VOJENSKÁ POLITIKA RUSKA A ČÍNY

1. VOJENSKÁ POLITIKA RUSKA A ČÍNY Lukáš Visingr BSS 157 Vojenská politika

2. Obsah • 1. Dvě základní teze • 2. Ruská federace • 3. Čínská lidová republika • Pro každou z obou zemí: • - Historický kontext • - Změněná situace • - Současné reformy • - Vojenské nasazení • Mezinárodní rozměr • Politické angažmá • 4. Zhodnocení tezí

3. 1. Dvě základní teze • I. Ruská a čínská armáda se chystají na válku proti Západu, resp. USA. • Pravda, nebo mýtus? • Ruská a čínská armáda byly a jsou poslušné nástroje Strany, resp. státu. • Pravda, nebo mýtus?

4. 2. Rusko: Historický kontext • SSSR vybudoval masivní útočnou armádu, která stála na zdokonalení konceptu „hloubkové operace“ • Důraz: tanky, dělostřelectvo, frontové letectvo, pozemní strategické rakety, PVO, naopak poměrně slabé loďstvo (vyhraněně kontinentální doktrína) • Struktura: tři složky „velké“ (pozemní, vzdušné, námořní) a tři „malé“ (VDV, PVOS, RVSN) • Předpokládané nasazení: rozsáhlá válka (i jaderná) proti NATO ve střední a západní Evropě • Nasazení mimo tento region jen velmi omezené, slabiny ukázal Afghánistán v 80. letech • VPK: velký politický vliv, ale závislost na zakázkách • „Pretoriánská“ role NKVD, resp. KGB: sluha, nebo pán?

5. 2. Rusko: Změněná situace • Rozpad SSSR postavil ozbrojené síly Ruska před otázky opravdu existenčního charakteru • Je post-sovětská armáda ještě vůbec k něčemu? • Co s jadernými zbraněmi a námořnictvem? • Vysoce kontroverzní nasazení ve válkách v Čečensku • Personální krize: struktura, platy, odvody • Krize VPK: kolaps infrastruktury, nedostatek peněz, konec mnoha projektů, orientace na export • Politický význam armády: „pojistka“ před extrémisty, nebo „hráč“ s vlastními ambicemi? • Proč armáda v roce 1993 rozhodně podpořila Jelcina?

6. 2. Rusko: Současné reformy • Putinova snaha vybudovat „levnou supervelmoc“ • Reorganizace složek, zjednodušení struktury • Personální reforma: profesionalizace poddůstojníků, opět slušné platy a výhody pro vojáky • Technika: zejména snaha modernizovat kvalitní zbraně z éry SSSR, až ve druhé řadě nové typy, výrazné rozšíření spolupráce se zahraničními zbrojovkami • Klíčové oblasti: RVSN, VKO, námořnictvo, C4I • Jižní Osetie 2008: pokrok, ale stále je co zlepšovat • Trvající problémy: zpoždění, korupce, šikana, někdy příliš velké ambice a nereálná očekávání

7. 2. Rusko: Současné reformy

8. 2. Rusko: Vojenské nasazení • Hlavní úkol ruské armády je obrana celistvosti vlastního území, což ovšem v ruském kontextu znamená i aktivní bojové nasazení v oblastech typu Čečenska • Stále velký důraz na jaderné odstrašování, Rusko vnímá své JZ jako „velmocenskou pojistku“ • Agrese jiné země: stále méně se akcentuje obrana proti NATO a stále více se hovoří o Číně • Nasazení za hranicemi: počítá se hlavně se Střední Asií, na rozsáhlejší expedice jinam nejsou kapacity • Pokud by se Rusko mělo angažovat dál od svého území, patrně by nasadilo výsadkáře nebo síly zvláštního určení, popř. lodě či dálkové bombardéry

9. 2. Rusko: Mezinárodní rozměr • Projekt SCO prakticky selhal kvůli rozdílným, resp. spíše protichůdným zájmům Ruska a Číny • Obnovení zájmu o CSTO (obsahuje i kolektivní obranu) • Nejbližším spojencem je Indie, dále existuje pragmatická spolupráce s řadou zemí • Otázka vybudování a udržování základen v zahraničí • Stále častěji a vážněji se debatuje o členství v NATO

10. 2. Rusko: Politické angažmá • Dřívější funkcionáři armády a KGB („siloviki“) mají hlavní roli v současné ruské politice • VPK obnovil značnou část politického významu • Armáda je k Putinovu režimu loajální • Specifický ruský prvek: posilování centrální moci je často provázeno budováním či podporou „druhé armády“ • Ivan Hrozný (opričnina), Petr Veliký (střelci), Josif Stalin (NKVD), Vladimir Putin (VV) • Návrh Národní gardy: spojení VV a elitních vojsk od MO, má „chránit ústavní systém Ruska“ • Může opět vzniknout „pretoriánské dilema“?

11. 3. Čína: Historický kontext • Lidová osvobozenecká armáda (PLA) se vytvořila během občanské války proti nacionalistům • Čína převzala sovětskou doktrínu, ale na bázi zkušeností ji propojila s doktrínou „lidové války“, tato kombinace pak přetrvala víceméně až do 90. let • Důraz na lidskou přesilu a kvazi-partyzánský způsob boje doma nebo v jihovýchodní Asii • Posléze doplněno raketovými a jadernými zbraněmi • Struktura: PLAGF, PLAAF, PLAN, 2nd AC, PAP • Jak dopadly války s Indií, SSSR a Vietnamem? • Generalita PLA se zapojila do mocenských bojů po smrti Mao Ce-tunga a získala politickou moc

12. 3. Čína: Změněná situace • V kontrastu s Ruskem zahájila Čína mocenský vzestup • Velice důrazné vojenské „probuzení“: Perský záliv 1991, Tchaj-wan 1996, Kosovo 1999 • PLA si uvědomila své katastrofální vojenské zaostávání • Naprosto nepoužitelná doktrína, zcela zastaralá technika, velmi nízká kvalita personálu • Čínské námořnictvo bylo spíše jen „pobřežnictvo“ • Zpráva GŠ: „Američané by nás porazili za 14 dnů.“ • Vzrůstající ekonomická moc ČLR umožnila a současně vyžadovala vojenské posílení, protože Čína potřebovala začít hájit a prosazovat své zájmy v zahraničí

13. 3. Čína: Současné reformy • Potřeba změnit v podstatě všechno • První etapa transformace: „armáda v armádě“ (15 %) • Zkvalitnění vzdělání a výcviku důstojníků • Technika: stále závislost na zahraničních technologiích (získaných legálně i ilegálně), ale již je zřejmá snaha o osamostatnění a vlastní R&D • Nová letadla (stealth), lodě (Liaoning), balistické střely… • Velmi důležitý prvek: A2/AD (anti-access, area-denial) • Co znamená koncept „Unrestricted Warfare“? • Problémy: korupce a nepotismus, reformy zcela zákonitě zkomplikuje ekonomická krize ČLR

14. 3. Čína: Současné reformy

15. 3. Čína: Vojenské nasazení • „Lokální válka v podmínkách informatizace“ • Primární zadání PLA: podpora KS Číny, udržení růstu a rozvoje, obrana území a integrity a „dosažení národního sjednocení“ (Tchaj-wan) • Nasazení doma: zejména provincie Tibet a Sin-ťiang, ale i zvládání protestů a nepokojů jinde • Regionální spory: Spratlyovy o., Paracelské o., Senkaku • Sekundární úkol: „nové historické mise“ (expediční) • PLA je orientovaná jednoznačně regionálně, ale buduje i kapacity pro „projekci síly“ do zahraničí • Čína se snaží vystupovat racionálně a zodpovědně

16. 3. Čína: Mezinárodní rozměr • Projekt SCO prakticky selhal kvůli rozdílným, resp. spíše protichůdným zájmům Číny a Ruska • Čína v podstatě nemá spojence hodného toho slova, jen problémové satelity (KLDR) a cosi-jako-kolonie v Africe, plánuje zahraniční vojenské základny • Čínská politika v oblasti východní Asie a Pacifiku vedla k tomu, že většina zemí v okolí (s jinak konfliktními vztahy) navázala spolupráci a spojila se s USA • Čína se strategicky dostává do „obklíčené“ pozice, což je pro ni ale de facto standardní stav • Kontinentální uvažování, neexistence tradice expanze • „Velká čínská zeď se nachází v hlavách Číňanů.“

17. 3. Čína: Politické angažmá • Proces devoluce pravomocí v ČLR dosáhl úrovně, kterou Západ ignoruje nebo podceňuje • Skutečná moc politbyra KS Číny je omezená • Kromě některých provincií a měst si velkou míru faktické samostatnosti vydobyla především PLA, která má reálný vliv na politiku a ekonomiku • Prioritní úkol každého vedení KS Číny je udržet si na své straně generalitu PLA • Současný frakční boj v KS Číny je bezprecedentní a lze předpokládat, že armáda toho využívá • Co se stalo v Pekingu v noci z 19. na 20. března 2012? • Analogie s SS? Je Čína „oligarchická polykracie“?

18. 4. Zhodnocení základních tezí • I. Ruská a čínská armáda se chystají na válku proti Západu, resp. USA. • Ruská rozhodně ne, čínská částečně ano, ale hlavní priority jsou jiné. • Ruská a čínská armáda byly a jsou poslušné nástroje Strany, resp. státu. • Za Stalina a Maa ano, ruská dnes ano, ale čínská dnes rozhodně ne.

19. DĚKUJI ZA POZORNOST