Rozhodování firmy o výstupu a ceně v monopolistické konkurenci

1. Mikroekonomie II Rozhodování firmy o výstupu a ceně v monopolistické konkurenci Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)

2. Charakteristika monopolistické konkurence • Velký počet výrobců, každá z firem předpokládá, že její vlastní rozhodování o výstupu a ceně ostatní firmy neberou v úvahu, takže její činnost je na chování ostatních firem nezávislá. • Diferenciace produktu (značka, cena, služby)  monopolní síla výrobce • Velký počet firem na trhudiferenciace i rozdíl ceny produktů je velmi malý křížová elasticita poptávky je velmi vysoká, stejně jako cenová elasticita poptávky po produkci každé z firem. • Nízké bariéry vstupu do odvětví – připomíná dokonalou konkurenci, avšak určité překážky existují vzhledem k diferenciaci produktu.

3. Maximalizace zisku monopolistické firmy v krátkém období • Sníží-li jedna z firem cenu, je pravděpodobné, že to zvýší objem jejích prodejů více než proporcionálně, protože odláká zákazníky firmám, které cenu nesnížily. Analogicky v případě zvýšení ceny. • Individuální poptávková křivka je velmi elastická. • Při zjišťování výstupu, jehož realizace přinese maximální zisk, vychází firma ze známého pravidla: MR = MC

4. Maximalizace zisku • Z grafu: krátkodobý zisk bude firma maximalizovat výrobou výstupu Q* • V tomto bodě je maximální i jednotkový zisk (AR – AC). Celkový ekonomický zisk firmy v krátkém období je dán vyšrafovanou plochou (AR – AC)  Q* • Ekonomický zisk může firma realizovat i výrobou výstupu většího než Q1 a menšího než Q2, ale nebude maximální.

5. Minimalizace ztráty pokračováním ve výrobě • Celkové příjmy při prodeji výstupu většího než Q1 a menšího než Q2 převyšují variabilní náklady. • To znamená, že rozdíl mezi cenou P (za kterou firma prodává) a průměrnými variabilními náklady AVC může být použito k hrazení části průměrných fixních nákladů.

6. Bod uzavření firmy • Situace, kdy jsou při výrobě jakéhokoliv výstupu celkové příjmy menší než variabilní náklady. • Křivka VC leží nad křivkou TR, křivka AR leží pod křivkou AVC. • Neexistuje tedy výstup, jehož prodejem by firma mohla alespoň částečně pokrýt své variabilní náklady.

7. Maximalizace zisku monopolistické firmy v dlouhém období analogie s dokonalou konkurencí

8. Maximalizace zisku monopolistické firmy v dlouhém období • Optimální výstup firmy v dlouhém období je Q*. Cena P*za kterou firma výstup prodává, jí umožňuje právě pokrýt všechny náklady. Účetní zisk se rovná příjmu firmy z alternativního použití vstupů neboli formální míře výnosu, což znamená nulový ekonomický zisk. Firmy stojící mimo odvětví nemají zájem do něj vstoupit. • V případě krátkodobé ztráty by řada firem z odvětví odešla, tržní podíl “pozůstalých” by vzrostl  posun individuální poptávkové křivky každé z nich doprava nahoru. Po určité době by došlo k vyrovnání ceny a dlouhodobých průměrných nákladů, takže by se opět prosadila tendence k nulovému ekonomickému zisku (a to není impuls pro příchod nových firem do odvětví).

9. Maximalizace zisku monopolistické firmy v dlouhém období • Vzhledem k diferenciaci produktu a k odlišnosti firem nemusí být dlouhodobé optimum všech firem v monopolně konkurenčním odvětví charakterizováno nulovým ekonomickým ziskem. • Proto se hovoří spíše o tendenci vyrovnávání účetního zisku a normální míry výnosu.

10. Chamberlinův model monopolistické konkurence • Model, který pracuje s pojmem „výrobková skupina“ a slouží k analýze monopolistické konkurence • Výrobková skupina – skupina firem, které vyrábějí podobné výrobky, existence této skupiny je podmíněna 3 předpoklady: • velkým počtem firem vyrábějících diferencovaný produkt • rozhodovací nezávislostí firem • totožností nákladových a poptávkových křivek všech firem ve skupině • Model pracuje se dvěma typy poptávkových křivek: • jedna odráží předpoklad, že ostatní firmy na rozhodnutí jedné firmy o změně ceny nebudou reagovat (lze tedy očekávat velký nárůst prodejů této firmy při snížení ceny a naopak) • druhá, že všechny ostatní firmy mění své ceny současně s tou firmou, která ke změně ceny přistoupila jako první (elasticita této křivky poptávky je nižší)

11. Chamberlinův model monopolistické konkurence • Pro odvození optimálního množství je podstatné, že každá z firem snižující cenu očekává, že tak učiní pouze ona a prodá větší množství, ale ve skutečnosti se tak chovají všechny. křivka d je tak spíš očekávanou (iluzorní) poptávkou, skutečnou je pouze D

12. Efektivnost monopolistické konkurence • Nižší výrobní efektivnost firmy (oproti dokonalé konkurenci) souvisí s převisem výrobní kapacity. • Při výrobě optimálního výstupu v dlouhém období je křivka LAC tečnou negativně skloněné poptávkové křivky; rovnovážný výstup je vyráběn s klesajícími LAC . • Svého minima však křivka LAC dosahuje při větším výstupu (Q´) než je rovnovážný (Q*)  firmy v monopolně konkurenčním odvětví jsou příliš malé na to, aby vyráběly s nejnižšími jednotkovými náklady. • Existuje zde více firem, než by bylo v případě, kdyby všechny firmy vyráběly s minimálními LAC.

13. Efektivnost monopolistické konkurence • Alokační efektivnost monopolní konkurence je analogická s případem monopolu. Firmy disponují monopolní silou, která jim umožňuje stanovit cenu nad úrovní mezních nákladů (P > MC) alokační neefektivnost v podobě tzv. ztráty (nákladů) mrtvé váhy. • Žádná z konkurujících si firem nemá zpravidla takovou monopolní sílu, aby ztráty mrtvé váhy byly velké. • Vysoká elasticita poptávkových křivek bude působit ve směru zmenšení převisu výrobní kapacity.