ČR http://www.army.cz/ • JOINT VISION 2010 a 2020 • VOJENSKÁ STRATEGIE

5. OZBROJENÉ SÍLY - charakteristika • NÁSTROJ POLITIKY • BEZPEČNOST x OBRANA (BEZPEČNOSTNÍ PROSTŘEDÍ) • OBRANA TERITORIA x OBRANA ZÁJMŮ (POSLÁNÍ A ÚKOLY) • EXISTUJÍCÍ x POTŘEBNÉ SCHOPNOSTI (LIDÉ, HW, SW)

6. OBRANNÁ POLITIKA - oblasti • Personální a sociální politika • Obranný výzkum a vývoj • Mezinárodní vojenská spolupráce • Ekonomické řízení • Obranný průmysl • Systém mobilizace • Ochrana životního prostředí

7. VÝVOJOVÉ ETAPY - dělení • DEMOKRATIZACE • INTEGRACE • REFORMA – PROFESIONALIZACE • TRANSFORMACE – EXPEDIČNÍ SÍLY

8. VÝVOJOVÉ ETAPY OS DEMOKRATIZACE INTEGRACE REFORMA PROFESIONALIZACE TRANSFORMACE EXPEDIČNÍ SÍLY 1991 1993 1994 1999 2005 2006 2007 1989

9. Depolitizace armády – personální změny Civilní řízení a demokratická kontrola OS Odsun sovětských vojsk Nová doktrína – od útočné k obranné strategii Redukce masové armády - početní stavy personálu, zbraní, materiálu a infrastruktury Redislokace Zapojení do operací (Pouštní bouře, Balkán) Rozdělení armády ČSFR (2:1) DEMOKRATIZACE 1989-1993

10. TRENDY

11. VÝVOJOVÉ ETAPY OS DEMOKRATIZACE INTEGRACE REFORMA PROFESIONALIZACE TRANSFORMACE EXPEDIČNÍ SÍLY 1991 1993 1994 1999 2005 2006 2007 1989

12. INTEGRACE 1994-1999 • Příprava na integraci do NATO (vstup do NACC, PfP) • 1993-1996; stále vysoké stavy armády ale nízké výdaje i zájem politických elit • Modernizace (zbytečně nákladná viz. T-72, L-159) • 1996-1999; intenzivnější příprava na integraci do NATO a zvýšení zájmu o obranu • 1998 Vznik Bezpečnostní rady státu • Strategické a koncepční dokumenty (Bezpečnostní a Vojenská strategie ČR - 1999)

13. VÝVOJOVÉ ETAPY OS DEMOKRATIZACE INTEGRACE REFORMA PROFESIONALIZACE TRANSFORMACE EXPEDIČNÍ SÍLY 1991 1993 1994 1999 2005 2006 2007 1989

14. REFORMY 2000 - 2006 • Strategická koncepce NATO - 1999 • Kosovská krize – nové požadavky na schopnosti (DCI) • Strategická revize obrany - 2001 • Koncepce výstavby profesionální armády a mobilizace ozbrojených sil -2002, 2003 (Tvrdík – Kostelka) • Začlenění do EU 2004 • 1.1.2005 plně profesionální armáda

15. CÍLE • Balancování zdrojů a úkolů • Malá, moderní, mobilní, mladá armáda • Profesionální síly • Optimalizace dislokace • Interoperabilita • Nasaditelnost • Optimalizace mobilizace, zásob

16. PROCES REALIZACE • I. FÁZE 2003-2006 (dosažení počátečních operačních schopnosti OS ČR) • II.FÁZE 2006-2010(2012)

17. REVIZE REFORMY • Nesoulad záměrů se zdroji - 2003 (2,2% z HDP nereálných) • Redukce struktury sil (ze 3 na 2 brigády) • Redukce velitelské struktury (z 5 na 2) • Redukce personálu (o 9 000 vojáků a 1 200 civilistů), • Optimalizace dislokace • Snížení úrovně ambicí (brigáda z 5 000 na3 000 osob)

18. ÚSPĚCHY I. FÁZE • Vycvičeno a certifikováno brigádní úkolové uskupeníI - 2006 • Plná profesionalizace OS - 2005 • Vytvoření plánované velitelské struktury a struktury sil – 2004 • Operace • Specializace • Dislokace a modernizace

19. NEDOSTATKY I. FÁZE • Schopnosti neodpovídaly rychlé změně požadavků (Afganistan, Irák), • Neefektivní systém velení a řízení • Obranné plánování nekonsolidované • Zpoždění modernizace a likvidace materiálu • Vzdělávání, řízení kariér, hodnocení • Neexistence poddůstojnického sboru • Struktura personálu, hodností

20. TRENDY V ROZPOČTU

21. VÝVOJOVÉ ETAPY OS DEMOKRATIZACE INTEGRACE REFORMA PROFESIONALIZACE TRANSFORMACE EXPEDIČNÍ SÍLY 1991 1993 1994 1999 2005 2006 2007 1989

22. TRANSFORMACE 2007 • Rozmezí 2007 - 2018 • Nečekané snížení zdrojového rámce od roku 2008 a 2009 • Snížení zdrojů má vliv na politicko-vojenské ambice a operace • Nutná optimalizace (doporučená NATO) Funkcí rezortu MO Velitelské struktury Struktury sil – důraz na nasaditelnost (50% sil) a omezení záchranných praporů Hodnostní pyramidy • Schopnosti – mnohonárodní, NATO a EU; vojenské i civilní • Dokončení dislokace • Zachování počtů

23. OPATŘENÍ • Audit – optimalizace MO a GŠ, procesy • Ženijní záchranná brigáda (1+6) • Nasaditelné ženijní prapory • Lehké motorizované prapory • Zásobovací prapor • Zpomalení modernizace • Oddálení cílů výstavby sil

24. PŘÍNOSY NATO A EU • Pro ČR: Kolektivní zajištění obrany, bezpečnostní záruky Zájem politiků o problematiku bezpečnosti Průmyslová spolupráce, výzkum a vývoj • Pro armádu: Efektivní využití zdrojů – sdílení schopností, společný rozvoj schopností Kultura organizace Plánovitý rozvoj schopností - stabilita

25. MEZINÁRODNÍ VOJENSKÁ SPOLUPRÁCE • Zahraniční operace od roku 1989 (v rámci OSN, NATO, EU, OBSE, ZEU) i koaliční rámec • Integrační fáze (1994-1999) - především asistenční programy NATO (NACC, PfP a bilaterální spolupráce) • Reformní období - větší důraz na mnohonárodní vojenské jednotky (se SR v KFOR atd.) • Poslední období - pohotovostní síly NATO a EU (NRF, EU Battle Group) • Regionální vojenská spolupráce v rámci V4 – postupné oslabování a omezená účinnost (viz modernizace Mi-24)

26. PERSPEKTIVY • Současný stav ozbrojených sil (analýza)? • Kam směřuje jejich rozvoj (poslání, vize)? • Jakým způsobem toho dosáhnout (strategie)? • Budoucí bezpečnostní prostředí – úkoly? • Budoucí operační prostředí – schopnosti? • Zásady výstavby a rozvoje OS?

27. Bezpečnostní prostředí • Příznivé • - NATO, EU • vztahse sousedy Rozsáhlé vojenské napadení území ČR, NATO a EU je vysoce nepravděpodobná ČESKÁ REPUBLIKA Ochrana bezpečnostních zájmů ČR a spojenců vyžaduje Větší aktuálnost Hrozba bude identifikována s dostatečným předstihem a řešitelná v rámci NATO, EU Regionální konflikty, ZHN a proliferace nosičů balistických raket Rozšíření geografického rozsahu působení zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky ČR. Další ohrožení Aktivní řešení krizí ve světě přispívá k udržování mezinárodní bezpečnosti a stability Nekonvenční či nevojenské hrozby – terorismus, přerušení toku strategických surovin, smrtící epidemie a přírodní a průmyslové katastrofy Obrana zájmů ČR proto bude vyžadovat rychlou a pružnou reakci a aktivní zapojování se do mezinárodních vojenských operací OS ČR musí být schopny rychlého nasazení do těchto mnohonárodních operací ve značné vzdálenosti od hranic ČR a v klimaticky i kulturně nezvyklém prostředí.

28. Politicko – vojenské ambice Obrana území ČR je realizována v rámci NATO. Zapojení ČR do mezinárodních projektů obrany proti nosičům ZHN, zejména proti balistickým raketám. Účast v integrovaném systému protivzdušné obrany NATO (NATINADS ) Přijetí aliančních sil na vlastním území (HNS ) Plnění asistenčních, záchranných a humanitárních úkolů Operace při ohrožení svrchova-nosti ČR a kolektiv-ní obrana podle čl. 5 WS plná účast včetně všeobecné mobilizace Operace kolektivní obrany podle čl. 5 WS, kdy nebude bezpros-tředně ohrožena ČR brigádní úkolové uskupení na bázibrigády středního typubez rotace Operace CRO mimo čl. 5 WS (operace k udržení a posilování mezinárodní bezpečnosti a stability) brigáda bez rotace prapor s rotací po šesti měsících v rámci nasazení praporního úkolového uskupení-velitelství pro mnohonárodní brigádní úkolové uskupení-jedenrok Stupeň ohrožení rota s rotací po šesti měsících nebo ekvivalentní uskupení letectva po dobu tří měsíců bez rotace uskupeními do výše praporu určenými do pohotovosti v rámci sil rychlé reakce NATO (NRF) nebo EU (BG) v době kdy nebude nasazeno brigádní úkolové uskupení 100% Pravděpodobnostoperace

29. Další schopnosti OS ČR • K udržení mezinárodní bezpečnosti a stability - speciální uskupení nebo skupiny odborníků (speciální jednotky a odřady, nebo expertní týmy v oblasti výcviku a poradenství a skupinami vojáků do mezinárodních štábů a pozorovatelských misí. • K podpoře civilním orgánům v krizových situacích nevojenského charakteru - vyčlenit mimo území ČR na podporu civilních orgánů a organizací síly a prostředky nebo letecké přepravní kapacity dle okamžitých možností.

30. Operační prostředí • Bojiště - nelinearita, rozptýlenost, dynamika, média, aktéři, kultury • Terén - komplexnost, urbanizace, klimatické podmínky • Technologie - informace, NEC, přesnost, letalita, ochrana, udržitelnost • Protivník – často asymetrický, neidentifikovatelný, odlišná taktika • Vlastní síly – mnohonárodní úkolová uskupení, logistika, interoperabilita, kombinace politických, ekonomických a vojenských nástrojů

31. Zásady výstavby OS • Jeden soubor sil a účelnost • Vyváženost, univerzálnost • Společné působení, modularita, interoperabilita • Nasaditelnost • Modularita • Moderní velení a řízení • Koordinace s vnějšími aktéry • Mezinárodní spolupráce • Spolupráce s průmyslem

32. ZÁVĚR OS se stejně jako jiné organizace či podnikatelské subjekty se musejí permanentně přizpůsobovat dynamickým změnám prostředí, ve kterém plní své poslání. Úkolům přizpůsobují organizační strukturu, postupy, kulturu, vybavení a personál. DOTAZY, NEJASNOSTI, PŘIPOMÍNKY

33. Jakými etapami vývoje prošly OS ČR a čím byly charakteristické? Jakou roli budou sehrávat a jaké úkoly budou plnit OS ČR v budoucnosti. Jaké budou OS ČR potřebovat schopnosti k jejich realizaci? NA CO BY JSTE MĚLI BÝT SCHOPNI ODPOVĚDET