Měnová a fiskální politika

1. Měnová a fiskální politika Ing. Petr Sedláček Ph.D.

2. Centrální banka CB jsou oproti komerčním bankám jsou relativně mladé (17. století).Jejich přesný vznik se nedá určit (3 různá kritéria): - Podle data založení je nejstarší CB Sveriges Riksbank (1668) Jako první činnost zahájila Bank of England (1694) Jak první měla emisní monopol Rakouskánárodní banka ( 1817)

3. Důvody vzniku CB • Úvěrovat panovníka • Vedení účtů • Emise peněz • Později přistoupila měnová politika s cílem zabezpečit měnovou stabilitu, regulace komerčního bankovnictví, vytvoření mezibankovního zúčtovacího systému

4. Funkce CB • Měnová politika • Emise hotovostních peněz - emisní monopol • Devizová činnost • Devizové rezervy a operace na devizovém trhu a devizová regulace • Regulace a dohled bankovního systému • Banka bank • PMR, dobrovolné rezervy, poskytování úvěrů, vedení účtů a provádění zúčtování mezi bankami • Banka státu • Vedení účtů, provádění operací státu, správa státního dluhu atd. • Reprezentace státu v měnové oblasti

5. Cíle a nástroje měnové politiky • Nástroje • Operace na volném trhu • Prodej a nákup CP • Repo a reverzní repo operace • Úrokové sazby CB • diskontní sazba, lombardní sazba, repo sazba • PMR • Operační cíle • Úroková míra na peněžním trhu • Bankovní rezervy

6. Zprostředkující cíle - Úroková míra na kapitálovém trhu Měnový kurs Peněžní zásoba Konečné cíle Míra inflace Míra nezaměstnanosti /Ekonomický růst Bilance zboží a služeb /Vnější rovnováha Restriktivní a expanzivní měnová politika

7. Nezávislost centrální banky • Za svůj dnešní vliv vděčí CB selhání politiků v péči o stabilitu měny v průběhu 70. a začátkem 80.let • Politici jako strážci měny selhávají,protože je jejich horizont příliš krátký a pokušení manipulovat s inflací příliš velké. • Monetizace státního dluhu • Pojem nezávislosti • Zákaz CB požadovat či přijímat pokyny od vlády. Vláda se zaváže tento princip respektovat. Týká se to plnění hlavních úkolů

8. Druhy nezávislosti • De iure a de facto • Prvky nezávislosti • Institucionální nezávislost • Osobní nezávislost (jmenování, odvolání, průběh funkce) • Finanční nezávislost (zákaz dotovat státní rozpočet, otázka schvalování rozpočtu CB atd.)Prostřednictvím financování nesmí být možnost ovlivňovat plnění hlavních cílů. • Věcná nezávislost • Cílová a instrumentální nezávislost

9. Ekonomické důvody nezávislosti CB • Politický cyklu a možnost ovlivňovat reálnou ekonomiku pomocí měnových nástrojů • Alesina - Summers – článek (1993) • Vyšší stupeň nezávislosti CB doprovází nižší inflace • Tato nižší inflace nebyla „vykoupena“nižším růstem • Kritika obou závěrů od řady autorů • Měření nezávislosti – kritéria -index nezávislosti • Kritéria nezávislosti • Způsob jmenování a odvolání guvernéra a BR • Účast členů vlády ve vedení CB • Nezávislost provádění měnové politiky • Povinnost podporovat neinflační vývoj (zákonem uzákoněno). Priorita oproti jiným cílům (zaměstnanost, ek.růst) • Omezená možnost úvěrování vlády (monetizace dluhu)

10. Měření nezávislosti – indexy nezávislosti CB • Index Baden –Parkin • Index Grilli, Masciandero, Tabellini rozlišení politické a ekonomické nezávislosti • Index Cukierman (1992) Víceprvkový index nezávislosti • Nezávislost ČNB • Aktivistická měnová politika • Zpoždění • Neznalost potenciálního produktu • Keynesiánci versus monetaristé

11. Volnost rozhodování versus pravidla • Časová nekonzistence • Racionální očekávání • Řízení podle pravidel • Režim stabilního měnového kursu • Pravidlo stálého měnového růstu • Úroková míra versus měnový agregát versus • Když cíluje úrokovou míru musí CB měnit peněžní zásobu v odezvu na změny domácího produktu • Když chce kontrolovat peněžní zásobu, musí ponechat úrokovou míru, aby kolísala spolu s kolísáním domácího produktu.

12. r D(Y0¨) D(Y2) D(Y1) E- G F r M M1/P M0/P M1/P

13. r1 r0 D(Y1) D(Y0) r2 D(Y2) M/P M0/P

14. Pravidlo stálého měnového růstu • Friedman doporučoval růst na úrovni růstu potenciálního produktu (cca 3%) • Výhoda transparentnost, důvěryhodnost, nižší fluktuace, dlouhodobě dosažení nižší inflace • Nevýhody: • V důsledku finančních inovací CB není schopna M kontrolovat • Neschopnost akomodovat nepříznivé nákladové šoky • Nesrozumitelnost pro veřejnost • Taylorovo pravidlo úrokové sazby • r=r* + a(- *) – b(u-u*)

15. r=r* + a(- *) – b(u-u*) • r nominální úroková sazba ; r*cílovaná nominální úr.sazba • * cílovaná inflace • u* přirozená míra nezaměstnanosti • Jestliže  = * a u = u* • CB by měla stanovit r=r* • Jestliže > * • CB musí zvýšit r nad r* • To povede ke zvýšení nezaměstnanosti a ke snížení inflace • a koeficient, který odráží, jak CB posuzuje nezaměstnanost versus inflaci Čím vyšší a tím více CB zvýši r v reakci na inflaci Každopádně ,podle Taylora by měl a > 1 • b - čím větší, tím víc chce CB udržet nezaměstnanost blízko přirození úrovně

16. CB nemůže cílovat obě veličiny najednou. • Volba závisí na tom, který z těchto cílů – peněžní zásoba nebo úroková sazba- je sto lépe ovlivňovat úroveň rovnovážné produkce a omezit její kolísání • Předpokládejme, že LM je stabilní a IS je nestabilnější • Menší kolísání produkce je dosaženo pří cílování peněžní zásoby (když byla IS méně stabilní) LM r IS0 Y

17. Předpokládejme nyní méně stabilní křivku LM (v důsledku nestabilní poptávky po penězích). V této situaci CB preferuje udržování úrokové sazby LM IS

18. Inflační cílování • Konečný cíl si vytyčí CB určitou míru inflace • Pro veřejnost srozumitelné • CB je zodpovědná pouze za tento cíl • Větší problémy při provádění, protože zpoždění mezí nástroji a cílem je 112-18 měsíců • Jaký má být konečný cíl ?

19. Fiskální politika • Funkce státu • Poskytování veřejných statků • Přerozdělování důchodů ( výkonnost versus rovnost) • Stabilizační funkce ( automatické stabilizátory) • Část rozpočtu je endogenní.

20. Jaká je fiskální politika ? • BS = tY- G-TR BS BS= tY-G-TR C F 0 D G Y Y*

21. Tři způsoby snížení rozpočtového deficitu • Zvýšení reálného produktu • Snížení celkových vládních výdajů (posun křivky BS • Zvýšení důchodové daně • Strukturální deficit – BS*= tY* -G-TR • Cyklický deficit = BS-BS*

22. Rozpočtový schodek a AD – tradiční teorie • Při volně pohyblivém kursu - aktivní vládní politika má nulový účinek – úplné vytěsnění (IS-LM model v malé otevřené ) • Při režimu stabilního měnového kursu v krátkém období musí CB akomodovat a vytěsňovací efekt nepůsobí. V delším období, kdy se uvolní i cenová hladina v důsledku reálné apreciace dojde k vytěsnění NX.

23. r S-(G-T) 60 100 Er NX(Er) 60 100

24. Rozpočtový schodek a AD – Ricardo-Barrova teorie • Zvýšení vládních výdajů motivuje lidi ke snížení spotřeby a zvýšení úspor. Pokles veřejných úspor je tak vyvážen zvýšením soukromých úspor • Dochází k vytěsnění spotřeby (U tradičních teorií dochází k vytěsnění čistého vývozu) • Krátkozrakost • Lidé nejsou úplně racionální

25. Daně • Vyšší daně oslabují motivace na straně nabídky a tím zpomalují růst • Šedá ekonomika • Lafferova křivka • Progresivní • Rovná daň • Veřejný dluh • B= G-T + rB • Akumulace dluhu = primární deficit + dluhová služba Celkový rozpočtový deficit

26. B= G-T + rB • Akumulace dluhu = primární deficit + dluhová služba • V případě růstu Y •  B/Y = (G-T)/Y + (r-g)B/Y