Autor: Ing. Carlos Torres

1. Hodnocení kreolského prasetez hlediska vhodnosti pro jeho zavedení a využití v chovatelských programech v Peru Autor: Ing. Carlos Torres Školitel: Doc. Ing. Ivan Šáda, CSc.;ČZU, ITS, KCHZPTS Konzultant: RNDr. Jaromír Fiedler, DrSc.;VÚŽV Praha – Uhříněves

2. Současná situace v chovu prasat • snaha o intenzifikaci • v intenzivních chovech je využíváno jen několik plemen • vhodnost využiti místních plemen ÚVOD Místní plemena– cenné genetické rezervy a kulturně historické dědictví každého národa Komerční plemena– v podmínkách LA jsou neschopna udržet a využit svůj genetický potenciál Intenzivní chov v LA je závislý na dovozu krmných směsí. V Peru tvoří 75% populace prasat prase kreolské. Původ názvu kreolský Crio – kojenec, dítě, mládě Criollo (Šp - kreol) – Španěl narozený na Novém světě Crioulo (Po – kreol) – otrok narozený na Novém světe

3. Typ kreolského prasete (KP) zahrnuje tyto rázy: (celkem 22) ÚVOD

4. Možnosti využití kreolského prasete • Jsou velmi dobře přizpůsobivá díky své rusticitě. • Jsou zdrojem značné biologické variability, která by mohlavbudoucnu chybět. ÚVOD • Při jejich křížení s vhodnými prošlechtěnými plemenylze dosáhnout vynikajících výsledků umocněných i heterozí. • Jsou téměř ideální pro integraci do systémů trvale udržitelného chovu, méně zatěžují životní prostředí než prošlechtěnáplemena. • Tvoří součást venkovské kultury.

5. Možnosti využití kreolského prasete Výhody KP: rusticita a schopnost konzumace místních krmiv s vysokým obsahem vlákniny Nevýhody KP: nízké reprodukční a růstové schopnosti ÚVOD Systém chovu KP byl (a někde je) extenzivní, v malém rodinném chovu, v podstatě bez cílené selekce a není též zahrnut v žádném národním programu křížení. Křížení je omezeně prováděno na Kubě, Mexiku a Uruguaji. KP je možno využit v produkci regionálních produktů: Výroba šunky iberského typu – Kuba (palmiche - Roystonea regia), Výroba uzenin – vysoce kvalitní z KP v Mexiku Výroba masa speciálně určeného pro venkov – Uruguay Na severu Peru je spotřeba vepřového masa větší než spotřeba masa ostatních druhů hospodářských zvířat. Používá se k přímé spotřebě, a na výrobu tradiční uzeniny a „chicharrón“.

6. Zachování kreolského prasete jako genetický zdroj Existenci tohoto typu prasete ohrožuje: nadbytečný dovoz vyšlechtěných zvířat ze zahraničí bez předchozíhopečlivého studia a zdůvodnění ÚVOD nekontrolované křížení s dovezenými plemeny nedostatek studií, které by prokázaly možnosti těchto místních rázů, především co se týká produkce v nepříznivých podmínkách nedostatečnost programu pro jeho zachování

7. Přeštické černostrakaté prase (PC) genetický zdroj (GZ) jako příklad pro chov kreolského prasete ÚVOD V § 2 zákona č. 240/91 Sb. v ČR je definován pojem „genová rezerva“ jako samčí a samičí hospodářská zvířata mizejících nebo málopočetných plemen, typů, popř. linií, které je žádoucí uchovat pro případné další využití při šlechtění nebo pro výzkumné účely. Plemeno PC je od roku 1992 uznáno jako GZ a od r. 1996 chováno in situ.

8. Cíl práce: Přispět v hledání způsobu využití peruánského kreolského prasete Dílčí cíle: CÍL Vytvořit bioekonomický model, stanovit náklady produkce jedné farmy, posoudit efektivitu chovů. Sledovat výrobní náklady a chovatelská opatření za použití bioekonomického modelu. Posoudit a porovnat dva simulované chovy, a to ve dvou různých extremních oblastech (pobřeží a Andy). Popsat kreolské prase v Peru po morfologické strance a jeho současné produktivní kvality. Navrhnout šlechtitelský program pro kreolský typ prasat v Peru.

9. Materiál a metoda Základní údaje o chovech PC záznamy z KU a chovatelské dokumentace Věková struktura prasnic stanovena v evidenci k 13.7.2004 Hodnocení 8 chovů PC GZ údaje o KU ze sestav „Analýza plemenného jádra“ a "Seznam prasnic plemenného jádra plemene PC“ (SCHPČM) METODA Počet prasnic v chovech 24 – 61, celá populace 312 Porovnání MP a OP s PC údaje z práce Smitala a Fiedlera (2003), údaje o užitkovosti stanoveny jako průměry u MP a OP z „ročenky“ SCHPČM a MSCH (2003) Údaje o chovu kreolského prasete KP odborná literatura, materiál UNSACA, MZ Peru, SENASA, poznatky z chovatelské praxe (rozhovory) Bioekonomický model chovu prasat (CERDO I) Bioekonomický model chovu prasat s výkrmem (CERDO II) Exterier KP u 85 prasnic a 15 kanců (Huacho) a 76 prasnic a 16 kanců (Paccho) zjistili střední zemědělské školy v Peru, 3x Huacho, 2x Paccho (červen – srpen 2003)

10. Konstrukce bioekonomických modelů Vyčíslit nákladové položky na základě vstupních údajů. METODA Vyhodnotit celkové náklady, porovnat vhodnost určité struktury stáda, propočítat ekonomickou efektivitu chovu (zjišťovat změny). Základ 100 prasnic Model kalkuluje s inseminací (PC, MP, OP) a s přirozenou plemenitbou (KP) Vstupy se rozdělují na pevné – fixní a na proměnné - variabilní

11. Bioekonomický model chovu prasnic (CERDO I) Fixní vstupy • Do pevných vstupů jsou zahrnuty základní charakteristiky chovu • ze zootechnického hlediska: • počet dní od prvního zapuštění do vyřazení u prasniček, které nezabřezly • počet dní od posledního odstavu do vyřazení na jatka • věk prasničky při nákupu • hmotnost prasniček při prvním zapuštění a při vyřazení z chovu • počet inseminačních dávek na zapuštění prasnice v jedné říji • spotřeba krmné směsi na den a jejich cena • fixní náklady na den u jalových prasniček a prasnic, prasnic během březosti a kojení • Veškeré pevné vstupy byly u všech propočtů hodnocených chovů • a plemen shodné. METODA

12. Bioekonomický model chovu prasnic (CERDO I) Variabilní vstupy • Do proměnných vstupů jsou zahrnuty: • údaje o věkovém složení • užitkovosti prasnic v chovu • počet dochovaných selat a hmotnost vrhu v kg v 21 dnech • podíl prasniček zabřezlých po prvé, druhé, případně třetí říji • mezidobí • průměrný denní přírůstek v kg od narození do ukončení testu vlastní užitkovosti METODA

13. Bioekonomický model chovu prasnic (CERDO I) Výstupy NS náklady 1 na sele v 21 dnech věku (Kč) kriterium ekonomické efektivnosti chovu NS = NPP/CPS METODA NP náklady na prasnici a rok (Kč) NPP náklady na veškeré prasnice za celou dobu jejich působení v chovu (Kč) CPS počet všech odstavených selat během jejich působení v chovu CPD počet dní působení všech prasnic v chovu CPV celkový počet vrhů

14. Bioekonomický model chovu prasnic s výkrmem (CERDO II) Vstupy • Fixní vstupy • Hmotnost běhounů na začátku výkrmu (kg) • Hmotnost prasat na konci výkrmu (kg) • Fixní náklady na 1 den v předvýkrmu (Kč) • Fixní náklady na 1 den výkrmu (Kč) • Spotřeba krmné směsi na 1 kg přírůstku v předvýkrmu (kg) • Cena směsi pro předvýkrm selat (Kč) • Cena směsi pro výkrm prasat (Kč) • Průměrný denní přírůstek selat v předvýkrmu (kg) • Podíl uhynulých selat v předvýkrmu z počtu dochovaných (%) • Podíl uhynulých selat ve výkrmu (%) z počtu selat na začátku výkrmu • Variabilní vstupy • Průměrný denní přírůstek ve výkrmu (kg) • Spotřeba krmné směsi na 1 kg přírůstku ve výkrmu (kg) METODA

15. Bioekonomický model chovu prasnic s výkrmem (CERDO II) Výstupy NB náklady na běhouna (Kč) METODA NV náklady na vykrmené prase (Kč) CNCH celkové náklady na chov (Kč) CNP celkové náklady na vykrmené prase (Kč) kriterium ekonomické efektivnosti chovu E2 počet selat umenšený o počet uhynulých prasat ve výkrmu

16. Výsledky hodnocení chovů PC GZ CERDO I VÝSLEDKY

17. Výsledky hodnocení chovů prasnic u MP, PC a OP CERDO I VÝSLEDKY CERDO II

18. Porovnání chovu kreolského prasete na pobřeží (costa) a v horách (sierra) CERDO I VÝSLEDKY CERDO II

19. Hodnocení exteriéru kreolských prasat v Peru Znak 1. Výška v kohoutku VÝSLEDKY 2. Výška v kříži 3. Přední šířka zádě 4. Délka těla 5. Délka zádě 6. Obvod hrudníku 7. Délka hlavy 8. Šířka hlavy 9. Tělesný index 10. Cefalický index

20. Prasnice KPc (n = 85) a KPs (n = 76) VÝSLEDKY

21. Kanci KPc (n=15) a KPs (n=16) VÝSLEDKY

22. KP costa VÝSLEDKY

23. KP sierra VÝSLEDKY

24. Návrh šlechtitelského programu pro kreolské prasev Peru Předpoklad je založení chovatelského sdružení a plemenné knihy - Řád plemenné knihy VÝSLEDKY - Charakteristika kreolského prasete - Šlechtitelský program -Kontrola užitkovosti • - Vlastnosti reprodukce • - Vlastnosti výkrmnosti - Metodika kontroly a užitkovosti - Hodnocení zvířat • - Znaky reprodukce • - Tělesné rozměry - Selekce a plemenitba

25. Charakteristika kreolského prasete v Peru Typ: masosádelný, raný, brzy dospívá a brzy ukládá tukovou tkáň VÝSLEDKY Systém chovu: extenzivní Označení typů: costa, sierra. Černé až červené (žluté) zbarvení kůže bez skvrn Štětiny: silné a dlouhé černé až červené pološtětinaté na horách, bez štětin na pobřeží Hlava: přímočará Uši: střední, poloklopené Končetiny: pevné Struků: více než 10, symetrické a funkční Uvedenou charakteristiku je možno použit jako standard KP

26. Kontrola užitkovosti Kontrola užitkovosti (KU): u vlastnosti reprodukce a výkrmnosti, TZK. - Prasničky se zařazují do KU prvním zapuštěním. - Kanečci se zařazují do KU zápisem de registru PK. VÝSLEDKY Potvrzení o původu (POP) SENASA provádí kontrolu zdraví prasat a kontrolu dědičnosti zdraví (SENASA- Národní služba živočišného zdravotnictví) Metodika kontroly užitkovosti • - Údaje zjišťuje chovatel, kteří mají odbornou kvalifikaci • - Do 10 dnů po narození vrhu se selata označí vrubováním • Datum a živou hmotnost selat při odstavu (42 dní) a ve • věku 20 až 22 týdnů • Posouzení TKZ se provádí při základním výběru • (klasifikaci) ve věku 20 až 22 týdnů

27. Hodnocení TKZ Hodnotí se: zdraví, pohlavní výraz, počet struků, končetiny, tělesný rámec, typ VÝSLEDKY Hodnotí se barva kůže, tvar uší a hlavy (délka a šířka), výška v kohoutku, délka těla, a obvod hrudníku.

28. VÝSLEDKY Hodnocení zvířat Hodnocení zvířat :Podle počtu dochovaných selat v 21 dnech a podle tělesných rozměrů, a to podle tělesného indexu (výška v kohoutku děleno délkou těla v cm) a obvodu hrudníku. Znaky reprodukce

29. Hodnocení zvířat Tělesné rozměry typucosta VÝSLEDKY Tělesné rozměry typusierra

30. Výsledná tabulka hodnocení tělesných rozměrů VÝSLEDKY hodnocení kanců a prasnic

31. Selekce a plemenitba - Selekci provádí chovatel a pracovník svazu při klasifikaci chovných zvířat - Do chovu se zařazují prasničky výsledné ER a E, kanečci ER (z 2. a dalšího vrhu) VÝSLEDKY - V každém chovu (vesnici) minimálně 50 až 60 prasnic a 6 až 7 kanců zapsaných v PK - Roční obnova stáda u prasnic: do 30 % • Pro roční obnovu stáda prasnic je třeba odchovat v chovu • (vesnici) 40 až 50 prasniček • Věkové složení prasnic: na prvém vrhu 20 %, na druhém • a třetím vrhu 30 %, na čtvrtém a pátém vrhu 25 % • a na šestém a výším 25 % • Pro roční obnovu stáda kanců je třeba odchovat • 3 až 5 kanečků - Věkové složení kanců: do dvou let věku 30 %, od dvou do tří let 30 % a od tří let 40 %.

32. Závěr Doporučení pro zajištění zachování kreolského prasete ZÁVĚR 1.Podporovat vědecké studie KP 2.Přesvědčit chovatele a zároveň i celou společnost o významu KP 3.Přijmout opatření při zaváděnínových plemen používaných ke křížení s KP 4.Vytvořit program zachování kreolského prasete 5. Zmapovat populaci a podmínky chovu KP

33. ZÁVĚR Závěr Doporučená opatření pro rozvoj chovu KP v Peru: 1. Stanovit chovný cíl, úpravy legislativy, vedení plemenné knihy 2. Zjišťovat a evidovat původ, znaky a vlastnosti KP Mapování chovatelů a plemeníků KP 3. Provádět KÚ, výkonnostních testů, kontroly dědičnosti , posuzování vlastností, znaků a zdraví KP 4. Vytvořit organizaci chovatelů KP 5. Selekce a připařování v souladu se šlechtitelským cílem 6. Zveřejňování dosažených výsledků

34. Závěr ZÁVĚR V praxi to, čeho se chce dosáhnout je založení dvou farem pro chov KP v oblasti Norte Chico v Huacho-costa a Paccho-sierra (50 – 60 prasnic a 6 - 7 kanců) v Peru

35. Muchas gracias! Děkuji !