Komparace Bezpečnostních strategií ČR z let 1999, 2001 a 2003

1. Komparace Bezpečnostních strategií ČR z let 1999, 2001 a 2003 Věra-Karin Brázová František Šulc Bezpečnostní politika ČR 24. března 2009

2. Bezpečnostní strategie ČR 1999, 2001 a 2003 Bezpečnostní strategie 17. února 1999 22. ledna 2001 10. prosince 2003 Obsah prezentace • Okolnosti • Délky kapitol • Porovnání strategií • Analýza kontextu • Frekvence slov • Další bezpečnostní strategie 10. března 1999, Foto NATO

3. Bezpečnostní strategie ČR 1999, 2001 a 2003 – Události červenec 1997 - na summitu NATO v Madridu přizvání ČR k členství v Alianci červenec 1997 - povodně na Moravě červenec 1998 - předsedou vlády se stává Miloš Zeman (menšinová vláda ČSSD; opoziční smlouva) léto 1998 - Kosovská krize 17 února 1999 – první bezpečnostní strategie ČR

4. Bezpečnostní strategie ČR 1999, 2001 a 2003 – Události 12. března 1999 vstup ČR do NATO 24. března 1999 intervence NATO v Kosovu duben 1999 přijata nová strategická koncepce NATO pro 21. století 1. května 1999 Amsterodamská smlouva (EU), společná evropská bezpečnostní a obranná politika 12. května 1999 Zemanova vláda rozhodla o dostavbě Temelína 22 leden 2001 druhá bezpečnostní strategie ČR

5. Bezpečnostní strategie ČR 1999, 2001 a 2003 – Události 11. září 2001 teroristické útoky v USA říjen 2001 začátek války v Afghánistánu duben 2002 počátek reformy ozbrojených sil červenec 2002 předsedou vlády V. Špidla (vláda ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU) srpen 2002 stoleté povodně v ČR listopad 2002 Pražský summit NATO březen 2003 začátek války v Iráku 10 prosinec 2003: třetí bezpečnostní strategie ČR

6. Bezpečnostní strategie ČR 1999, 2001 a 2003 – Obecné informace a přepočet

7. Bezpečnostní strategie ČR 1999, 2001 a 2003 – Porovnání kapitol * Data jsou po přepočtu na reálnou délku slov pomocí váženého průměru

8. Bezpečnostní strategie ČR 1999, 2001 a 2003 – Porovnání strategií • Proč formuluje vláda Bezpečnostní strategii? • 1999: strategie jako nástroj informovanosti • cílem je informovat veřejnost • Zajištění bezpečnosti ČR je úkol, „jehož úspěšné plnění je podmíněno aktivní podporou celé společnosti (…) proto vláda předkládá Bezpečnostní strategii“ (str.13) • 2001: strategie jako věcný dokument • Bezpečnostní strategie ČR (…) formuluje zadání v oblasti zahraniční, obranné, hospodářské politiky a politiky vnitřní bezpečnosti. (str.9) (…) poskytuje základní politické zadání a východiska pro dosažení cílů v jednotlivých oblastech bezpečnostní politiky ČR. (str. 16) • 2003: strategie jako základ komunikace • „Naše bezpečnost je (…) nemyslitelná bez dobré komunikace mezi představiteli státu, samosprávy a občany.“ (str.2)

9. Bezpečnostní strategie ČR 1999, 2001 a 2003 – Porovnání strategií • Jakým způsobem jsou dokumenty psány? • 2001: objevuje se odlišení pojmů hrozby a rizika (avšak tyto jsou v textu používány společně s dalšími pojmy, jako nebezpečí či ohrožení). • 2003: oproti předchozím dvěma značný kvalitativní rozdíl, patrný podíl akademické sféry (?) • Strategie je tak pojata „vědečtěji“. • Tuto strategii lze považovat za výsledek snahy o vytvoření komplexně pojatého koncepčního dokumentu. Na stranu druhou je tato komplexnost možná až přiliš velká • Okruh významných zájmů zasahuje i do „trendových témat“ jakými jsou „ochrana prostředí a prosazování principů trvale udržitelného rozvoje“ nebo „vytváření podmínek pro multikulturní, tolerantní a občanskou společnost“. Zmíněny jsou nově i globální klimatické změny v kategorii bezpečnostních hrozeb. • Několikrát zmíněna i podpora vědy a výzkumu v oblasti bezpečnosti

10. Bezpečnostní strategie ČR 1999, 2001 a 2003 – Porovnání strategií • Bezpečnostní prostředí • 1999: hledání nepřítele • „neexistuje zjevný a jasně definovaný nepřítel“ • 2001: v zajetí institucí • Důležitou úlohu hrají instituce mezinárodního společenství • Hlavním problémem je „vývoj v jihovýchodní Evropě“ a nestabilizovaná situace tamtéž. • Zároveň jsou jako hrozba identifikovány „státy, nevládní skupiny a organizace, které nerespektují mezinárodní pořádek a pro které jsou válka, násilí a potlačování základních lidských práv a svobod prostředkem prosazování zájmů.“ • 2003: nepřítel/hrozby mají již jasnější obrysy • Zejména se jedná o některé nestátní subjekty, podporované některými státy.

11. Bezpečnostní strategie ČR 1999, 2001 a 2003 – Porovnání strategií • Leitmotivy • 1999: demokracie na prvním místě • časté zdůrazňování demokracie a demokratických principů • 2001: mezinárodní pořádek a společenství a lidská práva • Za zájem ČR je nově považován i rozvoj mezinárodních humanitárních organizací. • 2003: občan a občanská společnost • zapojování občanského sektoru do „dílčích aktivit při zajišťování bezpečnosti“ • nově zohledněn koncept human security • Pokud jde o životní zájmy, strategie v podstatě slučuje životní zájmy obou strategií dřívějších

12. Bezpečnostní strategie ČR 1999, 2001 a 2003 – Porovnání strategií • Interpretační „oříšky“ • 1999: • „rodina a škola zde mají nezastupitelnou úlohu“ - poslední věta kapitoly Zajištění bezpečnosti • 2001: • hned v úvodu odkaz na předválečné Československo, a dále na vznik ČR k 1.1.1993 • směsice negativních společenských jevů: v jednom odstavci tak najdeme „násilnou kriminalitu, korupci, terorismus,(...) vandalismus a působení nepřátelských tajných služeb na území ČR.“ • „rodina a škola (má) nezastupitelnou úlohu“ • 2003: • „posilování bezpečnosti občanů, mj. snižováním kriminality a nehodovosti v silničním provozu a jejich negativních dopadů na občany“

13. Bezpečnostní strategie ČR 1999, 2001 a 2003 – Kontextuální analýza • Kapitola B. Základní východiska bezpečnostní politiky ČR (2001), II. Východiska bezpečnostní politiky ČR (2003) • 2001: • "politika ČR vychází z nedělitelnosti bezpečnosti a univerzality základních lidských práv“ • Kontext: reakce na Kosovo • 2003: • v dohledné době je vyloučena přímé agrese proti ČR, ale vzrostlo nebezpečí teroristického útoku • Kontext: reakce na 11. září

14. Bezpečnostní strategie ČR 1999, 2001 a 2003 – Kontextuální analýza • Kapitola II. Bezpečnostní prostředí (1999), C. Bezpečnostní prostředí (2001), IV. Bezpečnostní prostředí (2003) • 2001: • šíření svobody a demokracie vytváří příznivé podmínky pro bezpečnost ČR • významnou roli sehrává OSN, RB OSN (podpora reformě OSN) • problém je šíření ZHN a tím, kdo se je snaží získat (nedemokratické a nestabilní režimy) • jihovýchodní Evropa je hrozbou pro bezpečnost Evropy • Kontext: • 1) reakce na Kosovo a Makedonii • 2) spekulace – v souvislosti se ZHN může být myšlen Írán (v březnu 2000 byl zakázán vývoz techniky pro Búšehr • 3) vyzdvihování OSN může souviset s kandidaturou tehdejšího ministra zahraničí Jana Kavana na předsedu VS OSN (2000/2001)

15. Bezpečnostní strategie ČR 1999, 2001 a 2003 – Kontextuální analýza • Kapitola II. Bezpečnostní prostředí (1999), C. Bezpečnostní prostředí (2001), IV. Bezpečnostní prostředí (2003) • 2003: • bezpečnostní otázky se nejlépe řeší, pokud se účastní co nejvíce států, neschopnost mezinárodních organizací jednat ohrožuje jejich relevanci, to hrozí i OSN • obraná politika EU • původci hrozeb jsou často nestátní aktéři - vytvářejí účelová spojenectví mezi sebou či s totalitními, diktátorskými a ideologicky nesnášenlivými režimy • Kontext: • 1) zajímavá kritika OSN – vyplývá ze zkušenosti s Irákem a pohledem USA na OSN v té době • 2) vzhledem k přípravě na vstup do EU se zde objevuje ESDP • 3) reakce na 11. září

16. Bezpečnostní strategie ČR 1999, 2001 a 2003 – Kontextuální analýza • Kapitola 3. Zájmy České republiky (1999), D. Bezpečnostní zájmy ČR (2001), III. Bezpečnostní zájmy ČR (2003) • 1999 • v oblasti vnější bezpečnosti je prvořadým strategickým zájmem udržení spolehlivých spojeneckých závazků vyplývajících z principů kolektivní obrany, prohlubování transatlantických vazeb... • Kontext: vzkaz alianci - budeme dobrý spojenec • 2001 • vytváření ESDP musí být v souladu s NATO a vést k posílení transatlantické vazby, ČR má zájem na úspěšném průběhu tvorby ESDP (tehdy ještě psáno jako CESDP) • ČR má zájem na dlouhodobém růstu HDP • Kontext: • 1) ESDP a NATO musí být komplementární - reakce na debatu o duplicitě • 2) dlouhodobý růst HDP - ekonomika byla za Zemanovy vlády alfa a omega

17. Bezpečnostní strategie ČR 1999, 2001 a 2003 – Kontextuální analýza • Podkapitola 1. Zahraniční politika (1999), Zahraniční politika (2001), 1. zahraniční politika (2003) • 1999 • Základní pilíře evropského bezpečnostního systému tvoří NATO, EU, ZEU, OBSE a přítomnost amerických sil v Evropě, globálně OSN, základem zajištění bezpečnosti ČR je členství v alianci • Základním principem obrany ČR je věrohodné odstrašení (nástrojem důvěryhodného odstrašení je NATO), ČR bude plánovat, připravovat a uskutečňovat svou obranu tak, aby dostála závazkům v rámci článku 5 a účastnila se operací NATO mimo území jejích členských států • Kontext: zdůraznění významu členství v alianci před vstupem • 2001 • Zahraniční politika usiluje o dlouhodobé upevňování postavení ČR v mezinárodním společenství, prosazování bezpečnostních zájmů zejména v NATO, OSN, OBSE, OECD, WTO, MMF a CEFTA • účast na operacích, které nevyplývají z bezprostředního ohrožení ani ze závazků, ale jsou v souladu s jejími i obecně lidskými zájmy • Kontext: • 1) sofistikovanější definice (ČR už byla členem NATO) a zmínění dalších organizací • 2) humanitární intervence - reakce na Kosovo

18. Bezpečnostní strategie ČR 1999, 2001 a 2003 – Kontextuální analýza • Podkapitola 1. Zahraniční politika (1999), Zahraniční politika (2001), 1. zahraniční politika (2003) • 2003 • budování schopností v rámci ESDP • ČR upřednostňuje multilaterální způsoby řešení mezinárodních otázek, mezi důležité nástroje patří rozvojová a humanitární pomoc, ale připojí se k donucovacím prostředků, včetně vojenské síly, pokud selže mírové řešení situace, zejména v souvislosti s hrozbou teroristických útoků a šíření zbraní hromadného ničení • vláda bude vytvářet podmínky pro připojení se k projektům či systémům, které budou schopny zajistit ochranu proti balistickým raketám (odst. 43) • Kontext: • 1) zmínka o ESDP před vstupem • 2) multilaterální řešení mezinárodních otázek, ale není vždy nutné - reakce na Irák • 3) zmínka o protiraketové obraně - rok před tím, ještě za Grosse zahájili Američané sondáž ohledně radaru

19. Bezpečnostní strategie ČR 1999, 2001 a 2003 – Kontextuální analýza • Podkapitola 2. Obranná politika (1999), Obranná politika (2001), 2. Obranná politika (2003) • 1999 • prioritami ČR je členství v NATO • obranná koncepce stojí na zachování všeobecné branné povinnosti a poloprofesionální armády • Kontext: • 1) význam NATO • 2) uchování základní vojenské služby • 2001 • základním pilířem bezpečnosti ČR je Severoatlantická smlouva • pozemní, vzdušné a podpůrné složky jsou budovány v souladu s NATO a zapojením do EU • Kontext:zejména NATO, ale i EU (blíží se členství) • 2003 • významná je reforma sil a plná profesionalizace • Kontext: po debatě o profesionalizaci v roce 2002 první zmínka o profesionální armádě

20. Bezpečnostní strategie ČR 1999, 2001 a 2003 – Kontextuální analýza • Podkapitola 5. Politika v oblasti veřejné informovanosti • 2003 • Důležité je infomovat veřejnost o bezpečnosti a vývoji v bezpečnostním prostředí • Prvky zákonodárné, výkonné a soudní moci a územní samosprávy musejí cíleně a systematicky informovat veřejnost a spolupracovat s ní • Veřejnost musí být systematicky a v předstihu informována o hrozbách a rizicích z nich vyplývajících, ale i o přijímaných opatřeních a důsledcích z toho plynoucích • Kontext: důsledek vzniku ministerstva informatiky k 1.1. 2002

21. Bezpečnostní strategie ČR 1999, 2001 a 2003 – Kontextuální analýza • Kapitola III. Zajištění bezpečnosti (1999), VI. Bezpečnostní systém ČR (2003) • 1999 • vývoj, výroba a zkoušení výzbroje a techniky, je důležité z hlediska politického i strategického, u výzbroje či techniky mimo rámec možností českého průmyslu bude uplatňována především politika jejího kompenzovaného nákupu (offsety) • Kontext: • podpora průmyslu a offsety při obchodování byla důležitá součást vlády Miloše Zemana: programové prohlášení vlády – Český průmysl musí participovat na příležitostech, které se nabízejí v souvislosti se vstupem do NATO. Vláda bude podporovat prosazení účasti českého průmyslu na dodávkách nejen pro vlastní armádu, ale i pro potenciální uspokojení potřeb armád členských zemí NATO. Zejména v této oblasti bude důsledně uplatňovat politiku tzv. “offsetů” (Gripeny)

22. Bezpečnostní strategie ČR 1999, 2001 a 2003 – Analýza výskytu slov

23. Bezpečnostní strategie ČR 1999, 2001 a 2003 – Analýza výskytu slov

24. Nová bezpečnostní strategie 1999 2001 2003 ???

25. Nová bezpečnostní strategie • co nejjednodušší • formulována co nejjasněji • odstranit kapitoly týkající se hospodářství, informovanosti atp.